Atos 23
Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT
1 Paul-di in tunjowaˀ taˀge ovâymúndeḏi ovâytu̖ˀan, “Tíˀûuwin páaḏéˀin, Jôesi Táḏáví páaḏépiye nä́ˀin naaḏi wâytu̖ˀâ̖a̖mí: Naví píˀnä́ khóˀjé dînhanginná naví wówátsi thaa tꞌä̖hkí híwóˀnin wówátsi donhonnin.”
1 Paulo olhou fixamente para o conselho dos líderes do povo e disse: “Irmãos, tenho vivido diante de Deus com a consciência limpa”.
2 Nä́ˀin natꞌoeḏi Ananias iˀ owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ namuuˀiˀḏi in Paul-ví núˀ diwinnin ovâytu̖ˀan sóe eeḏi óemaphâave-íˀin.
2 No mesmo instante, o sumo sacerdote Ananias ordenou aos que estavam perto de Paulo que lhe dessem um tapa na boca.
3 Paul-di óetu̖ˀan, “U̖-ân Jôesi Táḏáḏí wóemaphavekhâymáa. Wí paa ijánúmáaˀi waagiˀbá unmuu. Úkhâyˀä̖ˀ úhanginpúuwíˀin háa wên tꞌaywóˀnin dáyˀannin háa joe, nä́ˀi tsontun namuuˀi natû̖ˀ waagi, hewänbo u̖ wíˀbo hä̖ˀi tsontunbá wínâaˀaˀginpí, nä́ˀin tꞌowa dísómaphâave-íˀin ovâytu̖ˀandi.”
3 Então Paulo lhe disse: “Deus o ferirá, seu grande hipócrita! Que espécie de juiz é o senhor, desrespeitando a lei ao mandar me agredir dessa forma?”.
4 In iwe diwinnindi Paul óetu̖ˀan, “Háaḏan Jôesi Táḏáví owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ uví híˀḏí mânˀaˀginhá̖núndeˀ?”
4 Os que estavam perto de Paulo lhe disseram: “Você ousa insultar o sumo sacerdote de Deus?”.
5 Paul-di ovâytu̖ˀan, “Tíˀûuwin páaḏéˀin, naa wíḏînhanginnáhpí owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ namuuˀin. Dînhanginnândáho háˀto han otú̖u̖níwän, gá Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ginnân nataˀmuuḏân: Wígínkhâyˀä̖hpí wên háawên tꞌaywóˀnin nanbí tꞌowaví tsonninbí̖ˀgeḏi gitú̖u̖níˀin.”
5 “Irmãos, não sabia que ele era o sumo sacerdote”, respondeu Paulo. “Pois as Escrituras dizem: ‘Não fale mal de suas autoridades’.”
6 Heḏi Paul-di ovâymûˀ wáy wên in iwe dijiˀin Sadducee tꞌowa dimuuˀin heḏá wêndá Pharisee tꞌowa-á. Heḏiho kaygi in tunjowaˀ ovâytu̖ˀan, “Tíˀûuwin páaḏéˀin, naa Pharisee tꞌowa-ân omuu, naví táḏá Pharisee-bá dînmuu. Nä́we dítsondiwekán gá in dichuuˀin diwáywówápúuwíˀin dáywä̖yundeḏân.”
6 Sabendo Paulo que alguns membros do conselho dos líderes do povo eram saduceus e outros fariseus, gritou: “Irmãos, sou fariseu, como eram meus antepassados! E estou sendo julgado por causa de minha esperança na ressurreição dos mortos!”.
7 Han ovâytu̖ˀan dihayḏi in Pharisees-áḏí in Sadducees-áḏí dívítu̖hkannan, heḏi diwijeḏeeḏi wêegeˀin dipóe.
7 Quando Paulo disse isso, o conselho se dividiu, fariseus contra saduceus,
8 Gin dívíˀan gá in Sadducee tꞌowa wíḏívíwä̖yundepíḏân in dichuuˀin wíyá diwáywówápúuwíˀin, heḏá pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀindá dijiˀin wíḏívíwä̖yundepí; hewänbo in Pharisee tꞌowa-á dívíwä̖yunde diji-ákun.
8 pois os saduceus afirmam não haver ressurreição, nem anjos, nem espíritos, mas os fariseus creem em todas essas coisas.
9 In tꞌowa tꞌä̖hkí shánkí kaygi dívítu̖wí̖núndeˀ, heḏi wên Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin, Pharisee tꞌowabá dimuuˀin, dívíwí̖núḏí kayˀindi ditú̖, “Nä́ˀi sendá wên háawin tꞌaywóˀnin iˀannin wänbo wíˀâyshaaḏepí. Maḏi háḏéewáy wí pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi háa wí makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi taˀgendi óehéeˀan.”
9 Houve grande alvoroço. Alguns dos mestres da lei que eram fariseus se levantaram e começaram a discutir energicamente. “Não vemos nada de errado com este homem!”, gritavam. “Talvez um espírito ou um anjo tenha falado a ele!”
10 Hânho dívítu̖hkandoḏi dívítsa̖a̖khâyˀoˀ, heḏiho iˀ sundaḏo tsondi pꞌóˀḏéḏîˀ nakhunwôedaˀpóe. Naˀánde Paul hânho óewa̖ˀa̖míˀin, heḏiho in sundaḏo ovâyjôn, “Jaˀ bípûn, Paul bînkêˀḏi hä̖ˀin Huḏíyovíˀweḏi bînjâaˀa̖mí, heḏi unbíˀpiyebo bintsꞌuḏe.”
10 A discussão ficou cada vez mais violenta, e o comandante teve medo de que Paulo fosse feito em pedaços. Assim, ordenou que os soldados o retirassem à força e o levassem de volta à fortaleza.
11 Iˀ khun Paul-ví hânge Nanbí Sedó Jesus nakwi̖nuḏeeḏi óetu̖ˀan, “Wíˀunkhunwôedaˀípí. U̖ˀ oe Jerusalem naví̖ˀgeḏi ho bihéeˀan, heḏá oe Rome hanbá bikhâymáa.”
11 Naquela noite, o Senhor apareceu a Paulo e disse: “Tenha ânimo, Paulo! Assim como você testemunhou a meu respeito aqui em Jerusalém, deve fazê-lo também em Roma”.
12 Wíyá tháwä́n héḏéndí wên Huḏíyo dívíwéˀgeˀan dívíhéeˀa̖míḏí wên ánshaa dâykꞌúuwíḏí. Ditú̖, “Ívíha̖a̖ḏä́khâymáa, heḏi wíˀívíhúukankhâymáapí Paul âyhay píhay. Han ívíˀanpíḏá, tobá Jôesi Táḏáḏí dítuhchä̖ä̖nú-í.” Nä́ˀin gin ditú̖ˀin jónä́ntä̖ˀḏiví (40) shánkí dijiˀ.
12 Na manhã seguinte, alguns judeus se juntaram para conspirar, jurando solenemente que não comeriam nem beberiam antes de matar Paulo.
13 — ausente —
13 A conspiração envolveu mais de quarenta homens.
14 Heḏi dimää in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyo tsonnindá inbíˀwepiye, heḏi háa dâywéhpêeˀannin ovâytu̖ˀan. Háa dikandaˀ i̖ˀgeḏi ovâythayyan dihayḏiho ovâytu̖ˀan,
14 Foram aos principais sacerdotes e aos líderes do povo e lhes disseram: “Juramos solenemente, sob pena de castigo divino, que não comeremos nem beberemos antes de matar Paulo.
15 “Nää undáḏí heḏá in tunjowaˀdáḏá iˀ sundaḏoví tsondi pꞌóˀḏéḏîˀ bintꞌôesân. Bintu̖ˀan Paul nä́ä unbíˀpiye óemáˀíˀin. Bintu̖ˀan shánkí íhanginˀândaˀ háa Paul iˀannin. Naˀindáho gikhâymúuní âyháyjíḏí nä́ä tsowa napówápíḏíboˀ.”
15 Agora peçam, vocês e o conselho dos líderes do povo, que o comandante traga Paulo de volta ao conselho. Finjam que os senhores desejam examinar o caso com mais detalhes. Nós o mataremos no caminho”.
16 Hebo Paul-ví mä́ämäˀay natꞌoe dívíkhakwogíˀoˀin óeháyjíḏí, heḏiho in sundaḏovíˀpiye natsꞌûndi i̖ˀgeḏi Paul óetu̖ˀan.
16 Contudo, o sobrinho de Paulo, filho de sua irmã, soube do plano deles e foi à fortaleza contar a seu tio.
17 Paul-di wí tä̖gintä̖ (100) sundaḏoví tsondi óetu̖hkánnandi óetu̖ˀan, “Nä́ˀi eˀnú iˀ sundaḏo tsondi pꞌóˀḏéḏîˀvíˀpiye náhûu. Iˀ eˀnúḏí wên háawên óetu̖ˀa̖míˀin nadaˀ.”
17 Então Paulo mandou chamar um dos oficiais romanos e disse: “Leve este rapaz ao comandante. Ele tem algo importante para lhe contar”.
18 Heḏiho iˀ eˀnú iˀ sundaḏoví tsondi pꞌóˀḏéḏîˀvíˀpiye óehoˀ, heḏi óetu̖ˀan, “Paul iˀ to gínpannä́ndiˀḏi naa dítu̖hkánnandi dítu̖ˀan nä́ˀi eˀnú uvíˀpiye dómáˀí gin, wên háawên wóetu̖ˀâ̖a̖míˀin nadaˀḏi.”
18 O oficial o levou ao comandante e explicou: “O preso Paulo me chamou e pediu que eu trouxesse ao senhor este rapaz, pois ele tem algo a lhe contar”.
19 Iˀ sundaḏoví tsondi pꞌóˀḏéḏîˀḏi iˀ eˀnú oe hângepiye óepahtsa̖a̖kêˀ wíˀbo dayê̖e̖níḏí, heḏi óetsikaˀyan, “Hä̖ä̖-an naa dítꞌôeˀa̖míˀin undaˀ?”
19 O comandante tomou o rapaz pela mão e o levou à parte. “O que você quer me dizer?”, perguntou.
20 Iˀ eˀnúḏí óetu̖ˀan, “In Huḏíyo dâywéhpêeˀan wóedaaˀa̖míḏí thaˀdi Paul tunjówháagépiye óehûuwíḏí, háa iˀannin shánkí dihanginˀândaˀ waagibá.
20 O sobrinho de Paulo respondeu: “Alguns judeus pedirão que o senhor apresente Paulo diante da reunião do conselho amanhã, fingindo que desejam obter mais informações.
21 Hebo wíwóewä̖yu̖kannamípí. Jónä́ntä̖ˀḏiví (40) shánkí senäˀ dívíkhakwꞌó óeháyjíḏí. Jôesi Táḏáví páaḏépiye dívítunmä́gi wíḏívíhú̖u̖ya̖mípíˀin wíḏâypꞌoesu̖u̖wä̖́-ípíˀin Paul óehay píhay. Nää dikhâymuu heḏi ditsíkha u̖ˀ untú̖u̖níḏí iˀ nâasaaníˀin.”
21 Não acredite neles. Há mais de quarenta homens emboscados para matar Paulo. Juraram solenemente, sob pena de castigo divino, que não comeriam nem beberiam antes de matá-lo. Estão de prontidão, apenas esperando sua permissão”.
22 Óetu̖ˀan iˀ eˀnú, “Toˀwí wänbo wínâatu̖ˀâ̖a̖mípí nä́ˀi dítꞌôeˀandiˀ.” Heḏi iwáygéḏí óesan.
22 O comandante despediu o rapaz e o advertiu: “Não deixe ninguém saber que você me contou isso”.
23 Heḏi iˀ sundaḏoví tsondi pꞌóˀḏéḏîˀḏi wây-á wíje senäˀ ovä̂ntu̖hkánnan, indá tä̖gintä̖ (100) sundaḏo dä̂ntsonmáaˀin damuu, heḏi ovä̂ntu̖ˀan, “Wíje tä̖gintä̖ (200) sundaḏo nangeḏiˀindá, heḏá tségíntä̖ (70) kwä̖́ä̖jêe kꞌéwéḏíˀin sundaḏo-á, heḏá wây-á wíje tä̖gintä̖ (200) júnphé wóegéˀin sundaḏo-á ovâytu̖ˀan dívíkhâyˀa̖míˀin, nää khun whä̖nu iwáypiye oe Caesarea-piye dimú-íḏí.
23 Então o comandante chamou dois de seus oficiais e ordenou: “Preparem duzentos soldados para partir a Cesareia hoje às nove da noite. Levem também duzentos lanceiros e setenta soldados a cavalo.
24 Heḏá wíje wên kwä̖́ä̖jêe Paul iˀíhsôege-ígîˀ binpútesoge, heḏi oe Felix iˀ tunjóvíˀwepiye binˀá̖yînhûu.”
24 Providenciem um cavalo para Paulo e levem-no em segurança ao governador Félix”.
25 Heḏi wên taˀnin itaˀnandi gin natú̖:
25 Em seguida, escreveu a seguinte carta ao governador:
26 “Naví tunjó Felix hânho wíˀaˀgindiˀ, naa Claudius Lysias-di wísengitu̖ˀan.
26 “De Cláudio Lísias ao excelentíssimo governador Félix. Saudações.
27 Wên Huḏíyoḏi wí sen Paul gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ óeyâ̖ˀḏi óekheˀkhâymáawän, hewänbo naa dînhanginpóe i-á oe Rome ûnkhá̖wä̖́taˀkꞌoeˀin, heḏiho in sundaḏo-áḏí omää inbí mangeḏi dójâaˀa̖míḏí.
27 “Este homem foi capturado por alguns judeus que estavam prestes a matá-lo quando cheguei com meus soldados. Ao ser informado de que ele era cidadão romano, transferi-o para um lugar seguro.
28 Háawin híwóhpíˀin ônchä̖nundeˀin naa ohanginˀândaˀ, heḏiho inbí tunjówháagépiye naaḏi dóhoˀ.
28 Então levei-o diante do conselho supremo dos judeus para investigar o motivo das acusações.
29 Naa dînhanginpóe in híwóhpíˀin ôntꞌeˀpꞌíḏéndeˀindá wên háawin kâyˀin wänbo óepansôege-íḏí háa óeháyjíḏí wínamuupíˀin. In Huḏíyo wên háawên inbí khuu i̖ˀgeḏiḏa̖ˀ dívíwänpihíˀmáa.
29 Não demorei a descobrir que ele era acusado de algo relacionado à lei religiosa, sem dúvida nada que justificasse a pena de morte ou mesmo a prisão.
30 Ihayḏáháˀ toˀwíḏí naa dítꞌôeˀan dâywéhpêeˀannin nä́ˀi sen óekhegíˀoˀin, heḏiho wesebo uvíˀpiye iˀ dósan, heḏi in toˀwên in híwóhpíˀin ôntꞌeˀpꞌíḏéndeˀin dovâytu̖ˀan uvíˀpiyân dimú-íˀin wóetu̖ˀâ̖a̖míḏí háaḏí ivíˀpiye ditꞌayˀin” gin itaˀnan.
30 Fui informado, porém, de uma conspiração para matá-lo e enviei-o de imediato ao senhor. Também informei aos acusadores que devem apresentar suas denúncias diante do senhor”.
31 Heḏiho in sundaḏo háa ovâyjôn waagi dívíˀan. Khu̖ˀḏéeḏí oe Antipatris búˀpiye Paul óehoˀ.
31 Naquela noite, os soldados cumpriram as ordens que haviam recebido e levaram Paulo até Antipátride.
32 Wíyá tháwä́n in sundaḏo kwä̖́ä̖jêe kꞌéwéḏíˀindiḏa̖ˀ Paul óehon, heḏi in wéˀgen sundaḏo inbíˀwepiye dívíweehoˀ.
32 Voltaram à fortaleza na manhã seguinte, enquanto a cavalaria prosseguiu com ele.
33 Oe Caesarea búˀ in Paul-ˀin dipówá ihayḏi iˀ tunjó in taˀnin ônˀan heḏi Paul iwebo óejoeˀan.
33 Quando chegaram a Cesareia, apresentaram Paulo e a carta ao governador Félix.
34 In taˀnin iˀ tunjó itunkanbowa ihayḏi Paul óetsikaˀyan, “Wéˀi nangewi-an unmuu?” “Oe Cilicia-wi-ân” gin Paul-di óetu̖ˀan.
34 O governador leu a carta e perguntou a Paulo de que província ele era. “Da Cilícia”, respondeu Paulo.
35 Iˀ tunjó nä́ˀin natꞌoeḏi Paul óetu̖ˀan, “Owáy in toˀwên wôntꞌeˀpꞌíḏéndeˀin dipówá ihayḏânho naaḏi wîntunjóˀnamí.” Ihayḏá in á̖yí̖ˀnin ovâyjôn Paul híwó óeˀá̖yîngiˀa̖míˀin iˀ tewhá hayˀi Herod ikꞌûˀ iwe.
35 “Ouvirei seu caso pessoalmente quando seus acusadores chegarem”, disse o governador. Em seguida, ordenou que Paulo fosse mantido na prisão do palácio que Herodes havia construído.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.