Lucas 23
Tewa NT (TEW_WBT) vs NTLH
1 Heḏi in tunjowaˀ tꞌä̖hkí dívíwí̖nú, heḏi indiho Jesus oe Pilate-víˀpiye óehoˀ.
1 Em seguida o grupo todo se levantou e levou Jesus para Pilatos.
2 Heḏi Pilate-víˀwe óekándí ôntꞌaywóˀdichä̖nundeḏi ditú̖, “Nä́ˀi sendá nanbí tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀdoˀ, heḏá iˀḏi ovâytu̖ˀan Caesar wíˀóe-tax-wáˀâa-ípí, heḏá wáˀ natú̖ i-á namuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, heḏânho natundaˀ wí tsondi hayˀibá namuuˀin.”
2 Lá, começaram a acusá-lo, dizendo: — Pegamos este homem tentando fazer o nosso povo se revoltar, dizendo a eles que não pagassem impostos ao Imperador e afirmando que ele é o
3 Pilate-di Jesus óetsikaˀyan, “Ti u̖-á in Huḏíyoví tsondi hayˀi unmuu?” Jesus-di óetu̖ˀan, “Háa u̖ˀbo untú̖ waa.”
3 Aí Pilatos perguntou a Jesus: — Você é o rei dos judeus? Jesus respondeu:
4 Pilate-di in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀin heḏá in báyékí tꞌowa iwe diwinnindá ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀi sendá naaḏi wên tꞌaywóˀnin wänbo wíḏônshaapí.”
4 Então Pilatos disse aos chefes dos sacerdotes e à multidão: — Não encontro nenhum motivo para condenar este homem.
5 Hewänbo indá kayˀindi Pilate óetu̖máa, “Iˀḏá iví há̖hkan ûnmuuˀiˀḏi nanbí tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀdoˀ. Oe Galilee nange iwe páaḏé gin itsꞌanˀan, iweḏá Judea nange i̖ˀgá tꞌä̖hká, heḏá nää-á nä̂äwá napówá hanbá iˀa̖míḏí.”
5 Mas eles insistiram: — Ele está causando desordem entre o povo em toda a Judeia. Ele começou na Galileia e agora chegou aqui.
6 Pilate nä́ˀin natꞌoeḏi ovâytsikaˀyan, “Ti nä́ˀi sendá Galilee-wi namuu?”
6 Ouvindo isso, Pilatos perguntou: — Este homem é da Galileia?
7 Heḏi “hoi” gin ditú̖ ihayḏi Pilate-di Jesus oe Herod-víˀpiye óesan, gá Herod-dá oe Galilee pꞌóˀḏéḏîˀ namuuḏân, heḏi nää-á oe Jerusalem-dá naˀä́n.
7 Quando soube que Jesus era da região governada por Herodes, Pilatos o mandou para ele, pois Herodes também estava em Jerusalém naquela ocasião.
8 Herod nahíhchanpóe Jesus óemûˀḏi. Gáhä̖̂ä̖ḏibo napu̖wä̖daˀ, iví̖ˀgeḏiho natꞌoeḏi, heḏiho nadaˀ Jesus-di wên pínnán ônˀa̖míḏí imúuníˀin.
8 Herodes ficou muito contente quando viu Jesus, pois tinha ouvido falar a respeito dele e fazia muito tempo que queria vê-lo. Ele desejava ver Jesus fazer algum milagre.
9 Herod-di báyékí tsika óetsikaˀyan, hebo Jesus-dá háabo wíˀóetu̖ˀanpí.
9 Então fez muitas perguntas a Jesus, mas ele não respondeu nada.
10 In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá iwe diwindi kaygindi Jesus ônhíwóhpíchä̖nundeˀ.
10 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei se apresentaram e fizeram acusações muito fortes contra Jesus.
11 Heḏi Herod-dáḏí in sundaḏo-áḏí tꞌä̖mäge Jesus óeˀoˀ, heḏáân, heḏi jänäkí-á i-áḏá dimuu. Herod-dá ovâytu̖ˀan wên saˀwóˀnin kꞌéwéˀin to Jesus óeˀaawé-í, heḏáháˀ Pilate-víˀpiye óewáysan.
11 Herodes e os seus soldados zombaram de Jesus e o trataram com desprezo. Puseram nele uma capa luxuosa e o mandaram de volta para Pilatos.
12 Páaḏé ihayḏibo Herod-áḏí Pilate-áḏí hä́nmindá damuuwän, hebo ihay thaabá híwóˀnin kꞌemaˀindá dapóe.
12 Naquele dia Herodes e Pilatos, que antes eram inimigos, se tornaram amigos.
13 Pilate-di in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in wéˀgen Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí wây-á tꞌowa-áḏí ovâywéˀgetu̖ˀan,
13 Pilatos reuniu os chefes dos sacerdotes, os líderes judeus e o povo
14 heḏi ovâytu̖ˀan, “Undá nä́ˀi sen naví páaḏépiye dînmaa, heḏi dítu̖ˀan tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀdoˀin. Unbí páaḏépiyebo naaḏi iví̖ˀgeḏi dótsikaˀyan, hebo háawin tꞌaywóˀnin bînchä̖nunde wänbo wíḏônshaapí.
14 e disse: — Vocês me trouxeram este homem e disseram que ele estava atiçando o povo para fazer uma revolta. Pois eu já lhe fiz várias perguntas diante de todos vocês, mas não encontrei nele nenhuma culpa dessas coisas de que vocês o acusam.
15 Herod-di wänbo-á háawin wên tꞌaywóˀnin wíˀônshaapí, heḏiho nanbíˀpiyebá óewáysan. Nä́ˀi sendá hä̖ä̖wí híwóhpí wíˀiˀanpí óeháyjíḏí.
15 Herodes também não encontrou nada contra ele e por isso o mandou de volta para nós. Assim, é claro que este homem não fez nada que mereça a pena de morte.
16 Heḏiho otsonpúuwí púwhí̖ˀdí óewhä̖́ä̖níˀin heḏáháˀ dómaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-í.”
16 Eu vou mandar que ele seja chicoteado e depois o soltarei.
17 Pa̖a̖yo pꞌóe waa iˀ Passover shánkíˀeeḏi nanáˀ dihayḏi Pilate-di wêe pan óemaˀpꞌä̖́ḏíndeˀ, heḏânho gin natú̖.
17 [Na Festa da Páscoa, Pilatos tinha o costume de soltar algum preso, a pedido do povo.]
18 Hewänbo tꞌä̖hkí in tꞌowa dívítu̖wí̖nú, “Nä́ˀi sen náheˀ, heḏi Barabbas-á naˀingîˀ nâamaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-í.”
18 Aí toda a multidão começou a gritar: — Mata esse homem! Solta Barrabás para nós!
19 (Barabbas-á oe pan diwe óesóge gá in tꞌowa iˀ búˀ iweˀin pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí ovâytsa̖a̖kannandân, heḏá iˀḏá ovâytꞌowatꞌahá̖nú.)
19 Barrabás tinha sido preso por causa de uma revolta na cidade e por assassinato.
20 Hewänbo Pilate nadaˀ Jesus óemaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íˀin, heḏiho in tꞌowa wíyá ovâyhéeˀan.
20 Então Pilatos, querendo soltar Jesus, falou outra vez com a multidão.
21 Hebo indá ihayḏa̖ˀ dívítu̖wí̖núndeˀ, “Wên phéˀwin deeḏi nátꞌóhtä̖gekꞌuˀꞌꞌ”
21 Mas eles gritavam mais ainda: — Crucifica! Crucifica!
22 Pilate-di powingeḏi ovâytu̖ˀan, “Háaḏan gin dóˀa̖mí? Háawin yä̖ˀḏâapíˀinnan iˀan? Naaḏi háawin tꞌaywóˀnin wänbo wíḏônshaapí óeháyjíḏí. Heḏiho otsonpúuwí púwhí̖ˀdí óewhä̖́ä̖níˀin heḏá dómaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-í.”
22 E Pilatos disse pela terceira vez: — Mas qual foi o crime dele? Não vejo neste homem nada que faça com que ele mereça a pena de morte. Vou mandar que ele seja chicoteado e depois o soltarei.
23 Hewänbo kaygindi iheˀjiḏiḏa̖ˀ ditû̖ˀ Pilate-dá Jesus phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌúuwíˀin, heḏi hânho dívítu̖wí̖núndeḏiho ditꞌanpóe.
23 Porém eles continuaram a gritar bem alto, pedindo que Jesus fosse crucificado; e a gritaria deles venceu.
24 Pilate nahíje háa óedaaˀan waa iˀa̖míḏí,
24 Pilatos condenou Jesus à morte, como pediam.
25 heḏiho Barabbas, iˀ sen in tsonnin ovâyyâ̖ˀiˀ heḏá ovâytꞌowatꞌahá̖núˀiˀ namuuˀiˀ óemaˀpꞌä̖́ḏi, hewänbo natsonpóe Jesus óeˀa̖míˀin háa didaˀ waa.
25 E soltou o homem que eles queriam — aquele que havia sido preso por causa de revolta e de assassinato. E entregou Jesus para fazerem com ele o que quisessem.
26 Heḏáháˀ Jesus iweḏi óehoˀ. Dimän dihayḏá wí sen Cyrene nangewi namuuˀiˀ, Simon gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ, oe nava iweḏi iˀ búˀ eepiye naˀä̖ḏi óejay, heḏi in sundaḏoḏi in phéˀwin ivîˀḏi ônˀíˀkꞌûˀḏi Jesus-ví tíˀúugé óepu̖ˀnan.
26 Então os soldados levaram Jesus. No caminho, eles encontraram um homem chamado Simão, da cidade de Cirene, que vinha do campo. Agarraram Simão e o obrigaram a carregar a cruz, seguindo atrás de Jesus.
27 Báyékí tꞌowa wáˀ Jesus ûnwóemän, heḏá wên kwiyä̖ˀ dimännindá hânho ditaachanpóeḏá dívípí̖hkhú̖mahpúuḏeˀ, heḏá háa iphaḏendeˀin namuuḏi diséejiˀ.
27 Uma grande multidão o seguia. Nela havia algumas mulheres que choravam e se lamentavam por causa dele.
28 Jesus ibéeḏí ovâytu̖ˀan, “Un kwiyä̖ˀ Jerusalem-win, naa omuuḏi wíˀúvísíhtä̖ä̖-ípí, hewänbo ungîˀ-á unbí áyyä̖̂ä̖gîˀ-á úvísíhtä̖ä̖-í.
28 Jesus virou-se para elas e disse:
29 Wáy wí thaa nanáˀ dihayḏi tꞌowa ditú̖u̖ní ‘Híhchan dâymáˀve-í in dínkoḏipíˀin dívíˀâyya̖míḏí, heḏá in hä̂nhay wänbo dívíˀayyanpíˀindá wí ay wänbo dâyˀâytsä̖ä̖ˀanpíˀindá wáˀ híhchan dâymáˀve-í.’
29 Porque chegarão os dias em que todos vão dizer: “Felizes as mulheres que nunca tiveram filhos, que nunca deram à luz e que nunca amamentaram!”
30 Ihayḏáho in Jerusalem-ˀin tꞌowa didaˀí iˀ pꞌin inbîˀḏi nakaanú-íˀin heḏá iˀ okúḏá ovâykhä̖ˀkwꞌôeníˀindá.
30 Chegará o tempo em que todos vão dizer às montanhas: “Caiam em cima de nós!” E dirão também aos montes: “Nos cubram!”
31 Naa wên tay wówáˀin waagiˀbá omuuˀi híwóhpí dînpoeˀo. Hewänbo indá tay tꞌaaˀi waaginbá dimuuḏi shánkí pꞌä́ndíkí dínpuwagíˀo.”
31 Porque, se isso tudo é feito quando a lenha está verde, o que acontecerá, então, quando ela estiver seca?
32 Heḏá wây-á wíje senäˀdá Jesus-áḏíbá ovä̂nhon ovä̂nháyjíḏí. Nä́ˀin senäˀdá jänäkíkanninnân damuu.
32 Levaram também dois criminosos para serem mortos com Jesus.
33 Heḏi wên okú iwe dipówá, “In pꞌóhkhú̖bay” gin dâytu̖ˀoˀ, heḏi Jesus phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌûˀ, heḏá in wíje jänäkíkannindá wáˀ hanbá ovä̂nˀan. Wêe Jesus-ví yä̖́ˀmä́ngéḏí óewí̖nú heḏá iˀ wêe-á iví koˀḏíngéḏá.
33 Quando chegaram ao lugar chamado “A Caveira”, ali crucificaram Jesus e junto com ele os dois criminosos, um à sua direita e o outro à sua esquerda.
34 Heḏi Jesus natú̖, “Táḏá, ovâyˀowóejé-í, háa dívíˀoˀin wíḏínhanginnáhpíḏí.” In sundaḏo-á dívíˀáywan iví aa dívíweejé-íḏí.
34 [Então Jesus disse: Em seguida, tirando a sorte com dados, os soldados repartiram entre si as roupas de Jesus.
35 In tꞌowa iví núˀ iwe diwindi óemúndeˀ, heḏá in Huḏíyo pꞌóˀḏéḏíˀindá tꞌä̖mägá óetu̖máa. Ditû̖ˀ, “Piˀwêndá iˀḏi ovâyˀaywon, heḏi i-á iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí óesógeˀiˀ namuuḏá, wíˀbo ipiˀaywoeníˀin ûnkhâyˀä̖ˀ.”
35 O povo ficou ali olhando, e os líderes judeus zombavam de Jesus, dizendo: — Ele salvou os outros. Que salve a si mesmo, se é, de fato, o
36 Heḏi in sundaḏoḏi wáˀ tꞌä̖mäge háa óeˀoˀ. Ivíˀpiye dimääḏi wí méena ojohayˀi-á ônpä̖htuye,
36 Os soldados também zombavam de Jesus. Chegavam perto dele e lhe ofereciam vinho comum
37 heḏi óetu̖ˀan, “In Huḏíyoví tsondi hayˀi unmuuḏá wíˀbo ópiˀaywon.”
37 e diziam: — Se você é o rei dos judeus, salve a você mesmo!
38 Wên phépháˀay iví phéˀwin kwꞌáye natꞌiˀkꞌóe eeḏi ginnân nataˀmuu: “Nä́ˀi-á in Huḏíyoví tsondi hayˀi namuu.”
38 Na cruz, acima da sua cabeça, estavam escritas as seguintes palavras: “Este é o Rei dos Judeus”.
39 Wêe tꞌaywóhkandiˀ phéˀwin deeḏi nawhiˀwondiˀḏi óejänäkítu̖máaḏí, óetu̖ˀan, “Untú̖hpíˀan u̖-ân unmuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí. Heḏáho wíˀbo ópiˀaywon, heḏá naˀindá wáˀ dînˀaywoení.”
39 Um dos criminosos que estavam crucificados ali insultava Jesus, dizendo: — Você não é o Messias? Então salve a você mesmo e a nós também!
40 Hebo iˀ wêe natú̖, “Haˀwâa wívihéeˀa̖mípí. Ti Jôesi Táḏá oe makówá naˀä́ndiˀ wínâaˀaˀginpíˀan? Nä́ˀi sen óetuhchä̖nunde waagibá u̖ wáˀ wóetuhchä̖nundeˀ,
40 Porém o outro o repreendeu, dizendo: — Você não
41 heḏi u̖-áḏí naa-áḏí dítuhchä̖nundeḏi híwó namuu, gá híwóhpí ä́nˀandi nanbí tuhchä̖nu-á gä́nˀä̖ä̖ḏân. Hebo nä́ˀi sendá háabo híwóhpîˀ wíˀiˀanpí.”
41 A nossa condenação é justa, e por isso estamos recebendo o castigo que nós merecemos por causa das coisas que fizemos; mas ele não fez nada de mau.
42 Heḏáháˀ Jesus óetu̖ˀan, “Jesus, owáy unpꞌóˀḏéḏîˀsogeḏeeḏi unwáyˀä̖ä̖ ihayḏi naa wíḏíˀóḏéˀnípí.”
42 Então disse: — Jesus, lembre de mim quando o senhor vier como Rei!
43 Jesus-di óetu̖ˀan, “Nä́ˀin wítu̖ˀâ̖a̖mí, nää thaa-á owáy tꞌä̖hkí saˀwó nanáˀ diwe naa-áḏí unchaní.”
43 Jesus respondeu:
44 Taagepiye iwáypiye naná, hebo iˀ than namuwä̖hán, heḏi i̖ˀge tꞌä̖hkí nakhunpóe thíˀêeḏi poje puwahay.
44 Mais ou menos ao meio-dia o sol parou de brilhar, e uma escuridão cobriu toda a terra até as três horas da tarde.
45 Ihayhä̖̂ä̖bá in aa nakhaanáˀnin iˀ méesate hayˀi khóˀjé nawhiˀwonnindá pínu-á nasiveḏee.
45 E a cortina do Templo se rasgou pelo meio.
46 Heḏáháˀ Jesus kaygi natú̖, “Táḏá, naa uví mange dáymäˀ, naví pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ dînkeˀ.” Heḏi gin natú̖ ihayḏiho tꞌä̖ˀgeḏi ihâ̖a̖ˀan.
46 Aí Jesus gritou bem alto: Depois de dizer isso, ele morreu.
47 Iˀ sundaḏo pꞌóˀḏeḏîˀ iwe nawindi háa napóeˀin imûˀḏi Jôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ óemáa, heḏi natú̖, “Taˀgendi nä́ˀi sendá iví wówátsi taˀge ihon.”
47 Quando o oficial do exército romano viu o que havia acontecido, deu glória a Deus, dizendo: — De fato, este homem era inocente!
48 In báyékí tꞌowa iwe dikꞌaapu̖wä̖winnin háa napóeˀin dâymûˀḏi inbíˀpiye dívíweehoˀ, heḏi inbí pí̖hkhú̖ dâymahpúuḏe ditaachanpóeḏí.
48 Todos os que estavam reunidos ali para assistir àquele espetáculo viram o que havia acontecido e voltaram para casa, batendo no peito em sinal de tristeza.
49 Hebo wáy wên kwiyä̖ˀ Galilee nange iweḏi Jesus-áḏí diˀä̖ä̖ˀin, heḏá wây-á tꞌowa iví kꞌemaˀin ûnmuuˀindá, kayi̖ˀ diwebo diwin dâymúndeḏi.
49 Todos os amigos de Jesus e as mulheres que o tinham seguido desde a Galileia ficaram de longe, olhando tudo aquilo.
50 Wí sen Joseph gin nakhá̖wä̖́ˀi wáˀ iwebá najiˀ, oe Judea nangewi búˀay iweˀi-ân namuu, Arimathea gin dâytu̖ˀoˀiˀ. I-á iví wówátsi taˀge ihon, heḏi natsíkhajiˀ Jôesi Táḏáḏí óesôege-íḏí iˀ toˀwí tꞌowa ovâyˀaywoeníˀiˀ. I-á wínachanpóepí híwóˀnin namuuˀin háa in Huḏíyo tunjowaˀ dívíˀánshaamä́giˀindá heḏá dívíˀannindá Jesus óeháyjí gin ditú̖ ihayḏi.
50 — ausente —
52 Heḏiho Jesus nachuu ihayḏi Joseph oe Pilate-víˀpiye namää óedaaˀa̖míḏí iˀ pení óemä̂äníḏí óekhä̖ˀkꞌúuwíḏí.
52 José foi e pediu a Pilatos o corpo de Jesus.
53 Heḏi óemä́giḏi in phéˀwin diweḏi óewá̖ve, heḏá wên híwóˀnin aa iwá óeˀánkꞌûˀ, heḏi wí khä̖hkugîˀ pho ee óekꞌûˀ, iˀ tꞌowáwi kꞌuu iwe dâytsꞌâˀiˀ, iwá waˀḏi tóebo wíˀóekhä̖ˀkꞌûˀpí.
53 Então tirou o corpo da cruz e o enrolou num lençol de linho. Depois o colocou num túmulo cavado na rocha, que nunca havia sido usado.
54 Iˀ thaa-á in Huḏíyo dívíhä̖ä̖wíkhâyˀoˀ kaykhanwówá thaagîˀ, heḏi iˀ kaykhanwówá thaa-á ho napowaˀä̖ˀ.
54 Isso foi na sexta-feira, e já estava para começar o sábado.
55 In kwiyä̖ˀ Jesus-áḏí oe Galilee nangeḏi diˀä̖ä̖ˀindá Joseph-á ûnwóemää, heḏi háa Jesus oe tꞌowápho ee óekꞌûˀ waa dâymûˀ.
55 As mulheres que haviam seguido Jesus desde a Galileia foram com José e viram o túmulo e como Jesus tinha sido colocado ali.
56 Heḏi inbíˀpiye diwáymää, heḏi wí saˀwó nasundi woe-áḏí ka̖ˀpꞌoe-áḏí dâykhâyˀan iˀ pení óeˀä̖ä̖yú̖-íḏí. Hebo wíyá tháwä́n iˀ kaykhanwówá thaa nanândi wíḏívítꞌôeˀanpí in Huḏíyoví khuu dínmuuḏi.
56 Depois voltaram para casa e prepararam perfumes e óleos para passar no corpo dele. E no sábado elas descansaram, conforme a
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.