Atos 26

Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Agrippa-ḏi Paul óetu̖ˀan, “Naaḏi wînkꞌúyaˀ uví̖ˀgeḏi bipihéeˀa̖míḏí.” Heḏi Paul imannandi ihéeˀan wíˀbo iˀaywoeníḏí. Gin natú̖:
1 Então Agripa disse a Paulo: “Você pode falar em sua defesa”. Paulo fez um sinal com a mão e começou sua defesa:
2 “Tsondi Agrippa, nää naaḏi wítu̖hkankhâymáa naví̖ˀgeḏi heḏá nä́ˀi hä̖ä̖wí nä́ˀin Huḏíyoḏi naa dîntꞌeˀpꞌíḏéndeˀ i̖ˀgeḏá, heḏi naa ohíhchan u̖-ân iˀ unmuuˀin uví páaḏépiye owindi.
2 “Rei Agripa, considero-me feliz de ter hoje a oportunidade de lhe apresentar minha defesa contra todas as acusações feitas pelos líderes judeus,
3 Heḏi shánkíḏí ohíhchan u̖-á taˀgendi nä́ˀi Huḏíyoví khuu dínmuu i̖ˀgeḏi úhanginnândi, heḏá úhanginná wáygéhä̖̂ä̖ handa̖ˀ wíḏívíˀánshaaˀopíˀin. Heḏiho pín taˀgeḏi wídaˀmáa dîntꞌôeyaaníˀin.
3 pois sei que conhece bem todos os costumes e controvérsias dos judeus. Portanto, peço que me ouça com paciência.
4 “Tꞌä̖hkí in Huḏíyo dínhanginná háa naví wówátsi donphaḏeˀin oˀeˀnújiˀ ihayḏi waagiboˀ, wíˀgín oe naví nangá heḏá oe Jerusalem búˀ iwá.
4 “Como os líderes judeus sabem muito bem, recebi educação judaica completa desde a infância entre meu povo e depois em Jerusalém.
5 Heḏi in didaˀḏáho wóetu̖ˀâ̖a̖mí nä́ˀin: Báyékí pa̖a̖yo dínhanginná naa páaḏéḏíbo Pharisee omuuˀin, heḏi nä́ˀin Pharisee tꞌowa-á nanbí khuu shánkí kayˀin dâyhújaˀ nä́ˀin wéˀgen Huḏíyo tꞌowavíˀweḏi.
5 Também sabem, e talvez estejam dispostos a confirmar, que vivi como fariseu, a seita mais rígida de nossa religião.
6 Nää naa dítunjóˀdiwekán gá dáywä̖yundeḏân Jôesi Táḏá iˀa̖míˀin iví tun nanbí thehtáy pahpáˀin ovâymä́giˀin.
6 Agora estou sendo julgado por causa de minha esperança no cumprimento da promessa feita por Deus a nossos antepassados.
7 Tꞌä̖hkí in tä̖ˀḏi wíje Israel-ví eˀnûnbí ây iweḏiˀin wáˀ nä́ˀin in Jôesi Táḏá natú̖ˀin ikhâymáaˀinbá dívíwä̖yundeˀ, heḏiho khu̖u̖-á thaa-á iˀ óeˀaˀginmäˀ. Heḏi nää, naví tsondi unmuuˀiˀ, naa wáˀ hanbá dáywä̖yundeḏiboˀ in Huḏíyoḏi naa dîntꞌeˀpꞌíḏéndeˀ.
7 De fato, é por isso que as doze tribos de Israel adoram a Deus fervorosamente, dia e noite, e compartilham da mesma esperança que eu. E, no entanto, ó rei, acusam-me por causa dessa esperança!
8 Heháaḏan un Huḏíyo wíˀúnkoḏipí úvíwä̖ä̖yú̖-íḏí Jôesi Táḏáḏí in dichuuˀin ovâywáywówápaˀin?
8 Por que lhes parece tão incrível que Deus ressuscite os mortos?
9 “Naa-ân oˀânwän báyékí dînjänäkíkanpoeˀoˀin nä́ˀi Jesus oe Nazareth-wi gin nakhá̖wä̖́ˀivíˀpiye.
9 “Eu costumava pensar que era minha obrigação empenhar-me em me opor ao nome de Jesus, o nazareno.
10 Heḏiho oe Jerusalem han dáyˀan. In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindi naa dînkꞌûˀ báyékí tꞌowa Jesus-víˀin ûnmuuˀin dovâypankwꞌôeníˀin, heḏá ovâytꞌakha̖nukhâymáa ihayḏi naví tun wáˀ eepiyebá dáymä́gi.
10 Foi exatamente o que fiz em Jerusalém. Com autorização dos principais sacerdotes, fui responsável pela prisão de muitos dentre o povo santo. E eu votava contra eles quando eram condenados à morte.
11 Hä̖́yä́nbo naa omää in Huḏíyoví méesate eejepiye otsonpúuwíḏí ovâywhä̖́hwhä̖́ˀnamíḏí, heḏá dáykhä̖ä̖ dovâykaygiˀa̖míḏí ditú̖u̖níḏí Jesus-víˀpiye wíḏívíwä̖yundepíˀin. Naa hânho inbíˀpiye otꞌayyaapóeḏí Huḏíyo namuupîˀwi búˀ i̖ˀge dáykhenjíyénde dovâyhóeníḏí.”
11 Muitas vezes providenciei que fossem castigados nas sinagogas, a fim de obrigá-los a blasfemar. Eu me opunha a eles com tanta violência que os perseguia até em cidades estrangeiras.
12 “Heḏiho han dáyˀa̖míḏí naa oe Damascus búˀpiye omänwän. In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindi wên taˀnin ho dînˀan dóhûuwíḏí dînkꞌúuwíḏí in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin dovâypanhóeníḏí.
12 “Certo dia, numa dessas missões, dirigia-me a Damasco, autorizado e incumbido pelos principais sacerdotes.
13 Naví tsondi unmuuˀiˀ, taageḏi oe pꞌóegé omän dihayḏi wí ko oe makówáḏí nawândi dómûˀ, iˀ thanbí shánkí nakohkayˀi namuu, heḏi nä́ˀi koḏi naˀin gimännin tꞌä̖hkí díˀánhógi.
13 Por volta do meio-dia, ó rei, ainda a caminho, uma luz do céu, mais intensa que o sol, brilhou sobre mim e meus companheiros.
14 Tꞌä̖hkíḏíbo nange gikanu. Ihayḏi wí toˀwíḏí Hebrew tundi díhéeˀandi otꞌoe. Dítu̖ˀan, ‘Saul, Saul, háaḏan naa dítꞌôephaḏekandoˀ? U̖ wíˀbo biwänpiwa̖ˀoˀ, wí búdu in phékꞌeˀindi óesanhonnin iˀa̖ˀtsꞌáḏíndeḏi ipiwa̖ˀoˀ waagibá.’
14 Todos nós caímos no chão, e eu ouvi uma voz que me dizia em aramaico: ‘Saulo, Saulo, por que você me persegue? Não adianta lutar contra minha vontade’.
15 Naa otsikapóe, ‘Nanbí Sedó, to-an unmuu?’ Iˀḏi dítu̖ˀan, ‘Jesus-ân omuu, u̖ˀḏi dítꞌôephaḏekandoˀiˀ.
15 “‘Quem és tu, Senhor?’, perguntei. “E o Senhor respondeu: ‘Sou Jesus, a quem você persegue.
16 Nää ówí̖nú. Naa uvíˀpiye dáykeeyan gá wídeˀmandân naví tꞌôe dînˀa̖míḏí, heḏi u̖ˀḏi tꞌowa ovâytꞌôekankhâymáa nää thaa dímûˀin, hewänbo nä́ˀiḏa̖ˀbá joe, owáy wíyá uvíˀpiye dáykeeyandi hä̖ä̖wí wítu̖hkangíˀoˀi wáˀ ovâytꞌôekankhâymáa.
16 Agora levante-se, pois eu apareci para nomeá-lo meu servo e minha testemunha. Conte o que viu e o que eu lhe mostrarei no futuro.
17 Naaḏi wísankhâymáa wíˀgín in Huḏíyo dimuuˀinbíˀpiye heḏá in Huḏíyo dimuupíˀinbíˀpiyá, heḏi inbíˀweḏi naaḏi wînˀaywoení.
17 E eu o livrarei tanto de seu povo como dos gentios. Sim, eu o envio aos gentios
18 Dínkhunná waagibá dikwꞌó, hewänbo u̖ˀḏi ovâykhä̖ge̖ˀkhâymáa dínkeepúuwíḏí heḏá Jôesi Táḏáví ko i̖ˀge dívíhûuwíḏí. Heḏá Satan iˀ Penísendiví mangeḏi ovâyjâaˀandi Jôesi Táḏáví mange ovâykwohkhâymáa. Heḏiho navíˀpiye dívíwä̖yundeḏi inbí tꞌaywóˀdi ovâyˀowóejé-í, heḏá in wéˀgen navíˀpiye dívíwä̖yundeḏi navíˀin dînmuuˀindáḏí dívíwóení’ gin Jesus-di dítu̖ˀan.”
18 para abrir os olhos deles a fim de que se voltem das trevas para a luz, e do poder de Satanás para Deus. Então receberão o perdão dos pecados e a herança entre o povo de Deus, separado pela fé em mim’.
19 “Heḏiho tsondi Agrippa, háa Jesus-di dítu̖ˀan waa makówáḏí dînkeepóeḏí díhéeˀandi naa dáyˀaˀginnan.
19 “Portanto, rei Agripa, obedeci à visão celestial.
20 Páaḏé in Damascus búˀwin dovâyhéeˀan, iweḏá in Jerusalem-indá, heḏá oe Judea nange i̖ˀgeˀin tꞌä̖hká, heḏá in Huḏíyo dimuupíˀin wänbo-á. Dovâytu̖ˀan inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀandi Jôesi Táḏávíˀpiye dívíhâ̖a̖ḏi-í, heḏá híwó dívítsiyeˀa̖mí dâykeeya̖míḏí taˀgendi inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀannin.
20 Anunciei a mensagem primeiro em Damasco, depois em Jerusalém e em toda a Judeia, e também aos gentios, dizendo que todos devem arrepender-se, voltar-se para Deus e mostrar, por meio de suas boas obras, que mudaram de rumo.
21 Gin dáyˀoḏiho wên Huḏíyoḏi iˀ méesate hayˀi khóˀjé díyâ̖ˀ heḏi díháyjíˀin dívíkhä̖ä̖ḏeˀ.
21 Alguns judeus me prenderam no templo por anunciar essa mensagem e tentaram me matar.
22 Hewänbo Jôesi Táḏáḏí hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí naa díkhä̖geˀdoˀ, heḏiho nää nä́we owindi in taˀgen namuuˀin tꞌä̖hkí tꞌowa dovâytu̖máa, tobáháa heˀennin dimuu háa heˀennin dimuupí wänboˀ. Hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nä́ˀin tꞌowa dovâytu̖máaˀi-á, Moses-áḏí in Jôesi Táḏáví tukheˀmindáḏí ditú̖ˀin napuwagíˀoˀinbá namuu, heḏi wíyá hä̖ä̖wí wänbo wóˀtû̖ˀpí.
22 Mas Deus tem me protegido até este momento, para que eu dê testemunho a todos, dos mais simples até os mais importantes. Não ensino nada além daquilo que os profetas e Moisés disseram que haveria de acontecer,
23 Indá ditú̖ iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí itꞌôephaḏekhâymáaˀin nachuu píhay, heḏi i-á iˀ páaḏéˀi namúuní chuwa iweḏi nawáywówápúuwíḏí, heḏânho iˀḏi wíˀgín Huḏíyo-á Huḏíyo dimuupíˀindá Jôesi Táḏáví pꞌóegé ovâykeekankhâymáa.”
23 que o Cristo sofreria e seria o primeiro a ressuscitar dos mortos e, desse modo, anunciaria a luz de Deus tanto aos judeus como aos gentios”.
24 Waˀḏi Paul nä́ˀi hä̖ä̖wí ithaykwꞌóeˀó ihayḏi Festus tsíkhagipí itu̖wí̖nú, “Paul, u̖-á bondoeˀi-ân unmuu. Báyékí bihá̖ˀan, heḏânkun unbondoepuwamän.”
24 De repente, Festo gritou: “Paulo, você está louco! O excesso de estudo o fez perder o juízo!”.
25 Hebo Paul-di óetu̖ˀan, “Aˀgindi Festus, naa bondoeˀi wóˀmuupí. Naa híwó donhangintanmáaḏí in taˀgen namuuˀinda̖ˀ dáyhíˀmáa.
25 Mas Paulo respondeu: “Não estou louco, excelentíssimo Festo. Digo a mais sensata verdade,
26 Iˀ tsondi Agrippa nä́we naˀä́ndiˀ ûnhanginná nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí i̖ˀgeḏi. Heḏânkun iví páaḏépiye dáyhíˀmáaḏí hä̖ä̖wí wänbo wíḏókaayohpí. Naa híwó dînhanginná tꞌä̖hkí nä́ˀi hä̖ä̖wí napóe i̖ˀgeḏi Agrippa-á natꞌoeˀin, gá kaaḏi wínapóepíḏân.
26 e o rei Agripa sabe dessas coisas. Expresso-me com ousadia porque tenho certeza de que esses acontecimentos são todos de conhecimento dele, pois não se passaram em algum canto escondido.
27 Tsondi Agrippa, ti biwä̖yundeˀ háa in Jôesi Táḏáví tukheˀmin ditú̖ˀin? Dînhanginnân biwä̖yundeˀin” gin Paul natú̖.
27 Rei Agripa, o senhor crê nos profetas? Eu sei que sim”.
28 Agrippa-di Paul óetu̖ˀan, “Ti unˀân gáhân u̖ˀḏi wesebo wí Christian dípaˀíˀin?”
28 Então Agripa o interrompeu: “Você acredita que pode me convencer a tornar-me cristão em tão pouco tempo?”.
29 Paul-di óetu̖ˀan, “Háḏéebá wesebo háa wíyá shánkí díhûuwí. Hebo naa Jôesi Táḏávíˀpiye dáyjûusuˀoˀ u̖-áḏí heḏá tꞌä̖hkí nä́ˀin nää thaa ditꞌôeyankwꞌóˀnindáḏí naa waagibá ípúuwíˀin. Hewänbo naa wóˀdaˀpí kaḏénaḏi íwhimúuníˀin, naa owhimuu waagibá.”
29 Paulo respondeu: “Em pouco ou em muito tempo, peço a Deus que tanto o senhor como os demais aqui presentes se tornem como eu, exceto por estas correntes”.
30 Paul ihíˀbowa ihayḏi iˀ tsondi Agrippa heḏá iˀ tunjó Festus-á, Bernice-á, heḏá in wéˀgen iwe dikwꞌóˀnindá dívíwí̖nú, heḏi oe jáˀwépiye dipeeḏi dívíhéeˀan. Ditú̖, “Nä́ˀi sendá háawin wên wänbo wíˀiˀanpí óeháyjíḏí háa napanchaníḏí wänboˀ.”
30 Então o rei, o governador, Berenice e todos os outros se levantaram e se retiraram.
31 — ausente —
31 Enquanto saíam, conversavam entre si e concordaram: “Esse homem não fez nada que mereça morte ou prisão”.
32 Heḏi Agrippa-ḏi Festus óetu̖ˀan, “Nä́ˀi sen dómaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íˀin dînkoḏiwän, hewänbo nää wíḏînkoḏipí, gá Caesar-di ôntunjóˀnamíˀin nadaˀpóeḏân.”
32 E Agripa disse a Festo: “Ele poderia ser posto em liberdade se não tivesse apelado a César”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.