Romanos 14
Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT
1 Wí toˀwí iví whä̖yu̖ kayˀin wíˀûnmuupí wänbo binséegíkeˀ, hewänbo hä̖ä̖wí híwó̖ˀ nakaˀpóya̖ˀpí i̖ˀgeḏiḏa̖ˀ i-áḏí úvítu̖hä́nmâamíḏá yoe.
1 Aceitem os que são fracos na fé e não discutam sobre as opiniões deles acerca do que é certo ou errado.
2 Gá kinnân: Maˀḏi wí toˀwí iwhä̖yundeˀ hä̖ä̖wí koegîˀ namuu wänbo ikꞌoeḏi wíˀitꞌaywó̖ˀdopíˀin, hewänbo wíyá toˀwí iví whä̖yu̖ kaypíˀin ûnmuuˀi-á wíˀipívíkꞌohpí.
2 Por exemplo, um irmão crê que não é errado comer qualquer coisa. Outro, porém, que é mais fraco, come somente legumes e verduras.
3 I toˀwí koegîˀ tꞌä̖hkí ikꞌoˀi-á wíˀûnkhâyˀä̖hpí naˀâ̖a̖níˀin i toˀwí ipívíkꞌohpîˀví hânho shánkí híwó̖ˀdi namuuˀin, heḏi i toˀwí ipívíkꞌohpîˀ wáˀ wínatú̖nípí ipívíkꞌoˀi-á yä̖ˀḏâapí iˀoˀin, gá Yôesiḏi i wáˀ óeséegímáaḏân.
3 Quem se sente à vontade para comer de tudo não deve desprezar quem não o faz. E quem não come certos alimentos não deve condenar quem o faz, pois Deus os aceitou.
4 U̖-á wíˀú̖kꞌóepí wíyá toˀwíví tꞌôeˀi mântu̖u̖súuˀa̖míḏí. I tꞌôeˀiví tsondiḏa̖ˀmân ûnkꞌóe óetu̖ˀa̖míḏí háa híwó̖ˀ háa híwó̖ˀpîˀ iˀoˀin. Heḏi taˀgendi Naˀinbí Sedóví tꞌôeˀi híwó̖ˀ iˀa̖mí, gá Naˀinbí Sedó ûnkoeḏiḏân óekhä̖ge̖ˀnamíḏí.
4 Quem são vocês para condenar os servos de outra pessoa? O senhor deles julgará se estão em pé ou se caíram. E, com a ajuda de Deus, ficarão em pé e receberão a aprovação dele.
5 Heḏá wáˀ maˀḏi wí toˀwí nachanpoˀ wí thaa shánkí naˀaˀginmuu wé̖ˀgeˀi thaavíˀweḏi, hewänbo wíyá toˀwí-á nachanpoˀ tꞌä̖hkí thaa ha̖ˀbi thaaḏa̖ˀ nanáˀnin. Gínkhâyˀä̖ˀ wí̖ˀínbo ívípiˀánshaamä̂äníˀin nä́ˀin niˀgeḏi.
5 Da mesma forma, há quem considere um dia mais sagrado que outro, enquanto outros acreditam que todos os dias são iguais. Cada um deve estar plenamente convicto do que faz.
6 I toˀwí wí thaa wíyá thaaví shánkí iˀaˀgindoˀi-á Naˀinbí Sedó óeˀaˀginnamíḏân iˀoˀ. Heḏi i toˀwí tꞌä̖mägîˀ koegiˀ ikꞌoˀi-á wáˀ Naˀinbí Sedó óeˀaˀgeeníḏí kin iˀoˀ, gá i koegiˀ óemä́giḏi Yôesi óekú̖ˀdaaˀoḏân, heḏi i toˀwí wí hä̖ä̖wí ikꞌohpîˀ-á Naˀinbí Sedó óeˀaˀgeeníḏí kin iˀoˀ, i wáˀ nakú̖ˀdaapóeḏí kinbá iˀoˀ.
6 Quem adora a Deus num dia especial o faz para honrá-lo. Quem come qualquer tipo de alimento também o faz para honrar o Senhor, uma vez que dá graças a Deus antes de comer. E quem se recusa a comer certos alimentos deseja, igualmente, agradar ao Senhor e por isso dá graças a Deus.
7 Tobá giwówáyiḏi háa gichuu wänboˀ, wîˀ wänbo naˀingîˀḏa̖ˀmân kin wíˀívíˀopí, gá giwówáyiḏá Naˀinbí Sedógîˀ-ân giwówáyiˀ, heḏi gichuuḏá Naˀinbí Sedógîˀbá gichuˀ. Heḏiho tobá giwówáyiḏi háa gichuu wänbo Naˀinbí Sedóvíˀinda̖ˀ gimuu.
7 Pois não vivemos nem morremos para nós mesmos.
8 — ausente —
8 Se vivemos, é para honrar o Senhor. E, se morremos, é para honrar o Senhor. Portanto, quer vivamos, quer morramos, pertencemos ao Senhor.
9 Christ nachuu heḏá nawáywówápóe heḏânho tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ i shánkí pꞌóˀḏéḏîˀ namúníḏí, in ho dichuuˀingîˀ-á heḏá in waˀḏi diwówáyiˀingîˀ-áḏí.
9 Por isso Cristo morreu e ressuscitou, para ser Senhor tanto dos vivos como dos mortos.
10 Heḏiho wîˀ wänbo wíˀúnkꞌóepí unbí tíˀûuwin páaḏéˀin bîntu̖u̖súuˀa̖míˀin, heḏi wíˀúnkꞌóepí íchanpúwíˀin undá inbí shánkí híwó̖ˀnin ímuuˀin. Wáy wí thaa wänbo naˀin tꞌä̖hkí Yôesiví páaḏépiyeˀ gikwi̖nuḏée-í, heḏi ihayḏi i-ânho natú̖ní taˀgendi háawin gimuuˀin.
10 Então por que você julga outro irmão? Por que o despreza? Lembre-se de que todos nós compareceremos diante do tribunal de Deus,
11 Kinnân Yôesiví ta̖ˀnin diwe nata̖ˀmuu:
11 pois as Escrituras dizem: “‘Tão certo como eu vivo’, diz o Senhor, ‘todo joelho se dobrará para mim, e toda língua declarará lealdade a Deus’”.
12 Heḏi nä́ˀi híˀ natu̖ˀdaˀ naˀin tꞌä̖hkí gínkhâyˀä̖ˀ Yôesi âytu̖ˀa̖míˀin háa ívíˀannin heḏá háaḏí ívíˀannindá.
12 Assim, cada um de nós será responsável por sua vida diante de Deus.
13 Heḏânkun wíyá ívítu̖u̖súuˀâ̖a̖mívíˀweḏi, ívíˀánshaamä̂äní hä̖ä̖wí wänbo wíˀívíˀa̖mípíˀin naˀinbí tíˀûu páaḏéˀiˀ óetꞌaywó̖ˀkannamíˀiˀ.
13 Portanto, deixemos de julgar uns aos outros. Em vez disso, resolvam viver de modo a nunca fazer um irmão tropeçar e cair.
14 Naˀinbí Sedó Jesus-áḏí omuuḏiho naa dîntaˀgendihanginná hä̖́ä̖bo wíˀbo wígínkhâ̖a̖kꞌóepíˀin, hewänbo wí toˀwí wí hä̖ä̖wí igîˀ ûnkhâ̖a̖kꞌóeˀin nachanpóeḏáhoˀ, heḏân taˀgendi hä̖ˀi hä̖ä̖wí-áho ûnkhâ̖a̖kꞌóe-ákun.
14 Eu sei, e estou convencido com base na autoridade do Senhor Jesus, que nenhum alimento é por si mesmo impuro. Mas, se alguém considera errado ingerir determinado alimento, para essa pessoa ele é impuro.
15 Gá kinnân: Hä̖ä̖wí bînkꞌoeˀi namuuḏi unbí tíˀûu páaḏéˀi bînháachanmáaḏíhoˀ, háa úvíˀoˀindáho nakeepuwagítꞌóe taˀgendi wívînséegíhonpíˀin. I hä̖ä̖wí bînkꞌoˀiḏân wíyá toˀwíví wówátsi wívînpeḏeeˀa̖mípí, igîˀ Christ nachuuḏi.
15 E, se outro irmão se aflige em razão do que você come, ao ingerir esse alimento você não age com amor. Não deixe que sua comida seja a causa da perdição de alguém por quem Cristo morreu.
16 Tobáháa híwó̖ˀgí úviˀo kin íchanpoˀ wänboˀ, hä̖ä̖wí úvíˀoˀi yanäkí namuu gin tꞌowa ditú̖ḏáhoˀ, wíyá wíˀúvíˀâ̖a̖mípí.
16 Desse modo, você não será criticado por fazer algo que, a seu ver, é bom.
17 Yôesigîˀ naˀinbí wówátsi âyhondáho hä̖ä̖wí koegîˀ-á su̖wä̖gîˀ-á namuu i̖ˀgeḏiḏa̖ˀ wíˀívíˀánshaamáapí, hewänbo nä́ˀiˀ i̖ˀgeḏân: I Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi naˀin díkhä̖ge̖ˀmáa in taˀgeˀin pꞌóegé i̖ˀge gimú-íḏí, heḏá tsa̖a̖ginpíḏíbo-á naˀinbí wówátsi-á âyhon, heḏá híhchandá âymáa.
17 Pois o reino de Deus não diz respeito ao que comemos ou bebemos, mas a uma vida de justiça, paz e alegria no Espírito Santo.
18 Toˀwí ki̖ˀbi namuuˀi Christ-gîˀ itꞌôeˀoˀiḏá Yôesi óehíhchanmäˀ heḏi tꞌowa-á wáˀ ditú̖ní híwó̖ˀ iˀoˀin.
18 Se servirem a Cristo com essa atitude, agradarão a Deus e também receberão a aprovação das pessoas.
19 Heḏânkun nää-á ívísóˀḏêe-í ívíˀa̖míḏí i hä̖ä̖wí díkhä̖ge̖ˀdoˀi naˀinbí wówátsi wé̖ˀge saˀwó̖ˀgí âyhûuwíḏí, nä́ˀi hä̖ä̖wíḏíbá díkhä̖ge̖ˀnamí wíˀnä́ táye naˀinbí whä̖yu̖ ívíkayˀa̖míḏí.
19 Portanto, tenhamos como alvo a harmonia e procuremos edificar uns aos outros.
20 Hä̖ä̖wí íwänpikoedaˀḏibo wívînpeḏeeˀa̖mípí háa Yôesi wí toˀwígîˀ iˀannin. Hä̖ä̖wí koegîˀ wänbo wínakhâ̖a̖kꞌóepí óekꞌoe-íḏí, hewänbo híwó̖ˀ wínamuupí wí hä̖ä̖wí toˀwí ikꞌóe-íḏí, han iˀoḏá wíyá toˀwí-á in taˀgeˀin pꞌóegéḏí óehângeˀoḏi.
20 Não destruam a obra de Deus por causa da comida. Embora todos os alimentos sejam aceitáveis, é errado comer algo que leve alguém a tropeçar.
21 Shánkí híwó̖ˀ namúní wívînpívíkꞌoe-ípí háa wívînméenasu̖wä̖́-ípí háa wíyá hä̖ä̖wí unbí tíˀûu páaḏéˀiˀ in taˀgeˀin pꞌóegé iweḏi óehângeˀoˀi wíˀúvíˀa̖mípí.
21 É melhor deixar de comer carne, ou de beber vinho, ou de fazer qualquer outra coisa que leve um irmão a tropeçar.
22 Tobáháa háa nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi wí toˀwí nacha̖a̖ wänboˀ, i-áḏí Yôesi-áḏíḏa̖ˀ dä́nkhâyˀä̖ˀ dä́nhanginnáníˀin. Wí toˀwí híwó̖ˀ iˀo gin ûnchanpoˀḏi, heḏá tíˀúugéḏá híwó̖ˀpí iˀannin wínachanpóepíḏí, i-á nahíhcha̖a̖.
22 Você tem direito a suas convicções, mas guarde isso entre você e Deus. Felizes são aqueles que não se sentem culpados por fazer algo que consideram correto.
23 Hewänbo wí toˀwí wí hä̖ä̖wí ikꞌoeḏáhoˀ, hewänbo wíˀûnkoeḏihanginnáhpí híwó̖ˀ namuuˀin ikꞌóe-íḏí, Yôesi-á natú̖ní híwó̖ˀpí iˀannin, gá nä́ˀi toˀwí-á taˀgendi wíˀûnhanginnáhpíḏân háa híwó̖ˀ iˀannin háa yoe, heḏi wí hä̖ä̖wí ívíˀoḏá hewänbo taˀgendi wígichanpoˀpí híwó̖ˀ namuuˀin kin ívíˀa̖míḏí, hä̖ˀindá tꞌaywó̖ˀnin namuu naˀingîˀ.
23 Mas, se você tem dúvidas quanto ao que deve ou não comer, será culpado se comer, pois vai contra suas convicções. Se faz qualquer coisa sem convicção, está pecando.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.