João 18
Tewa NT (TEW_WBT) vs NTLH
1 Jesus iyûusubowa ihayḏi iví khä̖ge̖ˀnindáḏí iweḏi dimää, heḏi owáy Kidron kó̖ˀ pꞌä̖́näpiyeˀ dimää. Iwáygé wí navaˀay na-olive-taysaaˀi nakꞌóe, heḏi Jesus-áḏí iví khä̖ge̖ˀnindáḏí i navaˀay iwe ditsꞌú̖.
1 Depois de fazer essa oração, Jesus saiu com os discípulos e foi para o outro lado do riacho de Cedrom. Havia ali um jardim, onde Jesus entrou com eles.
2 Judas i Jesus óeku̖ˀpꞌégiˀiˀ ûnhanginná wáygé iwe nanáˀnin, hä̖́yä́n wänbo Jesus iví khä̖ge̖ˀnindáḏí iwepiyeˀ namääḏi.
2 Judas, o traidor, conhecia aquele lugar porque Jesus tinha se reunido muitas vezes ali com os discípulos.
3 Heḏiho Judas-di wên Rome-win sundaḏo-á wên sundaḏo i méesate hayˀi dâyˀá̖yí̖ˀdoˀindá heḏá wên Pharisees-á ovâymaa, heḏi phakó-á kohséephé naphaamuuˀi-á inbí kꞌuuphé-á dínmahkä́nmuuˀi wóegé iwe dipówá.
3 Então Judas foi ao jardim com um grupo de soldados e alguns guardas do Templo mandados pelos chefes dos sacerdotes e pelos fariseus . Eles estavam armados e levavam lanternas e tochas.
4 Jesus ûnhanginná hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí háa ûnpuwagítꞌóeˀin, heḏiho iˀa̖htuyeḏi inbí páaḏépiyeˀ iwí̖nú, heḏi ovâytsikáyin, “To-an bîntu̖wä̖máa?”
4 Jesus sabia de tudo o que lhe ia acontecer. Por isso caminhou na direção deles e perguntou:
5 “Gá Jesus i Nazareth-wi-ân” kin óetu̖ˀan. Iḏá ovâytu̖ˀan, “Naa-ân i omuu.” Judas i óeku̖ˀpꞌégiˀiˀ iwebá indáḏí nayiˀ.
5 — Jesus de Nazaré! — responderam. Judas, o traidor, estava com eles.
6 “Naa-ân i omuu” gin ovâytu̖ˀan dihayḏi tíˀûupiyeˀ dívíhá̖ḏiḏi dikanu.
6 Quando Jesus disse: “Sou eu”, eles recuaram e caíram no chão.
7 Heḏáháˀ wíyá ovâytsikáyin, “To-an bîntu̖wä̖máa?” Indi óetu̖ˀan, “Gá Jesus i Nazareth-wi-ân.”
7 Jesus perguntou outra vez: — Jesus de Nazaré! — tornaram a responder.
8 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wâytu̖ˀanho naa-ân i omuu. Heḏiho naaḏa̖ˀ dítu̖wä̖máaḏá, nä́ˀin wé̖ˀgeˀin binpunmä́ä.”
8 Jesus disse:
9 Haˀwâagi ovâytu̖ˀan dihayḏi háa hä̖̂ä̖ḏankánboˀ iyûusuˀan waa napóe. Kinnânho iyûusuˀan: “Wîˀ wänbo in dímä́giˀin diweḏi wíḏînpeḏée-ípí.”
9 Jesus disse isso para que se cumprisse o que ele tinha dito antes: “Pai, de todos aqueles que me deste, nenhum se perdeu.”
10 Simon Peter wí tsiyó pháˀ imáa, heḏi iwhahkêˀḏi i owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀví tꞌôeˀi Malchus gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ óewhä̖́ḏiḏi iví koˀḏíngéḏíˀin oeyay heˀyinbo ôntꞌó̖ˀtsꞌâˀ.
10 Aí Simão Pedro tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou a orelha direita dele. O nome do empregado era Malco.
11 Jesus-di Peter óetu̖ˀan, “Uví tsiyó pháˀ hä̖ˀi súḏe iwebá mänwáytoˀ. Nä́ˀin tꞌôephaḏe naví Táḏáḏí naa dînsannindá dînkhâyˀä̖ˀ donphaḏé-íˀin.”
11 Mas Jesus disse a Pedro:
12 In sundaḏo-áḏí inbí tsondi-áḏí in hayˀi méesatewin á̖yí̖ˀnindáḏí Jesus óepankêˀḏi óekhówhiˀan.
12 Em seguida os soldados, o comandante e os guardas do Templo prenderam Jesus e o amarraram.
13 Iweḏi oe Annas-víˀpiyeˀ páaḏé óehoˀ. Ihay pa̖a̖yo-á Caiaphas naˀowhaˀpꞌóˀḏéḏîˀä́n, heḏi Annas-á Caiaphas-ví yahsédo-á ûnmuu.
13 Então o levaram primeiro até a casa de Anás. Anás era o sogro de Caifás, que naquele ano era o Grande Sacerdote .
14 Caiaphas-dá in Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin hä̖̂ä̖ḏankánbo ovâytumakheˀoḏi ovâytu̖ˀan, “Shánkí yänbeḏi híwó̖ˀ namúní wîˀḏa̖ˀ wí toˀwí tꞌä̖hkí in tꞌowagîˀ nachúu-íḏí.”
14 Caifás era quem tinha dito aos líderes judeus que era melhor para eles que morresse apenas um homem pelo povo.
15 Simon Peter-áḏí wíyá khä̖ge̖ˀdi-áḏí Jesus-ví tíˀúugé damän. I owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀḏi nä́ˀi khä̖ge̖ˀdiˀ óetaa, heḏiho i khä̖ge̖ˀdiˀ ûnkoeḏi natsꞌú̖níḏí i tewhá tehpaa búge i owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ nathaa iwe. Peter-á oe tehpaa yáˀwébo-á phóḏi núˀ óeyoeˀan, heḏiho i khä̖ge̖ˀdi nawáypee nä́ˀi a̖ˀyú̖ iphóḏiˀá̖yînmáaˀiˀ óehéeˀa̖míḏí, heḏi Peter oe tehpaa búgepiyeˀ óetsꞌúḏe.
15 Simão Pedro foi seguindo Jesus, junto com outro discípulo. Esse discípulo era conhecido do Grande Sacerdote e por isso conseguiu entrar no pátio da casa dele junto com Jesus.
16 — ausente —
16 Mas Pedro ficou do lado de fora, perto da porta. O outro discípulo, que era conhecido do Grande Sacerdote, saiu e falou com a empregada que tomava conta da porta. Então ela deixou Pedro entrar
17 I a̖ˀyú̖ḏí Peter óetu̖ˀan, “Hä̖ˀi sen óepankêˀiví khä̖ge̖ˀdibá unmuupíˀan.” Peter natú̖, “Naa-á yoe.”
17 e lhe perguntou: — Você não é um dos seguidores daquele homem? — Eu, não! — respondeu ele.
18 Natꞌêeḏiho in tꞌôeˀindá in hayˀi méesatewin sundaḏo-á phaaˀuuḏi dâyphaˀtꞌégi, heḏi phaa núˀ disúwáwin. Peter wáˀ iwebá iwí̖nú.
18 Por causa do frio, os empregados e os guardas tinham feito uma fogueira e estavam se aquecendo de pé, em volta dela. Pedro estava de pé, no meio deles, aquecendo-se também.
19 I tewhá íve i owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀḏi Jesus óetsikaˀmáa iví khä̖ge̖ˀninbí̖ˀgeḏi heḏá iví híˀ in tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ i̖ˀgeḏá.
19 O Grande Sacerdote fez algumas perguntas a Jesus a respeito dos seus seguidores e dos seus ensinamentos.
20 Jesus-di óetu̖ˀan, “Naa tꞌowa tꞌä̖hkíví páaḏépiyeˀ dáyhéeˀowän, heḏi hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí dovâyhá̖ˀowän inbí méesate hí̖ˀíndiˀ eeye heḏá inbí méesate hayˀiˀ ee-á, wáygé tꞌä̖hkí in Huḏíyo dívíwé̖ˀgeˀoˀ eeye. Hä̖ä̖wí wänbo kaaḏibo wóˀtú̖hpí.
20 E Jesus respondeu:
21 Heháaḏan nä́ˀi hä̖ä̖wí naa dítsikaˀmáa? In toˀwên dîntóyannin ovâytsikáyi̖ˀní háa dovâytu̖ˀannin. Indá dínhanginná háa otú̖ˀin.”
21 Então, por que o senhor está me fazendo essas perguntas? Pergunte aos que me ouviram, pois eles sabem muito bem o que eu disse a eles.
22 Jesus nä́ˀin natú̖ ihayḏi, wí méesatewi sundaḏo iwe núˀ nawindiḏi Jesus óetsꞌemapháve, heḏi óetu̖ˀan, “Haˀwâagá i owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ wínâahéeˀa̖mípí.”
22 Quando Jesus disse isso, um dos guardas do Templo que estavam ali deu-lhe uma bofetada e disse: — Isso é maneira de falar com o Grande Sacerdote?
23 Jesus-di óetu̖ˀan, “Wên háawên híwó̖ˀpíˀin naa otú̖ḏáhoˀ, ú̖khâyˀä̖ˀ ovâytu̖ˀâ̖a̖míˀin hä̖ä̖wí namuuˀin. Hewänbo háa otú̖ waa in taˀgen namuu-ákun, heḏânho wíˀú̖kꞌóepí dítsꞌemapháve-íˀin.”
23 — Se eu disse alguma mentira, prove que menti! — respondeu Jesus. — Mas, se eu falei a verdade, por que é que você está me batendo?
24 Heḏáháˀ Annas natsonpóe Jesus nakhówhimuuḏi i owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ Caiaphas-víˀpiyeˀ óesaaníḏí.
24 Depois Anás mandou Jesus, ainda amarrado, para Caifás, o Grande Sacerdote.
25 Oe yáˀwé Peter waˀḏi nasúwáwin, heḏi in wé̖ˀgeˀin iwe diwinnindi óetsikáyin, “Ti u̖ wáˀ hä̖ˀi senbí khä̖ge̖ˀdibá wíˀunmuupíˀan?” “Yoe,” kin natú̖, “naa-á yoe.”
25 Pedro ainda estava lá, de pé, aquecendo-se perto do fogo. Então lhe perguntaram: — Você não é um dos seguidores daquele homem? — Não, eu não sou! — respondeu ele.
26 Wí sen i owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀví tꞌôeˀibá namuuˀiˀ iwe wáˀ nawin, i-á i sen Peter-di óeˀoyetsꞌâˀiví maatuˀiˀ ûnmuu, heḏi iḏi Peter óetsikáyin, “Ti Jesus-áḏí oe na-olive-taysaa iwe wíwímûˀpíˀan?”
26 Um dos empregados do Grande Sacerdote , parente do homem de quem Pedro tinha cortado a orelha, perguntou: — Será que eu não vi você com ele no jardim?
27 Peter wíyá natú̖ “yoe” gin, heḏi wesebo wí dee sen ikin.
27 E outra vez Pedro disse que não. E no mesmo instante o galo cantou.
28 Waˀḏéeḏíbo naná, heḏi Jesus-á Caiaphas-víˀweḏi óehoˀ i Rome-wi tu̖u̖yônbí tewhá hayˀi iwepiyeˀ. In Huḏíyo nä́ˀi Rome-wi tu̖u̖yônbí tewhá ee wíḏitsꞌú̖hpí, gá inbí khuu dínmuuḏi dínkhâ̖a̖kꞌóeḏân ditsꞌú̖níˀin, heḏiho ditsꞌûndáhoˀ wíḏínˀä̖hpí nä́ˀi Passover shánkîˀḏi koegiˀ dâykꞌóe-íˀin.
28 Depois levaram Jesus da casa de Caifás para o palácio do Governador romano. Já era de manhã cedo. Os líderes judeus não entraram no palácio porque queriam continuar puros , conforme a religião deles; pois só assim poderiam comer o jantar da Páscoa .
29 Heḏiho Pilate oe yáˀwépiyeˀ napee, heḏi in tꞌowa ovâytsikáyin, “Háawin tꞌehpiḏe-an nä́ˀi senbí̖ˀgeḏi dînmáˀ?”
29 Então o governador Pilatos saiu, foi encontrar-se com eles e perguntou: — Que acusação vocês têm contra este homem?
30 In Huḏíyoḏi óetu̖ˀan, “Nä́ˀi sen wên tꞌaywó̖ˀnin iˀanpíḏá háˀto uvíˀpiyeˀ âymáˀíwän.”
30 Eles responderam: — O senhor acha que nós lhe entregaríamos este homem se ele não tivesse cometido algum crime?
31 Pilate-di ovâytu̖ˀan, “Un wíˀbo binpihûu iˀ, heḏá bintu̖yóˀnandi binˀan unbí tsontu̖u̖ úntû̖ˀ waagibá.” In Huḏíyoḏá óetu̖ˀan, “Hewänbo un Rome-ˀindá naˀin Huḏíyo wíḏînkꞌúya̖ˀpí wí toˀwí âyhéyíˀin, yä̖ˀḏâapí iˀandi âyshaa wänboˀ.”
31 Pilatos disse: — Levem este homem e o julguem vocês mesmos, de acordo com a Então eles responderam: — Nós não temos o direito de matar ninguém.
32 Nä́ˀin ditú̖ˀ dihayḏi Jesus-ví híˀ háa nachuwagítꞌóe i̖ˀgeḏi taˀgen napee.
32 Isso aconteceu assim para que se cumprisse o que Jesus tinha dito quando falou a respeito de como ia morrer .
33 Pilate iví tu̖u̖yôn tewhá ee nawáytsꞌú̖, heḏi Jesus óetu̖kánnandi óetsikáyin, “Ti u̖-á in Huḏíyoví tsondi hayˀi-ân unmuu?”
33 Pilatos tornou a entrar no palácio, chamou Jesus e perguntou: — Você é o rei dos judeus?
34 Jesus-di óetsikáyin, “Ti u̖-ân wíˀbo unhanginˀândaˀ, háa in Huḏíyoḏi naví̖ˀgeḏi wóetu̖ˀandibo dítsikaˀmáa?”
34 Jesus respondeu:
35 Pilate-di óetu̖ˀan, “Ti naa-ân Huḏíyo omuu gin unˀánde gáhân? Uví tꞌowaḏibo heḏá in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí naví mange wóekán. Háawin tꞌaywó̖ˀninnan biˀan?”
35 — Por acaso eu sou judeu? — disse Pilatos. — A sua própria gente e os chefes dos sacerdotes é que o entregaram a mim. O que foi que você fez?
36 Jesus-di óetu̖ˀan, “Naa tsondi hayˀiˀ omuu, hewänbo in nä́ä oepáa kꞌayḏiwin tsonnin waagá yoe. Ha̖ˀbi tsondi omuuḏáhoˀ in toˀwên dovâytsonmáaˀin dívíhä́nsaa-íwän naa in Huḏíyoví mange wíḏíkáanípíḏí. Hewänbo otú̖ waa, nä́äḏíwin tsonnin waagi wóˀmuupí.”
36 Jesus respondeu:
37 Pilate-di óetsikáyin, “Heḏáhoˀ, ti taˀgendi wí tsondi hayˀi-ân unmuu?” Jesus-di óetu̖ˀan, “U̖ˀbo untú̖ waa, ha̖ˀbiˀ omuu. Heḏi nä́ä oepáa kꞌayḏipiyeˀ oˀä̖ä̖ heḏá oˀaypu̖yä̖, in taˀgen namuu i̖ˀgeḏi dáyhéeˀa̖míḏí. Toˀwên in taˀgen ho dínhanginnáˀnindá naa dîntꞌóyandeˀ.”
37 — Então você é rei? — perguntou Pilatos.
38 Pilate-di óetsikáyin, “Hândiḏan toˀwí ûnhanginnání hä̖ä̖wí in taˀgen namuuˀin?” Jesus óekheˀkhâymáa, hewänbo Barabbas-á óemaˀpꞌä̖́ḏi Pilate nä́ˀin natú̖ ihayḏi in Huḏíyo ee diyiˀ iwepiyeˀ nawáypeeḏi ovâytu̖ˀan, “Naaḏi wên tꞌaywó̖ˀnin nä́ˀi sen iˀannin wänbo wíḏônshaapí.
38 — O que é a verdade? — perguntou Pilatos. Depois de dizer isso, Pilatos saiu outra vez para falar com a multidão e disse: — Não vejo nenhum motivo para condenar este homem.
39 Hewänbo pa̖a̖yo pꞌóe waagi nä́ˀi Passover shánkîˀḏi nanáˀ dihayḏi undi dídaaˀoˀ wí pan wâymaˀpꞌä̖́ḏi-íḏí. Ti nää nä́ˀi Huḏíyoví tsondi hayˀi dómaˀpꞌä̖́ḏi-íˀin ídaˀ?”
39 Mas, de acordo com o costume de vocês, eu sempre solto um prisioneiro na ocasião da Páscoa . Vocês querem que eu solte para vocês o rei dos judeus?
40 Dívítu̖wí̖nú, “Hä̖ˀi-á yoe. Barabbas-ân gidaˀ nâamaˀpꞌä̖́ḏi-íˀin.” Barabbas-á sänbi namuu.
40 Todos começaram a gritar: — Não, ele não! Nós queremos que solte Barrabás! Acontece que esse Barrabás era um criminoso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.