Atos 19

Tewa NT (TEW_WBT) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Waˀḏi Apollos oe Corinth búˀ wáy najiˀ ihayḏi, Paul iˀ nange i̖ˀgeḏi naˀä̖ä̖ḏi Ephesus búˀ napówá, heḏi wên tꞌowa John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiví híˀ ônwä̖yu̖ˀin ovâymûˀ.
1 E sucedeu que, enquanto Apolo estava em Corinto, Paulo, tendo passado por todas as regiões superiores, chegou a Éfeso e, achando ali alguns discípulos,
2 Paul-di ovâytsikaˀyan, “Ti nä́ˀi Yä̖ˀḏâaˀi pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ bînkêˀ úvíwä̖yu̖ ihayḏi?” Indi óetu̖ˀan, “Naˀin wígínhanginnáhpí wí Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wänbo najiˀin.”
2 disse-lhes: Recebestes vós já o Espírito Santo quando crestes? E eles disseram-lhe: Nós nem ainda ouvimos que haja Espírito Santo.
3 Paul-di ovâytsikaˀyan, “Háaḏan handi wovâypꞌóˀpꞌoeˀan?” Indi óetu̖ˀan, “Gá John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiví há̖hkan âywä̖yu̖ḏân.”
3 Perguntou-lhes, então: Em que sois batizados, então? E eles disseram: No batismo de João.
4 Paul-di ovâytu̖ˀan, “John-di in tꞌowa ovâypꞌóˀpꞌoeˀan gá inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀandân, heḏi ovâytu̖máa, ‘Naví tíˀúugé wí napowagíˀoˀivíˀpiye úvíwä̖ä̖yú̖-í.’ Heḏi hä̖ˀi-á Jesus-ân namuu.”
4 Mas Paulo disse: Certamente João batizou com o batismo do arrependimento, dizendo ao povo que cresse no que após ele havia de vir, isto é, em Jesus Cristo.
5 Paul-ví híˀ ditꞌoe ihayḏi ovâypꞌóˀpꞌoeˀan dâykeeya̖míḏí Nanbí Sedó Jesus-víˀpiye dívíwä̖yu̖ˀin.
5 E os que ouviram foram batizados em nome do Senhor Jesus.
6 Heḏi Paul ivîˀḏi imankꞌûˀḏi iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ dínwân, heḏi wíyá piˀwí tundi dívíhíˀmáa, heḏá Jôesi Táḏáví tukheˀmin waabá dívíhéeˀan.
6 E, impondo-lhes Paulo as mãos, veio sobre eles o Espírito Santo; e falavam línguas e profetizavam.
7 Maḏi tä̖ˀḏi wíje senäˀ iwe dijiˀ.
7 Estes eram, ao todo, uns doze varões.
8 Poje pꞌóe tꞌä̖hkí Paul in Huḏíyoví méesate eepiye namääˀä̖, heḏi khunwôedaˀginpíḏíboˀ in tꞌowa ovâyhíˀmáa. Ovâythayjoˀ Jesus-ân namuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, heḏi ikhä̖ä̖ḏeˀ iví híˀ ônsígíˀa̖míḏí.
8 E, entrando na sinagoga, falou ousadamente por espaço de três meses, disputando e persuadindo-os acerca do Reino de Deus.
9 Hebo wáy wên dívípꞌóhkâyˀandi wíḏívíwä̖yu̖pí, heḏá Jesus-ví pꞌôe i̖ˀgeḏá híwóhpí-á in iwe dikwꞌóˀnin ovâyhéeˀan. Heḏânho Paul-di nä́ˀin ovâyjoeˀandi in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin i-áḏí ovâyhoˀ, heḏi wí tewhá eepiye dimää, wí sen Tyrannus gin nakhá̖wä̖́ˀiˀḏi tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ iwe. Iwá Paul-di thamuwaagi Jôesi Táḏáví híˀ ovâythayjoˀ.
9 Mas, como alguns deles se endurecessem e não obedecessem, falando mal do Caminho perante a multidão, retirou-se deles e separou os discípulos, disputando todos os dias na escola de um certo Tirano.
10 Wíje pa̖a̖yo tꞌä̖hkí Paul gin iˀan, heḏi handiḏi in tꞌowa Asia iwéngé dithaaˀin Naˀinbí Sedó Jesus-ví̖ˀgeḏi ditꞌoe, Huḏíyo dimuuˀindáḏí Huḏíyo dimuupíˀindáḏí.
10 E durou isto por espaço de dois anos, de tal maneira que todos os que habitavam na Ásia ouviram a palavra do Senhor Jesus, tanto judeus como gregos.
11 Jôesi Táḏáḏí Paul óekhä̖geˀnan pínnán tꞌôe iˀa̖mídí, giˀbi hä̖ä̖wí in tꞌowa wémûu wänbo dâymûˀpîˀ, heḏiho aaˀây hä̖ä̖wí deḏantâa hä̖ä̖wí itä̖geˀiˀ in dihaykwꞌóˀninbíˀpiye ovâyhoˀ, heḏi dihehkháapóe, heḏá yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á in tꞌowa ovâymáaˀin dínpee.
11 E Deus, pelas mãos de Paulo, fazia maravilhas extraordinárias,
12 — ausente —
12 de sorte que até os lenços e aventais se levavam do seu corpo aos enfermos, e as enfermidades fugiam deles, e os espíritos malignos saíam.
13 Ihayhä̖̂ä̖bá wên Huḏíyo wáˀ wéngé tꞌä̖hkí dívíjíyénde nä́ˀin yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpeeyé-íḏí. Nää-á indá dívíkhä̖ä̖ḏe hanbá dívíˀa̖míḏí Jesus-ví khá̖wä̖́ ônkhá̖yä̖́ˀdeḏi. Ginnân ovâytu̖máa in pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖: “Nä́ˀi Jesus-ví khá̖wä̖́ dônkhá̖yä̖́ˀdeˀ, iví̖ˀgeḏi Paul-di in tꞌowa ovâytꞌôeˀoˀ, heḏiho naaḏi wítsonmáa nääbo ópeeve nä́ˀi tꞌowavíˀweḏi.”
13 E alguns dos exorcistas judeus, ambulantes, tentavam invocar o nome do Senhor Jesus sobre os que tinham espíritos malignos, dizendo: Esconjuro-vos por Jesus, a quem Paulo prega.
14 Wí Huḏíyo owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ Sceva gin nakhá̖wä̖́ˀi tsé ihay eˀnûn gin dívíˀoˀin ûnkwꞌó.
14 Os que faziam isto eram sete filhos de Ceva, judeu, principal dos sacerdotes.
15 Hewänbo han ditú̖ ihayḏi, iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovâytu̖ˀan, “Jesus dótaa, heḏá toˀwí Paul namuuˀindá dînhanginná. Hebo undá — toˀinnan ímuu?”
15 Respondendo, porém, o espírito maligno, disse: Conheço a Jesus e bem sei quem é Paulo; mas vós, quem sois?
16 Heḏi iˀ sen iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáaˀiˀḏi ovâytsa̖a̖chä̖nuḏi hânho ovâymahpúu ovâytꞌan píhay, heḏi aawhée buugiˀnin diwa̖hkanmuuˀin iˀ tewhá iweḏi dishavepee.
16 E, saltando neles o homem que tinha o espírito maligno e assenhoreando-se de dois, pôde mais do que eles; de tal maneira que, nus e feridos, fugiram daquela casa.
17 In Ephesus búˀ dithaaˀin Huḏíyo-á Huḏíyo dimuupíˀindá dínhanginpóe háa dínpóeˀin, heḏiho dikhunwôedaˀpóe, heḏi ditû̖ˀ Nanbí Sedó Jesus hânho hayˀi namuuˀin.
17 E foi isto notório a todos os que habitavam em Éfeso, tanto judeus como gregos; e caiu temor sobre todos eles, e o nome do Senhor Jesus era engrandecido.
18 Heḏi báyékí in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yu̖ˀin Paul-víˀwe dipówá, heḏi dívítꞌaywóˀdihä̖ä̖tsiˀandá dâykeekwꞌóḏi háa dívítsiyekanhonnin.
18 Muitos dos que tinham crido vinham, confessando e publicando os seus feitos.
19 Wáy wên dichugekanhá̖ˀindá inbí chuge há̖hkan taˀdi dâykán, heḏi dâyphahá̖nú in tꞌowa tꞌä̖hkí dâymúuníḏí. Iˀ taˀdi hä̖́yú̖ nachä̖ˀmuuˀin dâymaapaa ihayḏi pꞌánä́ntä̖ maapaasôn (50,000) kwä̖́kꞌu tsꞌä̖ˀi chä̖ˀ napóe.
19 Também muitos dos que seguiam artes mágicas trouxeram os seus livros e os queimaram na presença de todos, e, feita a conta do seu preço, acharam que montava a cinquenta mil peças de prata.
20 Handiḏiho shánkí wänbo tꞌowa Nanbí Sedó Jôesi Táḏáví híˀ ditꞌoeˀo heḏá iˀpiyá dívíwä̖yundeˀ.
20 Assim, a palavra do Senhor crescia poderosamente e prevalecia.
21 Nä́ˀi hä̖ä̖wí napóeˀi naphaḏe ihayḏi, Paul iˀánshaamä́gi namú-íḏí oe Macedonia nangepiye heḏá Achaia nangepiyá heḏáháˀ oe Jerusalem búˀpiyá. Natú̖, “Owáy eepiye omää ihayḏáháˀ dînkhâyˀä̖ˀ oe Rome-piye wáˀ omú-íˀin.”
21 E, cumpridas estas coisas, Paulo propôs, em espírito, ir a Jerusalém, passando pela Macedônia e pela Acaia, dizendo: Depois que houver estado ali, importa-me ver também Roma.
22 Oe Macedonia-piye wíje iví khä̖geˀnin isan, Timothy-á Erastus-á damuu, hebo i-á shánkí hây tä̖hkí oe Asia nangebo iwóyí̖ˀ.
22 E, enviando à Macedônia dois daqueles que o serviam, Timóteo e Erasto, ficou ele por algum tempo na Ásia.
23 Ihayhä̖̂ä̖ḏi oe Ephesus báyékí tꞌowa ditꞌayyaapóe in Jesus-ví pꞌôe i̖ˀge dimänninbíˀwepiye.
23 Naquele mesmo tempo, houve um não pequeno alvoroço acerca do Caminho.
24 Wí sen Demetrius gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ iwe naˀä́n, i-á kwä̖́kꞌu tsꞌä̖ˀiˀḏi ihä̖ä̖wípaˀi namuu, heḏi méesate hí̖ˀíndi ipaˀ, nä́ˀi méesate-á iˀ kwee Diana dâyˀaˀginmäˀ iweˀi méesate hayˀi waagibá nakeetꞌóeˀiˀ. Demetrius-á heḏá in wéˀgen i-áḏí dívítꞌôemáaˀindá híwó hay chä̖ˀ díntsꞌúyaˀ inbí tꞌôe iweḏi.
24 Porque um certo ourives da prata, por nome Demétrio, que fazia, de prata, nichos de Diana, dava não pouco lucro aos artífices,
25 Heḏiho Demetrius-di iví tꞌôeˀin heḏá wây-á wêndá ha̖ˀbi tꞌôebá dívíˀoˀindá ovâywéˀgeˀan, heḏi ovâytu̖ˀan, “Kꞌemaˀin, únhanginná báyékí chä̖ˀ nanbí tꞌôe iweḏi gíntsꞌúyaˀnin.
25 aos quais, havendo-os ajuntado com os oficiais de obras semelhantes, disse: Varões, vós bem sabeis que deste ofício temos a nossa prosperidade;
26 Unbo bînmûˀ heḏá ítꞌoe háa nä́ˀi sen Paul ikanhonnin. Iˀ natû̖ˀ in jôesi tꞌowa dâypaˀin dâyˀaˀginmä̂äníḏí taˀgennin jôesi wíḏimuupí, heḏi wíˀgíngí nä́ä Ephesus-á heḏá nä́ˀi Asia nange tꞌä̖hká tꞌowa iví híˀ ovâywä̖yu̖kannan, heḏá iví híˀ ûnmuuḏi báyékí tꞌowa Diana-víˀweḏi dívíjâaˀan.
26 e bem vedes e ouvis que não só em Éfeso, mas até quase em toda a Ásia, este Paulo tem convencido e afastado uma grande multidão, dizendo que não são deuses os que se fazem com as mãos.
27 Háḏée nanbí tꞌôe i̖ˀgeḏi tꞌowa híwóhpí dívíˀánshaaˀa̖míˀin napúuwí. Heḏá iweḏá maḏi wáˀ napúuwí tꞌowa diˀâ̖a̖níˀin iˀ hayˀi kwee Diana iˀ toˀwí naˀindi âyˀaˀginmäˀiví méesate wíˀûnchä̖ˀmuupíˀin. Heḏá tobáháa tꞌä̖hkí tꞌowa nä́ä Asia-windáḏí heḏá in wéˀgen hä̖wéngé tꞌä̖hkí dithaaˀindáḏí nää óeˀaˀginmäˀ wänboˀ, maḏi nää iweḏi páaḏépiye diˀâ̖a̖ní hayˀi wínamuupíˀin.”
27 Não somente há o perigo de que a nossa profissão caia em descrédito, mas também de que o próprio templo da grande deusa Diana seja estimado em nada, vindo a majestade daquela que toda a Ásia e o mundo veneram a ser destruída.
28 In tꞌowa háa Demetrius natú̖ˀin ditꞌoe ihayḏi hânho ditꞌayyaapóe, heḏi dívítu̖wí̖núnde gin, “Diana nä́ä Ephesus-wi namuuˀi báyékí hayˀi namuu.”
28 Ouvindo isto, encheram-se de ira e clamaram, dizendo: Grande é a Diana dos efésios!
29 Heḏi shánkí báyékí tꞌowa diwéˀgepóe, heḏi dívítꞌehtu̖wí̖núndeˀ, heḏi wên wíje senäˀ ovä̂nyâ̖ˀḏi ovä̂nkhóhkayˀan oe búˀ pinge tꞌowa dívíwéˀgeˀoˀ iwepiye. In senäˀdá Gaius-á Aristarchus-á gin dakhá̖wä̖́, indá Macedonia nangewin damuu, heḏi Paul-áḏí wéngé tꞌä̖hkí dänjíyéndeˀ.
29 E encheu-se de confusão toda a cidade, e unânimes correram ao teatro, arrebatando a Gaio e a Aristarco, macedônios, companheiros de Paulo na viagem.
30 Paul in tꞌowa dikwꞌóˀ diwepiye natsuḏedaˀ ovâyhéeˀa̖míḏí, hewänbo in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀindi óekhâ̖a̖ˀan.
30 E, querendo Paulo apresentar-se ao povo, não lho permitiram os discípulos.
31 Heḏá wên Asia-win pꞌóˀḏéḏíˀin senäˀ Paul-ví kꞌemaˀin ûnmuuˀindi Paul ôntꞌôesan óetu̖ˀâ̖a̖míḏí in tꞌowaví páaḏépiye wíˀikeehûuwípíˀin.
31 Também alguns dos principais da Ásia, que eram seus amigos, lhe rogaram que não se apresentasse no teatro.
32 In tꞌowa tꞌä̖hkí wéˀge shánkí díntu̖hkwíntû̖ˀ. Wênho wên háawên dívítu̖wí̖núndeˀ, heḏá wây-á shánkí piháa wänbo-á. Wên hä̖́yú̖hayḏiḏa̖ˀ tꞌowa dínhanginná háaḏí diwéˀgepóeˀin.
32 Uns, pois, clamavam de uma maneira, outros, de outra, porque o ajuntamento era confuso; e os mais deles não sabiam por que causa se tinham ajuntado.
33 Heḏi in Huḏíyoḏi wí sen Alexander gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ oe páaḏépiye óewí̖núḏí óetu̖ˀan háa natú̖u̖níˀin. Heḏiho Alexander imannan in tꞌowa dívítꞌôeyaaníḏí. Nadaˀ in tꞌowa ovâytu̖ˀâ̖a̖míˀin in Huḏíyo wíˀovâyhíwóhpíchä̖ä̖nú-ípíḏí nä́ˀi napuwamän niˀgeḏi.
33 Então, tiraram Alexandre dentre a multidão, impelindo-o os judeus para diante; e Alexandre, acenando com a mão, queria dar razão disto ao povo.
34 Hebo Alexander-á Huḏíyo namuuˀin in tꞌowa dínhanginpóe ihayḏi tꞌä̖hkíḏíbo maḏi wíje ôeḏa tꞌä̖hkí shánkí kaygi wänbo dívítu̖wí̖núndeˀ, “Nä́ˀi Ephesus-winbí Diana hânho hayˀi namuu” gin.
34 Mas, quando conheceram que era judeu, todos unanimemente levantaram a voz, clamando por espaço de quase duas horas: Grande é a Diana dos efésios!
35 Tꞌôeḏiwän iˀ búˀwi taˀkandiḏi hânda̖ˀ ovâykannan in tꞌowa, heḏi ovâytu̖ˀan, “Un Ephesus-win ímuuˀin, tꞌä̖hkí tꞌowa wéngé tꞌä̖hkí dikwꞌóˀnin dínhanginnáhpíˀan naˀin Ephesus búˀwin tꞌowa nä́ˀi hayˀi Diana-ví méesate ûnmuuˀiˀ âyˀá̖yîngimáaˀin, heḏá iˀ kꞌuu Diana waagibá ûncha̖a̖ˀiˀ oe makówáḏí ûnkeˀtꞌá̖ˀdi-á wáˀ âyˀaˀgindoˀ.
35 Então, o escrivão da cidade, tendo apaziguado a multidão, disse: Varões efésios, qual é o homem que não sabe que a cidade dos efésios é a guardadora do templo da grande deusa Diana e da imagem que desceu de Júpiter?
36 Tóebo wûnkoḏipí natú̖u̖níḏí nä́ˀi hä̖ä̖wí taˀgen wínamuupíˀin. Heḏânho ánpí íkwoˀní, heḏi wíyá háawên wíˀúvíˀa̖mípí híwó úvíˀánshaapíḏíboˀ.
36 Ora, não podendo isto ser contraditado, convém que vos aplaqueis e nada façais temerariamente;
37 Undi nä́ˀin wíje senäˀ nä́äpiye bînmaa tobá hä̖ä̖wí wänbo méesate iweḏi wíḏä̂nsä̖ˀmanpí wänboˀ, heḏiháa nanbí Diana âyˀaˀginmäˀiví̖ˀgeḏi háawin tꞌaywóˀnin wíḏatú̖hpí wänboˀ.
37 porque estes homens que aqui trouxestes nem são sacrílegos nem blasfemam da vossa deusa.
38 Heḏiho Demetrius-áḏí in i-áḏí dívítꞌôemáaˀindáḏí wí toˀwí ôntꞌeˀpꞌêeḏe-íˀin didaˀḏá, dínkhâyˀä̖ˀ óetsondiwekáaníˀin. In tsonnin dívíwéˀgekwꞌóeˀó tꞌowa ovâytunjóˀnamíḏí, heḏi in tꞌowaví tꞌehpiḏe tun ovâytꞌôeyandeˀ.
38 Mas, se Demétrio e os artífices que estão com ele têm alguma coisa contra alguém, há audiências e há procônsules; que se acusem uns aos outros.
39 Hebo wíyá hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi íhéedaˀḏá, heḏân úntsíkhakanpoeˀo in búˀwin pꞌóˀḏéḏíˀindi in tꞌowa tꞌä̖hkí ovâywéˀgeˀan píhay.
39 Mas, se alguma outra coisa demandais, averiguar-se-á em legítimo ajuntamento.
40 Nä́ˀi gin otú̖, gá maḏi in Rome-win tsonnin ditú̖u̖níḏân un nä́wewin tꞌowa unbí pꞌóˀḏéḏíˀindáḏíbo úvípihä́nmáaˀin. Háa nää thaa napóe waa wínakhâyˀä̖hpí napúuwíˀin, heḏi tóebo wíˀûnkoḏipí ovâytu̖ˀâ̖a̖míḏí háaḏí un tꞌowa úvítꞌaywéˀgeˀandi.”
40 Na verdade, até corremos perigo de que, por hoje, sejamos acusados de sedição, não havendo causa alguma com que possamos justificar este concurso.
41 Heḏi han natú̖ ihayḏi ovâytu̖ˀan tꞌä̖hkíḏíboˀ inbíˀpiye dimú-íˀin.
41 E, tendo dito isto, despediu o ajuntamento.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.