João 8
Tewa NT (TEW_WBT) vs VC
1 Hewänbo Jesus-á oe Olive Okú gin dâytu̖ˀoˀ iwepiyeˀ namää.
1 Dirigiu-se Jesus para o monte das Oliveiras.
2 Wíyá tháwä́n héˀḏiboˀ iˀ méesate hayˀi eepiyeˀ nawáymää. Báyékí tꞌowa ûnpówáḏí indáḏí isóge heḏi ovâyhá̖ˀan.
2 Ao romper da manhã, voltou ao templo e todo o povo veio a ele. Assentou-se e começou a ensinar.
3 Heḏi in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí in Pharisees-áḏí wí kwee Jesus naˀä́n diwepiyeˀ óehoˀ. Nä́ˀi kwee-á wíyá kweeví sendáḏí däntꞌaywó̖ˀdoḏi óekêˀ. In tꞌowaví páaḏépiyeˀ óekwi̖nuˀan,
3 Os escribas e os fariseus trouxeram-lhe uma mulher que fora apanhada em adultério.
4 heḏi indi Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, nä́ˀi kwee-á wíyá kweeví sendáḏí däntꞌaywó̖ˀdoḏiboˀ óekêˀ.
4 Puseram-na no meio da multidão e disseram a Jesus: Mestre, agora mesmo esta mulher foi apanhada em adultério.
5 I tsontu̖u̖ Moses ita̖ˀnan diwe kinnân díyôn: Wí kwee kin iˀoˀiˀ âykꞌusä̖yu̖héyíˀin gínkhâyˀä̖ˀ. Heyâa u̖, hân ú̖chanpoˀ?”
5 Moisés mandou-nos na lei que apedrejássemos tais mulheres. Que dizes tu a isso?
6 Nä́ˀin Jesus óetu̖ˀan óetayi̖ˀníḏí wên háawên híwó̖ˀpíˀin natu̖hpée-íḏí heḏânho ôntꞌaywó̖ˀdichä̖nú-íḏí. Jesus itꞌä̖́ä̖ḏí oe nange iví mankhú̖ḏí hä̖ä̖wí ita̖ˀnan.
6 Perguntavam-lhe isso, a fim de pô-lo à prova e poderem acusá-lo. Jesus, porém, se inclinou para a frente e escrevia com o dedo na terra.
7 Hewänbo ihayḏa̖ˀ óetsikáyíndeˀ, heḏihoˀ idaygiˀandi ovâytu̖ˀan, “Wénä wí unbíˀweḏi wíˀitꞌaywó̖ˀnanpîˀḏi, iḏân i kwee páaḏé óekꞌusä̖yú̖-í.”
7 Como eles insistissem, ergueu-se e disse-lhes: Quem de vós estiver sem pecado, seja o primeiro a lhe atirar uma pedra.
8 Heḏi wíyá itꞌä̖́ä̖ḏí oe nange iwáyta̖ˀnan. In senäˀ i kwee óetsꞌúḏeˀin nä́ˀin ditꞌoeḏi wí̖ˀíngin tꞌä̖hkí iweḏi dipee, in shánkí saydôe páaḏé, heḏi Jesus-áḏí i kwee-áḏí wíˀbo iwe dawindi ovä̂nyoeˀan.
8 Inclinando-se novamente, escrevia na terra.
9 — ausente —
9 A essas palavras, sentindo-se acusados pela sua própria consciência, eles se foram retirando um por um, até o último, a começar pelos mais idosos, de sorte que Jesus ficou sozinho, com a mulher diante dele.
10 Jesus wíyá idaygiˀandi i kwee óetsikáyin, “Wáyho in ton? Ti wîˀ wänbo wínatú̖hpíˀan wóetuchä̖nú-íˀin ú̖khâyˀä̖ˀ?”
10 Então ele se ergueu e vendo ali apenas a mulher, perguntou-lhe: Mulher, onde estão os que te acusavam? Ninguém te condenou?
11 I kweeḏi óetu̖ˀan, “Mä́ˀmä̂ä, toˀwí wänbo háabo wínatú̖hpí.” Jesus-di óetu̖ˀan, “Naa wänbo-á yoe. Heḏiho ópûn, nää iweḏi páaḏépiyeˀ wíyá wívitꞌaywó̖ˀnamípí.”
11 Respondeu ela: Ninguém, Senhor. Disse-lhe então Jesus: Nem eu te condeno. Vai e não tornes a pecar.
12 Jesus wíyá ihéeˀandi in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Naa wí kohthay waagiˀbá omuu tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ. Toˀwí naa-áḏí nayiˀi háˀto khu̖u̖ i̖ˀge nayê̖e̖ní, hewänbo i kohthay nawówátsipä̖yiˀiˀ imáˀve-í.”
12 Falou-lhes outra vez Jesus: Eu sou a luz do mundo; aquele que me segue não andará em trevas, mas terá a luz da vida.
13 In Pharisees-di óetu̖ˀan, “U̖-á wíˀbo uví̖ˀgeḏi bipihíˀmáa, heḏânho háa untû̖ˀnin toˀwí wänbo wíˀûnkhâyˀä̖hpí iwhä̖yú̖-íˀin.”
13 A isso, os fariseus lhe disseram: Tu dás testemunho de ti mesmo; teu testemunho não é digno de fé.
14 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Tobá wíˀbo naví̖ˀgeḏi wâytu̖ˀan wänboˀ, háa naaḏi wâytu̖ˀan waa taˀgen namuu, gá naa dînhanginnândân wä̖́hä̖̂ä̖ḏi oˀä̖ä̖ˀin heḏá wä̖́hä̖̂ä̖piyeˀ omännindá. Hewänbo undá wä̖́hä̖̂ä̖ḏi oˀä̖ä̖ˀin háa wä̖́hä̖̂ä̖piyeˀ omännin wíˀúnhanginnáhpí.
14 Respondeu-lhes Jesus: Embora eu dê testemunho de mim mesmo, o meu testemunho é digno de fé, porque sei de onde vim e para onde vou; mas vós não sabeis de onde venho nem para onde vou.
15 Undi tꞌowa bînwänpimúndeḏibo bîntꞌaywó̖ˀdichä̖nundeˀ. Naaḏá toˀwí wänbo wíḏônchä̖nundepí.
15 Vós julgais segundo a aparência; eu não julgo ninguém.
16 Hewänbo wí toˀwí dônchä̖nuḏáhoˀ, híwó̖ˀ dáyˀa̖mí, gá wíˀbo wíḏáyˀopíḏân, hewänbo i dísandi-áḏí naa-áḏí handa̖ˀ gatû̖ˀ.
16 E, se julgo, o meu julgamento é conforme a verdade, porque não estou sozinho, mas comigo está o Pai que me enviou.
17 Unbí tsontu̖u̖ ta̖ˀnin diwe wänbo kinnân nata̖ˀmuu: Wí toˀwí óetsondiwekán dihayḏi wên wíyeḏi handa̖ˀ iví̖ˀgeḏi datû̖ˀdáhoˀ, únkhâyˀä̖ˀ úvíwhä̖yú̖-íˀin háa datú̖ waa taˀgen namuuˀin.
17 Ora, na vossa lei está escrito: O testemunho de duas pessoas é digno de fé {Dt 19,15}.
18 Naa i wîˀ omuu naví̖ˀgeḏi dáypihéeˀoˀiˀ, heḏá naví Táḏá dísandiˀ wáˀ naví̖ˀgeḏi ihéeˀoˀ.”
18 Eu dou testemunho de mim mesmo; e meu Pai, que me enviou, o dá também.
19 Indi óetsikáyin, “Wáyhoˀ uví táḏá?” Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Undiḏá naa wíḏítaapí, naví Táḏá wänbo-á wíḏîntaapí. Naa dítaaḏáhoˀ, naví Táḏá wáˀ dîntáa-íwän.”
19 Perguntaram-lhe: Onde está teu Pai? Respondeu Jesus: Não conheceis nem a mim nem a meu Pai; se me conhecêsseis, certamente conheceríeis também a meu Pai.
20 Tꞌä̖hkí nä́ˀin Jesus natú̖ i méesate hayˀi ee ovâyhá̖ˀo ihayḏi, i chä̖ˀ nateˀkwꞌó̖ˀdi íve núˀ nanáˀ diwe. Heḏi toˀwíḏí wänbo wíˀóepankêˀpí, ihayḏi waˀḏi wíˀûnpóepíḏí óekéyíḏí.
20 Estas palavras proferiu Jesus ensinando no templo, junto aos cofres de esmola. Mas ninguém o prendeu, porque ainda não era chegada a sua hora.
21 Jesus wíyá ovâyhéeˀandi ovâytu̖ˀan, “Naa nä́weḏi omän, heḏi undi dítu̖wä̖khâymáa, hewänbo unbí tꞌaywó̖ˀdi waˀḏi bînmáaḏíboˀ íchuwagítꞌóe. Wáy omän diwepiyeˀbá wíˀúnkoeḏí-ípí ímu-íˀin.”
21 Jesus disse-lhes: Eu me vou, e procurar-me-eis e morrereis no vosso pecado. Para onde eu vou, vós não podeis ir.
22 Heḏiho in Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin dívítu̖ˀan, “I natú̖ wáy i namän deepiyeˀbá wígínkoeḏí-ípí gimú-íˀin. Háaḏan kin natú̖? Ti wíˀbo ikheˀkhâymáa gáhân?”
22 Perguntavam os judeus: Será que ele se vai matar, pois diz: Para onde eu vou, vós não podeis ir?
23 Iḏi ovâytu̖ˀan, “Undá nä́ä áagéwin ímuu, naa-á oe kwꞌáyewi-á. Undá nä́ä oepáa kꞌayḏiwinda̖ˀ ímuu, naa-á yoe.
23 Ele lhes disse: Vós sois cá de baixo, eu sou lá de cima. Vós sois deste mundo, eu não sou deste mundo.
24 Heḏânkun naaḏi wâytu̖ˀan, unbí tꞌaywó̖ˀdi bînmáaḏíboˀ íchuwagítꞌóe, heḏi toˀwí naa omuuˀin úvíwhä̖yundepíḏáho taˀgendi unbí tꞌaywó̖ˀdi bînmáaḏíboˀ íchuwagítꞌóeˀin únpúwí.
24 Por isso vos disse: morrereis no vosso pecado; porque, se não crerdes o que eu sou, morrereis no vosso pecado.
25 Heḏi óetsikáyin, “To-an unmuu?” Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naaḏi páaḏéḏíbo wâytu̖máa toˀwí omuuˀin.
25 Quem és tu?, perguntaram-lhe eles então. Jesus respondeu: Exatamente o que eu vos declaro.
26 Wíyá báyékí hä̖ä̖wí unbí̖ˀgeḏi otú̖níˀi naa dómáa, heḏá báyékí híwó̖ˀpîˀ úvíˀandi namuuḏi naa dînkoeḏi wâytꞌeˀpꞌíḏe-íḏí. Hewänbo háa i dísandivíˀweḏi otꞌoeˀinda̖ˀ tꞌä̖hkí tꞌowa dovâytu̖ˀoˀ, heḏi i-á in taˀgenda̖ˀ ihéeˀoˀ.”
26 Tenho muitas coisas a dizer e a julgar a vosso respeito, mas o que me enviou é verdadeiro e o que dele ouvi eu o digo ao mundo.
27 Hewänbo nä́ˀin Húḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin wíḏikaˀpówápí i óesandi-á Yôesi Táḏá namuuˀin.
27 Eles, porém, não compreenderam que ele lhes falava do Pai.
28 Heḏiho Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Owáy naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ undi dítꞌóhtä̖getege ihayḏáhoˀ únhanginnání toˀwí naa omuuˀin, heḏá únhanginpúwí naa wíˀbo háawên wíḏáyˀopíˀin, hewänbo háa naví Táḏáḏí díhá̖ˀandiḏa̖ˀ dáyhéeˀoˀ.
28 Jesus então lhes disse: Quando tiverdes levantado o Filho do Homem, então conhecereis quem sou e que nada faço de mim mesmo, mas falo do modo como o Pai me ensinou.
29 I dísandiˀ naa-áḏí nayiˀ. Wíˀbo wíḏíyoeˀanpí, gá naa-á hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí i óehíhchandoˀiḏa̖ˀ dáyˀoḏân.”
29 Aquele que me enviou está comigo; ele não me deixou sozinho, porque faço sempre o que é do seu agrado.
30 Heḏi kin ovâyhíˀmáa ihayḏi báyékí tꞌowa ivíˀpiyeˀ dívíwhä̖yu̖.
30 Tendo proferido essas palavras, muitos creram nele.
31 Jesus-di nä́ˀin Huḏíyo ivíˀpiyeˀ dívítsꞌanwhä̖yu̖ˀin ovâytu̖ˀan, “Naví híˀ hä̖̂ä̖ḏi waa dînˀaˀginhondáhoˀ, taˀgendi navíˀweḏi íhá̖hpúwíˀin ímuu, heḏá únhanginnání hä̖ä̖wí in taˀgen namuuˀin, heḏi pan waagiˀinbá wíyá wíˀímúnípí.”
31 E Jesus dizia aos judeus que nele creram: Se permanecerdes na minha palavra, sereis meus verdadeiros discípulos;
32 — ausente —
32 conhecereis a verdade e a verdade vos livrará.
33 Heḏi óetu̖ˀan, “Naˀindá Abraham-bí ây iweḏiˀinnân gimuu. Naˀindá hä̂nhay wänbo toˀwênbí pan wígimuupí. Heḏi háaḏan untú̖ pan waagiˀinbá wíyá wígimúnípí gin?”
33 Replicaram-lhe: Somos descendentes de Abraão e jamais fomos escravos de alguém. Como dizes tu: Sereis livres?
34 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi wâytu̖máa, toˀwên tꞌä̖hkí dívítꞌaywó̖ˀkanhonnindá, tꞌaywó̖ˀdiḏi ovâymáaḏí pantꞌôeˀin waagiˀin dimuu.
34 Respondeu Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: todo homem que se entrega ao pecado é seu escravo.
35 Wí toˀwí pantꞌôeˀi namuuˀi-á iví tsondiví kꞌaygi iwe hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí wínacha̖ˀnípí, hewänbo i tsondiví ay ûnmuuˀi-áho hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí kꞌaygiwi-ân namuu.
35 Ora, o escravo não fica na casa para sempre, mas o filho sim, fica para sempre.
36 Heḏi naa Yôesi Táḏáví ay omuuˀiḏi unbí tꞌaywó̖ˀdi iweḏi wâywhimaˀpꞌä̖́ḏiḏáhoˀ, ihayḏibâa taˀgendi íwhimaˀpꞌä̖́ní.
36 Se, portanto, o Filho vos libertar, sereis verdadeiramente livres.
37 Naa dînhanginná un Abraham-bí ây iweḏiˀin ímuuˀin, hewänbo undá ídaˀ díhéyíˀin, gá naví híˀ unbí píˀnä́ khóˀyé wívînmáapíḏân.
37 Bem sei que sois a raça de Abraão; mas quereis matar-me, porque a minha palavra não penetra em vós.
38 Háa naví Táḏáḏí dînkeeyannin naaḏi wâytu̖ˀan, hewänbo undá háa unbí táḏávíˀweḏi ítꞌoe waagibá úvíkanhon” kin Jesus-di ovâytu̖ˀan.
38 Eu falo o que vi junto de meu Pai; e vós fazeis o que aprendestes de vosso pai.
39 Heḏiho indi óetu̖ˀan, “Abraham-dá naˀinbí hä́nˀoeˀiˀ táḏá gínmuu.” Jesus-dá ovâytu̖ˀan, “Abraham-bí ây taˀgendi ímuuḏáhoˀ, háa Abraham iˀan waabá úvíˀâ̖a̖míwän.
39 Nosso pai, replicaram eles, é Abraão. Disse-lhes Jesus: Se fôsseis filhos de Abraão, faríeis as obras de Abraão.
40 Hewänbo nää undiḏá díhéyíˀin ídaˀ, tobáháa in taˀgen naví Táḏávíˀweḏi otꞌoeˀinda̖ˀ wâytu̖ˀan wänboˀ. Abraham-dá haˀwâa wíˀiˀanpí.
40 Mas, agora, procurais tirar-me a vida, a mim que vos falei a verdade que ouvi de Deus! Isso Abraão não o fez.
41 Undá háa unbí táḏá iˀo waabá úvíˀoˀ.” Heḏi óetu̖ˀan, “Táḏápíˀin ây wígimuupí. Wîˀḏa̖ˀ wí táḏá gínˀä́n, i-á Yôesi Táḏá namuu.”
41 Vós fazeis as obras de vosso pai. Retrucaram-lhe eles: Nós não somos filhos da fornicação; temos um só pai: Deus.
42 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Yôesi Táḏá taˀgendi unbí táḏá únmuuḏáhoˀ, naa díséegí-íwän, gá ivíˀweḏi oˀä̖ä̖ḏân, heḏânho nää-á nä́we oyiˀ. Naa opichanpóeḏíbo wóˀä̖ä̖pí, iḏân naa dísan.
42 Jesus replicou: Se Deus fosse vosso pai, vós me amaríeis, porque eu saí de Deus. É dele que eu provenho, porque não vim de mim mesmo, mas foi ele quem me enviou.
43 Háaḏan wíˀíkaˀpóya̖ˀpí háa wâytu̖máaˀin? Gá naví híˀ wíˀítꞌóyandaˀpíḏân.
43 Por que não compreendeis a minha linguagem? É porque não podeis ouvir a minha palavra.
44 Penísendi-ân unbí táḏá únmuu, heḏi undá íkandaˀ háa unbí táḏá nadaˀ waa. Páaḏéḏí waabo nää iwehay Penísendi-á tꞌowa tꞌa̖kha̖nuˀi namuu, heḏá in taˀgen namuuˀin iví píˀnä́ wíˀihonpíḏí iweḏi ihângeˀoˀ. Hä̖̂ä̖ḏi wên hôeyó natú̖ ihayḏá háawi namuuˀin ipikeeyoˀ, gá wí hôeyóˀi namuuḏân, heḏá in dihôeyóˀinbí táḏá-á dínmuu.
44 Vós tendes como pai o demônio e quereis fazer os desejos de vosso pai. Ele era homicida desde o princípio e não permaneceu na verdade, porque a verdade não está nele. Quando diz a mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 Hewänbo naaḏá in taˀgen wâytu̖ˀoˀ, heḏânho wíḏînwhä̖yundepí.
45 Mas eu, porque vos digo a verdade, não me credes.
46 Wénä wí-an un taˀgendi ítú̖ní naa dáytꞌaywó̖ˀnannin? Tóebo yoe. Hewänbo naaḏi in taˀgenda̖ˀ wâytu̖máa, heḏiho háaḏan wíḏînwhä̖yundepí?
46 Quem de vós me acusará de pecado? Se vos falo a verdade, por que me não credes?
47 Wí toˀwí Yôesi Táḏávîˀ ûnmuuˀiḏá iví híˀ ôntꞌóyandeˀ. Hewänbo undá Yôesi Táḏávíˀin ímuupíḏânkun wívîntꞌóyandepí” kin Jesus-di ovâytu̖ˀan.
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus, e se vós não as ouvis é porque não sois de Deus.
48 In Huḏíyoví pꞌóˀḏeḏíˀindi óetu̖ˀan, “In taˀgen gitú̖hpíˀan, u̖-á Samaria-wi waagiˀbá unmuu, naˀinbí khuu wínâaˀaˀginpíḏí, heḏá wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wóemáa.”
48 Responderam então os judeus: Não dizemos com razão que és samaritano, e que estás possesso de um demônio?
49 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naa wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wíḏímáapí. Naa naví Táḏáví̖ˀgeḏi híwó̖ˀda̖ˀ dáyhéeˀoˀ, hewänbo undá naví̖ˀgeḏi híwó̖ˀpí úvíhíˀmáa.
49 Respondeu-lhes Jesus: Eu não estou possesso de demônio, mas honro a meu Pai. Vós, porém, me ultrajais!
50 Wíˀbo wóˀdaˀpí otú̖níˀin naa hayˀi omuuˀin. Yôesi Táḏá-ânho namuu i nadaˀi kin natú̖níˀin, i-áho natû̖ˀ háa undá in taˀgen bînmáaˀin heḏiháa naa-á.
50 Não busco a minha glória. Há quem a busque e ele fará justiça.
51 Naaḏi taˀgendi wâytu̖máa, wí toˀwí naví híˀ dînˀaˀgindoˀi-á chuwa iwe háˀto napówá-í.”
51 Em verdade, em verdade vos digo: se alguém guardar a minha palavra, não verá jamais a morte.
52 In Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindi óetu̖ˀan, “Näbáhaˀ gínhanginná wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wóemáaˀin. Abraham nachuu, heḏá tꞌä̖hkí in Yôesi Táḏáví hä́nˀoeˀin tukhe̖ˀmindá wáˀ ditꞌa̖hán. Hebo u̖-á untû̖ˀ wí toˀwí uví híˀ iˀaˀgindoˀi háˀto hä̂nhay wänbo chuwa iwe napówá-í.
52 Disseram-lhe os judeus: Agora vemos que és possuído de um demônio. Abraão morreu, e também os profetas. E tu dizes que, se alguém guardar a tua palavra, jamais provará a morte...
53 Ti naˀinbí hehä̖̂ä̖wi thehtáy pahpâa Abraham-bí shánkí hayˀi unmuu gáhân? I-á heḏá Yôesi Táḏáví tukhe̖ˀmindá ditꞌa̖hán. To-an u̖ˀ unmuu gân unˀándeˀ?”
53 És acaso maior do que nosso pai Abraão? E, entretanto, ele morreu... e os profetas também. Quem pretendes ser?
54 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naa wíˀbo hayˀi dáypipaaḏáhoˀ háagîˀ wänbo wínachä̖ˀmuupí. Hewänbo naví Táḏáḏân naa hayˀi dípaa, heḏi ítû̖ˀ i-ân unbí Yôesi únmuu.
54 Respondeu Jesus: Se me glorifico a mim mesmo, a minha glória não é nada; meu Pai é quem me glorifica, aquele que vós dizeis ser o vosso Deus
55 Undiḏá hä̂nhay wänbo wívîntaapí, hewänbo naaḏá i dótaa. Wíḏótaapí gin otú̖ḏáho naa wí hôeyóˀiˀ omúní, un waagibá. Hewänbo naaḏá taˀgendi dótaa, heḏi iví híˀ dônˀaˀgindoˀ.
55 e, contudo, não o conheceis. Eu, porém, o conheço e, se dissesse que não o conheço, seria mentiroso como vós. Mas conheço-o e guardo a sua palavra.
56 Unbí thehtáy pahpâa Abraham nahíhcha̖a̖ gá i thaa oˀä̖ä̖ˀiˀ ipu̖wä̖khâymáaḏân, heḏi imûˀ ihayḏiho nahíhchanpóe.”
56 Abraão, vosso pai, exultou com o pensamento de ver o meu dia. Viu-o e ficou cheio de alegria.
57 In Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindi óetu̖ˀan, “Pꞌá̖nä́ntä̖ pa̖a̖yoˀi wänbo waˀḏi wú̖ˀmuupí. Hândiḏan Abraham nâamûˀ?”
57 Os judeus lhe disseram: Não tens ainda cinqüenta anos e viste Abraão!...
58 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi wâytu̖máa, waˀ Abraham naˀaypu̖yä̖píḏíbo naa oyihoˀ.”
58 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: antes que Abraão fosse, eu sou.
59 Heḏiho dâykꞌuuwóehógi óekꞌusä̖yu̖héyíḏí, hewänbo i meesate íveḏi kaaḏibo napee.
59 A essas palavras, pegaram então em pedras para lhas atirar. Jesus, porém, se ocultou e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.