Romanos 14
Tewa NT (TEW_WBT) vs ARA
1 Wí toˀwí iví whä̖yu̖ kayˀin wíˀûnmuupí wänbo binséegíkeˀ, hewänbo hä̖ä̖wí híwó̖ˀ nakaˀpóya̖ˀpí i̖ˀgeḏiḏa̖ˀ i-áḏí úvítu̖hä́nmâamíḏá yoe.
1 Acolhei ao que é débil na fé, não, porém, para discutir opiniões.
2 Gá kinnân: Maˀḏi wí toˀwí iwhä̖yundeˀ hä̖ä̖wí koegîˀ namuu wänbo ikꞌoeḏi wíˀitꞌaywó̖ˀdopíˀin, hewänbo wíyá toˀwí iví whä̖yu̖ kaypíˀin ûnmuuˀi-á wíˀipívíkꞌohpí.
2 Um crê que de tudo pode comer, mas o débil come legumes;
3 I toˀwí koegîˀ tꞌä̖hkí ikꞌoˀi-á wíˀûnkhâyˀä̖hpí naˀâ̖a̖níˀin i toˀwí ipívíkꞌohpîˀví hânho shánkí híwó̖ˀdi namuuˀin, heḏi i toˀwí ipívíkꞌohpîˀ wáˀ wínatú̖nípí ipívíkꞌoˀi-á yä̖ˀḏâapí iˀoˀin, gá Yôesiḏi i wáˀ óeséegímáaḏân.
3 quem come não despreze o que não come; e o que não come não julgue o que come, porque Deus o acolheu.
4 U̖-á wíˀú̖kꞌóepí wíyá toˀwíví tꞌôeˀi mântu̖u̖súuˀa̖míḏí. I tꞌôeˀiví tsondiḏa̖ˀmân ûnkꞌóe óetu̖ˀa̖míḏí háa híwó̖ˀ háa híwó̖ˀpîˀ iˀoˀin. Heḏi taˀgendi Naˀinbí Sedóví tꞌôeˀi híwó̖ˀ iˀa̖mí, gá Naˀinbí Sedó ûnkoeḏiḏân óekhä̖ge̖ˀnamíḏí.
4 Quem és tu que julgas o servo alheio? Para o seu próprio senhor está em pé ou cai; mas estará em pé, porque o Senhor é poderoso para o suster.
5 Heḏá wáˀ maˀḏi wí toˀwí nachanpoˀ wí thaa shánkí naˀaˀginmuu wé̖ˀgeˀi thaavíˀweḏi, hewänbo wíyá toˀwí-á nachanpoˀ tꞌä̖hkí thaa ha̖ˀbi thaaḏa̖ˀ nanáˀnin. Gínkhâyˀä̖ˀ wí̖ˀínbo ívípiˀánshaamä̂äníˀin nä́ˀin niˀgeḏi.
5 Um faz diferença entre dia e dia; outro julga iguais todos os dias. Cada um tenha opinião bem-definida em sua própria mente.
6 I toˀwí wí thaa wíyá thaaví shánkí iˀaˀgindoˀi-á Naˀinbí Sedó óeˀaˀginnamíḏân iˀoˀ. Heḏi i toˀwí tꞌä̖mägîˀ koegiˀ ikꞌoˀi-á wáˀ Naˀinbí Sedó óeˀaˀgeeníḏí kin iˀoˀ, gá i koegiˀ óemä́giḏi Yôesi óekú̖ˀdaaˀoḏân, heḏi i toˀwí wí hä̖ä̖wí ikꞌohpîˀ-á Naˀinbí Sedó óeˀaˀgeeníḏí kin iˀoˀ, i wáˀ nakú̖ˀdaapóeḏí kinbá iˀoˀ.
6 Quem distingue entre dia e dia para o Senhor o faz; e quem come para o Senhor come, porque dá graças a Deus; e quem não come para o Senhor não come e dá graças a Deus.
7 Tobá giwówáyiḏi háa gichuu wänboˀ, wîˀ wänbo naˀingîˀḏa̖ˀmân kin wíˀívíˀopí, gá giwówáyiḏá Naˀinbí Sedógîˀ-ân giwówáyiˀ, heḏi gichuuḏá Naˀinbí Sedógîˀbá gichuˀ. Heḏiho tobá giwówáyiḏi háa gichuu wänbo Naˀinbí Sedóvíˀinda̖ˀ gimuu.
7 Porque nenhum de nós vive para si mesmo, nem morre para si.
8 — ausente —
8 Porque, se vivemos, para o Senhor vivemos; se morremos, para o Senhor morremos. Quer, pois, vivamos ou morramos, somos do Senhor.
9 Christ nachuu heḏá nawáywówápóe heḏânho tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ i shánkí pꞌóˀḏéḏîˀ namúníḏí, in ho dichuuˀingîˀ-á heḏá in waˀḏi diwówáyiˀingîˀ-áḏí.
9 Foi precisamente para esse fim que Cristo morreu e ressurgiu: para ser Senhor tanto de mortos como de vivos.
10 Heḏiho wîˀ wänbo wíˀúnkꞌóepí unbí tíˀûuwin páaḏéˀin bîntu̖u̖súuˀa̖míˀin, heḏi wíˀúnkꞌóepí íchanpúwíˀin undá inbí shánkí híwó̖ˀnin ímuuˀin. Wáy wí thaa wänbo naˀin tꞌä̖hkí Yôesiví páaḏépiyeˀ gikwi̖nuḏée-í, heḏi ihayḏi i-ânho natú̖ní taˀgendi háawin gimuuˀin.
10 Tu, porém, por que julgas teu irmão? E tu, por que desprezas o teu? Pois todos compareceremos perante o tribunal de Deus.
11 Kinnân Yôesiví ta̖ˀnin diwe nata̖ˀmuu:
11 Como está escrito: Por minha vida, diz o Senhor, diante de mim se dobrará todo joelho, e toda língua dará louvores a Deus.
12 Heḏi nä́ˀi híˀ natu̖ˀdaˀ naˀin tꞌä̖hkí gínkhâyˀä̖ˀ Yôesi âytu̖ˀa̖míˀin háa ívíˀannin heḏá háaḏí ívíˀannindá.
12 Assim, pois, cada um de nós dará contas de si mesmo a Deus.
13 Heḏânkun wíyá ívítu̖u̖súuˀâ̖a̖mívíˀweḏi, ívíˀánshaamä̂äní hä̖ä̖wí wänbo wíˀívíˀa̖mípíˀin naˀinbí tíˀûu páaḏéˀiˀ óetꞌaywó̖ˀkannamíˀiˀ.
13 Não nos julguemos mais uns aos outros; pelo contrário, tomai o propósito de não pordes tropeço ou escândalo ao vosso irmão.
14 Naˀinbí Sedó Jesus-áḏí omuuḏiho naa dîntaˀgendihanginná hä̖́ä̖bo wíˀbo wígínkhâ̖a̖kꞌóepíˀin, hewänbo wí toˀwí wí hä̖ä̖wí igîˀ ûnkhâ̖a̖kꞌóeˀin nachanpóeḏáhoˀ, heḏân taˀgendi hä̖ˀi hä̖ä̖wí-áho ûnkhâ̖a̖kꞌóe-ákun.
14 Eu sei e estou persuadido, no Senhor Jesus, de que nenhuma coisa é de si mesma impura, salvo para aquele que assim a considera; para esse é impura.
15 Gá kinnân: Hä̖ä̖wí bînkꞌoeˀi namuuḏi unbí tíˀûu páaḏéˀi bînháachanmáaḏíhoˀ, háa úvíˀoˀindáho nakeepuwagítꞌóe taˀgendi wívînséegíhonpíˀin. I hä̖ä̖wí bînkꞌoˀiḏân wíyá toˀwíví wówátsi wívînpeḏeeˀa̖mípí, igîˀ Christ nachuuḏi.
15 Se, por causa de comida, o teu irmão se entristece, já não andas segundo o amor fraternal. Por causa da tua comida, não faças perecer aquele a favor de quem Cristo morreu.
16 Tobáháa híwó̖ˀgí úviˀo kin íchanpoˀ wänboˀ, hä̖ä̖wí úvíˀoˀi yanäkí namuu gin tꞌowa ditú̖ḏáhoˀ, wíyá wíˀúvíˀâ̖a̖mípí.
16 Não seja, pois, vituperado o vosso bem.
17 Yôesigîˀ naˀinbí wówátsi âyhondáho hä̖ä̖wí koegîˀ-á su̖wä̖gîˀ-á namuu i̖ˀgeḏiḏa̖ˀ wíˀívíˀánshaamáapí, hewänbo nä́ˀiˀ i̖ˀgeḏân: I Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi naˀin díkhä̖ge̖ˀmáa in taˀgeˀin pꞌóegé i̖ˀge gimú-íḏí, heḏá tsa̖a̖ginpíḏíbo-á naˀinbí wówátsi-á âyhon, heḏá híhchandá âymáa.
17 Porque o reino de Deus não é comida nem bebida, mas justiça, e paz, e alegria no Espírito Santo.
18 Toˀwí ki̖ˀbi namuuˀi Christ-gîˀ itꞌôeˀoˀiḏá Yôesi óehíhchanmäˀ heḏi tꞌowa-á wáˀ ditú̖ní híwó̖ˀ iˀoˀin.
18 Aquele que deste modo serve a Cristo é agradável a Deus e aprovado pelos homens.
19 Heḏânkun nää-á ívísóˀḏêe-í ívíˀa̖míḏí i hä̖ä̖wí díkhä̖ge̖ˀdoˀi naˀinbí wówátsi wé̖ˀge saˀwó̖ˀgí âyhûuwíḏí, nä́ˀi hä̖ä̖wíḏíbá díkhä̖ge̖ˀnamí wíˀnä́ táye naˀinbí whä̖yu̖ ívíkayˀa̖míḏí.
19 Assim, pois, seguimos as coisas da paz e também as da edificação de uns para com os outros.
20 Hä̖ä̖wí íwänpikoedaˀḏibo wívînpeḏeeˀa̖mípí háa Yôesi wí toˀwígîˀ iˀannin. Hä̖ä̖wí koegîˀ wänbo wínakhâ̖a̖kꞌóepí óekꞌoe-íḏí, hewänbo híwó̖ˀ wínamuupí wí hä̖ä̖wí toˀwí ikꞌóe-íḏí, han iˀoḏá wíyá toˀwí-á in taˀgeˀin pꞌóegéḏí óehângeˀoḏi.
20 Não destruas a obra de Deus por causa da comida. Todas as coisas, na verdade, são limpas, mas é mau para o homem o comer com escândalo.
21 Shánkí híwó̖ˀ namúní wívînpívíkꞌoe-ípí háa wívînméenasu̖wä̖́-ípí háa wíyá hä̖ä̖wí unbí tíˀûu páaḏéˀiˀ in taˀgeˀin pꞌóegé iweḏi óehângeˀoˀi wíˀúvíˀa̖mípí.
21 É bom não comer carne, nem beber vinho, nem fazer qualquer outra coisa com que teu irmão venha a tropeçar [ou se ofender ou se enfraquecer].
22 Tobáháa háa nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi wí toˀwí nacha̖a̖ wänboˀ, i-áḏí Yôesi-áḏíḏa̖ˀ dä́nkhâyˀä̖ˀ dä́nhanginnáníˀin. Wí toˀwí híwó̖ˀ iˀo gin ûnchanpoˀḏi, heḏá tíˀúugéḏá híwó̖ˀpí iˀannin wínachanpóepíḏí, i-á nahíhcha̖a̖.
22 A fé que tens, tem-na para ti mesmo perante Deus. Bem-aventurado é aquele que não se condena naquilo que aprova.
23 Hewänbo wí toˀwí wí hä̖ä̖wí ikꞌoeḏáhoˀ, hewänbo wíˀûnkoeḏihanginnáhpí híwó̖ˀ namuuˀin ikꞌóe-íḏí, Yôesi-á natú̖ní híwó̖ˀpí iˀannin, gá nä́ˀi toˀwí-á taˀgendi wíˀûnhanginnáhpíḏân háa híwó̖ˀ iˀannin háa yoe, heḏi wí hä̖ä̖wí ívíˀoḏá hewänbo taˀgendi wígichanpoˀpí híwó̖ˀ namuuˀin kin ívíˀa̖míḏí, hä̖ˀindá tꞌaywó̖ˀnin namuu naˀingîˀ.
23 Mas aquele que tem dúvidas é condenado se comer, porque o que faz não provém de fé; e tudo o que não provém de fé é pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.