Atos 26
Tewa NT (TEW_WBT) vs NTLH
1 Agrippa-ḏi Paul óetu̖ˀan, “Naaḏi wînkꞌúyaˀ uví̖ˀgeḏi bipihéeˀa̖míḏí.” Heḏi Paul imannandi ihéeˀan wíˀbo iˀaywoeníḏí. Gin natú̖:
1 Agripa disse a Paulo: — Você pode apresentar a sua defesa. Então Paulo estendeu a mão e fez a sua defesa, dizendo o seguinte:
2 “Tsondi Agrippa, nää naaḏi wítu̖hkankhâymáa naví̖ˀgeḏi heḏá nä́ˀi hä̖ä̖wí nä́ˀin Huḏíyoḏi naa dîntꞌeˀpꞌíḏéndeˀ i̖ˀgeḏá, heḏi naa ohíhchan u̖-ân iˀ unmuuˀin uví páaḏépiye owindi.
2 — Rei Agripa, eu me sinto muito feliz em poder estar hoje diante do senhor para me defender de tudo o que os judeus me acusam.
3 Heḏi shánkíḏí ohíhchan u̖-á taˀgendi nä́ˀi Huḏíyoví khuu dínmuu i̖ˀgeḏi úhanginnândi, heḏá úhanginná wáygéhä̖̂ä̖ handa̖ˀ wíḏívíˀánshaaˀopíˀin. Heḏiho pín taˀgeḏi wídaˀmáa dîntꞌôeyaaníˀin.
3 E especialmente feliz porque o senhor conhece muito bem todos os costumes e questões dos judeus. Portanto, peço que o senhor me escute com paciência.
4 “Tꞌä̖hkí in Huḏíyo dínhanginná háa naví wówátsi donphaḏeˀin oˀeˀnújiˀ ihayḏi waagiboˀ, wíˀgín oe naví nangá heḏá oe Jerusalem búˀ iwá.
4 — Todos os judeus sabem como tenho vivido no meio do meu povo e também em Jerusalém, desde a minha juventude até hoje.
5 Heḏi in didaˀḏáho wóetu̖ˀâ̖a̖mí nä́ˀin: Báyékí pa̖a̖yo dínhanginná naa páaḏéḏíbo Pharisee omuuˀin, heḏi nä́ˀin Pharisee tꞌowa-á nanbí khuu shánkí kayˀin dâyhújaˀ nä́ˀin wéˀgen Huḏíyo tꞌowavíˀweḏi.
5 Eles sempre souberam — e podem confirmar isso se quiserem — que desde o começo fui membro do partido dos fariseus , o mais rigoroso da nossa religião.
6 Nää naa dítunjóˀdiwekán gá dáywä̖yundeḏân Jôesi Táḏá iˀa̖míˀin iví tun nanbí thehtáy pahpáˀin ovâymä́giˀin.
6 E agora estou aqui sendo julgado porque tenho esperança na promessa que Deus fez aos nossos antepassados.
7 Tꞌä̖hkí in tä̖ˀḏi wíje Israel-ví eˀnûnbí ây iweḏiˀin wáˀ nä́ˀin in Jôesi Táḏá natú̖ˀin ikhâymáaˀinbá dívíwä̖yundeˀ, heḏiho khu̖u̖-á thaa-á iˀ óeˀaˀginmäˀ. Heḏi nää, naví tsondi unmuuˀiˀ, naa wáˀ hanbá dáywä̖yundeḏiboˀ in Huḏíyoḏi naa dîntꞌeˀpꞌíḏéndeˀ.
7 Todas as tribos do nosso povo, que adoram a Deus dia e noite, também esperam ver o cumprimento dessa promessa. É por causa dessa esperança, ó rei, que estou sendo acusado pelos judeus.
8 Heháaḏan un Huḏíyo wíˀúnkoḏipí úvíwä̖ä̖yú̖-íḏí Jôesi Táḏáḏí in dichuuˀin ovâywáywówápaˀin?
8 Por que é que vocês, judeus, acham impossível crer que Deus ressuscita os mortos?
9 “Naa-ân oˀânwän báyékí dînjänäkíkanpoeˀoˀin nä́ˀi Jesus oe Nazareth-wi gin nakhá̖wä̖́ˀivíˀpiye.
9 E Paulo disse ainda: — Eu mesmo pensava que devia fazer tudo o que pudesse contra a causa de Jesus de Nazaré.
10 Heḏiho oe Jerusalem han dáyˀan. In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindi naa dînkꞌûˀ báyékí tꞌowa Jesus-víˀin ûnmuuˀin dovâypankwꞌôeníˀin, heḏá ovâytꞌakha̖nukhâymáa ihayḏi naví tun wáˀ eepiyebá dáymä́gi.
10 E foi o que fiz em Jerusalém. Recebi autorização dos chefes dos sacerdotes e prendi muitos seguidores de Jesus. Quando eram condenados à morte, eu também votava contra eles.
11 Hä̖́yä́nbo naa omää in Huḏíyoví méesate eejepiye otsonpúuwíḏí ovâywhä̖́hwhä̖́ˀnamíḏí, heḏá dáykhä̖ä̖ dovâykaygiˀa̖míḏí ditú̖u̖níḏí Jesus-víˀpiye wíḏívíwä̖yundepíˀin. Naa hânho inbíˀpiye otꞌayyaapóeḏí Huḏíyo namuupîˀwi búˀ i̖ˀge dáykhenjíyénde dovâyhóeníḏí.”
11 Durante muito tempo eu os castiguei em todas as sinagogas e os forcei a negar a sua fé. Tinha tanto ódio deles, que até fui a outras cidades para persegui-los.
12 “Heḏiho han dáyˀa̖míḏí naa oe Damascus búˀpiye omänwän. In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindi wên taˀnin ho dînˀan dóhûuwíḏí dînkꞌúuwíḏí in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin dovâypanhóeníḏí.
12 E Paulo continuou: — Foi por isso que viajei para a cidade de Damasco, levando autorização e ordens dos chefes dos sacerdotes.
13 Naví tsondi unmuuˀiˀ, taageḏi oe pꞌóegé omän dihayḏi wí ko oe makówáḏí nawândi dómûˀ, iˀ thanbí shánkí nakohkayˀi namuu, heḏi nä́ˀi koḏi naˀin gimännin tꞌä̖hkí díˀánhógi.
13 Mas aconteceu, ó rei, que na estrada, ao meio-dia, veio do céu uma luz mais brilhante do que o sol, a qual brilhou em volta de mim e dos homens que estavam viajando comigo.
14 Tꞌä̖hkíḏíbo nange gikanu. Ihayḏi wí toˀwíḏí Hebrew tundi díhéeˀandi otꞌoe. Dítu̖ˀan, ‘Saul, Saul, háaḏan naa dítꞌôephaḏekandoˀ? U̖ wíˀbo biwänpiwa̖ˀoˀ, wí búdu in phékꞌeˀindi óesanhonnin iˀa̖ˀtsꞌáḏíndeḏi ipiwa̖ˀoˀ waagibá.’
14 Todos nós caímos no chão, e eu ouvi uma voz me dizer em hebraico : “Saulo, Saulo! Por que você me persegue? Não adianta você se revoltar contra mim.”
15 Naa otsikapóe, ‘Nanbí Sedó, to-an unmuu?’ Iˀḏi dítu̖ˀan, ‘Jesus-ân omuu, u̖ˀḏi dítꞌôephaḏekandoˀiˀ.
15 — Então eu perguntei: “Quem é o senhor?” — E o Senhor respondeu:
16 Nää ówí̖nú. Naa uvíˀpiye dáykeeyan gá wídeˀmandân naví tꞌôe dînˀa̖míḏí, heḏi u̖ˀḏi tꞌowa ovâytꞌôekankhâymáa nää thaa dímûˀin, hewänbo nä́ˀiḏa̖ˀbá joe, owáy wíyá uvíˀpiye dáykeeyandi hä̖ä̖wí wítu̖hkangíˀoˀi wáˀ ovâytꞌôekankhâymáa.
16 Mas levante-se e fique de pé. Eu apareci a você para o escolher como meu
17 Naaḏi wísankhâymáa wíˀgín in Huḏíyo dimuuˀinbíˀpiye heḏá in Huḏíyo dimuupíˀinbíˀpiyá, heḏi inbíˀweḏi naaḏi wînˀaywoení.
17 Vou livrar você dos judeus e também dos não judeus, a quem vou enviá-lo.
18 Dínkhunná waagibá dikwꞌó, hewänbo u̖ˀḏi ovâykhä̖ge̖ˀkhâymáa dínkeepúuwíḏí heḏá Jôesi Táḏáví ko i̖ˀge dívíhûuwíḏí. Heḏá Satan iˀ Penísendiví mangeḏi ovâyjâaˀandi Jôesi Táḏáví mange ovâykwohkhâymáa. Heḏiho navíˀpiye dívíwä̖yundeḏi inbí tꞌaywóˀdi ovâyˀowóejé-í, heḏá in wéˀgen navíˀpiye dívíwä̖yundeḏi navíˀin dînmuuˀindáḏí dívíwóení’ gin Jesus-di dítu̖ˀan.”
18 Você vai abrir os olhos deles a fim de que eles saiam da escuridão para a luz e do poder de Satanás para Deus. Então, por meio da fé em mim, eles serão perdoados dos seus pecados e passarão a ser parte do povo escolhido de Deus.”
19 “Heḏiho tsondi Agrippa, háa Jesus-di dítu̖ˀan waa makówáḏí dînkeepóeḏí díhéeˀandi naa dáyˀaˀginnan.
19 E Paulo terminou, dizendo: — Portanto, ó rei Agripa, eu não desobedeci à visão que veio do céu.
20 Páaḏé in Damascus búˀwin dovâyhéeˀan, iweḏá in Jerusalem-indá, heḏá oe Judea nange i̖ˀgeˀin tꞌä̖hká, heḏá in Huḏíyo dimuupíˀin wänbo-á. Dovâytu̖ˀan inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀandi Jôesi Táḏávíˀpiye dívíhâ̖a̖ḏi-í, heḏá híwó dívítsiyeˀa̖mí dâykeeya̖míḏí taˀgendi inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀannin.
20 Anunciei a mensagem primeiro em Damasco e depois em Jerusalém, em toda a região da Judeia e entre os não judeus. Eu dizia a todos que eles precisavam abandonar os seus pecados, voltar para Deus e fazer coisas que mostrassem que estavam, de fato, arrependidos.
21 Gin dáyˀoḏiho wên Huḏíyoḏi iˀ méesate hayˀi khóˀjé díyâ̖ˀ heḏi díháyjíˀin dívíkhä̖ä̖ḏeˀ.
21 Foi por isso que alguns judeus me agarraram quando eu estava no pátio do Templo e quiseram me matar.
22 Hewänbo Jôesi Táḏáḏí hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí naa díkhä̖geˀdoˀ, heḏiho nää nä́we owindi in taˀgen namuuˀin tꞌä̖hkí tꞌowa dovâytu̖máa, tobáháa heˀennin dimuu háa heˀennin dimuupí wänboˀ. Hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nä́ˀin tꞌowa dovâytu̖máaˀi-á, Moses-áḏí in Jôesi Táḏáví tukheˀmindáḏí ditú̖ˀin napuwagíˀoˀinbá namuu, heḏi wíyá hä̖ä̖wí wänbo wóˀtû̖ˀpí.
22 Mas até hoje Deus tem me ajudado, e por isso estou aqui trazendo a sua mensagem a todos, tanto aos humildes como aos importantes. Pois eu digo a mesma coisa que os profetas e Moisés disseram que ia acontecer.
23 Indá ditú̖ iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí itꞌôephaḏekhâymáaˀin nachuu píhay, heḏi i-á iˀ páaḏéˀi namúuní chuwa iweḏi nawáywówápúuwíḏí, heḏânho iˀḏi wíˀgín Huḏíyo-á Huḏíyo dimuupíˀindá Jôesi Táḏáví pꞌóegé ovâykeekankhâymáa.”
23 Eles afirmaram que o Messias precisava sofrer e ser o primeiro a ressuscitar, para anunciar a luz da salvação tanto aos judeus como aos não judeus.
24 Waˀḏi Paul nä́ˀi hä̖ä̖wí ithaykwꞌóeˀó ihayḏi Festus tsíkhagipí itu̖wí̖nú, “Paul, u̖-á bondoeˀi-ân unmuu. Báyékí bihá̖ˀan, heḏânkun unbondoepuwamän.”
24 Quando Paulo estava se defendendo assim, Festo gritou: — Paulo, você está louco! Estudou tanto, que acabou perdendo o juízo!
25 Hebo Paul-di óetu̖ˀan, “Aˀgindi Festus, naa bondoeˀi wóˀmuupí. Naa híwó donhangintanmáaḏí in taˀgen namuuˀinda̖ˀ dáyhíˀmáa.
25 Paulo respondeu: — Eu não estou louco, Excelência; estou em perfeito juízo e digo a verdade.
26 Iˀ tsondi Agrippa nä́we naˀä́ndiˀ ûnhanginná nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí i̖ˀgeḏi. Heḏânkun iví páaḏépiye dáyhíˀmáaḏí hä̖ä̖wí wänbo wíḏókaayohpí. Naa híwó dînhanginná tꞌä̖hkí nä́ˀi hä̖ä̖wí napóe i̖ˀgeḏi Agrippa-á natꞌoeˀin, gá kaaḏi wínapóepíḏân.
26 Eu posso falar diante do rei Agripa com toda a coragem porque tenho a certeza de que ele conhece todas essas coisas muito bem, pois não aconteceram em nenhum lugar escondido.
27 Tsondi Agrippa, ti biwä̖yundeˀ háa in Jôesi Táḏáví tukheˀmin ditú̖ˀin? Dînhanginnân biwä̖yundeˀin” gin Paul natú̖.
27 Então Paulo disse ao rei: — Rei Agripa, o senhor crê nos profetas? Eu sei que crê!
28 Agrippa-di Paul óetu̖ˀan, “Ti unˀân gáhân u̖ˀḏi wesebo wí Christian dípaˀíˀin?”
28 Agripa respondeu: — Você pensa que assim, em tão pouco tempo, vai me tornar cristão?
29 Paul-di óetu̖ˀan, “Háḏéebá wesebo háa wíyá shánkí díhûuwí. Hebo naa Jôesi Táḏávíˀpiye dáyjûusuˀoˀ u̖-áḏí heḏá tꞌä̖hkí nä́ˀin nää thaa ditꞌôeyankwꞌóˀnindáḏí naa waagibá ípúuwíˀin. Hewänbo naa wóˀdaˀpí kaḏénaḏi íwhimúuníˀin, naa owhimuu waagibá.”
29 Paulo disse: — Pois eu pediria a Deus que, em pouco ou muito tempo, não somente o senhor, mas todos os que estão me ouvindo hoje chegassem a ser como eu, mas sem estas correntes.
30 Paul ihíˀbowa ihayḏi iˀ tsondi Agrippa heḏá iˀ tunjó Festus-á, Bernice-á, heḏá in wéˀgen iwe dikwꞌóˀnindá dívíwí̖nú, heḏi oe jáˀwépiye dipeeḏi dívíhéeˀan. Ditú̖, “Nä́ˀi sendá háawin wên wänbo wíˀiˀanpí óeháyjíḏí háa napanchaníḏí wänboˀ.”
30 Aí o rei Agripa, o Governador, Berenice e todos os que estavam com eles se levantaram
31 — ausente —
31 e saíram, comentando: — Este homem não fez nada para merecer a morte, nem para estar preso.
32 Heḏi Agrippa-ḏi Festus óetu̖ˀan, “Nä́ˀi sen dómaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íˀin dînkoḏiwän, hewänbo nää wíḏînkoḏipí, gá Caesar-di ôntunjóˀnamíˀin nadaˀpóeḏân.”
32 Então Agripa disse a Festo: — Ele já podia estar solto se não tivesse pedido para ser julgado pelo Imperador.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.