João 8

Tewa NT (TEW_WBT) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Hewänbo Jesus-á oe Olive Okú gin dâytu̖ˀoˀ iwepiyeˀ namää.
1 Jesus, entretanto, foi para o monte das Oliveiras.
2 Wíyá tháwä́n héˀḏiboˀ iˀ méesate hayˀi eepiyeˀ nawáymää. Báyékí tꞌowa ûnpówáḏí indáḏí isóge heḏi ovâyhá̖ˀan.
2 De madrugada, voltou novamente para o templo, e todo o povo ia ter com ele; e, assentado, os ensinava.
3 Heḏi in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí in Pharisees-áḏí wí kwee Jesus naˀä́n diwepiyeˀ óehoˀ. Nä́ˀi kwee-á wíyá kweeví sendáḏí däntꞌaywó̖ˀdoḏi óekêˀ. In tꞌowaví páaḏépiyeˀ óekwi̖nuˀan,
3 Os escribas e fariseus trouxeram à sua presença uma mulher surpreendida em adultério e, fazendo-a ficar de pé no meio de todos,
4 heḏi indi Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, nä́ˀi kwee-á wíyá kweeví sendáḏí däntꞌaywó̖ˀdoḏiboˀ óekêˀ.
4 disseram a Jesus: Mestre, esta mulher foi apanhada em flagrante adultério.
5 I tsontu̖u̖ Moses ita̖ˀnan diwe kinnân díyôn: Wí kwee kin iˀoˀiˀ âykꞌusä̖yu̖héyíˀin gínkhâyˀä̖ˀ. Heyâa u̖, hân ú̖chanpoˀ?”
5 E na lei nos mandou Moisés que tais mulheres sejam apedrejadas; tu, pois, que dizes?
6 Nä́ˀin Jesus óetu̖ˀan óetayi̖ˀníḏí wên háawên híwó̖ˀpíˀin natu̖hpée-íḏí heḏânho ôntꞌaywó̖ˀdichä̖nú-íḏí. Jesus itꞌä̖́ä̖ḏí oe nange iví mankhú̖ḏí hä̖ä̖wí ita̖ˀnan.
6 Isto diziam eles tentando-o, para terem de que o acusar. Mas Jesus, inclinando-se, escrevia na terra com o dedo.
7 Hewänbo ihayḏa̖ˀ óetsikáyíndeˀ, heḏihoˀ idaygiˀandi ovâytu̖ˀan, “Wénä wí unbíˀweḏi wíˀitꞌaywó̖ˀnanpîˀḏi, iḏân i kwee páaḏé óekꞌusä̖yú̖-í.”
7 Como insistissem na pergunta, Jesus se levantou e lhes disse: Aquele que dentre vós estiver sem pecado seja o primeiro que lhe atire pedra.
8 Heḏi wíyá itꞌä̖́ä̖ḏí oe nange iwáyta̖ˀnan. In senäˀ i kwee óetsꞌúḏeˀin nä́ˀin ditꞌoeḏi wí̖ˀíngin tꞌä̖hkí iweḏi dipee, in shánkí saydôe páaḏé, heḏi Jesus-áḏí i kwee-áḏí wíˀbo iwe dawindi ovä̂nyoeˀan.
8 E, tornando a inclinar-se, continuou a escrever no chão.
9 — ausente —
9 Mas, ouvindo eles esta resposta e acusados pela própria consciência, foram-se retirando um por um, a começar pelos mais velhos até aos últimos, ficando só Jesus e a mulher no meio onde estava.
10 Jesus wíyá idaygiˀandi i kwee óetsikáyin, “Wáyho in ton? Ti wîˀ wänbo wínatú̖hpíˀan wóetuchä̖nú-íˀin ú̖khâyˀä̖ˀ?”
10 Erguendo-se Jesus e não vendo a ninguém mais além da mulher, perguntou-lhe: Mulher, onde estão aqueles teus acusadores? Ninguém te condenou?
11 I kweeḏi óetu̖ˀan, “Mä́ˀmä̂ä, toˀwí wänbo háabo wínatú̖hpí.” Jesus-di óetu̖ˀan, “Naa wänbo-á yoe. Heḏiho ópûn, nää iweḏi páaḏépiyeˀ wíyá wívitꞌaywó̖ˀnamípí.”
11 Respondeu ela: Ninguém, Senhor! Então, lhe disse Jesus: Nem eu tampouco te condeno; vai e não peques mais.]
12 Jesus wíyá ihéeˀandi in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Naa wí kohthay waagiˀbá omuu tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ. Toˀwí naa-áḏí nayiˀi háˀto khu̖u̖ i̖ˀge nayê̖e̖ní, hewänbo i kohthay nawówátsipä̖yiˀiˀ imáˀve-í.”
12 De novo, lhes falava Jesus, dizendo: Eu sou a luz do mundo; quem me segue não andará nas trevas; pelo contrário, terá a luz da vida.
13 In Pharisees-di óetu̖ˀan, “U̖-á wíˀbo uví̖ˀgeḏi bipihíˀmáa, heḏânho háa untû̖ˀnin toˀwí wänbo wíˀûnkhâyˀä̖hpí iwhä̖yú̖-íˀin.”
13 Então, lhe objetaram os fariseus: Tu dás testemunho de ti mesmo; logo, o teu testemunho não é verdadeiro.
14 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Tobá wíˀbo naví̖ˀgeḏi wâytu̖ˀan wänboˀ, háa naaḏi wâytu̖ˀan waa taˀgen namuu, gá naa dînhanginnândân wä̖́hä̖̂ä̖ḏi oˀä̖ä̖ˀin heḏá wä̖́hä̖̂ä̖piyeˀ omännindá. Hewänbo undá wä̖́hä̖̂ä̖ḏi oˀä̖ä̖ˀin háa wä̖́hä̖̂ä̖piyeˀ omännin wíˀúnhanginnáhpí.
14 Respondeu Jesus e disse-lhes: Posto que eu testifico de mim mesmo, o meu testemunho é verdadeiro, porque sei donde vim e para onde vou; mas vós não sabeis donde venho, nem para onde vou.
15 Undi tꞌowa bînwänpimúndeḏibo bîntꞌaywó̖ˀdichä̖nundeˀ. Naaḏá toˀwí wänbo wíḏônchä̖nundepí.
15 Vós julgais segundo a carne, eu a ninguém julgo.
16 Hewänbo wí toˀwí dônchä̖nuḏáhoˀ, híwó̖ˀ dáyˀa̖mí, gá wíˀbo wíḏáyˀopíḏân, hewänbo i dísandi-áḏí naa-áḏí handa̖ˀ gatû̖ˀ.
16 Se eu julgo, o meu juízo é verdadeiro, porque não sou eu só, porém eu e aquele que me enviou.
17 Unbí tsontu̖u̖ ta̖ˀnin diwe wänbo kinnân nata̖ˀmuu: Wí toˀwí óetsondiwekán dihayḏi wên wíyeḏi handa̖ˀ iví̖ˀgeḏi datû̖ˀdáhoˀ, únkhâyˀä̖ˀ úvíwhä̖yú̖-íˀin háa datú̖ waa taˀgen namuuˀin.
17 Também na vossa lei está escrito que o testemunho de duas pessoas é verdadeiro.
18 Naa i wîˀ omuu naví̖ˀgeḏi dáypihéeˀoˀiˀ, heḏá naví Táḏá dísandiˀ wáˀ naví̖ˀgeḏi ihéeˀoˀ.”
18 Eu testifico de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também testifica de mim.
19 Indi óetsikáyin, “Wáyhoˀ uví táḏá?” Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Undiḏá naa wíḏítaapí, naví Táḏá wänbo-á wíḏîntaapí. Naa dítaaḏáhoˀ, naví Táḏá wáˀ dîntáa-íwän.”
19 Então, eles lhe perguntaram: Onde está teu Pai? Respondeu Jesus: Não me conheceis a mim nem a meu Pai; se conhecêsseis a mim, também conheceríeis a meu Pai.
20 Tꞌä̖hkí nä́ˀin Jesus natú̖ i méesate hayˀi ee ovâyhá̖ˀo ihayḏi, i chä̖ˀ nateˀkwꞌó̖ˀdi íve núˀ nanáˀ diwe. Heḏi toˀwíḏí wänbo wíˀóepankêˀpí, ihayḏi waˀḏi wíˀûnpóepíḏí óekéyíḏí.
20 Proferiu ele estas palavras no lugar do gazofilácio, quando ensinava no templo; e ninguém o prendeu, porque não era ainda chegada a sua hora.
21 Jesus wíyá ovâyhéeˀandi ovâytu̖ˀan, “Naa nä́weḏi omän, heḏi undi dítu̖wä̖khâymáa, hewänbo unbí tꞌaywó̖ˀdi waˀḏi bînmáaḏíboˀ íchuwagítꞌóe. Wáy omän diwepiyeˀbá wíˀúnkoeḏí-ípí ímu-íˀin.”
21 De outra feita, lhes falou, dizendo: Vou retirar-me, e vós me procurareis, mas perecereis no vosso pecado; para onde eu vou vós não podeis ir.
22 Heḏiho in Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin dívítu̖ˀan, “I natú̖ wáy i namän deepiyeˀbá wígínkoeḏí-ípí gimú-íˀin. Háaḏan kin natú̖? Ti wíˀbo ikheˀkhâymáa gáhân?”
22 Então, diziam os judeus: Terá ele, acaso, a intenção de suicidar-se? Porque diz: Para onde eu vou vós não podeis ir.
23 Iḏi ovâytu̖ˀan, “Undá nä́ä áagéwin ímuu, naa-á oe kwꞌáyewi-á. Undá nä́ä oepáa kꞌayḏiwinda̖ˀ ímuu, naa-á yoe.
23 E prosseguiu: Vós sois cá de baixo, eu sou lá de cima; vós sois deste mundo, eu deste mundo não sou.
24 Heḏânkun naaḏi wâytu̖ˀan, unbí tꞌaywó̖ˀdi bînmáaḏíboˀ íchuwagítꞌóe, heḏi toˀwí naa omuuˀin úvíwhä̖yundepíḏáho taˀgendi unbí tꞌaywó̖ˀdi bînmáaḏíboˀ íchuwagítꞌóeˀin únpúwí.
24 Por isso, eu vos disse que morrereis nos vossos pecados; porque, se não crerdes que
25 Heḏi óetsikáyin, “To-an unmuu?” Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naaḏi páaḏéḏíbo wâytu̖máa toˀwí omuuˀin.
25 Então, lhe perguntaram: Quem és tu? Respondeu-lhes Jesus: Que é que desde o princípio vos tenho dito?
26 Wíyá báyékí hä̖ä̖wí unbí̖ˀgeḏi otú̖níˀi naa dómáa, heḏá báyékí híwó̖ˀpîˀ úvíˀandi namuuḏi naa dînkoeḏi wâytꞌeˀpꞌíḏe-íḏí. Hewänbo háa i dísandivíˀweḏi otꞌoeˀinda̖ˀ tꞌä̖hkí tꞌowa dovâytu̖ˀoˀ, heḏi i-á in taˀgenda̖ˀ ihéeˀoˀ.”
26 Muitas coisas tenho para dizer a vosso respeito e vos julgar; porém aquele que me enviou é verdadeiro, de modo que as coisas que dele tenho ouvido, essas digo ao mundo.
27 Hewänbo nä́ˀin Húḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin wíḏikaˀpówápí i óesandi-á Yôesi Táḏá namuuˀin.
27 Eles, porém, não atinaram que lhes falava do Pai.
28 Heḏiho Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Owáy naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ undi dítꞌóhtä̖getege ihayḏáhoˀ únhanginnání toˀwí naa omuuˀin, heḏá únhanginpúwí naa wíˀbo háawên wíḏáyˀopíˀin, hewänbo háa naví Táḏáḏí díhá̖ˀandiḏa̖ˀ dáyhéeˀoˀ.
28 Disse-lhes, pois, Jesus: Quando levantardes o Filho do Homem, então, sabereis que
29 I dísandiˀ naa-áḏí nayiˀ. Wíˀbo wíḏíyoeˀanpí, gá naa-á hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí i óehíhchandoˀiḏa̖ˀ dáyˀoḏân.”
29 E aquele que me enviou está comigo, não me deixou só, porque eu faço sempre o que lhe agrada.
30 Heḏi kin ovâyhíˀmáa ihayḏi báyékí tꞌowa ivíˀpiyeˀ dívíwhä̖yu̖.
30 Ditas estas coisas, muitos creram nele.
31 Jesus-di nä́ˀin Huḏíyo ivíˀpiyeˀ dívítsꞌanwhä̖yu̖ˀin ovâytu̖ˀan, “Naví híˀ hä̖̂ä̖ḏi waa dînˀaˀginhondáhoˀ, taˀgendi navíˀweḏi íhá̖hpúwíˀin ímuu, heḏá únhanginnání hä̖ä̖wí in taˀgen namuuˀin, heḏi pan waagiˀinbá wíyá wíˀímúnípí.”
31 Disse, pois, Jesus aos judeus que haviam crido nele: Se vós permanecerdes na minha palavra, sois verdadeiramente meus discípulos;
32 — ausente —
32 e conhecereis a verdade, e a verdade vos libertará.
33 Heḏi óetu̖ˀan, “Naˀindá Abraham-bí ây iweḏiˀinnân gimuu. Naˀindá hä̂nhay wänbo toˀwênbí pan wígimuupí. Heḏi háaḏan untú̖ pan waagiˀinbá wíyá wígimúnípí gin?”
33 Responderam-lhe: Somos descendência de Abraão e jamais fomos escravos de alguém; como dizes tu: Sereis livres?
34 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi wâytu̖máa, toˀwên tꞌä̖hkí dívítꞌaywó̖ˀkanhonnindá, tꞌaywó̖ˀdiḏi ovâymáaḏí pantꞌôeˀin waagiˀin dimuu.
34 Replicou-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: todo o que comete pecado é escravo do pecado.
35 Wí toˀwí pantꞌôeˀi namuuˀi-á iví tsondiví kꞌaygi iwe hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí wínacha̖ˀnípí, hewänbo i tsondiví ay ûnmuuˀi-áho hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí kꞌaygiwi-ân namuu.
35 O escravo não fica sempre na casa; o filho, sim, para sempre.
36 Heḏi naa Yôesi Táḏáví ay omuuˀiḏi unbí tꞌaywó̖ˀdi iweḏi wâywhimaˀpꞌä̖́ḏiḏáhoˀ, ihayḏibâa taˀgendi íwhimaˀpꞌä̖́ní.
36 Se, pois, o Filho vos libertar, verdadeiramente sereis livres.
37 Naa dînhanginná un Abraham-bí ây iweḏiˀin ímuuˀin, hewänbo undá ídaˀ díhéyíˀin, gá naví híˀ unbí píˀnä́ khóˀyé wívînmáapíḏân.
37 Bem sei que sois descendência de Abraão; contudo, procurais matar-me, porque a minha palavra não está em vós.
38 Háa naví Táḏáḏí dînkeeyannin naaḏi wâytu̖ˀan, hewänbo undá háa unbí táḏávíˀweḏi ítꞌoe waagibá úvíkanhon” kin Jesus-di ovâytu̖ˀan.
38 Eu falo das coisas que vi junto de meu Pai; vós, porém, fazeis o que vistes em vosso pai.
39 Heḏiho indi óetu̖ˀan, “Abraham-dá naˀinbí hä́nˀoeˀiˀ táḏá gínmuu.” Jesus-dá ovâytu̖ˀan, “Abraham-bí ây taˀgendi ímuuḏáhoˀ, háa Abraham iˀan waabá úvíˀâ̖a̖míwän.
39 Então, lhe responderam: Nosso pai é Abraão. Disse-lhes Jesus: Se sois filhos de Abraão, praticai as obras de Abraão.
40 Hewänbo nää undiḏá díhéyíˀin ídaˀ, tobáháa in taˀgen naví Táḏávíˀweḏi otꞌoeˀinda̖ˀ wâytu̖ˀan wänboˀ. Abraham-dá haˀwâa wíˀiˀanpí.
40 Mas agora procurais matar-me, a mim que vos tenho falado a verdade que ouvi de Deus; assim não procedeu Abraão.
41 Undá háa unbí táḏá iˀo waabá úvíˀoˀ.” Heḏi óetu̖ˀan, “Táḏápíˀin ây wígimuupí. Wîˀḏa̖ˀ wí táḏá gínˀä́n, i-á Yôesi Táḏá namuu.”
41 Vós fazeis as obras de vosso pai. Disseram-lhe eles: Nós não somos bastardos; temos um pai, que é Deus.
42 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Yôesi Táḏá taˀgendi unbí táḏá únmuuḏáhoˀ, naa díséegí-íwän, gá ivíˀweḏi oˀä̖ä̖ḏân, heḏânho nää-á nä́we oyiˀ. Naa opichanpóeḏíbo wóˀä̖ä̖pí, iḏân naa dísan.
42 Replicou-lhes Jesus: Se Deus fosse, de fato, vosso pai, certamente, me havíeis de amar; porque eu vim de Deus e aqui estou; pois não vim de mim mesmo, mas ele me enviou.
43 Háaḏan wíˀíkaˀpóya̖ˀpí háa wâytu̖máaˀin? Gá naví híˀ wíˀítꞌóyandaˀpíḏân.
43 Qual a razão por que não compreendeis a minha linguagem? É porque sois incapazes de ouvir a minha palavra.
44 Penísendi-ân unbí táḏá únmuu, heḏi undá íkandaˀ háa unbí táḏá nadaˀ waa. Páaḏéḏí waabo nää iwehay Penísendi-á tꞌowa tꞌa̖kha̖nuˀi namuu, heḏá in taˀgen namuuˀin iví píˀnä́ wíˀihonpíḏí iweḏi ihângeˀoˀ. Hä̖̂ä̖ḏi wên hôeyó natú̖ ihayḏá háawi namuuˀin ipikeeyoˀ, gá wí hôeyóˀi namuuḏân, heḏá in dihôeyóˀinbí táḏá-á dínmuu.
44 Vós sois do diabo, que é vosso pai, e quereis satisfazer-lhe os desejos. Ele foi homicida desde o princípio e jamais se firmou na verdade, porque nele não há verdade. Quando ele profere mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 Hewänbo naaḏá in taˀgen wâytu̖ˀoˀ, heḏânho wíḏînwhä̖yundepí.
45 Mas, porque eu digo a verdade, não me credes.
46 Wénä wí-an un taˀgendi ítú̖ní naa dáytꞌaywó̖ˀnannin? Tóebo yoe. Hewänbo naaḏi in taˀgenda̖ˀ wâytu̖máa, heḏiho háaḏan wíḏînwhä̖yundepí?
46 Quem dentre vós me convence de pecado? Se vos digo a verdade, por que razão não me credes?
47 Wí toˀwí Yôesi Táḏávîˀ ûnmuuˀiḏá iví híˀ ôntꞌóyandeˀ. Hewänbo undá Yôesi Táḏávíˀin ímuupíḏânkun wívîntꞌóyandepí” kin Jesus-di ovâytu̖ˀan.
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus; por isso, não me dais ouvidos, porque não sois de Deus.
48 In Huḏíyoví pꞌóˀḏeḏíˀindi óetu̖ˀan, “In taˀgen gitú̖hpíˀan, u̖-á Samaria-wi waagiˀbá unmuu, naˀinbí khuu wínâaˀaˀginpíḏí, heḏá wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wóemáa.”
48 Responderam, pois, os judeus e lhe disseram: Porventura, não temos razão em dizer que és samaritano e tens demônio?
49 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naa wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wíḏímáapí. Naa naví Táḏáví̖ˀgeḏi híwó̖ˀda̖ˀ dáyhéeˀoˀ, hewänbo undá naví̖ˀgeḏi híwó̖ˀpí úvíhíˀmáa.
49 Replicou Jesus: Eu não tenho demônio; pelo contrário, honro a meu Pai, e vós me desonrais.
50 Wíˀbo wóˀdaˀpí otú̖níˀin naa hayˀi omuuˀin. Yôesi Táḏá-ânho namuu i nadaˀi kin natú̖níˀin, i-áho natû̖ˀ háa undá in taˀgen bînmáaˀin heḏiháa naa-á.
50 Eu não procuro a minha própria glória; há quem a busque e julgue.
51 Naaḏi taˀgendi wâytu̖máa, wí toˀwí naví híˀ dînˀaˀgindoˀi-á chuwa iwe háˀto napówá-í.”
51 Em verdade, em verdade vos digo: se alguém guardar a minha palavra, não verá a morte, eternamente.
52 In Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindi óetu̖ˀan, “Näbáhaˀ gínhanginná wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wóemáaˀin. Abraham nachuu, heḏá tꞌä̖hkí in Yôesi Táḏáví hä́nˀoeˀin tukhe̖ˀmindá wáˀ ditꞌa̖hán. Hebo u̖-á untû̖ˀ wí toˀwí uví híˀ iˀaˀgindoˀi háˀto hä̂nhay wänbo chuwa iwe napówá-í.
52 Disseram-lhe os judeus: Agora, estamos certos de que tens demônio. Abraão morreu, e também os profetas, e tu dizes: Se alguém guardar a minha palavra, não provará a morte, eternamente.
53 Ti naˀinbí hehä̖̂ä̖wi thehtáy pahpâa Abraham-bí shánkí hayˀi unmuu gáhân? I-á heḏá Yôesi Táḏáví tukhe̖ˀmindá ditꞌa̖hán. To-an u̖ˀ unmuu gân unˀándeˀ?”
53 És maior do que Abraão, o nosso pai, que morreu? Também os profetas morreram. Quem, pois, te fazes ser?
54 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naa wíˀbo hayˀi dáypipaaḏáhoˀ háagîˀ wänbo wínachä̖ˀmuupí. Hewänbo naví Táḏáḏân naa hayˀi dípaa, heḏi ítû̖ˀ i-ân unbí Yôesi únmuu.
54 Respondeu Jesus: Se eu me glorifico a mim mesmo, a minha glória nada é; quem me glorifica é meu Pai, o qual vós dizeis que é vosso Deus.
55 Undiḏá hä̂nhay wänbo wívîntaapí, hewänbo naaḏá i dótaa. Wíḏótaapí gin otú̖ḏáho naa wí hôeyóˀiˀ omúní, un waagibá. Hewänbo naaḏá taˀgendi dótaa, heḏi iví híˀ dônˀaˀgindoˀ.
55 Entretanto, vós não o tendes conhecido; eu, porém, o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei como vós: mentiroso; mas eu o conheço e guardo a sua palavra.
56 Unbí thehtáy pahpâa Abraham nahíhcha̖a̖ gá i thaa oˀä̖ä̖ˀiˀ ipu̖wä̖khâymáaḏân, heḏi imûˀ ihayḏiho nahíhchanpóe.”
56 Abraão, vosso pai, alegrou-se por ver o meu dia, viu-o e regozijou-se.
57 In Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindi óetu̖ˀan, “Pꞌá̖nä́ntä̖ pa̖a̖yoˀi wänbo waˀḏi wú̖ˀmuupí. Hândiḏan Abraham nâamûˀ?”
57 Perguntaram-lhe, pois, os judeus: Ainda não tens cinquenta anos e viste Abraão?
58 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi wâytu̖máa, waˀ Abraham naˀaypu̖yä̖píḏíbo naa oyihoˀ.”
58 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade eu vos digo: antes que Abraão existisse,
59 Heḏiho dâykꞌuuwóehógi óekꞌusä̖yu̖héyíḏí, hewänbo i meesate íveḏi kaaḏibo napee.
59 Então, pegaram em pedras para atirarem nele; mas Jesus se ocultou e saiu do templo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.