Lucas 6

Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Wí thaa, Huḏíyoví kaykhanwówá thaa nanáˀdiˀ, Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí wí táhtân nava i̖ˀge dimän, heḏi iví khä̖geˀnin dâytákꞌéthehon, heḏá inbí mandi dâyhuuˀandi iˀ táhtân dâykꞌoˀ.
1 Num sábado, enquanto Jesus caminhava pelos campos de cereal, seus discípulos colheram espigas, removeram a casca com as mãos e comeram os grãos.
2 Wên Pharisees-di ovâytu̖ˀan, “Kaykhanwówá thaa háa úvíˀo waagá nakhâ̖a̖kꞌóe. Heháaḏan haˀwâa úvíkanhon?”
2 Alguns fariseus lhes disseram: “Por que vocês desobedecem à lei colhendo cereal no sábado?”.
3 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Undá bîntunnanpíˀan háa David heḏá in senäˀ i-áḏí dijiˀindáḏí hä́nˀoe dívíˀannin diha̖hsên dihayḏi.
3 Jesus respondeu: “Vocês não leram nas Escrituras o que fez Davi quando ele e seus companheiros tiveram fome?
4 Jôesi Táḏáví tewhá ee David natsꞌûndi iˀ pává ee nasaaˀiˀ ihógi heḏi ikꞌoe, heḏá in senäˀ i-áḏí dijiˀindá wáˀ ovâymä́gi, tobá iˀ pává Jôesi Táḏágîˀ ûnwijesaa wänboˀ, heḏiho in owhaˀḏa̖ˀmân dínkꞌóe dâykꞌoˀíḏí.”
4 Ele entrou na casa de Deus, comeu os pães sagrados que só os sacerdotes tinham permissão de comer e os deu também a seus companheiros”.
5 Jesus nä́ˀin wáˀ ovâytu̖ˀan: “Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi dînkꞌóe otú̖u̖níḏí háa tꞌowa kaykhanwówá thaa dínkoḏiˀin dívíˀa̖míḏí.”
5 E acrescentou: “O Filho do Homem é senhor até mesmo do sábado”.
6 Wíyá kaykhanwówá thaa nanáˀ diwe Jesus wí Huḏíyoví méesateˀay ee natsꞌûndi in tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ. Wí sen iví koˀḏíngéḏíˀin man ûntꞌaamuuˀiˀ iwe naˀä́n.
6 Em outro sábado, enquanto Jesus ensinava na sinagoga, estava ali um homem cuja mão direita era deformada.
7 Wên Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá heḏá wên Pharisees-á wáˀ dikwꞌó. Indi á̖yîngiḏi óemúnde tigúba kaykhanwówá thaa wí toˀwí hehkháa óemä̂äníˀin, heḏi gin iˀandáhoˀ ôntꞌeˀpꞌêeḏe-í.
7 Os mestres da lei e os fariseus observavam Jesus atentamente. Se ele curasse aquele homem, eles o acusariam, pois era sábado.
8 Hewänbo Jesus ûnhanginná háa diˀánshaamuuˀin, heḏi iˀ sen namantꞌaamuuˀiˀ óetu̖ˀan, “Ówí̖núḏí nä́ä páaḏépiye ókä̖ˀve.”
8 Jesus, porém, sabia o que planejavam e disse ao homem com a mão deformada: “Venha e fique aqui, diante de todos”, e o homem foi à frente.
9 Heḏáháˀ Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀin tsika wâytsikakhâymáa: Kaykhanwówá thaa wéˀi-an gínkꞌóe ívíˀa̖míḏí: Ti gínkhâyˀä̖ˀ wí toˀwí iví wówátsi âyˀaywoeníˀin háa âyháyjíˀin?”
9 Então Jesus lhes disse: “Tenho uma pergunta para vocês: O que a lei permite fazer no sábado? O bem ou o mal? Salvar uma vida ou destruí-la?”.
10 Heḏi ibéeḏí wíˀínbo ovâymúndeˀ, heḏáháˀ iˀ sen óetu̖ˀan, “Ókhóhtä̖ä̖.” Heḏi ikhóhtä̖ä̖ḏi iví man ûnwówaḏi páaḏéḏí ûnmuu waagibá ûnpóe.
10 Depois, olhando para cada um ao redor, disse ao homem: “Estenda a mão”. O homem estendeu a mão, e ela foi restaurada.
11 Hewänbo in dikwꞌóˀnin hânho ditꞌayḏi dívítu̖máa hânnangú Jesus dâyˀa̖míˀin.
11 Com isso, os inimigos de Jesus ficaram furiosos e começaram a discutir o que fazer contra ele.
12 Ihayhä̖̂ä̖ḏihkí Jôesi Táḏávíˀpiye ijûusuˀan.
12 Certo dia, pouco depois, Jesus subiu a um monte para orar e passou a noite orando a Deus.
13 Nathay ihayḏi iví khä̖geˀnin ivíˀpiye itu̖hkánnan, heḏi in diweḏi tä̖ˀḏi wíje ovâydeˀmandi nä́ˀinbá ovâytu̖ˀan, “Undá naví tꞌôekhuwaˀin ímuu.” Ginnân dikhá̖wä̖́:
13 Quando amanheceu, reuniu seus discípulos e escolheu doze para serem apóstolos. Estes são seus nomes:
14 Simon (i-á Jesus-di Peter gin wáˀ óekhá̖wä̖́mä́gi), heḏá Andrew-á (i-á Simon-bí tíˀûu-á ûnmuu), heḏá James-á, John-dá, Philip-á, Bartholomew-á, Matthew-á, Thomas-á, heḏá wíyá wêe James-á (i-á Alpheus-ví ay ûnmuu), heḏá wíyá wêe Simon-dá (i-á “Iˀ Zealot namúˀdeˀiˀ” gin wáˀ óetu̖ˀoˀ), Judas-á (iví táḏá-á James gân ûnkhá̖wä̖́), heḏá Judas Iscariot-dá (i-á Jesus óeku̖hpekhâymáaˀi-á namuu).
14 Simão, a quem ele chamou Pedro, André, irmão de Pedro, Tiago, João, Filipe, Bartolomeu,
15 — ausente —
15 Mateus, Tomé, Tiago, filho de Alfeu, Simão, apelidado de zelote,
16 — ausente —
16 Judas, filho de Tiago, Judas Iscariotes, que se tornou o traidor.
17 Okú kwꞌáyeḏi tꞌä̖hkíḏíbo diwá̖, heḏi Jesus nanantayeḏináˀ diwe iwí̖nú. Báyékí in óeyu̖u̖honnin i-áḏí dijiˀ heḏá báyékí wây-á tꞌowa-á wáˀ, indá diˀä̖ä̖ Jerusalem búˀḏí, heḏá wíyá wáygéḏá Judea nantaa búgeḏi, heḏá iˀ mâapꞌoe pꞌoˀ kꞌáygéwin búˀ Tyre-á Sidon-dá tsowaḏá wáˀ diˀä̖ä̖.
17 Quando Jesus e os discípulos desceram do monte, pararam numa região plana e ampla. Havia ali muitos de seus seguidores e uma grande multidão vinda de todas as partes da Judeia, de Jerusalém e de lugares distantes ao norte, como o litoral de Tiro e Sidom.
18 Nä́ˀin tꞌowa-á diˀä̖ä̖ Jesus ôntꞌôeyaaníḏí heḏá inbí hay ovâyjâaˀa̖míḏí. Heḏá in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovâytꞌôephaḏekandoˀin wáˀ diˀä̖ä̖ḏi dihehkháapóe.
18 Tinham vindo para ouvi-lo e para ser curados de suas enfermidades, e os que eram atormentados por espíritos impuros eram curados.
19 Tꞌä̖hkí in tꞌowa dívíkhä̖ä̖ḏeˀ óetä̖ä̖gé-íḏí, gá wí pínnán ûnpeeˀiˀḏi dihaywówaˀdân.
19 Todos procuravam tocar em Jesus, pois dele saía poder, e ele curava a todos.
20 Jesus ibéeḏí iví khä̖geˀnin imúndeḏi ovâytu̖ˀan, “Un sehkanäwó íwówájiˀin híhchan bînmáˀve-í, gá Jôesi Táḏáví tꞌowa ímuuḏân.
20 Então Jesus se voltou para seus discípulos e disse: “Felizes são vocês, pobres, pois o reino de Deus lhes pertence.
21 Un nää bînha̖hphaḏendeˀin híhchan bînmáˀve-í, gá íshu̖hpúuwíḏân. Un nää íséejiˀin híhchan bînmáˀve-í, gá híhchandi úvípꞌáhkaa-íḏân.
21 Felizes são vocês que agora estão famintos, pois serão saciados. Felizes são vocês que agora choram, pois no devido tempo rirão.
22 Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuḏi tꞌowaḏi wovâytꞌayḏá heḏá wovâyjoegimáaḏá heḏá tꞌä̖mäge unbí̖ˀgeḏi dívíhíˀmáaḏá heḏá tꞌaywóhkannin ímuu gin wovâytu̖máaḏá, híhchan bînmáˀve-í.
22 Felizes são vocês quando os odiarem e os excluírem, quando zombarem de vocês e os caluniarem como se fossem maus porque seguem o Filho do Homem.
23 Gin waagi únpóeḏá íhíhcha̖a̖-í heḏá úvíhíhchanchä̖ä̖nú-í, gá in tꞌowaḏi han wovâyˀandibo Jôesi Táḏáḏí báyékí híwóˀdi hä̖ä̖wí oe makówá wovâymä̂äníḏân. Wíˀúnˀôeḏe-ípí nä́ˀin tꞌowaví hehä̖̂ä̖win thehtáy pahpáˀindi wáˀ in Jôesi Táḏáví tukheˀmin hanbá ovâyˀan.
23 Quando isso acontecer, alegrem-se e exultem, porque uma grande recompensa os espera no céu. E lembrem-se de que os antepassados deles trataram os profetas da mesma forma.
24 “Hewänbo un nää íkoḏitꞌowamuuˀin tꞌôephaḏe únpúuwí, gá undá unbí híwóˀdi thaa ho únphaḏeḏân.
24 “Que aflição espera vocês, ricos, pois já receberam sua consolação!
25 Un nää íshu̖ˀmuuˀin tꞌôephaḏe únpúuwí, gá undá íha̖a̖púuwíḏân. Un nää ípꞌâajiˀin tꞌôephaḏe únpúuwí, gá undá íboˀaapúuwíḏân heḏá íséeyê̖e̖ní.
25 Que aflição espera vocês que agora têm fartura, pois um terrível tempo de fome os espera! Que aflição espera vocês que agora riem, pois em breve seu riso se transformará em lamento e tristeza!
26 Tꞌä̖hkí tꞌowa unbí̖ˀgeḏi híwó dívíhíˀmáaḏá tꞌôephaḏe únpúuwí. Háaḏí? Gá nä́ˀin tꞌowaví hehä̖̂ä̖win thehtáy pahpáˀin híwóˀbáho dívíhéeˀandân in hójoˀinbí̖ˀgeḏi ditú̖ˀin Jôesi Táḏáví tukheˀmin dimuuˀin.”
26 Que aflição espera vocês que são elogiados por todos, pois os antepassados deles também elogiaram falsos profetas!”
27 “Hewänbo un naa dîntꞌôeyandeˀin naaḏi wâytu̖máa, unbí hä́nmin bînsígí-í, heḏá in wovâytꞌayˀindá híwóˀdá bînˀa̖mí.
27 “Mas a vocês que me ouvem, eu digo: amem os seus inimigos, façam o bem a quem os odeia,
28 Jôesi Táḏá bîndaaˀa̖mí wí hä̖ä̖wí híwóˀdi ovâyˀa̖míˀin in toˀwên híwóhpîˀ únpúuwíˀin didaˀin, heḏá in toˀwên unbíˀgeḏi wovâyjänäkíhéeˀoˀingîˀ ovâyjûusuˀa̖mí.
28 abençoem quem os amaldiçoa, orem por quem os maltratam.
29 Wí toˀwíḏí wéhángéḏí wovâytsꞌemapháveḏi, oe wéhángéḏí wáˀ bîntsꞌemaphavemä̂äní. Wí toˀwíḏí unbí kꞌéwéˀin to wovâykêˀḏi, unbí to wáˀ wovâykáyjíḏí wívînkhâ̖a̖ˀa̖mípí.
29 Se alguém lhe der um tapa numa face, ofereça também a outra. Se alguém exigir de você a roupa do corpo, deixe que leve também a capa.
30 Wí toˀwíḏí wí hä̖ä̖wí wovâydaaˀandi bînmä̂äní, heḏi wí toˀwíḏí wí hä̖ä̖wí únmuuˀi wovâykêˀḏá, wíyá wívîndaaˀa̖mípí.
30 Dê a quem pedir e, quando tomarem suas coisas, não tente recuperá-las.
31 Háa tꞌowaḏi un wovâyˀa̖míˀin ídaˀ waagibá, hanbá bînˀa̖mí.
31 Façam aos outros o que vocês desejam que eles lhes façam.
32 “In toˀwên wovâysígíˀinda̖ˀmân bînsígíḏá, ti tꞌowa unbí̖ˀgeḏi ditú̖u̖ní híwó úvíˀoˀin? Heḏân joe. In tꞌaywóhkannindi wänbo wáˀ ovâysígí toˀwên in ovâysígíˀin.
32 “Se vocês amam apenas aqueles que os amam, que mérito têm? Até os pecadores amam quem os ama.
33 Heḏi in toˀwên híwó wovâyˀoˀingîˀḏa̖ˀmân híwó bînˀoḏá, ti tꞌowa unbí̖ˀgeḏi ditú̖u̖ní híwó úvíˀoˀin? Heḏân joe. Tꞌaywóhkannin wänbo wáˀ híwó ovâyˀoˀ in toˀwên híwó in ovâyˀoˀin.
33 E, se fazem o bem apenas aos que fazem o bem a vocês, que mérito têm? Até os pecadores agem desse modo.
34 Heḏi in toˀwên wovâywáywáˀâa-íˀinda̖ˀmân bînchä̖ˀpíyémäḏá, ti híwó úvíˀo gin tꞌowa ditú̖u̖ní? Heḏân joe. Tꞌaywóhkannin wänbo wáˀ wây-á tꞌaywóhkannin dâychä̖ˀpíyémäˀ, dínhanginnândáho hä̖́yú̖ dívípíyémä́gi ihaybá ovâywáywáˀâa-íˀin.
34 E, se emprestam dinheiro apenas aos que podem devolver, que mérito têm? Até os pecadores emprestam a outros pecadores, na expectativa de receber tudo de volta.
35 Ginnân úvíˀa̖mí: Uví hä́nmin bînsígí-í, heḏá híwóˀdá bînˀa̖mí. Bînpíyémä̂äní hä̖ä̖wí, heḏi i̖ˀgeḏi wíˀúvíˀánshaaˀa̖mípí háa wíyá bînhóení háa joe. Gin waagi úvíˀandi, wíyá shánkí híwó bînhóení, heḏi taˀgendi iˀ shánkí kwꞌáye naˀä́ndiví ây ímuu gin tꞌowa ovâykeeya̖mí. Iˀḏá in toˀwên dikú̖ˀdaapoeˀoˀpíˀin wänboˀ in ditꞌaywóˀtꞌóeˀin wänbo-á híwó ovâyˀoˀ.
35 “Portanto, amem os seus inimigos, façam-lhes o bem e emprestem a eles sem esperar nada de volta. Então a recompensa que receberão do céu será grande e estarão agindo, de fato, como filhos do Altíssimo, pois ele é bondoso até mesmo com os ingratos e perversos.
36 Únkhâyˀä̖ˀ tꞌowavíˀpiye ísehkanäpúuwíˀin, uví Táḏá Jôesi uvíˀpiye nasehkanäpoeˀo waagibá.”
36 Sejam misericordiosos, assim como seu Pai é misericordioso.”
37 “Ihayḏa̖ˀ tꞌowa wívîntꞌaywóˀdichä̖́nuˀbe-ípí, heḏânho un wíwovâytꞌaywóˀdichä̖ä̖nú-ípíḏí. Ihayḏa̖ˀ wíˀítú̖ˀbe-ípí toˀwên dimuuˀin ovâytuhchä̖ä̖nú-íˀin, heḏânho wíwovâytuhchä̖ä̖nú-ípí. Wây-á tꞌowa bînˀowóejé-í heḏânho wovâyˀowóejé-íḏí.
37 “Não julguem e não serão julgados. Não condenem e não serão condenados. Perdoem e serão perdoados.
38 In tꞌowa hä̖ä̖wí bînmä̂äní, heḏânho Jôesi Táaḏí un wáˀ wovâymä̂äní. Unbí tꞌún wovâypꞌíḏe waagibá únpúuwí, heḏáháˀ in tꞌún wovâytꞌä̖́ˀtꞌä̖́ˀnandá wovâywáḏáˀa̖mí shánkí báyékí únsaḏee-íḏí, pꞌéeḏí chꞌa̖ˀkí únsaḏee-í. Wây-á toˀwêngîˀ bîntaajo waagibáho wovâytaaya̖mí.”
38 Deem e receberão. Sua dádiva lhes retornará em boa medida, compactada, sacudida para caber mais, transbordante e derramada sobre vocês. O padrão de medida que adotarem será usado para medi-los”.
39 Jesus-di nä́ˀi há̖hkangîˀ híˀ wáˀ ovâytu̖ˀan: “Wí tsíˀtꞌaaˀi-á wûnkoḏipí wíyá tsíˀtꞌaaˀiˀ óepahûuwíḏí. Gin iˀandá wíˀgíndíbo kwiˀónú dakeˀtꞌá̖a̖nípíˀan.
39 Jesus deu ainda a seguinte ilustração: “É possível um cego guiar outro cego? Não cairão os dois num buraco?
40 Wí toˀwí nahá̖hpoeˀoˀi-á iví há̖hkandiví shánkí wínahá̖hpí, hewänbo ho nahá̖hpóe ihayḏá iví há̖hkandi waagiˀbá namúuní.
40 Os discípulos não são maiores que seu mestre. Mas o aluno bem instruído será como o mestre.
41 “Heháaḏan iˀ phétä̖́ wíyá toˀwíví tsée ûntoˀondi bînmúndeˀ, heḏi in phé unbí tsée úntoˀonnindá wívînˀá̖yîngiˀohpí?
41 “Por que você se preocupa com o cisco no olho de seu amigo enquanto há um tronco em seu próprio olho?
42 Wíˀúnkoḏipí bîntu̖ˀâ̖a̖míḏí, ‘Ókä̖ˀ kꞌema, hä̖ˀi phétä̖́ uví tsíˀḏí wînwhahkáyjí,’ gá wên phé uví tsíˀ útoˀondi híwó wíˀúnkeetꞌóepíḏân. Undá paa úvíjánúmáaˀin waaginbá ímuu. Páaḏé hä̖ˀin phé unbí tsíˀḏí binwhahkeˀ heḏânho híwó únkeetꞌôení wíyá toꞌwíví tsíˀḏí hä̖ˀin phétä̖́ bînwhahkáyjíḏí.”
42 Como pode dizer: ‘Amigo, deixe-me ajudá-lo a tirar o cisco de seu olho’, se não consegue ver o tronco em seu próprio olho? Hipócrita! Primeiro, livre-se do tronco em seu olho; então você verá o suficiente para tirar o cisco do olho de seu amigo.”
43 “Wên bay tay híwóˀnin deeḏi híwóhpîˀ bay wínapaˀpí, heḏi wên bay tay híwóhpíˀin namuuˀin deeḏi bay híwóˀdi namuuˀi wínapaˀpí.
43 “Uma árvore boa não produz frutos ruins, e uma árvore ruim não produz frutos bons.
44 Úhanginná háawin wên tay namuuˀin iˀ hä̖ä̖wí napayeḏee iweḏi. Figs-á phéˀyä́vi nawä̖́ä̖muu iweḏi wíˀóetháyˀépí, heḏá úuva-á wên tsígu iweḏi wíˀóetháyˀépí.
44 Uma árvore é identificada por seus frutos. Ninguém colhe figos de espinheiros, nem uvas de arbustos espinhosos.
45 Heḏi hanbá wí toˀwí híwóˀdi namuuˀi-á híwó iˀoˀ, gá iví píˀnä́ khóˀjé báyékí híwóˀdi imáaḏân, heḏi wí toˀwí híwóhpîˀ namuuˀi-á híwóhpîˀ iˀoˀ, iví píˀnä́ khóˀjé-á híwóhpîˀ imáaḏí. Tꞌä̖hkí tꞌowa háa inbí píˀnä́ khóˀjé dâymáa waagibá dívíhéeˀoˀ.”
45 A pessoa boa tira coisas boas do tesouro de um coração bom, e a pessoa má tira coisas más do tesouro de um coração mau. Pois a boca fala do que o coração está cheio.”
46 “Heháaḏan undi naa ihayḏa̖ˀ díkhá̖yä̖́ˀde ‘Nanbí tsondi pꞌóˀḏéḏîˀ’ gin, hewänbo háa naaḏi wâytu̖ˀan waa wíˀúvíˀohpí?
46 “Por que vocês me chamam ‘Senhor! Senhor!’, se não fazem o que eu digo?
47 Toˀwên navíˀpiye diˀä̖ä̖ḏi naví híˀ ditꞌoeḏi dînˀaˀgindoḏá naaḏi wâythayya̖mí háawin dimuuˀin.
47 Eu lhes mostrarei como é aquele que vem a mim, ouve as minhas palavras e as pratica.
48 Indá wí sen wí tewhá ikꞌûˀi waaginbá dimuu, iví tepúgîˀ báyékí iphoyä̖ä̖ heḏá kꞌuuḏá itepútógi. Heḏi napꞌohsôe ihayḏi iˀ pꞌoeḏi iˀ tewhá óenán, hewänbo iˀ sen híwó ikꞌûˀḏiho iˀ tewhá wíˀóeˀa̖ˀyä̖ˀnanpí.
48 Ele é como a pessoa que está construindo uma casa e que cava fundo e coloca os alicerces em rocha firme. Quando a água das enchentes sobe e bate contra essa casa, ela permanece firme, pois foi bem construída.
49 Hewänbo in toˀwên naví híˀ ditꞌoeḏi dînˀaˀgindopíˀindá wí sen itewhákꞌûˀḏi tepúpíḏíbo waaginbá dimuu, heḏi iˀ pꞌoˀkꞌay napꞌohsôe ihayḏi iˀ pꞌoeḏi iví tewhá hânho ônnándí wesebo tꞌä̖hkího ônpꞌonayu̖.”
49 Mas quem ouve e não obedece é como a pessoa que constrói uma casa sobre o chão, sem alicerces. Quando a água bater nessa casa, ela cairá, deixando uma pilha de ruínas”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.