João 8
Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT
1 Hewänbo Jesus-á oe Olive Okú gin dâytu̖ˀoˀ iwepiyeˀ namää.
1 Jesus voltou ao monte das Oliveiras,
2 Wíyá tháwä́n héˀḏiboˀ iˀ méesate hayˀi eepiyeˀ nawáymää. Báyékí tꞌowa ûnpówáḏí indáḏí isóge heḏi ovâyhá̖ˀan.
2 mas na manhã seguinte, bem cedo, estava outra vez no templo. Logo se reuniu uma multidão, e ele se sentou e a ensinou.
3 Heḏi in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí in Pharisees-áḏí wí kwee Jesus naˀä́n diwepiyeˀ óehoˀ. Nä́ˀi kwee-á wíyá kweeví sendáḏí däntꞌaywó̖ˀdoḏi óekêˀ. In tꞌowaví páaḏépiyeˀ óekwi̖nuˀan,
3 Então os mestres da lei e os fariseus lhe trouxeram uma mulher pega em adultério e a colocaram diante da multidão.
4 heḏi indi Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, nä́ˀi kwee-á wíyá kweeví sendáḏí däntꞌaywó̖ˀdoḏiboˀ óekêˀ.
4 “Mestre, esta mulher foi pega no ato de adultério”, disseram eles a Jesus.
5 I tsontu̖u̖ Moses ita̖ˀnan diwe kinnân díyôn: Wí kwee kin iˀoˀiˀ âykꞌusä̖yu̖héyíˀin gínkhâyˀä̖ˀ. Heyâa u̖, hân ú̖chanpoˀ?”
5 “A lei de Moisés ordena que ela seja apedrejada. O que o senhor diz?”
6 Nä́ˀin Jesus óetu̖ˀan óetayi̖ˀníḏí wên háawên híwó̖ˀpíˀin natu̖hpée-íḏí heḏânho ôntꞌaywó̖ˀdichä̖nú-íḏí. Jesus itꞌä̖́ä̖ḏí oe nange iví mankhú̖ḏí hä̖ä̖wí ita̖ˀnan.
6 Procuravam apanhá-lo numa armadilha, ao fazê-lo dizer algo que pudessem usar contra ele. Jesus, porém, apenas se inclinou e começou a escrever com o dedo na terra.
7 Hewänbo ihayḏa̖ˀ óetsikáyíndeˀ, heḏihoˀ idaygiˀandi ovâytu̖ˀan, “Wénä wí unbíˀweḏi wíˀitꞌaywó̖ˀnanpîˀḏi, iḏân i kwee páaḏé óekꞌusä̖yú̖-í.”
7 Eles continuaram a exigir uma resposta, de modo que ele se levantou e disse: “Aquele de vocês que nunca pecou atire a primeira pedra”.
8 Heḏi wíyá itꞌä̖́ä̖ḏí oe nange iwáyta̖ˀnan. In senäˀ i kwee óetsꞌúḏeˀin nä́ˀin ditꞌoeḏi wí̖ˀíngin tꞌä̖hkí iweḏi dipee, in shánkí saydôe páaḏé, heḏi Jesus-áḏí i kwee-áḏí wíˀbo iwe dawindi ovä̂nyoeˀan.
8 Então inclinou-se novamente e voltou a escrever na terra.
9 — ausente —
9 Quando ouviram isso, foram saindo, um de cada vez, começando pelos mais velhos, até que só restaram Jesus e a mulher no meio da multidão.
10 Jesus wíyá idaygiˀandi i kwee óetsikáyin, “Wáyho in ton? Ti wîˀ wänbo wínatú̖hpíˀan wóetuchä̖nú-íˀin ú̖khâyˀä̖ˀ?”
10 Então Jesus se levantou de novo e disse à mulher: “Onde estão seus acusadores? Nenhum deles a condenou?”.
11 I kweeḏi óetu̖ˀan, “Mä́ˀmä̂ä, toˀwí wänbo háabo wínatú̖hpí.” Jesus-di óetu̖ˀan, “Naa wänbo-á yoe. Heḏiho ópûn, nää iweḏi páaḏépiyeˀ wíyá wívitꞌaywó̖ˀnamípí.”
11 “Não, Senhor”, respondeu ela. E Jesus disse: “Eu também não a condeno. Vá e não peque mais”.
12 Jesus wíyá ihéeˀandi in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Naa wí kohthay waagiˀbá omuu tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ. Toˀwí naa-áḏí nayiˀi háˀto khu̖u̖ i̖ˀge nayê̖e̖ní, hewänbo i kohthay nawówátsipä̖yiˀiˀ imáˀve-í.”
12 Jesus voltou a falar ao povo e disse: “Eu sou a luz do mundo. Se vocês me seguirem, não andarão no escuro, pois terão a luz da vida”.
13 In Pharisees-di óetu̖ˀan, “U̖-á wíˀbo uví̖ˀgeḏi bipihíˀmáa, heḏânho háa untû̖ˀnin toˀwí wänbo wíˀûnkhâyˀä̖hpí iwhä̖yú̖-íˀin.”
13 Os fariseus disseram: “Você faz essas declarações a respeito de si mesmo! Seu testemunho não é válido”.
14 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Tobá wíˀbo naví̖ˀgeḏi wâytu̖ˀan wänboˀ, háa naaḏi wâytu̖ˀan waa taˀgen namuu, gá naa dînhanginnândân wä̖́hä̖̂ä̖ḏi oˀä̖ä̖ˀin heḏá wä̖́hä̖̂ä̖piyeˀ omännindá. Hewänbo undá wä̖́hä̖̂ä̖ḏi oˀä̖ä̖ˀin háa wä̖́hä̖̂ä̖piyeˀ omännin wíˀúnhanginnáhpí.
14 Jesus respondeu: “Meu testemunho é válido, embora eu mesmo o dê, pois eu sei de onde vim e para onde vou, mas vocês não sabem de onde vim nem para onde vou.
15 Undi tꞌowa bînwänpimúndeḏibo bîntꞌaywó̖ˀdichä̖nundeˀ. Naaḏá toˀwí wänbo wíḏônchä̖nundepí.
15 Vocês julgam por padrões humanos, mas eu não julgo ninguém.
16 Hewänbo wí toˀwí dônchä̖nuḏáhoˀ, híwó̖ˀ dáyˀa̖mí, gá wíˀbo wíḏáyˀopíḏân, hewänbo i dísandi-áḏí naa-áḏí handa̖ˀ gatû̖ˀ.
16 E, mesmo que o fizesse, meu julgamento seria correto, pois não estou sozinho. O Pai, que me enviou, está comigo.
17 Unbí tsontu̖u̖ ta̖ˀnin diwe wänbo kinnân nata̖ˀmuu: Wí toˀwí óetsondiwekán dihayḏi wên wíyeḏi handa̖ˀ iví̖ˀgeḏi datû̖ˀdáhoˀ, únkhâyˀä̖ˀ úvíwhä̖yú̖-íˀin háa datú̖ waa taˀgen namuuˀin.
17 A lei de vocês diz que, se duas pessoas concordarem sobre alguma coisa, seu testemunho é aceito como fato.
18 Naa i wîˀ omuu naví̖ˀgeḏi dáypihéeˀoˀiˀ, heḏá naví Táḏá dísandiˀ wáˀ naví̖ˀgeḏi ihéeˀoˀ.”
18 Eu sou uma testemunha, e meu Pai, que me enviou, é a outra”.
19 Indi óetsikáyin, “Wáyhoˀ uví táḏá?” Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Undiḏá naa wíḏítaapí, naví Táḏá wänbo-á wíḏîntaapí. Naa dítaaḏáhoˀ, naví Táḏá wáˀ dîntáa-íwän.”
19 “Onde está seu Pai?”, perguntaram eles. Jesus respondeu: “Uma vez que vocês não sabem quem sou eu, não sabem quem é meu Pai. Se vocês me conhecessem, também conheceriam meu Pai”.
20 Tꞌä̖hkí nä́ˀin Jesus natú̖ i méesate hayˀi ee ovâyhá̖ˀo ihayḏi, i chä̖ˀ nateˀkwꞌó̖ˀdi íve núˀ nanáˀ diwe. Heḏi toˀwíḏí wänbo wíˀóepankêˀpí, ihayḏi waˀḏi wíˀûnpóepíḏí óekéyíḏí.
20 Jesus fez essas declarações enquanto ensinava na parte do templo onde eram colocadas as ofertas. No entanto, não foi preso, pois ainda não havia chegado sua hora.
21 Jesus wíyá ovâyhéeˀandi ovâytu̖ˀan, “Naa nä́weḏi omän, heḏi undi dítu̖wä̖khâymáa, hewänbo unbí tꞌaywó̖ˀdi waˀḏi bînmáaḏíboˀ íchuwagítꞌóe. Wáy omän diwepiyeˀbá wíˀúnkoeḏí-ípí ímu-íˀin.”
21 Mais tarde, Jesus lhes disse outra vez: “Eu vou embora. Vocês procurarão por mim, mas morrerão em seus pecados. Não podem ir para onde eu vou”.
22 Heḏiho in Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin dívítu̖ˀan, “I natú̖ wáy i namän deepiyeˀbá wígínkoeḏí-ípí gimú-íˀin. Háaḏan kin natú̖? Ti wíˀbo ikheˀkhâymáa gáhân?”
22 Os judeus perguntaram: “Será que ele está planejando cometer suicídio? A que ele se refere quando diz: ‘Não podem ir para onde eu vou’?”.
23 Iḏi ovâytu̖ˀan, “Undá nä́ä áagéwin ímuu, naa-á oe kwꞌáyewi-á. Undá nä́ä oepáa kꞌayḏiwinda̖ˀ ímuu, naa-á yoe.
23 Jesus prosseguiu: “Vocês são daqui de baixo; eu sou lá de cima. Vocês pertencem a este mundo; eu não.
24 Heḏânkun naaḏi wâytu̖ˀan, unbí tꞌaywó̖ˀdi bînmáaḏíboˀ íchuwagítꞌóe, heḏi toˀwí naa omuuˀin úvíwhä̖yundepíḏáho taˀgendi unbí tꞌaywó̖ˀdi bînmáaḏíboˀ íchuwagítꞌóeˀin únpúwí.
24 Foi por isso que eu disse que vocês morrerão em seus pecados, pois a menos que creiam que eu sou lá de cima, morrerão em seus pecados”.
25 Heḏi óetsikáyin, “To-an unmuu?” Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naaḏi páaḏéḏíbo wâytu̖máa toˀwí omuuˀin.
25 “Quem é você?”, perguntaram eles. Jesus respondeu: “Sou aquele que sempre afirmei ser.
26 Wíyá báyékí hä̖ä̖wí unbí̖ˀgeḏi otú̖níˀi naa dómáa, heḏá báyékí híwó̖ˀpîˀ úvíˀandi namuuḏi naa dînkoeḏi wâytꞌeˀpꞌíḏe-íḏí. Hewänbo háa i dísandivíˀweḏi otꞌoeˀinda̖ˀ tꞌä̖hkí tꞌowa dovâytu̖ˀoˀ, heḏi i-á in taˀgenda̖ˀ ihéeˀoˀ.”
26 Tenho muito que dizer e julgar a respeito de vocês, mas não o farei. Digo ao mundo apenas o que ouvi daquele que me enviou, e ele é inteiramente verdadeiro”.
27 Hewänbo nä́ˀin Húḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin wíḏikaˀpówápí i óesandi-á Yôesi Táḏá namuuˀin.
27 Ainda assim, não entenderam que ele lhes falava a respeito do Pai.
28 Heḏiho Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Owáy naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ undi dítꞌóhtä̖getege ihayḏáhoˀ únhanginnání toˀwí naa omuuˀin, heḏá únhanginpúwí naa wíˀbo háawên wíḏáyˀopíˀin, hewänbo háa naví Táḏáḏí díhá̖ˀandiḏa̖ˀ dáyhéeˀoˀ.
28 Então Jesus disse: “Quando vocês me levantarem, entenderão que eu sou o Filho do Homem. Não faço coisa alguma por minha própria conta; digo apenas o que o Pai me ensinou.
29 I dísandiˀ naa-áḏí nayiˀ. Wíˀbo wíḏíyoeˀanpí, gá naa-á hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí i óehíhchandoˀiḏa̖ˀ dáyˀoḏân.”
29 E aquele que me enviou está comigo; ele não me abandonou, pois sempre faço o que lhe agrada”.
30 Heḏi kin ovâyhíˀmáa ihayḏi báyékí tꞌowa ivíˀpiyeˀ dívíwhä̖yu̖.
30 Muitos que o ouviram dizer essas coisas creram nele.
31 Jesus-di nä́ˀin Huḏíyo ivíˀpiyeˀ dívítsꞌanwhä̖yu̖ˀin ovâytu̖ˀan, “Naví híˀ hä̖̂ä̖ḏi waa dînˀaˀginhondáhoˀ, taˀgendi navíˀweḏi íhá̖hpúwíˀin ímuu, heḏá únhanginnání hä̖ä̖wí in taˀgen namuuˀin, heḏi pan waagiˀinbá wíyá wíˀímúnípí.”
31 Jesus disse aos judeus que creram nele: “Vocês são verdadeiramente meus discípulos se permanecerem fiéis a meus ensinamentos.
32 — ausente —
32 Então conhecerão a verdade, e a verdade os libertará”.
33 Heḏi óetu̖ˀan, “Naˀindá Abraham-bí ây iweḏiˀinnân gimuu. Naˀindá hä̂nhay wänbo toˀwênbí pan wígimuupí. Heḏi háaḏan untú̖ pan waagiˀinbá wíyá wígimúnípí gin?”
33 “Mas somos descendentes de Abraão”, disseram eles. “Nunca fomos escravos de ninguém. O que quer dizer com ‘Vocês serão libertos’?”
34 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi wâytu̖máa, toˀwên tꞌä̖hkí dívítꞌaywó̖ˀkanhonnindá, tꞌaywó̖ˀdiḏi ovâymáaḏí pantꞌôeˀin waagiˀin dimuu.
34 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: todo o que peca é escravo do pecado.
35 Wí toˀwí pantꞌôeˀi namuuˀi-á iví tsondiví kꞌaygi iwe hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí wínacha̖ˀnípí, hewänbo i tsondiví ay ûnmuuˀi-áho hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí kꞌaygiwi-ân namuu.
35 O escravo não é membro permanente da família, mas o filho faz parte da família, para sempre.
36 Heḏi naa Yôesi Táḏáví ay omuuˀiḏi unbí tꞌaywó̖ˀdi iweḏi wâywhimaˀpꞌä̖́ḏiḏáhoˀ, ihayḏibâa taˀgendi íwhimaˀpꞌä̖́ní.
36 Portanto, se o Filho os libertar, vocês serão livres de fato.
37 Naa dînhanginná un Abraham-bí ây iweḏiˀin ímuuˀin, hewänbo undá ídaˀ díhéyíˀin, gá naví híˀ unbí píˀnä́ khóˀyé wívînmáapíḏân.
37 Sim, eu sei que vocês são descendentes de Abraão. E, no entanto, procuram me matar, pois não há lugar em seu coração para a minha mensagem.
38 Háa naví Táḏáḏí dînkeeyannin naaḏi wâytu̖ˀan, hewänbo undá háa unbí táḏávíˀweḏi ítꞌoe waagibá úvíkanhon” kin Jesus-di ovâytu̖ˀan.
38 Eu lhes digo o que vi quando estava com meu Pai, mas vocês seguem o conselho do pai de vocês”.
39 Heḏiho indi óetu̖ˀan, “Abraham-dá naˀinbí hä́nˀoeˀiˀ táḏá gínmuu.” Jesus-dá ovâytu̖ˀan, “Abraham-bí ây taˀgendi ímuuḏáhoˀ, háa Abraham iˀan waabá úvíˀâ̖a̖míwän.
39 “Nosso pai é Abraão!”, declararam eles. Jesus respondeu: “Se vocês fossem, de fato, filhos de Abraão, seguiriam o exemplo dele.
40 Hewänbo nää undiḏá díhéyíˀin ídaˀ, tobáháa in taˀgen naví Táḏávíˀweḏi otꞌoeˀinda̖ˀ wâytu̖ˀan wänboˀ. Abraham-dá haˀwâa wíˀiˀanpí.
40 Em vez disso, procuram me matar porque eu lhes disse a verdade que ouvi de Deus. Abraão nunca fez isso.
41 Undá háa unbí táḏá iˀo waabá úvíˀoˀ.” Heḏi óetu̖ˀan, “Táḏápíˀin ây wígimuupí. Wîˀḏa̖ˀ wí táḏá gínˀä́n, i-á Yôesi Táḏá namuu.”
41 Vocês estão imitando seu verdadeiro pai”. “Não somos filhos ilegítimos!”, retrucaram. “O próprio Deus é nosso verdadeiro Pai!”
42 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Yôesi Táḏá taˀgendi unbí táḏá únmuuḏáhoˀ, naa díséegí-íwän, gá ivíˀweḏi oˀä̖ä̖ḏân, heḏânho nää-á nä́we oyiˀ. Naa opichanpóeḏíbo wóˀä̖ä̖pí, iḏân naa dísan.
42 Jesus lhes disse: “Se Deus fosse seu Pai, vocês me amariam, porque eu venho até vocês da parte de Deus. Não estou aqui por minha própria conta, mas ele me enviou.
43 Háaḏan wíˀíkaˀpóya̖ˀpí háa wâytu̖máaˀin? Gá naví híˀ wíˀítꞌóyandaˀpíḏân.
43 Por que vocês não entendem o que eu digo? É porque nem sequer conseguem me ouvir!
44 Penísendi-ân unbí táḏá únmuu, heḏi undá íkandaˀ háa unbí táḏá nadaˀ waa. Páaḏéḏí waabo nää iwehay Penísendi-á tꞌowa tꞌa̖kha̖nuˀi namuu, heḏá in taˀgen namuuˀin iví píˀnä́ wíˀihonpíḏí iweḏi ihângeˀoˀ. Hä̖̂ä̖ḏi wên hôeyó natú̖ ihayḏá háawi namuuˀin ipikeeyoˀ, gá wí hôeyóˀi namuuḏân, heḏá in dihôeyóˀinbí táḏá-á dínmuu.
44 Pois são filhos de seu pai, o diabo, e gostam de fazer as coisas perversas que ele deseja. Ele foi assassino desde o princípio. Sempre odiou a verdade, pois não há verdade alguma nele. Quando ele mente, age de acordo com seu caráter, pois é mentiroso e pai da mentira.
45 Hewänbo naaḏá in taˀgen wâytu̖ˀoˀ, heḏânho wíḏînwhä̖yundepí.
45 Portanto, quando eu digo a verdade, é natural que não creiam em mim!
46 Wénä wí-an un taˀgendi ítú̖ní naa dáytꞌaywó̖ˀnannin? Tóebo yoe. Hewänbo naaḏi in taˀgenda̖ˀ wâytu̖máa, heḏiho háaḏan wíḏînwhä̖yundepí?
46 Qual de vocês pode me acusar de pecado? E, uma vez que lhes digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Wí toˀwí Yôesi Táḏávîˀ ûnmuuˀiḏá iví híˀ ôntꞌóyandeˀ. Hewänbo undá Yôesi Táḏávíˀin ímuupíḏânkun wívîntꞌóyandepí” kin Jesus-di ovâytu̖ˀan.
47 Quem pertence a Deus ouve as palavras de Deus. Mas vocês não ouvem, pois não pertencem a Deus”.
48 In Huḏíyoví pꞌóˀḏeḏíˀindi óetu̖ˀan, “In taˀgen gitú̖hpíˀan, u̖-á Samaria-wi waagiˀbá unmuu, naˀinbí khuu wínâaˀaˀginpíḏí, heḏá wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wóemáa.”
48 “Samaritano endemoninhado!”, responderam os líderes judeus. “Não temos dito desde o início que está possuído por demônio?”
49 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naa wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wíḏímáapí. Naa naví Táḏáví̖ˀgeḏi híwó̖ˀda̖ˀ dáyhéeˀoˀ, hewänbo undá naví̖ˀgeḏi híwó̖ˀpí úvíhíˀmáa.
49 “Não tenho em mim demônio algum”, disse Jesus. “Pelo contrário, honro meu Pai, e vocês me desonram.
50 Wíˀbo wóˀdaˀpí otú̖níˀin naa hayˀi omuuˀin. Yôesi Táḏá-ânho namuu i nadaˀi kin natú̖níˀin, i-áho natû̖ˀ háa undá in taˀgen bînmáaˀin heḏiháa naa-á.
50 Eu não procuro minha própria glória; há quem a procure para mim, e ele é o Juiz.
51 Naaḏi taˀgendi wâytu̖máa, wí toˀwí naví híˀ dînˀaˀgindoˀi-á chuwa iwe háˀto napówá-í.”
51 Eu lhes digo a verdade: quem obedecer a meu ensino jamais morrerá!”
52 In Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindi óetu̖ˀan, “Näbáhaˀ gínhanginná wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wóemáaˀin. Abraham nachuu, heḏá tꞌä̖hkí in Yôesi Táḏáví hä́nˀoeˀin tukhe̖ˀmindá wáˀ ditꞌa̖hán. Hebo u̖-á untû̖ˀ wí toˀwí uví híˀ iˀaˀgindoˀi háˀto hä̂nhay wänbo chuwa iwe napówá-í.
52 Os líderes judeus disseram: “Agora sabemos que você está possuído por demônio. Até Abraão e os profetas morreram, mas você diz: ‘Quem obedecer a meu ensino jamais morrerá!’.
53 Ti naˀinbí hehä̖̂ä̖wi thehtáy pahpâa Abraham-bí shánkí hayˀi unmuu gáhân? I-á heḏá Yôesi Táḏáví tukhe̖ˀmindá ditꞌa̖hán. To-an u̖ˀ unmuu gân unˀándeˀ?”
53 Por acaso você é maior que nosso pai Abraão? Ele morreu, assim como os profetas. Quem você pensa que é?”.
54 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naa wíˀbo hayˀi dáypipaaḏáhoˀ háagîˀ wänbo wínachä̖ˀmuupí. Hewänbo naví Táḏáḏân naa hayˀi dípaa, heḏi ítû̖ˀ i-ân unbí Yôesi únmuu.
54 Jesus respondeu: “Se eu quisesse glória para mim mesmo, essa glória não contaria. Mas é meu Pai quem me glorifica. Vocês dizem: ‘Ele é nosso Deus’,
55 Undiḏá hä̂nhay wänbo wívîntaapí, hewänbo naaḏá i dótaa. Wíḏótaapí gin otú̖ḏáho naa wí hôeyóˀiˀ omúní, un waagibá. Hewänbo naaḏá taˀgendi dótaa, heḏi iví híˀ dônˀaˀgindoˀ.
55 mas nem o conhecem. Eu o conheço. Se eu dissesse que não o conheço, seria tão mentiroso quanto vocês! Mas eu o conheço e lhe obedeço.
56 Unbí thehtáy pahpâa Abraham nahíhcha̖a̖ gá i thaa oˀä̖ä̖ˀiˀ ipu̖wä̖khâymáaḏân, heḏi imûˀ ihayḏiho nahíhchanpóe.”
56 Seu pai Abraão exultou com a expectativa da minha vinda. Ele a viu e se alegrou”.
57 In Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindi óetu̖ˀan, “Pꞌá̖nä́ntä̖ pa̖a̖yoˀi wänbo waˀḏi wú̖ˀmuupí. Hândiḏan Abraham nâamûˀ?”
57 Os líderes judeus disseram: “Você não tem nem cinquenta anos. Como pode dizer que viu Abraão?”.
58 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi wâytu̖máa, waˀ Abraham naˀaypu̖yä̖píḏíbo naa oyihoˀ.”
58 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: antes mesmo de Abraão nascer, Eu Sou!”.
59 Heḏiho dâykꞌuuwóehógi óekꞌusä̖yu̖héyíḏí, hewänbo i meesate íveḏi kaaḏibo napee.
59 Então apanharam pedras para atirar em Jesus, mas ele se ocultou deles e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.