Lucas 23
Tewa NT (TEW_WBT) vs VC
1 Heḏi in tunjowaˀ tꞌä̖hkí dívíwí̖nú, heḏi indiho Jesus oe Pilate-víˀpiye óehoˀ.
1 Levantou-se a sessão e conduziram Jesus diante de Pilatos,
2 Heḏi Pilate-víˀwe óekándí ôntꞌaywóˀdichä̖nundeḏi ditú̖, “Nä́ˀi sendá nanbí tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀdoˀ, heḏá iˀḏi ovâytu̖ˀan Caesar wíˀóe-tax-wáˀâa-ípí, heḏá wáˀ natú̖ i-á namuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, heḏânho natundaˀ wí tsondi hayˀibá namuuˀin.”
2 e puseram-se a acusá-lo: Temos encontrado este homem excitando o povo à revolta, proibindo pagar imposto ao imperador e dizendo-se Messias e rei.
3 Pilate-di Jesus óetsikaˀyan, “Ti u̖-á in Huḏíyoví tsondi hayˀi unmuu?” Jesus-di óetu̖ˀan, “Háa u̖ˀbo untú̖ waa.”
3 Pilatos perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus? Jesus respondeu: Sim.
4 Pilate-di in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀin heḏá in báyékí tꞌowa iwe diwinnindá ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀi sendá naaḏi wên tꞌaywóˀnin wänbo wíḏônshaapí.”
4 Declarou Pilatos aos príncipes dos sacerdotes e ao povo: Eu não acho neste homem culpa alguma.
5 Hewänbo indá kayˀindi Pilate óetu̖máa, “Iˀḏá iví há̖hkan ûnmuuˀiˀḏi nanbí tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀdoˀ. Oe Galilee nange iwe páaḏé gin itsꞌanˀan, iweḏá Judea nange i̖ˀgá tꞌä̖hká, heḏá nää-á nä̂äwá napówá hanbá iˀa̖míḏí.”
5 Mas eles insistiam fortemente: Ele revoluciona o povo ensinando por toda a Judéia, a começar da Galiléia até aqui.
6 Pilate nä́ˀin natꞌoeḏi ovâytsikaˀyan, “Ti nä́ˀi sendá Galilee-wi namuu?”
6 A estas palavras, Pilatos perguntou se ele era galileu.
7 Heḏi “hoi” gin ditú̖ ihayḏi Pilate-di Jesus oe Herod-víˀpiye óesan, gá Herod-dá oe Galilee pꞌóˀḏéḏîˀ namuuḏân, heḏi nää-á oe Jerusalem-dá naˀä́n.
7 E, quando soube que era da jurisdição de Herodes, enviou-o a Herodes, pois justamente naqueles dias se achava em Jerusalém.
8 Herod nahíhchanpóe Jesus óemûˀḏi. Gáhä̖̂ä̖ḏibo napu̖wä̖daˀ, iví̖ˀgeḏiho natꞌoeḏi, heḏiho nadaˀ Jesus-di wên pínnán ônˀa̖míḏí imúuníˀin.
8 Herodes alegrou-se muito em ver Jesus, pois de longo tempo desejava vê-lo, por ter ouvido falar dele muitas coisas, e esperava presenciar algum milagre operado por ele.
9 Herod-di báyékí tsika óetsikaˀyan, hebo Jesus-dá háabo wíˀóetu̖ˀanpí.
9 Dirigiu-lhe muitas perguntas, mas Jesus nada respondeu.
10 In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá iwe diwindi kaygindi Jesus ônhíwóhpíchä̖nundeˀ.
10 Ali estavam os príncipes dos sacerdotes e os escribas, acusando-o com violência.
11 Heḏi Herod-dáḏí in sundaḏo-áḏí tꞌä̖mäge Jesus óeˀoˀ, heḏáân, heḏi jänäkí-á i-áḏá dimuu. Herod-dá ovâytu̖ˀan wên saˀwóˀnin kꞌéwéˀin to Jesus óeˀaawé-í, heḏáháˀ Pilate-víˀpiye óewáysan.
11 Herodes, com a sua guarda, tratou-o com desprezo, escarneceu dele, mandou revesti-lo de uma túnica branca e reenviou-o a Pilatos.
12 Páaḏé ihayḏibo Herod-áḏí Pilate-áḏí hä́nmindá damuuwän, hebo ihay thaabá híwóˀnin kꞌemaˀindá dapóe.
12 Naquele mesmo dia, Pilatos e Herodes fizeram as pazes, pois antes eram inimigos um do outro.
13 Pilate-di in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in wéˀgen Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí wây-á tꞌowa-áḏí ovâywéˀgetu̖ˀan,
13 Pilatos convocou então os príncipes dos sacerdotes, os magistrados e o povo, e disse-lhes:
14 heḏi ovâytu̖ˀan, “Undá nä́ˀi sen naví páaḏépiye dînmaa, heḏi dítu̖ˀan tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀdoˀin. Unbí páaḏépiyebo naaḏi iví̖ˀgeḏi dótsikaˀyan, hebo háawin tꞌaywóˀnin bînchä̖nunde wänbo wíḏônshaapí.
14 Apresentastes-me este homem como agitador do povo, mas, interrogando-o eu diante de vós, não o achei culpado de nenhum dos crimes de que o acusais.
15 Herod-di wänbo-á háawin wên tꞌaywóˀnin wíˀônshaapí, heḏiho nanbíˀpiyebá óewáysan. Nä́ˀi sendá hä̖ä̖wí híwóhpí wíˀiˀanpí óeháyjíḏí.
15 Nem tampouco Herodes, pois no-lo devolveu. Portanto, ele nada fez que mereça a morte.
16 Heḏiho otsonpúuwí púwhí̖ˀdí óewhä̖́ä̖níˀin heḏáháˀ dómaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-í.”
16 Por isso, soltá-lo-ei depois de o castigar.
17 Pa̖a̖yo pꞌóe waa iˀ Passover shánkíˀeeḏi nanáˀ dihayḏi Pilate-di wêe pan óemaˀpꞌä̖́ḏíndeˀ, heḏânho gin natú̖.
17 {Acontecia que em cada festa ele era obrigado a soltar-lhes um preso.}
18 Hewänbo tꞌä̖hkí in tꞌowa dívítu̖wí̖nú, “Nä́ˀi sen náheˀ, heḏi Barabbas-á naˀingîˀ nâamaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-í.”
18 Todo o povo gritou a uma voz: À morte com este, e solta-nos Barrabás.
19 (Barabbas-á oe pan diwe óesóge gá in tꞌowa iˀ búˀ iweˀin pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí ovâytsa̖a̖kannandân, heḏá iˀḏá ovâytꞌowatꞌahá̖nú.)
19 {Este homem fora lançado ao cárcere devido a uma revolta levantada na cidade, por causa de um homicídio.}
20 Hewänbo Pilate nadaˀ Jesus óemaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íˀin, heḏiho in tꞌowa wíyá ovâyhéeˀan.
20 Pilatos, porém, querendo soltar Jesus, falou-lhes de novo,
21 Hebo indá ihayḏa̖ˀ dívítu̖wí̖núndeˀ, “Wên phéˀwin deeḏi nátꞌóhtä̖gekꞌuˀꞌꞌ”
21 mas eles vociferavam: Crucifica-o! Crucifica-o!
22 Pilate-di powingeḏi ovâytu̖ˀan, “Háaḏan gin dóˀa̖mí? Háawin yä̖ˀḏâapíˀinnan iˀan? Naaḏi háawin tꞌaywóˀnin wänbo wíḏônshaapí óeháyjíḏí. Heḏiho otsonpúuwí púwhí̖ˀdí óewhä̖́ä̖níˀin heḏá dómaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-í.”
22 Pela terceira vez, Pilatos ainda interveio: Mas que mal fez ele, então? Não achei nele nada que mereça a morte; irei, portanto, castigá-lo e, depois, o soltarei.
23 Hewänbo kaygindi iheˀjiḏiḏa̖ˀ ditû̖ˀ Pilate-dá Jesus phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌúuwíˀin, heḏi hânho dívítu̖wí̖núndeḏiho ditꞌanpóe.
23 Mas eles instavam, reclamando em altas vozes que fosse crucificado, e os seus clamores recrudesciam.
24 Pilate nahíje háa óedaaˀan waa iˀa̖míḏí,
24 Pilatos pronunciou então a sentença que lhes satisfazia o desejo.
25 heḏiho Barabbas, iˀ sen in tsonnin ovâyyâ̖ˀiˀ heḏá ovâytꞌowatꞌahá̖núˀiˀ namuuˀiˀ óemaˀpꞌä̖́ḏi, hewänbo natsonpóe Jesus óeˀa̖míˀin háa didaˀ waa.
25 Soltou-lhes aquele que eles reclamavam e que havia sido lançado ao cárcere por causa do homicídio e da revolta, e entregou Jesus à vontade deles.
26 Heḏáháˀ Jesus iweḏi óehoˀ. Dimän dihayḏá wí sen Cyrene nangewi namuuˀiˀ, Simon gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ, oe nava iweḏi iˀ búˀ eepiye naˀä̖ḏi óejay, heḏi in sundaḏoḏi in phéˀwin ivîˀḏi ônˀíˀkꞌûˀḏi Jesus-ví tíˀúugé óepu̖ˀnan.
26 Enquanto o conduziam, detiveram um certo Simão de Cirene, que voltava do campo, e impuseram-lhe a cruz para que a carregasse atrás de Jesus.
27 Báyékí tꞌowa wáˀ Jesus ûnwóemän, heḏá wên kwiyä̖ˀ dimännindá hânho ditaachanpóeḏá dívípí̖hkhú̖mahpúuḏeˀ, heḏá háa iphaḏendeˀin namuuḏi diséejiˀ.
27 Seguia-o uma grande multidão de povo e de mulheres, que batiam no peito e o lamentavam.
28 Jesus ibéeḏí ovâytu̖ˀan, “Un kwiyä̖ˀ Jerusalem-win, naa omuuḏi wíˀúvísíhtä̖ä̖-ípí, hewänbo ungîˀ-á unbí áyyä̖̂ä̖gîˀ-á úvísíhtä̖ä̖-í.
28 Voltando-se para elas, Jesus disse: Filhas de Jerusalém, não choreis sobre mim, mas chorai sobre vós mesmas e sobre vossos filhos.
29 Wáy wí thaa nanáˀ dihayḏi tꞌowa ditú̖u̖ní ‘Híhchan dâymáˀve-í in dínkoḏipíˀin dívíˀâyya̖míḏí, heḏá in hä̂nhay wänbo dívíˀayyanpíˀindá wí ay wänbo dâyˀâytsä̖ä̖ˀanpíˀindá wáˀ híhchan dâymáˀve-í.’
29 Porque virão dias em que se dirá: Felizes as estéreis, os ventres que não geraram e os peitos que não amamentaram!
30 Ihayḏáho in Jerusalem-ˀin tꞌowa didaˀí iˀ pꞌin inbîˀḏi nakaanú-íˀin heḏá iˀ okúḏá ovâykhä̖ˀkwꞌôeníˀindá.
30 Então dirão aos montes: Caí sobre nós! E aos outeiros: Cobri-nos!
31 Naa wên tay wówáˀin waagiˀbá omuuˀi híwóhpí dînpoeˀo. Hewänbo indá tay tꞌaaˀi waaginbá dimuuḏi shánkí pꞌä́ndíkí dínpuwagíˀo.”
31 Porque, se eles fazem isto ao lenho verde, que acontecerá ao seco?
32 Heḏá wây-á wíje senäˀdá Jesus-áḏíbá ovä̂nhon ovä̂nháyjíḏí. Nä́ˀin senäˀdá jänäkíkanninnân damuu.
32 Eram conduzidos ao mesmo tempo dois malfeitores para serem mortos com Jesus.
33 Heḏi wên okú iwe dipówá, “In pꞌóhkhú̖bay” gin dâytu̖ˀoˀ, heḏi Jesus phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌûˀ, heḏá in wíje jänäkíkannindá wáˀ hanbá ovä̂nˀan. Wêe Jesus-ví yä̖́ˀmä́ngéḏí óewí̖nú heḏá iˀ wêe-á iví koˀḏíngéḏá.
33 Chegados que foram ao lugar chamado Calvário, ali o crucificaram, como também os ladrões, um à direita e outro à esquerda.
34 Heḏi Jesus natú̖, “Táḏá, ovâyˀowóejé-í, háa dívíˀoˀin wíḏínhanginnáhpíḏí.” In sundaḏo-á dívíˀáywan iví aa dívíweejé-íḏí.
34 E Jesus dizia: Pai, perdoa-lhes; porque não sabem o que fazem. Eles dividiram as suas vestes e as sortearam.
35 In tꞌowa iví núˀ iwe diwindi óemúndeˀ, heḏá in Huḏíyo pꞌóˀḏéḏíˀindá tꞌä̖mägá óetu̖máa. Ditû̖ˀ, “Piˀwêndá iˀḏi ovâyˀaywon, heḏi i-á iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí óesógeˀiˀ namuuḏá, wíˀbo ipiˀaywoeníˀin ûnkhâyˀä̖ˀ.”
35 A multidão conservava-se lá e observava. Os príncipes dos sacerdotes escarneciam de Jesus, dizendo: Salvou a outros, que se salve a si próprio, se é o Cristo, o escolhido de Deus!
36 Heḏi in sundaḏoḏi wáˀ tꞌä̖mäge háa óeˀoˀ. Ivíˀpiye dimääḏi wí méena ojohayˀi-á ônpä̖htuye,
36 Do mesmo modo zombavam dele os soldados. Aproximavam-se dele, ofereciam-lhe vinagre e diziam:
37 heḏi óetu̖ˀan, “In Huḏíyoví tsondi hayˀi unmuuḏá wíˀbo ópiˀaywon.”
37 Se és o rei dos judeus, salva-te a ti mesmo.
38 Wên phépháˀay iví phéˀwin kwꞌáye natꞌiˀkꞌóe eeḏi ginnân nataˀmuu: “Nä́ˀi-á in Huḏíyoví tsondi hayˀi namuu.”
38 Por cima de sua cabeça pendia esta inscrição: Este é o rei dos judeus.
39 Wêe tꞌaywóhkandiˀ phéˀwin deeḏi nawhiˀwondiˀḏi óejänäkítu̖máaḏí, óetu̖ˀan, “Untú̖hpíˀan u̖-ân unmuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí. Heḏáho wíˀbo ópiˀaywon, heḏá naˀindá wáˀ dînˀaywoení.”
39 Um dos malfeitores, ali crucificados, blasfemava contra ele: Se és o Cristo, salva-te a ti mesmo e salva-nos a nós!
40 Hebo iˀ wêe natú̖, “Haˀwâa wívihéeˀa̖mípí. Ti Jôesi Táḏá oe makówá naˀä́ndiˀ wínâaˀaˀginpíˀan? Nä́ˀi sen óetuhchä̖nunde waagibá u̖ wáˀ wóetuhchä̖nundeˀ,
40 Mas o outro o repreendeu: Nem sequer temes a Deus, tu que sofres no mesmo suplício?
41 heḏi u̖-áḏí naa-áḏí dítuhchä̖nundeḏi híwó namuu, gá híwóhpí ä́nˀandi nanbí tuhchä̖nu-á gä́nˀä̖ä̖ḏân. Hebo nä́ˀi sendá háabo híwóhpîˀ wíˀiˀanpí.”
41 Para nós isto é justo: recebemos o que mereceram os nossos crimes, mas este não fez mal algum.
42 Heḏáháˀ Jesus óetu̖ˀan, “Jesus, owáy unpꞌóˀḏéḏîˀsogeḏeeḏi unwáyˀä̖ä̖ ihayḏi naa wíḏíˀóḏéˀnípí.”
42 E acrescentou: Jesus, lembra-te de mim, quando tiveres entrado no teu Reino!
43 Jesus-di óetu̖ˀan, “Nä́ˀin wítu̖ˀâ̖a̖mí, nää thaa-á owáy tꞌä̖hkí saˀwó nanáˀ diwe naa-áḏí unchaní.”
43 Jesus respondeu-lhe: Em verdade te digo: hoje estarás comigo no paraíso.
44 Taagepiye iwáypiye naná, hebo iˀ than namuwä̖hán, heḏi i̖ˀge tꞌä̖hkí nakhunpóe thíˀêeḏi poje puwahay.
44 Era quase à hora sexta e em toda a terra houve trevas até a hora nona.
45 Ihayhä̖̂ä̖bá in aa nakhaanáˀnin iˀ méesate hayˀi khóˀjé nawhiˀwonnindá pínu-á nasiveḏee.
45 Escureceu-se o sol e o véu do templo rasgou-se pelo meio.
46 Heḏáháˀ Jesus kaygi natú̖, “Táḏá, naa uví mange dáymäˀ, naví pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ dînkeˀ.” Heḏi gin natú̖ ihayḏiho tꞌä̖ˀgeḏi ihâ̖a̖ˀan.
46 Jesus deu então um grande brado e disse: Pai, nas tuas mãos entrego o meu espírito. E, dizendo isso, expirou.
47 Iˀ sundaḏo pꞌóˀḏeḏîˀ iwe nawindi háa napóeˀin imûˀḏi Jôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ óemáa, heḏi natú̖, “Taˀgendi nä́ˀi sendá iví wówátsi taˀge ihon.”
47 Vendo o centurião o que acontecia, deu glória a Deus e disse: Na verdade, este homem era um justo.
48 In báyékí tꞌowa iwe dikꞌaapu̖wä̖winnin háa napóeˀin dâymûˀḏi inbíˀpiye dívíweehoˀ, heḏi inbí pí̖hkhú̖ dâymahpúuḏe ditaachanpóeḏí.
48 E toda a multidão dos que assistiam a este espetáculo e viam o que se passava, voltou batendo no peito.
49 Hebo wáy wên kwiyä̖ˀ Galilee nange iweḏi Jesus-áḏí diˀä̖ä̖ˀin, heḏá wây-á tꞌowa iví kꞌemaˀin ûnmuuˀindá, kayi̖ˀ diwebo diwin dâymúndeḏi.
49 Os amigos de Jesus, como também as mulheres que o tinham seguido desde a Galiléia, conservavam-se a certa distância, e observavam estas coisas.
50 Wí sen Joseph gin nakhá̖wä̖́ˀi wáˀ iwebá najiˀ, oe Judea nangewi búˀay iweˀi-ân namuu, Arimathea gin dâytu̖ˀoˀiˀ. I-á iví wówátsi taˀge ihon, heḏi natsíkhajiˀ Jôesi Táḏáḏí óesôege-íḏí iˀ toˀwí tꞌowa ovâyˀaywoeníˀiˀ. I-á wínachanpóepí híwóˀnin namuuˀin háa in Huḏíyo tunjowaˀ dívíˀánshaamä́giˀindá heḏá dívíˀannindá Jesus óeháyjí gin ditú̖ ihayḏi.
50 Havia um homem, por nome José, membro do conselho, homem reto e justo.
51 — ausente —
51 Ele não havia concordado com a decisão dos outros nem com os atos deles. Originário de Arimatéia, cidade da Judéia, esperava ele o Reino de Deus.
52 Heḏiho Jesus nachuu ihayḏi Joseph oe Pilate-víˀpiye namää óedaaˀa̖míḏí iˀ pení óemä̂äníḏí óekhä̖ˀkꞌúuwíḏí.
52 Foi ter com Pilatos e lhe pediu o corpo de Jesus.
53 Heḏi óemä́giḏi in phéˀwin diweḏi óewá̖ve, heḏá wên híwóˀnin aa iwá óeˀánkꞌûˀ, heḏi wí khä̖hkugîˀ pho ee óekꞌûˀ, iˀ tꞌowáwi kꞌuu iwe dâytsꞌâˀiˀ, iwá waˀḏi tóebo wíˀóekhä̖ˀkꞌûˀpí.
53 Ele o desceu da cruz, envolveu-o num pano de linho e colocou-o num sepulcro, escavado na rocha, onde ainda ninguém havia sido depositado.
54 Iˀ thaa-á in Huḏíyo dívíhä̖ä̖wíkhâyˀoˀ kaykhanwówá thaagîˀ, heḏi iˀ kaykhanwówá thaa-á ho napowaˀä̖ˀ.
54 Era o dia da Preparação e já ia principiar o sábado.
55 In kwiyä̖ˀ Jesus-áḏí oe Galilee nangeḏi diˀä̖ä̖ˀindá Joseph-á ûnwóemää, heḏi háa Jesus oe tꞌowápho ee óekꞌûˀ waa dâymûˀ.
55 As mulheres, que tinham vindo com Jesus da Galiléia, acompanharam José. Elas viram o túmulo e o modo como o corpo de Jesus ali fora depositado.
56 Heḏi inbíˀpiye diwáymää, heḏi wí saˀwó nasundi woe-áḏí ka̖ˀpꞌoe-áḏí dâykhâyˀan iˀ pení óeˀä̖ä̖yú̖-íḏí. Hebo wíyá tháwä́n iˀ kaykhanwówá thaa nanândi wíḏívítꞌôeˀanpí in Huḏíyoví khuu dínmuuḏi.
56 Elas voltaram e prepararam aromas e bálsamos. No dia de sábado, observaram o preceito do repouso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.