Atos 16
Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT
1 Cilicia nange iweḏi Paul-á Silas-á nä́ˀi búˀ Derbe-piye damää, heḏá wíyá búˀ Lystra-á. Iwe wí sen Timothy gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ nathaa, i-á Jesus-víˀpiye iwä̖yundeˀi namuu. Iví jíyá Huḏíyo-ân ûnmuu, heḏi iˀ wáˀ Jesus-víˀpiye iwä̖yu̖, hebo iví táḏá-á Greek-ân ûnmuu.
1 Paulo foi primeiro a Derbe e depois a Listra, onde havia um jovem discípulo chamado Timóteo. A mãe dele era uma judia convertida, e o pai era grego.
2 In Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin oe Lystra-á Iconium-dá dithaaˀin ditû̖ˀ Timothy-á híwóˀdi sen namuuˀin.
2 Os irmãos em Listra e em Icônio o tinham em alta consideração,
3 Paul nadaˀ Timothy-ḏi ovä̂nyu̖u̖hûuwíˀin, hewänbo páaḏé óehoˀ iˀ Huḏíyoví kꞌewe taaḏi óetaaˀa̖míḏí, gá ee dimän niˀge báyékí Huḏíyo dithaaḏân, heḏi indá tꞌä̖hkí dínhanginná Timothy-ví táḏá Greek ûnmuuˀin.
3 de modo que Paulo pediu que ele os acompanhasse em sua viagem. Em respeito aos judeus da região, providenciou que Timóteo fosse circuncidado antes de partirem, pois todos sabiam que o pai dele era grego.
4 Iwáy búˀ iwéngé dimän dihayḏi in méesateˀin tꞌowa ovâyhanginˀânnan háa in Jesus-ví tꞌôekhuwaˀindá heḏá in méesateˀin tsonnindá oe Jerusalem ditú̖ˀin, heḏá ovâytu̖ˀan nä́ˀi híˀ dâyˀaˀginnamíˀin.
4 Em toda cidade por onde passavam, instruíam os irmãos a seguirem as decisões tomadas pelos apóstolos e presbíteros em Jerusalém.
5 Heḏi in méesateˀin tꞌowa shánkí kayˀindi dívíwä̖yu̖, heḏá shánkí wänbo tꞌowa-á dívíwä̖yu̖hon.
5 Assim, as igrejas eram fortalecidas na fé e cresciam em número a cada dia.
6 Oe Asia iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi Jôesi Táḏáví híˀ i̖ˀgeḏi wíˀovâyhíˀmä́gipí, heḏiho in nange Phrygia-á Galatia-á i̖ˀge diphaḏe.
6 Em seguida, Paulo e Silas viajaram pela região da Frígia e da Galácia, pois o Espírito Santo os impediu de pregar a palavra na província da Ásia.
7 Oe Mysia nange nantaa dipówá ihayḏi nä́ˀi nange Bythinia ditsuḏedaˀ, hewänbo iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovâykhâ̖a̖ˀan.
7 Então, chegando à fronteira da Mísia, tentaram ir para o norte, em direção à Bitínia, mas o Espírito de Jesus não permitiu.
8 Heḏiho Mysia nange i̖ˀge wáˀ daphaḏe, heḏi Troas búˀ iwá dapówá.
8 Assim, seguiram viagem pela Mísia até o porto de Trôade.
9 Iˀ khun Paul wí hä̖ä̖wí ûnkeepóeḏí imûˀ waagibá ûnpóe. Wí sen Macedonia-wi iví páaḏépiye nawindi kayˀindi óedaˀmáa, “Nä́ä Macedonia-piye ókäˀve naˀin díkhä̖geˀnamíḏí.”
9 Naquela noite, Paulo teve uma visão, na qual um homem da Macedônia em pé lhe suplicava: “Venha para a Macedônia e ajude-nos!”.
10 Heḏi Paul nä́ˀi ûnkeepóe i̖ˀgeḏi dítu̖ˀan dihayḏi wesebo naˀin ívíkhâyˀan Macedonia-piye gimú-íḏí, gínhanginnândi taˀgendi Jôesi Táḏá nadaˀ iví híwó̖ˀdi tun in tꞌowa iweˀin âytꞌôeˀa̖míˀin.
10 Então decidimos partir de imediato para a Macedônia, concluindo que Deus nos havia chamado para anunciar ali as boas-novas.
11 Troas-di kophé iweḏi gimääḏi iˀ pꞌojâaḏi Samothrace-piye gipówá, heḏá wíyá tháwä́ndá iweḏáháˀ nä́ˀi búˀ Neapolis-piyá gimää.
11 Embarcamos em Trôade e navegamos diretamente para a ilha de Samotrácia e, no dia seguinte, chegamos a Neápolis.
12 Iwe iˀ kophé iweḏi giwá̖, heḏi nangeḏibo oe Philippi-piye gimää. Philippi-á hayˀi búˀ namuu Macedonia nange iwe, heḏi báyékí Rome-ˀin tꞌowa iwe dithaa. Hä̖́yú̖ thaa iwebo ívíwóyí̖ˀ.
12 Dali, alcançamos Filipos, cidade importante dessa região da Macedônia e colônia romana, e ali permanecemos vários dias.
13 Iˀ kaykhanwówá thaa-á iˀ búˀ tehpaa phóḏi jáˀwépiye gipee, ihayḏáháˀ pꞌoˀkꞌáygépiyá gimää, gá gichanpóeḏân in Huḏíyo tꞌowa iwepiye dimääˀä̖ dívíjûusuˀa̖míḏí. Iwá wên kwiyä̖ˀ diwéˀgekwꞌó, heḏi nange ívíkwꞌóḏiḏi âyhéeˀan.
13 No sábado, saímos da cidade e fomos à margem do rio, onde esperávamos encontrar um lugar de oração. Sentamo-nos e começamos a conversar com algumas mulheres ali reunidas.
14 Wí kwee in diweḏi nakhá̖wä̖́ Lydia gin. I-á Thyatira búˀwi-ân namuu, heḏi iˀ aa pꞌí tsá̖a̖wä̖́ˀiˀ ívíwo nachä̖ˀmuuˀi ku̖hchaˀi namuu. Iˀḏá Jôesi Táḏá óeˀaˀginmäˀ, heḏi Paul-ví híˀ ôntꞌôeyandeḏi Nanbí Sedó Jôesiḏi óekhä̖geˀnan háa natú̖ˀin isígíkáyjíḏí.
14 Uma delas era uma mulher temente a Deus chamada Lídia, da cidade de Tiatira, comerciante de tecido de púrpura. Enquanto ela nos ouvia, o Senhor lhe abriu o coração, e ela aceitou aquilo que Paulo estava dizendo.
15 Lydia-á heḏá iví kꞌaygiˀindá dívíwä̖yu̖ḏi ovâypꞌóˀpꞌoeˀan. Ihayḏiho iˀḏi naˀin dítu̖ˀan, “Nää-á únhanginpóe naa taˀgendi Nanbí Sedóvíˀpiye dáywä̖yundeˀin. Heḏáho naví tewhá eepiye bíkä̖ˀve, heḏi iwebo úvíwóyí̖ˀní.” Hânho kayˀindi dítu̖máaḏího gimää.
15 Foi batizada, junto com sua família, e pediu que nos hospedássemos em sua casa. “Se concordam que creio de fato no Senhor, venham ficar em minha casa”, disse ela, e insistiu até que aceitamos.
16 Wí thaa ee dívíjûusuˀoˀ ipiye gimän dihayḏi, wí aˀyú̖ḏí díjay. Nä́ˀi aˀyú̖-á wên tꞌowaḏi óekumä, heḏi wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáa. Nä́ˀi pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi hä̖ä̖ tꞌä̖hkí híˀ óetu̖ˀoˀ natú̖u̖níḏí háa tꞌowa dínpuwagíˀoˀin. Iví tsonnin hä̖́yú̖-anho dâychä̖ˀhóndeˀ iˀ iˀoˀiˀḏi.
16 Certo dia, enquanto íamos ao lugar de oração, veio ao nosso encontro uma escrava possuída por um espírito pelo qual ela predizia o futuro. Com suas adivinhações, ganhava muito dinheiro para seus senhores.
17 Heḏi Paul-á naˀindá iˀ aˀyú̖ gínwóejiˀḏi itu̖wí̖núndeˀ ginnân: “Nä́ˀin senäˀdá Jôesigîˀ dívítꞌôemáa, i-á iˀ shánkí kwꞌáyewi namuu. Indá wovâytu̖ˀâ̖a̖mí háḏíḏí wovâyˀaywoeníˀin.”
17 Ela seguia Paulo e a nós, gritando: “Estes homens são servos do Deus Altíssimo e vieram anunciar como vocês podem ser salvos!”.
18 Hä̖́yú̖ thaa ginho iˀoˀ Paul natꞌayjaapóe píhay, heḏiho ibéeḏí iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ óetu̖ˀan, “Jesus Christ-di naa dînkꞌûˀ wíjôeníḏí, hä̖ˀi aˀyú̖víˀweḏi ópeeve.” Heḏi iˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wesebo ûnpee.
18 Isso continuou por vários dias, até que Paulo, indignado, se voltou e disse ao espírito dentro da jovem: “Eu ordeno em nome de Jesus Cristo que saia dela”. E, no mesmo instante, o espírito a deixou.
19 Iˀ aˀyú̖ví tsonnin dínhanginná iˀ aˀyú̖ḏí wíyá wíˀovâychä̖ˀtꞌankhâymáapíˀin, heḏiho indi Paul-á Silas-á ovä̂nyâ̖ˀḏi ovä̂nkhóhkayˀan iˀ búˀwin pꞌóˀḏéḏíˀin dikwꞌóˀ diwepiye iˀ búˀ pinge,
19 Quando os senhores da escrava viram que suas expectativas de lucro haviam sido frustradas, agarraram Paulo e Silas e os arrastaram à presença das autoridades, na praça do mercado.
20 heḏá ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀin Huḏíyo senäˀdá nanbí búˀ iwe in tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀdoˀ.
20 “Estes judeus estão tumultuando a cidade!”, gritaram para os magistrados.
21 Indá inbí khuu nanbí tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ, heḏi naˀin gínkhâ̖a̖kꞌóe nä́ˀin khuu âykáyjíˀin háa âyˀaˀginnamíˀin, naˀindá Rome tꞌowa gimuuḏi.”
21 “Eles ensinam costumes que nós, romanos, não podemos seguir, pois contrariam nossas leis!”
22 Heḏiho in wéˀgen tꞌowa iwe dijiˀindi Paul-á Silas-á ovä̂nyâ̖ˀ, heḏi in búˀwin tsonnindi inbí aa ovä̂nwhéeˀan, heḏi ditsonpóe ovä̂nwhä̖́ä̖níˀin.
22 Logo, uma multidão revoltada se juntou contra Paulo e Silas, e os magistrados ordenaram que os dois fossem despidos e açoitados com varas.
23 Báyékí ovä̂nwhä̖́ḏi ihayḏáháˀ ovä̂npansóge, heḏi iˀ pan tewhá á̖yí̖ˀdi óetu̖ˀan híwó ovä̂nˀá̖yîngiˀa̖míˀin.
23 Depois de serem severamente açoitados, foram lançados na prisão. O carcereiro recebeu ordens para não os deixar escapar,
24 Gin óetu̖ˀan dihayḏi iˀḏá pan tewhá pinge ovä̂nsóge, heḏi ovä̂npóˀtꞌä̖́ä̖kꞌûˀ.
24 por isso os colocou no cárcere interno, prendendo-lhes os pés no tronco.
25 Khun pinuḏi hä̖̂ä̖ḏi Paul-á Silas-á dänjûusuˀoˀ heḏá dä̂nkhaˀwoˀ Jôesi Táḏá óekú̖ˀdaaˀa̖míḏí. In wéˀgen pan dikwꞌóˀnindi ovä̂ntꞌôeyandeˀ.
25 Por volta da meia-noite, Paulo e Silas oravam e cantavam hinos a Deus, e os outros presos ouviam.
26 Ihayḏi tsíkhagipí iˀ nan hânho naˀa̖ˀyä̖póe, heḏi iˀ pan tewhá tepú wänbo naˀa̖ˀyä̖póe. Wesebo iˀ pan tewhá phóḏi nakhuuḏee, heḏi iˀ kaḏéna in pan ovâywhiˀkwꞌóḏiˀi dínwhisuuḏee.
26 De repente, houve um forte terremoto, e até os alicerces da prisão foram sacudidos. No mesmo instante, todas as portas se abriram e as correntes de todos os presos se soltaram.
27 Iˀ pan tewhá á̖yí̖ˀdi najósaˀwo heḏi iˀ pan tewhá phóḏi nakhuˀundi imûˀ, heḏiho naˀân tꞌä̖hkí in pan dishavepeeˀin, heḏiho iví tsijó pháˀ iwhahkêˀ heḏi ipikheˀkhâymáawän.
27 Quando o carcereiro acordou, viu as portas da prisão escancaradas. Imaginando que os prisioneiros haviam escapado, puxou a espada para se matar.
28 Hebo Paul itu̖wí̖nú, “Wíˀbo wíviwa̖ˀa̖mípí. Naˀindá tꞌä̖hkí waˀḏi nä́äbo gikwꞌôn.”
28 Paulo, porém, gritou: “Não se mate! Estamos todos aqui!”.
29 Iˀ pan tewhá á̖yí̖ˀdiḏi wí toˀwí óetu̖ˀan, “Wên phakó dînmáˀ,” heḏi ônmaaḏi iˀ pan tewhá ee iwä̖́nätsꞌúḏe. Hânho natha̖tha̖poeˀo nakhunwôedaˀḏi, heḏi wesebo Paul-áḏí Silas-áḏí inbí páaḏépiye idégeˀdisóge.
29 O carcereiro mandou que trouxessem luz e correu até o cárcere, onde se prostrou, tremendo de medo, diante de Paulo e Silas.
30 Heḏi iwí̖núḏí oe jáˀwépiye ovä̂npiye heḏi ovä̂ntu̖ˀan, “Naví sedóˀin, hânnan dáyˀa̖mí naa dînˀaywoeníḏí?”
30 Então ele os levou para fora e perguntou: “Senhores, que devo fazer para ser salvo?”.
31 Indi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó Jesus-víˀpiye bíwä̖́yú̖, u̖-áḏí uví kꞌaygiˀindáḏí, handiḏânho wovâyˀaywoení.”
31 Eles responderam: “Creia no Senhor Jesus, e você e sua família serão salvos”.
32 Heḏi Paul-áḏí Silas-áḏí Nanbí Sedó Jôesi Táḏáví híˀ iˀ pan á̖yí̖ˀdi-á heḏá tꞌä̖hkí iví kꞌaygiˀindá ovâytu̖ˀan,
32 Então pregaram a palavra do Senhor a ele e a toda a sua família.
33 heḏi wese iˀ khun iˀ pan á̖yí̖ˀdiḏi ovä̂nhoˀ ovä̂nˀowêeḏi-íḏí ee datsaˀan deeje, heḏá wesebo-á i-á heḏá in wéˀgen iví kꞌaygiˀindá ovâypꞌóˀpꞌoeˀan.
33 Mesmo sendo tarde da noite, o carcereiro cuidou deles e lavou suas feridas. Em seguida, ele e todos os seus foram batizados.
34 Heḏáháˀ Paul-á Silas-áḏí iví tewhá eepiye ovä̂npiye heḏá ovä̂nhúujôn. I-á iví kꞌaygiˀindá tꞌä̖hkí ívíwo dihíhchanpóe, nää-áho Jôesi Táḏávíˀpiye dívíwä̖yu̖ḏi.
34 Depois, levou-os para sua casa e lhes serviu uma refeição, e ele e toda a sua família se alegraram porque creram em Deus.
35 Wíyá tháwä́n héḏéndí in búˀwin tsonnindi wên á̖yí̖ˀnin senäˀ ovâysan iˀ pan á̖yí̖ˀdi óetu̖ˀâ̖a̖míḏí Paul-á Silas-á ovä̂nmaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íˀin.
35 Na manhã seguinte, os magistrados mandaram os guardas ordenarem ao carcereiro: “Solte estes homens!”.
36 Iˀ pan á̖yí̖ˀdiḏi Paul óetu̖ˀan, “In búˀwin tsonnindi naa dítu̖ˀan wä̂nmaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íˀin. Nää-áho damú-í. Jôesi Táaḏáho wovä̂nˀá̖yîngihûuwí.”
36 Então o carcereiro mandou dizer a Paulo: “Os magistrados disseram que você e Silas estão livres. Vão em paz”.
37 Hebo Paul-dá in á̖yí̖ˀnin senäˀ dipówáˀin ovâytu̖ˀan, “Tobá wí tꞌaywóˀdi wíḏînshaapí wänboˀ, heḏá tobá oe Rome gä́nkhá̖wä̖́taˀkꞌóe wänboˀ, in búˀwin tsonnin ditsonpóe naˀin díwhä̖́ä̖níˀin in tꞌowa tꞌä̖hkí dímúuní iwe, heḏáháˀ dípansóge. Heḏá nää-á kaaḏibo wáypiye dísaaníˀin didaˀ. Hebo háˀto han díˀa̖mí. Jaˀ ovâytu̖ˀan nä́we wíˀbo diˀä̖ä̖-í heḏi indân dípeemä̂äní.”
37 Paulo, no entanto, respondeu: “Eles nos açoitaram publicamente sem julgamento e nos colocaram na prisão, e nós somos cidadãos romanos. Agora querem que vamos embora às escondidas? De maneira nenhuma! Que venham eles mesmos e nos soltem”.
38 Heḏiho in á̖yí̖ˀnin senäˀdi in búˀwin tsonnin ovâytꞌôeˀan háa Paul natú̖ˀin. In wíje Rome-ˀin damuuˀin in tsonnin dínhanginpóe ihayḏi hânho dikhunwôedaˀpóe,
38 Os guardas relataram isso aos magistrados, que ficaram assustados por saber que Paulo e Silas eram cidadãos romanos.
39 heḏiho iˀ pan tewhá eepiye dimää heḏi kayˀindi ovä̂ntu̖ˀan, “Dînˀowójé undi.” Heḏáháˀ iweḏi ovä̂npiye heḏi ovä̂ndaaˀan iˀ búˀḏí dapee-íˀin.
39 Foram até a prisão e lhes pediram desculpas. Então os trouxeram para fora e suplicaram que deixassem a cidade.
40 Heḏiho pan tewhá eeḏi dapeeḏi Lydia-víˀpiye damää. Iwe in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin ovâykweewaasenwaatu̖ˀandi ee búˀḏí dapee.
40 Quando Paulo e Silas saíram da prisão, voltaram à casa de Lídia. Ali se encontraram com os irmãos e os encorajaram mais uma vez. Depois, partiram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.