João 18
Tewa NT (TEW_WBT) vs ARA
1 Jesus iyûusubowa ihayḏi iví khä̖ge̖ˀnindáḏí iweḏi dimää, heḏi owáy Kidron kó̖ˀ pꞌä̖́näpiyeˀ dimää. Iwáygé wí navaˀay na-olive-taysaaˀi nakꞌóe, heḏi Jesus-áḏí iví khä̖ge̖ˀnindáḏí i navaˀay iwe ditsꞌú̖.
1 Tendo Jesus dito estas palavras, saiu juntamente com seus discípulos para o outro lado do ribeiro Cedrom, onde havia um jardim; e aí entrou com eles.
2 Judas i Jesus óeku̖ˀpꞌégiˀiˀ ûnhanginná wáygé iwe nanáˀnin, hä̖́yä́n wänbo Jesus iví khä̖ge̖ˀnindáḏí iwepiyeˀ namääḏi.
2 E Judas, o traidor, também conhecia aquele lugar, porque Jesus ali estivera muitas vezes com seus discípulos.
3 Heḏiho Judas-di wên Rome-win sundaḏo-á wên sundaḏo i méesate hayˀi dâyˀá̖yí̖ˀdoˀindá heḏá wên Pharisees-á ovâymaa, heḏi phakó-á kohséephé naphaamuuˀi-á inbí kꞌuuphé-á dínmahkä́nmuuˀi wóegé iwe dipówá.
3 Tendo, pois, Judas recebido a escolta e, dos principais sacerdotes e dos fariseus, alguns guardas, chegou a este lugar com lanternas, tochas e armas.
4 Jesus ûnhanginná hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí háa ûnpuwagítꞌóeˀin, heḏiho iˀa̖htuyeḏi inbí páaḏépiyeˀ iwí̖nú, heḏi ovâytsikáyin, “To-an bîntu̖wä̖máa?”
4 Sabendo, pois, Jesus todas as coisas que sobre ele haviam de vir, adiantou-se e perguntou-lhes: A quem buscais?
5 “Gá Jesus i Nazareth-wi-ân” kin óetu̖ˀan. Iḏá ovâytu̖ˀan, “Naa-ân i omuu.” Judas i óeku̖ˀpꞌégiˀiˀ iwebá indáḏí nayiˀ.
5 Responderam-lhe: A Jesus, o Nazareno. Então, Jesus lhes disse: Sou eu. Ora, Judas, o traidor, estava também com eles.
6 “Naa-ân i omuu” gin ovâytu̖ˀan dihayḏi tíˀûupiyeˀ dívíhá̖ḏiḏi dikanu.
6 Quando, pois, Jesus lhes disse: Sou eu, recuaram e caíram por terra.
7 Heḏáháˀ wíyá ovâytsikáyin, “To-an bîntu̖wä̖máa?” Indi óetu̖ˀan, “Gá Jesus i Nazareth-wi-ân.”
7 Jesus, de novo, lhes perguntou: A quem buscais? Responderam: A Jesus, o Nazareno.
8 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wâytu̖ˀanho naa-ân i omuu. Heḏiho naaḏa̖ˀ dítu̖wä̖máaḏá, nä́ˀin wé̖ˀgeˀin binpunmä́ä.”
8 Então, lhes disse Jesus: Já vos declarei que sou eu; se é a mim, pois, que buscais, deixai ir estes;
9 Haˀwâagi ovâytu̖ˀan dihayḏi háa hä̖̂ä̖ḏankánboˀ iyûusuˀan waa napóe. Kinnânho iyûusuˀan: “Wîˀ wänbo in dímä́giˀin diweḏi wíḏînpeḏée-ípí.”
9 para se cumprir a palavra que dissera: Não perdi nenhum dos que me deste.
10 Simon Peter wí tsiyó pháˀ imáa, heḏi iwhahkêˀḏi i owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀví tꞌôeˀi Malchus gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ óewhä̖́ḏiḏi iví koˀḏíngéḏíˀin oeyay heˀyinbo ôntꞌó̖ˀtsꞌâˀ.
10 Então, Simão Pedro puxou da espada que trazia e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha direita; e o nome do servo era Malco.
11 Jesus-di Peter óetu̖ˀan, “Uví tsiyó pháˀ hä̖ˀi súḏe iwebá mänwáytoˀ. Nä́ˀin tꞌôephaḏe naví Táḏáḏí naa dînsannindá dînkhâyˀä̖ˀ donphaḏé-íˀin.”
11 Mas Jesus disse a Pedro: Mete a espada na bainha; não beberei, porventura, o cálice que o Pai me deu?
12 In sundaḏo-áḏí inbí tsondi-áḏí in hayˀi méesatewin á̖yí̖ˀnindáḏí Jesus óepankêˀḏi óekhówhiˀan.
12 Assim, a escolta, o comandante e os guardas dos judeus prenderam Jesus, manietaram-no
13 Iweḏi oe Annas-víˀpiyeˀ páaḏé óehoˀ. Ihay pa̖a̖yo-á Caiaphas naˀowhaˀpꞌóˀḏéḏîˀä́n, heḏi Annas-á Caiaphas-ví yahsédo-á ûnmuu.
13 e o conduziram primeiramente a Anás; pois era sogro de Caifás, sumo sacerdote naquele ano.
14 Caiaphas-dá in Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin hä̖̂ä̖ḏankánbo ovâytumakheˀoḏi ovâytu̖ˀan, “Shánkí yänbeḏi híwó̖ˀ namúní wîˀḏa̖ˀ wí toˀwí tꞌä̖hkí in tꞌowagîˀ nachúu-íḏí.”
14 Ora, Caifás era quem havia declarado aos judeus ser conveniente morrer um homem pelo povo.
15 Simon Peter-áḏí wíyá khä̖ge̖ˀdi-áḏí Jesus-ví tíˀúugé damän. I owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀḏi nä́ˀi khä̖ge̖ˀdiˀ óetaa, heḏiho i khä̖ge̖ˀdiˀ ûnkoeḏi natsꞌú̖níḏí i tewhá tehpaa búge i owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ nathaa iwe. Peter-á oe tehpaa yáˀwébo-á phóḏi núˀ óeyoeˀan, heḏiho i khä̖ge̖ˀdi nawáypee nä́ˀi a̖ˀyú̖ iphóḏiˀá̖yînmáaˀiˀ óehéeˀa̖míḏí, heḏi Peter oe tehpaa búgepiyeˀ óetsꞌúḏe.
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiam a Jesus. Sendo este discípulo conhecido do sumo sacerdote, entrou para o pátio deste com Jesus.
16 — ausente —
16 Pedro, porém, ficou de fora, junto à porta. Saindo, pois, o outro discípulo, que era conhecido do sumo sacerdote, falou com a encarregada da porta e levou a Pedro para dentro.
17 I a̖ˀyú̖ḏí Peter óetu̖ˀan, “Hä̖ˀi sen óepankêˀiví khä̖ge̖ˀdibá unmuupíˀan.” Peter natú̖, “Naa-á yoe.”
17 Então, a criada, encarregada da porta, perguntou a Pedro: Não és tu também um dos discípulos deste homem? Não sou, respondeu ele.
18 Natꞌêeḏiho in tꞌôeˀindá in hayˀi méesatewin sundaḏo-á phaaˀuuḏi dâyphaˀtꞌégi, heḏi phaa núˀ disúwáwin. Peter wáˀ iwebá iwí̖nú.
18 Ora, os servos e os guardas estavam ali, tendo acendido um braseiro, por causa do frio, e aquentavam-se. Pedro estava no meio deles, aquentando-se também.
19 I tewhá íve i owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀḏi Jesus óetsikaˀmáa iví khä̖ge̖ˀninbí̖ˀgeḏi heḏá iví híˀ in tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ i̖ˀgeḏá.
19 Então, o sumo sacerdote interrogou a Jesus acerca dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 Jesus-di óetu̖ˀan, “Naa tꞌowa tꞌä̖hkíví páaḏépiyeˀ dáyhéeˀowän, heḏi hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí dovâyhá̖ˀowän inbí méesate hí̖ˀíndiˀ eeye heḏá inbí méesate hayˀiˀ ee-á, wáygé tꞌä̖hkí in Huḏíyo dívíwé̖ˀgeˀoˀ eeye. Hä̖ä̖wí wänbo kaaḏibo wóˀtú̖hpí.
20 Declarou-lhe Jesus: Eu tenho falado francamente ao mundo; ensinei continuamente tanto nas sinagogas como no templo, onde todos os judeus se reúnem, e nada disse em oculto.
21 Heháaḏan nä́ˀi hä̖ä̖wí naa dítsikaˀmáa? In toˀwên dîntóyannin ovâytsikáyi̖ˀní háa dovâytu̖ˀannin. Indá dínhanginná háa otú̖ˀin.”
21 Por que me interrogas? Pergunta aos que ouviram o que lhes falei; bem sabem eles o que eu disse.
22 Jesus nä́ˀin natú̖ ihayḏi, wí méesatewi sundaḏo iwe núˀ nawindiḏi Jesus óetsꞌemapháve, heḏi óetu̖ˀan, “Haˀwâagá i owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ wínâahéeˀa̖mípí.”
22 Dizendo ele isto, um dos guardas que ali estavam deu uma bofetada em Jesus, dizendo: É assim que falas ao sumo sacerdote?
23 Jesus-di óetu̖ˀan, “Wên háawên híwó̖ˀpíˀin naa otú̖ḏáhoˀ, ú̖khâyˀä̖ˀ ovâytu̖ˀâ̖a̖míˀin hä̖ä̖wí namuuˀin. Hewänbo háa otú̖ waa in taˀgen namuu-ákun, heḏânho wíˀú̖kꞌóepí dítsꞌemapháve-íˀin.”
23 Replicou-lhe Jesus: Se falei mal, dá testemunho do mal; mas, se falei bem, por que me feres?
24 Heḏáháˀ Annas natsonpóe Jesus nakhówhimuuḏi i owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ Caiaphas-víˀpiyeˀ óesaaníḏí.
24 Então, Anás o enviou, manietado, à presença de Caifás, o sumo sacerdote.
25 Oe yáˀwé Peter waˀḏi nasúwáwin, heḏi in wé̖ˀgeˀin iwe diwinnindi óetsikáyin, “Ti u̖ wáˀ hä̖ˀi senbí khä̖ge̖ˀdibá wíˀunmuupíˀan?” “Yoe,” kin natú̖, “naa-á yoe.”
25 Lá estava Simão Pedro, aquentando-se. Perguntaram-lhe, pois: És tu, porventura, um dos discípulos dele? Ele negou e disse: Não sou.
26 Wí sen i owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀví tꞌôeˀibá namuuˀiˀ iwe wáˀ nawin, i-á i sen Peter-di óeˀoyetsꞌâˀiví maatuˀiˀ ûnmuu, heḏi iḏi Peter óetsikáyin, “Ti Jesus-áḏí oe na-olive-taysaa iwe wíwímûˀpíˀan?”
26 Um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro tinha decepado a orelha, perguntou: Não te vi eu no jardim com ele?
27 Peter wíyá natú̖ “yoe” gin, heḏi wesebo wí dee sen ikin.
27 De novo, Pedro o negou, e, no mesmo instante, cantou o galo.
28 Waˀḏéeḏíbo naná, heḏi Jesus-á Caiaphas-víˀweḏi óehoˀ i Rome-wi tu̖u̖yônbí tewhá hayˀi iwepiyeˀ. In Huḏíyo nä́ˀi Rome-wi tu̖u̖yônbí tewhá ee wíḏitsꞌú̖hpí, gá inbí khuu dínmuuḏi dínkhâ̖a̖kꞌóeḏân ditsꞌú̖níˀin, heḏiho ditsꞌûndáhoˀ wíḏínˀä̖hpí nä́ˀi Passover shánkîˀḏi koegiˀ dâykꞌóe-íˀin.
28 Depois, levaram Jesus da casa de Caifás para o pretório. Era cedo de manhã. Eles não entraram no pretório para não se contaminarem, mas poderem comer a Páscoa.
29 Heḏiho Pilate oe yáˀwépiyeˀ napee, heḏi in tꞌowa ovâytsikáyin, “Háawin tꞌehpiḏe-an nä́ˀi senbí̖ˀgeḏi dînmáˀ?”
29 Então, Pilatos saiu para lhes falar e lhes disse: Que acusação trazeis contra este homem?
30 In Huḏíyoḏi óetu̖ˀan, “Nä́ˀi sen wên tꞌaywó̖ˀnin iˀanpíḏá háˀto uvíˀpiyeˀ âymáˀíwän.”
30 Responderam-lhe: Se este não fosse malfeitor, não to entregaríamos.
31 Pilate-di ovâytu̖ˀan, “Un wíˀbo binpihûu iˀ, heḏá bintu̖yóˀnandi binˀan unbí tsontu̖u̖ úntû̖ˀ waagibá.” In Huḏíyoḏá óetu̖ˀan, “Hewänbo un Rome-ˀindá naˀin Huḏíyo wíḏînkꞌúya̖ˀpí wí toˀwí âyhéyíˀin, yä̖ˀḏâapí iˀandi âyshaa wänboˀ.”
31 Replicou-lhes, pois, Pilatos: Tomai-o vós outros e julgai-o segundo a vossa lei. Responderam-lhe os judeus: A nós não nos é lícito matar ninguém;
32 Nä́ˀin ditú̖ˀ dihayḏi Jesus-ví híˀ háa nachuwagítꞌóe i̖ˀgeḏi taˀgen napee.
32 para que se cumprisse a palavra de Jesus, significando o modo por que havia de morrer.
33 Pilate iví tu̖u̖yôn tewhá ee nawáytsꞌú̖, heḏi Jesus óetu̖kánnandi óetsikáyin, “Ti u̖-á in Huḏíyoví tsondi hayˀi-ân unmuu?”
33 Tornou Pilatos a entrar no pretório, chamou Jesus e perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus?
34 Jesus-di óetsikáyin, “Ti u̖-ân wíˀbo unhanginˀândaˀ, háa in Huḏíyoḏi naví̖ˀgeḏi wóetu̖ˀandibo dítsikaˀmáa?”
34 Respondeu Jesus: Vem de ti mesmo esta pergunta ou to disseram outros a meu respeito?
35 Pilate-di óetu̖ˀan, “Ti naa-ân Huḏíyo omuu gin unˀánde gáhân? Uví tꞌowaḏibo heḏá in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí naví mange wóekán. Háawin tꞌaywó̖ˀninnan biˀan?”
35 Replicou Pilatos: Porventura, sou judeu? A tua própria gente e os principais sacerdotes é que te entregaram a mim. Que fizeste?
36 Jesus-di óetu̖ˀan, “Naa tsondi hayˀiˀ omuu, hewänbo in nä́ä oepáa kꞌayḏiwin tsonnin waagá yoe. Ha̖ˀbi tsondi omuuḏáhoˀ in toˀwên dovâytsonmáaˀin dívíhä́nsaa-íwän naa in Huḏíyoví mange wíḏíkáanípíḏí. Hewänbo otú̖ waa, nä́äḏíwin tsonnin waagi wóˀmuupí.”
36 Respondeu Jesus: O meu reino não é deste mundo. Se o meu reino fosse deste mundo, os meus ministros se empenhariam por mim, para que não fosse eu entregue aos judeus; mas agora o meu reino não é daqui.
37 Pilate-di óetsikáyin, “Heḏáhoˀ, ti taˀgendi wí tsondi hayˀi-ân unmuu?” Jesus-di óetu̖ˀan, “U̖ˀbo untú̖ waa, ha̖ˀbiˀ omuu. Heḏi nä́ä oepáa kꞌayḏipiyeˀ oˀä̖ä̖ heḏá oˀaypu̖yä̖, in taˀgen namuu i̖ˀgeḏi dáyhéeˀa̖míḏí. Toˀwên in taˀgen ho dínhanginnáˀnindá naa dîntꞌóyandeˀ.”
37 Então, lhe disse Pilatos: Logo, tu és rei? Respondeu Jesus: Tu dizes que sou rei. Eu para isso nasci e para isso vim ao mundo, a fim de dar testemunho da verdade. Todo aquele que é da verdade ouve a minha voz.
38 Pilate-di óetsikáyin, “Hândiḏan toˀwí ûnhanginnání hä̖ä̖wí in taˀgen namuuˀin?” Jesus óekheˀkhâymáa, hewänbo Barabbas-á óemaˀpꞌä̖́ḏi Pilate nä́ˀin natú̖ ihayḏi in Huḏíyo ee diyiˀ iwepiyeˀ nawáypeeḏi ovâytu̖ˀan, “Naaḏi wên tꞌaywó̖ˀnin nä́ˀi sen iˀannin wänbo wíḏônshaapí.
38 Perguntou-lhe Pilatos: Que é a verdade? Tendo dito isto, voltou aos judeus e lhes disse: Eu não acho nele crime algum.
39 Hewänbo pa̖a̖yo pꞌóe waagi nä́ˀi Passover shánkîˀḏi nanáˀ dihayḏi undi dídaaˀoˀ wí pan wâymaˀpꞌä̖́ḏi-íḏí. Ti nää nä́ˀi Huḏíyoví tsondi hayˀi dómaˀpꞌä̖́ḏi-íˀin ídaˀ?”
39 É costume entre vós que eu vos solte alguém por ocasião da Páscoa; quereis, pois, que vos solte o rei dos judeus?
40 Dívítu̖wí̖nú, “Hä̖ˀi-á yoe. Barabbas-ân gidaˀ nâamaˀpꞌä̖́ḏi-íˀin.” Barabbas-á sänbi namuu.
40 Então, gritaram todos, novamente: Não este, mas Barrabás! Ora, Barrabás era salteador.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.