Atos 19

Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Waˀḏi Apollos oe Corinth búˀ wáy najiˀ ihayḏi, Paul iˀ nange i̖ˀgeḏi naˀä̖ä̖ḏi Ephesus búˀ napówá, heḏi wên tꞌowa John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiví híˀ ônwä̖yu̖ˀin ovâymûˀ.
1 Enquanto Apolo estava em Corinto, Paulo viajou pelas regiões do interior até chegar a Éfeso, no litoral, onde encontrou alguns discípulos.
2 Paul-di ovâytsikaˀyan, “Ti nä́ˀi Yä̖ˀḏâaˀi pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ bînkêˀ úvíwä̖yu̖ ihayḏi?” Indi óetu̖ˀan, “Naˀin wígínhanginnáhpí wí Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wänbo najiˀin.”
2 Ele lhes perguntou: “Vocês receberam o Espírito Santo quando creram?”. “Não”, responderam eles. “Nem sequer ouvimos que existe o Espírito Santo.”
3 Paul-di ovâytsikaˀyan, “Háaḏan handi wovâypꞌóˀpꞌoeˀan?” Indi óetu̖ˀan, “Gá John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiví há̖hkan âywä̖yu̖ḏân.”
3 “Então que batismo vocês receberam?”, perguntou ele. “O batismo de João”, responderam.
4 Paul-di ovâytu̖ˀan, “John-di in tꞌowa ovâypꞌóˀpꞌoeˀan gá inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀandân, heḏi ovâytu̖máa, ‘Naví tíˀúugé wí napowagíˀoˀivíˀpiye úvíwä̖ä̖yú̖-í.’ Heḏi hä̖ˀi-á Jesus-ân namuu.”
4 Paulo disse: “João batizava com o batismo de arrependimento, dizendo ao povo que cresse naquele que viria depois, isto é, em Jesus”.
5 Paul-ví híˀ ditꞌoe ihayḏi ovâypꞌóˀpꞌoeˀan dâykeeya̖míḏí Nanbí Sedó Jesus-víˀpiye dívíwä̖yu̖ˀin.
5 Assim que ouviram isso, foram batizados em nome do Senhor Jesus.
6 Heḏi Paul ivîˀḏi imankꞌûˀḏi iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ dínwân, heḏi wíyá piˀwí tundi dívíhíˀmáa, heḏá Jôesi Táḏáví tukheˀmin waabá dívíhéeˀan.
6 Paulo lhes impôs as mãos e o Espírito Santo veio sobre eles, e falaram em línguas e profetizaram.
7 Maḏi tä̖ˀḏi wíje senäˀ iwe dijiˀ.
7 Eram ao todo uns doze homens.
8 Poje pꞌóe tꞌä̖hkí Paul in Huḏíyoví méesate eepiye namääˀä̖, heḏi khunwôedaˀginpíḏíboˀ in tꞌowa ovâyhíˀmáa. Ovâythayjoˀ Jesus-ân namuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, heḏi ikhä̖ä̖ḏeˀ iví híˀ ônsígíˀa̖míḏí.
8 Em seguida, Paulo foi à sinagoga e ali pregou corajosamente durante três meses, argumentando de modo convincente sobre o reino de Deus.
9 Hebo wáy wên dívípꞌóhkâyˀandi wíḏívíwä̖yu̖pí, heḏá Jesus-ví pꞌôe i̖ˀgeḏá híwóhpí-á in iwe dikwꞌóˀnin ovâyhéeˀan. Heḏânho Paul-di nä́ˀin ovâyjoeˀandi in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin i-áḏí ovâyhoˀ, heḏi wí tewhá eepiye dimää, wí sen Tyrannus gin nakhá̖wä̖́ˀiˀḏi tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ iwe. Iwá Paul-di thamuwaagi Jôesi Táḏáví híˀ ovâythayjoˀ.
9 Mas alguns deles se mostraram endurecidos, rejeitaram a mensagem e falaram publicamente contra o Caminho. Paulo, então, deixou a sinagoga e levou consigo os discípulos, passando a realizar discussões diárias na escola de Tirano.
10 Wíje pa̖a̖yo tꞌä̖hkí Paul gin iˀan, heḏi handiḏi in tꞌowa Asia iwéngé dithaaˀin Naˀinbí Sedó Jesus-ví̖ˀgeḏi ditꞌoe, Huḏíyo dimuuˀindáḏí Huḏíyo dimuupíˀindáḏí.
10 Isso continuou durante os dois anos seguintes, e gente de toda a província da Ásia, tanto judeus como gregos, ouviu a palavra do Senhor.
11 Jôesi Táḏáḏí Paul óekhä̖geˀnan pínnán tꞌôe iˀa̖mídí, giˀbi hä̖ä̖wí in tꞌowa wémûu wänbo dâymûˀpîˀ, heḏiho aaˀây hä̖ä̖wí deḏantâa hä̖ä̖wí itä̖geˀiˀ in dihaykwꞌóˀninbíˀpiye ovâyhoˀ, heḏi dihehkháapóe, heḏá yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á in tꞌowa ovâymáaˀin dínpee.
11 Deus concedeu a Paulo o poder de realizar milagres extraordinários.
12 — ausente —
12 Quando lenços ou aventais usados por ele eram colocados sobre enfermos, estes eram curados de suas doenças e deles saíam espíritos malignos.
13 Ihayhä̖̂ä̖bá wên Huḏíyo wáˀ wéngé tꞌä̖hkí dívíjíyénde nä́ˀin yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpeeyé-íḏí. Nää-á indá dívíkhä̖ä̖ḏe hanbá dívíˀa̖míḏí Jesus-ví khá̖wä̖́ ônkhá̖yä̖́ˀdeḏi. Ginnân ovâytu̖máa in pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖: “Nä́ˀi Jesus-ví khá̖wä̖́ dônkhá̖yä̖́ˀdeˀ, iví̖ˀgeḏi Paul-di in tꞌowa ovâytꞌôeˀoˀ, heḏiho naaḏi wítsonmáa nääbo ópeeve nä́ˀi tꞌowavíˀweḏi.”
13 Alguns judeus viajavam pelas cidades expulsando espíritos malignos. Tentavam usar o nome do Senhor Jesus, dizendo: “Ordeno que saia em nome de Jesus, a quem Paulo anuncia!”.
14 Wí Huḏíyo owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ Sceva gin nakhá̖wä̖́ˀi tsé ihay eˀnûn gin dívíˀoˀin ûnkwꞌó.
14 Os homens que faziam isso eram os sete filhos de Ceva, um dos principais sacerdotes.
15 Hewänbo han ditú̖ ihayḏi, iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovâytu̖ˀan, “Jesus dótaa, heḏá toˀwí Paul namuuˀindá dînhanginná. Hebo undá — toˀinnan ímuu?”
15 Certa ocasião, o espírito maligno respondeu: “Eu conheço Jesus e conheço Paulo, mas quem são vocês?”.
16 Heḏi iˀ sen iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáaˀiˀḏi ovâytsa̖a̖chä̖nuḏi hânho ovâymahpúu ovâytꞌan píhay, heḏi aawhée buugiˀnin diwa̖hkanmuuˀin iˀ tewhá iweḏi dishavepee.
16 O homem possuído pelo espírito maligno saltou em cima deles e os atacou com tanta violência que fugiram da casa, despidos e feridos.
17 In Ephesus búˀ dithaaˀin Huḏíyo-á Huḏíyo dimuupíˀindá dínhanginpóe háa dínpóeˀin, heḏiho dikhunwôedaˀpóe, heḏi ditû̖ˀ Nanbí Sedó Jesus hânho hayˀi namuuˀin.
17 A notícia do ocorrido se espalhou rapidamente por toda a cidade de Éfeso, tanto entre judeus como entre gregos, e sobre eles veio um temor reverente, e o nome do Senhor Jesus era engrandecido.
18 Heḏi báyékí in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yu̖ˀin Paul-víˀwe dipówá, heḏi dívítꞌaywóˀdihä̖ä̖tsiˀandá dâykeekwꞌóḏi háa dívítsiyekanhonnin.
18 Muitos dos que creram confessaram suas obras pecaminosas.
19 Wáy wên dichugekanhá̖ˀindá inbí chuge há̖hkan taˀdi dâykán, heḏi dâyphahá̖nú in tꞌowa tꞌä̖hkí dâymúuníḏí. Iˀ taˀdi hä̖́yú̖ nachä̖ˀmuuˀin dâymaapaa ihayḏi pꞌánä́ntä̖ maapaasôn (50,000) kwä̖́kꞌu tsꞌä̖ˀi chä̖ˀ napóe.
19 Vários deles, que haviam praticado feitiçaria, trouxeram seus livros de encantamentos e os queimaram publicamente. O valor dos livros totalizou cinquenta mil moedas de prata.
20 Handiḏiho shánkí wänbo tꞌowa Nanbí Sedó Jôesi Táḏáví híˀ ditꞌoeˀo heḏá iˀpiyá dívíwä̖yundeˀ.
20 Assim, a mensagem a respeito do Senhor se espalhou amplamente e teve efeito poderoso.
21 Nä́ˀi hä̖ä̖wí napóeˀi naphaḏe ihayḏi, Paul iˀánshaamä́gi namú-íḏí oe Macedonia nangepiye heḏá Achaia nangepiyá heḏáháˀ oe Jerusalem búˀpiyá. Natú̖, “Owáy eepiye omää ihayḏáháˀ dînkhâyˀä̖ˀ oe Rome-piye wáˀ omú-íˀin.”
21 Depois disso, Paulo se sentiu impelido pelo Espírito a passar pela Macedônia e a Acaia antes de ir a Jerusalém. “E, de lá, devo prosseguir para Roma!”, disse ele.
22 Oe Macedonia-piye wíje iví khä̖geˀnin isan, Timothy-á Erastus-á damuu, hebo i-á shánkí hây tä̖hkí oe Asia nangebo iwóyí̖ˀ.
22 Então, enviou adiante dele à Macedônia dois assistentes, Timóteo e Erasto, e permaneceu um pouco mais na província da Ásia.
23 Ihayhä̖̂ä̖ḏi oe Ephesus báyékí tꞌowa ditꞌayyaapóe in Jesus-ví pꞌôe i̖ˀge dimänninbíˀwepiye.
23 Por essa época, houve enorme tumulto em Éfeso por causa do Caminho.
24 Wí sen Demetrius gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ iwe naˀä́n, i-á kwä̖́kꞌu tsꞌä̖ˀiˀḏi ihä̖ä̖wípaˀi namuu, heḏi méesate hí̖ˀíndi ipaˀ, nä́ˀi méesate-á iˀ kwee Diana dâyˀaˀginmäˀ iweˀi méesate hayˀi waagibá nakeetꞌóeˀiˀ. Demetrius-á heḏá in wéˀgen i-áḏí dívítꞌôemáaˀindá híwó hay chä̖ˀ díntsꞌúyaˀ inbí tꞌôe iweḏi.
24 Começou com Demétrio, ourives que fabricava modelos de prata do templo da deusa grega Ártemis e que empregava muitos artífices.
25 Heḏiho Demetrius-di iví tꞌôeˀin heḏá wây-á wêndá ha̖ˀbi tꞌôebá dívíˀoˀindá ovâywéˀgeˀan, heḏi ovâytu̖ˀan, “Kꞌemaˀin, únhanginná báyékí chä̖ˀ nanbí tꞌôe iweḏi gíntsꞌúyaˀnin.
25 Ele os reuniu a outros que trabalhavam em ofícios semelhantes e disse: “Senhores, vocês sabem que nossa prosperidade vem deste empreendimento.
26 Unbo bînmûˀ heḏá ítꞌoe háa nä́ˀi sen Paul ikanhonnin. Iˀ natû̖ˀ in jôesi tꞌowa dâypaˀin dâyˀaˀginmä̂äníḏí taˀgennin jôesi wíḏimuupí, heḏi wíˀgíngí nä́ä Ephesus-á heḏá nä́ˀi Asia nange tꞌä̖hká tꞌowa iví híˀ ovâywä̖yu̖kannan, heḏá iví híˀ ûnmuuḏi báyékí tꞌowa Diana-víˀweḏi dívíjâaˀan.
26 Mas, como vocês viram e ouviram, esse sujeito, Paulo, convenceu muita gente de que deuses feitos por mãos humanas não são deuses de verdade. Fez isso não apenas aqui em Éfeso, mas em toda a província.
27 Háḏée nanbí tꞌôe i̖ˀgeḏi tꞌowa híwóhpí dívíˀánshaaˀa̖míˀin napúuwí. Heḏá iweḏá maḏi wáˀ napúuwí tꞌowa diˀâ̖a̖níˀin iˀ hayˀi kwee Diana iˀ toˀwí naˀindi âyˀaˀginmäˀiví méesate wíˀûnchä̖ˀmuupíˀin. Heḏá tobáháa tꞌä̖hkí tꞌowa nä́ä Asia-windáḏí heḏá in wéˀgen hä̖wéngé tꞌä̖hkí dithaaˀindáḏí nää óeˀaˀginmäˀ wänboˀ, maḏi nää iweḏi páaḏépiye diˀâ̖a̖ní hayˀi wínamuupíˀin.”
27 Claro que não me refiro apenas à perda do respeito público por nossa atividade. Também me preocupa que o templo da grande deusa Ártemis perca sua influência e que esta deusa magnífica, adorada em toda a província da Ásia e ao redor do mundo, seja destituída de seu grande prestígio!”.
28 In tꞌowa háa Demetrius natú̖ˀin ditꞌoe ihayḏi hânho ditꞌayyaapóe, heḏi dívítu̖wí̖núnde gin, “Diana nä́ä Ephesus-wi namuuˀi báyékí hayˀi namuu.”
28 Ao ouvir isso, ficaram furiosos e começaram a gritar: “Grande é Ártemis dos efésios!”.
29 Heḏi shánkí báyékí tꞌowa diwéˀgepóe, heḏi dívítꞌehtu̖wí̖núndeˀ, heḏi wên wíje senäˀ ovä̂nyâ̖ˀḏi ovä̂nkhóhkayˀan oe búˀ pinge tꞌowa dívíwéˀgeˀoˀ iwepiye. In senäˀdá Gaius-á Aristarchus-á gin dakhá̖wä̖́, indá Macedonia nangewin damuu, heḏi Paul-áḏí wéngé tꞌä̖hkí dänjíyéndeˀ.
29 Em pouco tempo, a cidade toda estava uma confusão. O povo correu para o anfiteatro, arrastando os macedônios Gaio e Aristarco, companheiros de viagem de Paulo.
30 Paul in tꞌowa dikwꞌóˀ diwepiye natsuḏedaˀ ovâyhéeˀa̖míḏí, hewänbo in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀindi óekhâ̖a̖ˀan.
30 Ele também quis entrar, mas os discípulos não permitiram.
31 Heḏá wên Asia-win pꞌóˀḏéḏíˀin senäˀ Paul-ví kꞌemaˀin ûnmuuˀindi Paul ôntꞌôesan óetu̖ˀâ̖a̖míḏí in tꞌowaví páaḏépiye wíˀikeehûuwípíˀin.
31 Alguns amigos de Paulo, oficiais da província, também lhe enviaram um recado no qual suplicaram que não arriscasse a vida entrando no anfiteatro.
32 In tꞌowa tꞌä̖hkí wéˀge shánkí díntu̖hkwíntû̖ˀ. Wênho wên háawên dívítu̖wí̖núndeˀ, heḏá wây-á shánkí piháa wänbo-á. Wên hä̖́yú̖hayḏiḏa̖ˀ tꞌowa dínhanginná háaḏí diwéˀgepóeˀin.
32 Lá dentro, em polvorosa, o povo todo gritava, e cada um dizia uma coisa. Na verdade, a maioria nem sabia por que estava ali.
33 Heḏi in Huḏíyoḏi wí sen Alexander gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ oe páaḏépiye óewí̖núḏí óetu̖ˀan háa natú̖u̖níˀin. Heḏiho Alexander imannan in tꞌowa dívítꞌôeyaaníḏí. Nadaˀ in tꞌowa ovâytu̖ˀâ̖a̖míˀin in Huḏíyo wíˀovâyhíwóhpíchä̖ä̖nú-ípíḏí nä́ˀi napuwamän niˀgeḏi.
33 Entre a multidão, os judeus empurraram Alexandre para a frente e ordenaram que explicasse a situação. Ele fez sinal pedindo silêncio e tentou falar.
34 Hebo Alexander-á Huḏíyo namuuˀin in tꞌowa dínhanginpóe ihayḏi tꞌä̖hkíḏíbo maḏi wíje ôeḏa tꞌä̖hkí shánkí kaygi wänbo dívítu̖wí̖núndeˀ, “Nä́ˀi Ephesus-winbí Diana hânho hayˀi namuu” gin.
34 No entanto, quando a multidão percebeu que ele era judeu, começou a gritar novamente e continuou por cerca de duas horas: “Grande é Ártemis dos efésios!”.
35 Tꞌôeḏiwän iˀ búˀwi taˀkandiḏi hânda̖ˀ ovâykannan in tꞌowa, heḏi ovâytu̖ˀan, “Un Ephesus-win ímuuˀin, tꞌä̖hkí tꞌowa wéngé tꞌä̖hkí dikwꞌóˀnin dínhanginnáhpíˀan naˀin Ephesus búˀwin tꞌowa nä́ˀi hayˀi Diana-ví méesate ûnmuuˀiˀ âyˀá̖yîngimáaˀin, heḏá iˀ kꞌuu Diana waagibá ûncha̖a̖ˀiˀ oe makówáḏí ûnkeˀtꞌá̖ˀdi-á wáˀ âyˀaˀgindoˀ.
35 Por fim, o escrivão da cidade conseguiu acalmar a multidão e disse: “Cidadãos de Éfeso, todos sabem que Éfeso é a guardiã do templo da grande Ártemis, cuja imagem caiu do céu para nós.
36 Tóebo wûnkoḏipí natú̖u̖níḏí nä́ˀi hä̖ä̖wí taˀgen wínamuupíˀin. Heḏânho ánpí íkwoˀní, heḏi wíyá háawên wíˀúvíˀa̖mípí híwó úvíˀánshaapíḏíboˀ.
36 Portanto, sendo este um fato inegável, acalmem-se e não façam nada precipitadamente.
37 Undi nä́ˀin wíje senäˀ nä́äpiye bînmaa tobá hä̖ä̖wí wänbo méesate iweḏi wíḏä̂nsä̖ˀmanpí wänboˀ, heḏiháa nanbí Diana âyˀaˀginmäˀiví̖ˀgeḏi háawin tꞌaywóˀnin wíḏatú̖hpí wänboˀ.
37 Vocês trouxeram estes homens aqui, mas eles não roubaram nada do templo nem disseram coisa alguma contra nossa deusa.
38 Heḏiho Demetrius-áḏí in i-áḏí dívítꞌôemáaˀindáḏí wí toˀwí ôntꞌeˀpꞌêeḏe-íˀin didaˀḏá, dínkhâyˀä̖ˀ óetsondiwekáaníˀin. In tsonnin dívíwéˀgekwꞌóeˀó tꞌowa ovâytunjóˀnamíḏí, heḏi in tꞌowaví tꞌehpiḏe tun ovâytꞌôeyandeˀ.
38 “Se Demétrio e seus artífices têm alguma queixa contra eles, os tribunais estão abertos e há oficiais disponíveis para ouvir o caso. Que façam acusações formais.
39 Hebo wíyá hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi íhéedaˀḏá, heḏân úntsíkhakanpoeˀo in búˀwin pꞌóˀḏéḏíˀindi in tꞌowa tꞌä̖hkí ovâywéˀgeˀan píhay.
39 E, se há outras queixas que desejam apresentar, elas podem ser resolvidas em assembleia, conforme a lei.
40 Nä́ˀi gin otú̖, gá maḏi in Rome-win tsonnin ditú̖u̖níḏân un nä́wewin tꞌowa unbí pꞌóˀḏéḏíˀindáḏíbo úvípihä́nmáaˀin. Háa nää thaa napóe waa wínakhâyˀä̖hpí napúuwíˀin, heḏi tóebo wíˀûnkoḏipí ovâytu̖ˀâ̖a̖míḏí háaḏí un tꞌowa úvítꞌaywéˀgeˀandi.”
40 Corremos o perigo de ser acusados de provocar desordem, pois não há motivo para este tumulto. E, se exigirem de nós uma explicação, não teremos o que dizer”.
41 Heḏi han natú̖ ihayḏi ovâytu̖ˀan tꞌä̖hkíḏíboˀ inbíˀpiye dimú-íˀin.
41 Então os despediu, e a multidão se dispersou.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.