Atos 26

Tewa NT (TEW_WBT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Agrippa-ḏi Paul óetu̖ˀan, “Naaḏi wînkꞌúyaˀ uví̖ˀgeḏi bipihéeˀa̖míḏí.” Heḏi Paul imannandi ihéeˀan wíˀbo iˀaywoeníḏí. Gin natú̖:
1 Agripa disse a Paulo: Tens permissão de fazer a tua defesa. Paulo então fez um gesto com a mão e começou a sua justificação:
2 “Tsondi Agrippa, nää naaḏi wítu̖hkankhâymáa naví̖ˀgeḏi heḏá nä́ˀi hä̖ä̖wí nä́ˀin Huḏíyoḏi naa dîntꞌeˀpꞌíḏéndeˀ i̖ˀgeḏá, heḏi naa ohíhchan u̖-ân iˀ unmuuˀin uví páaḏépiye owindi.
2 Julgo-me feliz de poder hoje fazer a minha defesa, na tua presença, ó rei Agripa, de tudo quanto me acusam os judeus,
3 Heḏi shánkíḏí ohíhchan u̖-á taˀgendi nä́ˀi Huḏíyoví khuu dínmuu i̖ˀgeḏi úhanginnândi, heḏá úhanginná wáygéhä̖̂ä̖ handa̖ˀ wíḏívíˀánshaaˀopíˀin. Heḏiho pín taˀgeḏi wídaˀmáa dîntꞌôeyaaníˀin.
3 porque tu conheces perfeitamente os seus costumes e controvérsias. Peço-te, pois, que me ouças com paciência.
4 “Tꞌä̖hkí in Huḏíyo dínhanginná háa naví wówátsi donphaḏeˀin oˀeˀnújiˀ ihayḏi waagiboˀ, wíˀgín oe naví nangá heḏá oe Jerusalem búˀ iwá.
4 Minha vida, desde a minha primeira juventude, tem decorrido no meio de minha pátria e em Jerusalém, e é conhecida dos judeus.
5 Heḏi in didaˀḏáho wóetu̖ˀâ̖a̖mí nä́ˀin: Báyékí pa̖a̖yo dínhanginná naa páaḏéḏíbo Pharisee omuuˀin, heḏi nä́ˀin Pharisee tꞌowa-á nanbí khuu shánkí kayˀin dâyhújaˀ nä́ˀin wéˀgen Huḏíyo tꞌowavíˀweḏi.
5 Sabem eles, desde longa data, e se quiserem poderão testemunhá-lo, que vivi segundo a seita mais rigorosa da nossa religião, isto é, como fariseu.
6 Nää naa dítunjóˀdiwekán gá dáywä̖yundeḏân Jôesi Táḏá iˀa̖míˀin iví tun nanbí thehtáy pahpáˀin ovâymä́giˀin.
6 Mas agora sou acusado em juízo, por esperar a promessa que foi feita por Deus a nossos pais,
7 Tꞌä̖hkí in tä̖ˀḏi wíje Israel-ví eˀnûnbí ây iweḏiˀin wáˀ nä́ˀin in Jôesi Táḏá natú̖ˀin ikhâymáaˀinbá dívíwä̖yundeˀ, heḏiho khu̖u̖-á thaa-á iˀ óeˀaˀginmäˀ. Heḏi nää, naví tsondi unmuuˀiˀ, naa wáˀ hanbá dáywä̖yundeḏiboˀ in Huḏíyoḏi naa dîntꞌeˀpꞌíḏéndeˀ.
7 e a qual as nossas doze tribos esperam alcançar, servindo a Deus noite e dia. Por essa esperança, ó rei, é que sou acusado pelos judeus.
8 Heháaḏan un Huḏíyo wíˀúnkoḏipí úvíwä̖ä̖yú̖-íḏí Jôesi Táḏáḏí in dichuuˀin ovâywáywówápaˀin?
8 Que pensais vós? É coisa incrível que Deus ressuscite os mortos?
9 “Naa-ân oˀânwän báyékí dînjänäkíkanpoeˀoˀin nä́ˀi Jesus oe Nazareth-wi gin nakhá̖wä̖́ˀivíˀpiye.
9 Também eu acreditei que devia fazer a maior oposição ao nome de Jesus de Nazaré.
10 Heḏiho oe Jerusalem han dáyˀan. In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindi naa dînkꞌûˀ báyékí tꞌowa Jesus-víˀin ûnmuuˀin dovâypankwꞌôeníˀin, heḏá ovâytꞌakha̖nukhâymáa ihayḏi naví tun wáˀ eepiyebá dáymä́gi.
10 Assim procedi de fato em Jerusalém e tenho encerrado muitos irmãos em cárceres, havendo recebido para isso poder dos sumos sacerdotes; quando os sentenciavam à morte, eu dava a minha plena aprovação.
11 Hä̖́yä́nbo naa omää in Huḏíyoví méesate eejepiye otsonpúuwíḏí ovâywhä̖́hwhä̖́ˀnamíḏí, heḏá dáykhä̖ä̖ dovâykaygiˀa̖míḏí ditú̖u̖níḏí Jesus-víˀpiye wíḏívíwä̖yundepíˀin. Naa hânho inbíˀpiye otꞌayyaapóeḏí Huḏíyo namuupîˀwi búˀ i̖ˀge dáykhenjíyénde dovâyhóeníḏí.”
11 Muitas vezes, perseguindo-os por todas as sinagogas, eu os maltratava para obrigá-los a blasfemar. Enfurecendo-me mais e mais contra eles, eu os perseguia até no estrangeiro.
12 “Heḏiho han dáyˀa̖míḏí naa oe Damascus búˀpiye omänwän. In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindi wên taˀnin ho dînˀan dóhûuwíḏí dînkꞌúuwíḏí in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin dovâypanhóeníḏí.
12 Nesse intuito, fui a Damasco, com poder e comissão dos sumos sacerdotes.
13 Naví tsondi unmuuˀiˀ, taageḏi oe pꞌóegé omän dihayḏi wí ko oe makówáḏí nawândi dómûˀ, iˀ thanbí shánkí nakohkayˀi namuu, heḏi nä́ˀi koḏi naˀin gimännin tꞌä̖hkí díˀánhógi.
13 Era meio-dia, ó rei. Eu estava a caminho quando uma luz do céu, mais fulgurante que o sol, brilhou em torno de mim e dos meus companheiros.
14 Tꞌä̖hkíḏíbo nange gikanu. Ihayḏi wí toˀwíḏí Hebrew tundi díhéeˀandi otꞌoe. Dítu̖ˀan, ‘Saul, Saul, háaḏan naa dítꞌôephaḏekandoˀ? U̖ wíˀbo biwänpiwa̖ˀoˀ, wí búdu in phékꞌeˀindi óesanhonnin iˀa̖ˀtsꞌáḏíndeḏi ipiwa̖ˀoˀ waagibá.’
14 Caímos todos nós por terra, e ouvi uma voz que me dizia em língua hebraica: Saulo, Saulo, por que me persegues? Dura coisa te é recalcitrar contra o aguilhão.
15 Naa otsikapóe, ‘Nanbí Sedó, to-an unmuu?’ Iˀḏi dítu̖ˀan, ‘Jesus-ân omuu, u̖ˀḏi dítꞌôephaḏekandoˀiˀ.
15 Então eu disse: Quem és, Senhor? O Senhor respondeu: Eu sou Jesus, a quem persegues.
16 Nää ówí̖nú. Naa uvíˀpiye dáykeeyan gá wídeˀmandân naví tꞌôe dînˀa̖míḏí, heḏi u̖ˀḏi tꞌowa ovâytꞌôekankhâymáa nää thaa dímûˀin, hewänbo nä́ˀiḏa̖ˀbá joe, owáy wíyá uvíˀpiye dáykeeyandi hä̖ä̖wí wítu̖hkangíˀoˀi wáˀ ovâytꞌôekankhâymáa.
16 Mas levanta-te e põe-te em pé, pois eu te apareci para te fazer ministro e testemunha das coisas que viste e de outras para as quais hei de manifestar-me a ti.
17 Naaḏi wísankhâymáa wíˀgín in Huḏíyo dimuuˀinbíˀpiye heḏá in Huḏíyo dimuupíˀinbíˀpiyá, heḏi inbíˀweḏi naaḏi wînˀaywoení.
17 Escolhi-te do meio do povo e dos pagãos, aos quais agora te envio
18 Dínkhunná waagibá dikwꞌó, hewänbo u̖ˀḏi ovâykhä̖ge̖ˀkhâymáa dínkeepúuwíḏí heḏá Jôesi Táḏáví ko i̖ˀge dívíhûuwíḏí. Heḏá Satan iˀ Penísendiví mangeḏi ovâyjâaˀandi Jôesi Táḏáví mange ovâykwohkhâymáa. Heḏiho navíˀpiye dívíwä̖yundeḏi inbí tꞌaywóˀdi ovâyˀowóejé-í, heḏá in wéˀgen navíˀpiye dívíwä̖yundeḏi navíˀin dînmuuˀindáḏí dívíwóení’ gin Jesus-di dítu̖ˀan.”
18 para abrir-lhes os olhos, a fim de que se convertam das trevas à luz e do poder de Satanás a Deus, para que, pela fé em mim, recebam perdão dos pecados e herança entre os que foram santificados.
19 “Heḏiho tsondi Agrippa, háa Jesus-di dítu̖ˀan waa makówáḏí dînkeepóeḏí díhéeˀandi naa dáyˀaˀginnan.
19 Desde então, ó rei, não fui desobediente à visão celestial.
20 Páaḏé in Damascus búˀwin dovâyhéeˀan, iweḏá in Jerusalem-indá, heḏá oe Judea nange i̖ˀgeˀin tꞌä̖hká, heḏá in Huḏíyo dimuupíˀin wänbo-á. Dovâytu̖ˀan inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀandi Jôesi Táḏávíˀpiye dívíhâ̖a̖ḏi-í, heḏá híwó dívítsiyeˀa̖mí dâykeeya̖míḏí taˀgendi inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀannin.
20 Preguei primeiramente aos de Damasco e depois em Jerusalém e por toda a terra da Judéia, e aos pagãos, para que se arrependessem e se convertessem a Deus, fazendo dignas obras correspondentes.
21 Gin dáyˀoḏiho wên Huḏíyoḏi iˀ méesate hayˀi khóˀjé díyâ̖ˀ heḏi díháyjíˀin dívíkhä̖ä̖ḏeˀ.
21 Por isso, os judeus me prenderam no templo e tentaram matar-me.
22 Hewänbo Jôesi Táḏáḏí hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí naa díkhä̖geˀdoˀ, heḏiho nää nä́we owindi in taˀgen namuuˀin tꞌä̖hkí tꞌowa dovâytu̖máa, tobáháa heˀennin dimuu háa heˀennin dimuupí wänboˀ. Hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nä́ˀin tꞌowa dovâytu̖máaˀi-á, Moses-áḏí in Jôesi Táḏáví tukheˀmindáḏí ditú̖ˀin napuwagíˀoˀinbá namuu, heḏi wíyá hä̖ä̖wí wänbo wóˀtû̖ˀpí.
22 Mas, assistido do socorro de Deus, permaneço vivo até o dia de hoje. Dou testemunho a pequenos e a grandes, nada dizendo senão o que os profetas e Moisés disseram que havia de acontecer,
23 Indá ditú̖ iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí itꞌôephaḏekhâymáaˀin nachuu píhay, heḏi i-á iˀ páaḏéˀi namúuní chuwa iweḏi nawáywówápúuwíḏí, heḏânho iˀḏi wíˀgín Huḏíyo-á Huḏíyo dimuupíˀindá Jôesi Táḏáví pꞌóegé ovâykeekankhâymáa.”
23 a saber: que Cristo havia de padecer e seria o primeiro que, pela ressurreição dos mortos, havia de anunciar a luz ao povo judeu e aos pagãos.
24 Waˀḏi Paul nä́ˀi hä̖ä̖wí ithaykwꞌóeˀó ihayḏi Festus tsíkhagipí itu̖wí̖nú, “Paul, u̖-á bondoeˀi-ân unmuu. Báyékí bihá̖ˀan, heḏânkun unbondoepuwamän.”
24 Dizendo ele essas coisas em sua defesa, Festo exclamou em alta voz: Estás louco, Paulo! O teu muito saber tira-te o juízo.
25 Hebo Paul-di óetu̖ˀan, “Aˀgindi Festus, naa bondoeˀi wóˀmuupí. Naa híwó donhangintanmáaḏí in taˀgen namuuˀinda̖ˀ dáyhíˀmáa.
25 Paulo, então, respondeu: Não estou louco, excelentíssimo Festo, mas digo palavras de verdade e de prudência.
26 Iˀ tsondi Agrippa nä́we naˀä́ndiˀ ûnhanginná nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí i̖ˀgeḏi. Heḏânkun iví páaḏépiye dáyhíˀmáaḏí hä̖ä̖wí wänbo wíḏókaayohpí. Naa híwó dînhanginná tꞌä̖hkí nä́ˀi hä̖ä̖wí napóe i̖ˀgeḏi Agrippa-á natꞌoeˀin, gá kaaḏi wínapóepíḏân.
26 Pois dessas coisas tem conhecimento o rei, em cuja presença falo com franqueza. Sei que nada disso lhe é oculto, porque nenhuma dessas coisas se fez ali ocultamente.
27 Tsondi Agrippa, ti biwä̖yundeˀ háa in Jôesi Táḏáví tukheˀmin ditú̖ˀin? Dînhanginnân biwä̖yundeˀin” gin Paul natú̖.
27 Crês, ó rei, nos profetas? Bem sei que crês!
28 Agrippa-di Paul óetu̖ˀan, “Ti unˀân gáhân u̖ˀḏi wesebo wí Christian dípaˀíˀin?”
28 Disse então Agripa a Paulo: Por pouco não me persuades a fazer-me cristão!
29 Paul-di óetu̖ˀan, “Háḏéebá wesebo háa wíyá shánkí díhûuwí. Hebo naa Jôesi Táḏávíˀpiye dáyjûusuˀoˀ u̖-áḏí heḏá tꞌä̖hkí nä́ˀin nää thaa ditꞌôeyankwꞌóˀnindáḏí naa waagibá ípúuwíˀin. Hewänbo naa wóˀdaˀpí kaḏénaḏi íwhimúuníˀin, naa owhimuu waagibá.”
29 Respondeu Paulo: Prouvera a Deus que, por pouco e por muito, não somente tu, senão também quantos me ouvem, se fizessem hoje tal qual eu sou... menos estas algemas!
30 Paul ihíˀbowa ihayḏi iˀ tsondi Agrippa heḏá iˀ tunjó Festus-á, Bernice-á, heḏá in wéˀgen iwe dikwꞌóˀnindá dívíwí̖nú, heḏi oe jáˀwépiye dipeeḏi dívíhéeˀan. Ditú̖, “Nä́ˀi sendá háawin wên wänbo wíˀiˀanpí óeháyjíḏí háa napanchaníḏí wänboˀ.”
30 Então o rei, o governador, Berenice e os que estavam sentados com eles se levantaram.
31 — ausente —
31 Retirando-se, comentavam uns com os outros: Esse homem não fez coisa que mereça a morte ou prisão.
32 Heḏi Agrippa-ḏi Festus óetu̖ˀan, “Nä́ˀi sen dómaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íˀin dînkoḏiwän, hewänbo nää wíḏînkoḏipí, gá Caesar-di ôntunjóˀnamíˀin nadaˀpóeḏân.”
32 Agripa ainda disse a Festo: Ele poderia ser solto, se não tivesse apelado para César.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.