Atos 15

Tewa NT (TEW_WBT) vs AAI

AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN

¹ Wên senäˀ oe Antioch dipówá Judea nange iweḏi, heḏi indi in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin ovâyhá̖ˀoˀ. Gin ovâytu̖ˀan: “In Huḏíyo waaginbá íkꞌewetaamuupíḏá Moses natsonpóe waa, undá háˀtoˀ oe makówápiye ímú-í.”

¹ Orot afa Judea’ane hire hina Antioch hitit baitumatumayah nati’imaim hima’am hi’obaibiyih hio, “Kwa i Moses ana ofafar eo na’atube a’ar mo’oh hina’afuw kwa boro yawas kwanab.”

² Paul-á Barnabas-á ívíwo wíˀovä̂nhí̖ˀanpí háa in senäˀ dipówáˀin ditû̖ˀnin, heḏi indáḏí báyékí dívítu̖hkannan. Heḏiho Paul-á Barnabas-á heḏá wây-á wên Antioch-win senäˀdá ovâydeˀman Jerusalem-piye dimú-íḏí, iwe ovâyhéeˀa̖míḏí in Jesus-ví tꞌôekhuwaˀindá in méesateˀin tsonnindáḏí nä́ˀi hä̖ä̖wí napóe i̖ˀgeḏi.

² Paul, Barnabas hairi iti bai’obaiyen isan nati orot bairi higam tur manin maiyow hio, basit Paul Barnabas hairi naatu Antioch orot afa na Jerusalem tur abarayah naatu regaregah ai’in bairi iti tur yamutufurin isan hirubinih.

³ Heḏiho nä́ˀin senäˀ Antioch iweḏi ovâysandi nä́ˀin wíje nange Phoenicia-á Samaria-á i̖ˀge diphaḏe. Eeje in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin ovâytu̖ˀan hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí háa in Huḏíyo dimuupíˀin dínpóeˀin, inbi khuu dâyjoeˀandi Jesus-víˀpiye dívímä́gi. Heḏi nä́ˀi híˀ ditꞌoeḏi hânho dihíhchanpóe.

³ Ekaleisia ana kou’ay wanawananamaim iti sabuw hiyafarih hin. Naatu hiremor hina Fonisia naatu Samaria’amaim hi’afuwabon hirabon. Ufun Sabuw mi’itube God hibai hibitumatum isan hai tur hi’owen, naatu baitumatumayah nati’imaim hima’am iti tur hinowar yasisir dogoroh awan karatan.

⁴ Jerusalem búˀ in senäˀ dipówá ihayḏi, in méesateˀin tꞌowa-áḏí in Jesus-ví tꞌôekhuwaˀindáḏí heḏá in méesate iweˀin tsonnindáḏí in ovâysígíhógi. Ihayḏiho Paul-áḏí Barnabas-áḏí ovâytu̖ˀan tꞌä̖hkí iˀ hä̖ä̖wí Jôesi Táḏáḏí ovâykhä̖geˀnandi dívíˀa̖míḏí i̖ˀgeḏi.

⁴ Hina Jerusalem hititit ana veya’amaim, God ana ekaleisia, Tur Abarayah, naatu regaregah ai’in etei nati’imaim hima’am hai merar hiyi. Naatu Paul Barnabas hairi hibinanawan ana veya God isah mi’itube sisinaf hai tur hio’owen.

⁵ Hebo wên Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀindá Pharisee tꞌowa-ân dimuu, heḏi dívíwí̖núḏí ginnân ditú̖, “In Huḏíyo dimuupíˀin tꞌowa-á dínkhâyˀä̖ˀ in Huḏíyoví kꞌewe taaḏi ovâytaaˀa̖míˀin, heḏá wáˀ nakhâyˀä̖ˀ ovâytu̖ˀâ̖a̖míˀin tꞌä̖hkí iˀ tsontun Moses itaˀnandiˀ dâyˀaˀginnamí.”

⁵ Baise baitumatumayah afa Pharisee hai kou’ayane himisir hio, “Nati sabuw i boro hai ar kanabih hina’afuw naatu tana’uwih Moses ana ofafar hini’ufunun.”

⁶ Heḏiho indáḏí in Jesus-ví tꞌôekhuwaˀindáḏí in méesate iweˀin tsonnindáḏí dívíwéˀgeˀan nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi dívíhéeˀa̖míḏí.

⁶ Tur Abarayah regaregah bairi hina hiku’ay iti baibat nutitiyin isan

⁷ Híwó hayho dívíhéeˀan, ihayḏiho Peter iwí̖núḏí ovâytu̖ˀan, “Tíˀûuwin páaḏéˀin, únhanginná hä̖́yú̖ hay pa̖a̖yo phaḏe Jôesi Táḏáḏí naa dídeˀmannin in Huḏíyo dimuupíˀin dovâyhéeˀa̖míḏí iví híwóˀdi tun ditꞌoe-íḏí heḏá iˀpiye dívíwä̖ä̖yú̖-íḏí.

⁷ Manin maiyow hibas inan ufunamaim Peter misir eo, “Taitu baitumatumayah kwa kwaso’ob marasika God ayu kwa wanawanamaim rubinu iti Tur Gewasin Ufun Sabuw isah binan isan, saise i auman iti tur hitanowar naatu hititumatum.”

⁸ Jôesi Táḏá tꞌowa tꞌä̖hkíví ánshaa ûnhanginná, heḏi naˀin dînkeeyan iˀḏá in Huḏíyo dimuupíˀin wáˀ ovâysígíhógiˀin iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ovâymä́giḏi. Naˀin dímä́gi waabá in ovâymä́gi.

⁸ God orot etei dogoroh i so’ob, imih Anun Kakafiyin it bitit na’atube Ufun Sabuw auman itih, nati’imaim ebi’obaiyit God nati sabuw auman ibasit ebowabow.

⁹ Heḏá ikeeyan tꞌä̖hkí indáḏí naˀindáḏí handa̖ˀ dímáaˀin, gá indi iví híˀ ônwä̖yu̖ḏi iˀḏá inbí tꞌaywóˀdi inbí píˀnä́ḏí ovâyjâaˀandân.

⁹ God it isat esisinaf na’atube i auman isah ef ta’imon esisinaf, anayabin i hai baitumatumamaim dogoroh eyayafur.

¹⁰ Heháaḏanho nää un ídaˀ Jôesi Táḏá bîntꞌayjaaˀa̖míˀin? Undá ítsonpoeˀo in Huḏíyo dimuupíˀin Jesus-víˀpiye dívíwä̖yu̖ˀin wên hä̖ä̖wên kâyˀin dívíˀa̖míˀin, hewänbo háa bîntsonmáaˀindá naˀin wígínkoḏipí ívíˀa̖míḏí, nanbí thehtáy pahpáˀin wáˀ wänbo wíḏínkoḏipí. Wí hä̖ä̖wí kháaˀi inbí tꞌúˀkꞌeegi bînˀíˀkꞌúyaˀ waagibá úvíˀoˀ. Haˀwâa wíˀúvíˀa̖mípí.

¹⁰ Naatu boun aisim bit gagamin it uwatanah naatu it men karam tata’abar i kwabai bai’ufununayah tuwabuh kwayara’ah God routobon kwabitin.

¹¹ Naˀindá ívíwä̖yunde Nanbí Sedó Jesus-ví sígísehkanä ûnmuuḏibo dînˀaywoeníḏí, heḏá in Huḏíyo dimuupíˀin wáˀ handiḏibá ovâyˀaywoení.”

¹¹ En! Baise, manaw kabeber ata Regah Jesu’umaim nan it ta’ita’imon taitumatum tabai biyawasit na’atube ibo hitumatum hibai yawas itih.”

¹² Ihayḏáháˀ Barnabas-áḏí Paul-áḏí ovâyhéeˀan. In tꞌowa tꞌä̖hkí diwéˀgekwꞌóˀnin hânda̖ˀ dikwoḏee ovä̂ntꞌôeyandeḏi in wíjeḏi ovâytu̖máaḏí háa Jôesi Táḏáḏí ovä̂nkhä̖geˀnannin tꞌä̖mägeˀi pínnán tꞌôe dä̂nˀa̖míḏí in Huḏíyo dimuupíˀin tꞌowa-áḏí dajiˀ ihayḏi.

¹² Kou’ay nati etei awah fot hima Paul Barnabas hairi God ina’inan fokarih naatu baifofofor mi’itube i wanawanahimaim Ufun Sabuw isah sisinaf i hai tur hiowen hima hinowar.

¹³ Dänhíˀbowa, ihayḏáháˀ James-dá ginnân ihéeˀan: “Tíˀûuwin páaḏéˀin, nää-á naa-áháˀ dîntꞌôeyan.

¹³ Hio in sasawar ufunamaim, James misir eo, “Taitu naatu tuwai’inah anao kwananowar!

¹⁴ Simon Peter-di naˀin dítu̖ˀan Jôesi Táḏáḏí in Huḏíyo dimuupíˀin tꞌowa wáˀ ovâyˀá̖yîngimáaˀin, heḏi handiḏi dînkeeyan wên in diweḏi ovâyhógiˀin ivíˀin ûnmúuníḏí.

¹⁴ Simon iti boun mi’itube God ana naniyan wantoro’ot Ufun Sabuw wanawanahimaim bow i ana sabuw nowan himatar kakaifih isan iti kubuna tanowar.

¹⁵ In Jôesi Táḏáví tukheˀmin hä́nˀoebo hanbá ditú̖, heḏi háa Nanbí Sedó Jôesi Táḏá natú̖ˀin ginnân dâytaˀnan:

¹⁵ Dinab oro’orot hai tur etei iti tur isan i tibasit. Bukamaim iti na’atube eo.

¹⁶ — ausente —

¹⁶ ‘Iti ufunamaim ayu boro ana matabir, Regah eo,

¹⁷ — ausente —

¹⁷ Saise sabuw afa boro ayu hinanuwuhu hinan,

¹⁸ — ausente —

¹⁸ Imih Regah eo, iti i marasika eo hinowaraka.’

¹⁹ Heḏá James gin wáˀ natú̖, “Nä́ˀi híˀ Jôesi Táḏá natú̖ˀi namuuḏi, ginnân naa dînchanpoeˀo: Wígínkhâyˀä̖hpí in Huḏíyo dimuupíˀin Jôesivíˀpiye dívítsꞌanwä̖yu̖ˀin âytu̖ˀâ̖a̖míˀin háawin kâyˀin dâyˀa̖míḏí.

¹⁹ “Iti i ayu au not,” James ikofan eo maiye, “Ufun Sabuw God isan temamatabir men tana’otanih.

²⁰ Han ívíˀa̖mívíˀweḏi, âytaˀnamí ginnân âytu̖ˀâ̖a̖míḏí: Wíḏâykꞌoˀípí iˀ koegîˀ nakoekhâ̖a̖kꞌóeˀi gá in wéˀgen tꞌowa inbí jôesi dâymä́giḏân,heḏá wíyá toˀwíví kwee-áḏí háa sendáḏí wíḏívíwhoˀkwꞌôenípí, heḏá in animâa ovâykꞌéwhihá̖núˀinbí píví iˀ ûnpꞌoe napeepîˀ-á wíḏâykꞌoˀípí, heḏá iˀ ûnpꞌoe wänbo-á wíḏâykꞌoˀípí.

²⁰ Baise nati efanin fef tanakirum hai tur tana’owen, bay sibor hiya’ay biyah eregubagub auman men hinaa, men hina’in tabitabir hiniwa’an kwanekwan, masanuw sikah birabir naatu wanawanah rara auman men hinaa.

²¹ Gin naa otû̖ˀ gá nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi Moses itaˀnandân, heḏi kaykhanwówá thaa waagi Huḏíyoví méesate eeje báyékí pa̖a̖yo phaḏe waabo nä́ˀin Moses itaˀnannin tꞌowa dâytundoˀ, heḏá iví híˀ-á tꞌä̖hkí búˀ nanáˀ deeje ôntꞌôeˀoˀ.”

²¹ Anayabin Moses ana ofafar i kwamur moumurin maiyow Kou’ay Baremaim Baiyarir Ana Veya mar etei hibiyab hibinan hinonowar.”

²² Heḏiho in Jesus-ví tꞌôekhuwaˀindá in méesateˀin tsonnindá heḏá tꞌä̖hkí in wéˀgen méesateˀindá ginnân ditú̖, “Wên senäˀ naˀinbíˀweḏibá dimuuˀin âydeˀmamí, heḏi Antioch-piye âysaaní Paul-á Barnabas-á indáḏí.” Heḏiho Silas-á Judas-á ovä̂nkêˀ, nä́ˀi Judas-áho Barsabbas gin wáˀ nakhá̖wä̖́. In méesateˀin tꞌowaḏi nä́ˀin senäˀ báyékí ovä̂nˀaˀgin.

²² Imaibo tur abarayah, Regaregah ai’in naatu kirisiyan sabuw bairi hita’imon hai not hibogaigiwas orot afa kou’ayomaim roubinih Paul Barnabas bairi au Antioch baiyafarih isan hio. Basit Judas wabin ta Barsabas, Silas hairi hirubinih, iti orot rou’ab i baitumatumayah hai bonawiyenayah orot gagamih.

²³ Heḏi wên taˀnin indáḏí dâyhoˀ ginnân nataˀmuuˀin: “Un Huḏíyo ímuupíˀin hebo nanbí tíˀûuwin páaḏéˀin ímuuˀin, un oe Antioch búˀ heḏá in nange Syria-á Cilicia-á íthaaˀin, naˀin Jesus-ví tꞌôekhuwaˀindá heḏá in méesateˀin tsonnindá unbí tíˀûuwin páaḏéˀin gimuuˀindi wâysengitu̖máa.

²³ Naatu fef i iti na’atube hikirum hitih hibai hin.

²⁴ Naˀin gínhanginpóe wên tꞌowa nä́weḏi dimääˀindi piháawi hä̖ä̖wí wovâytu̖ˀannin, heḏiho inbí híˀ dínmuuḏi wíˀúnhanginnáhpí háa úvíˀa̖míˀin, heḏá tꞌä̖hkí únbéeḏee. Hebo naˀindá hä̖ˀin tꞌowa wíˀâytu̖ˀanpí haˀwâa dívíˀa̖míˀin.

²⁴ “Aki tur anowar orot afa aki ai kou’ayane hitit hina hai turamaim abisa hio i kwa anot hikwaris. Naatu nati orot i men kafai aki biyai’ine fair aitih nati tur hibai hinamih.

²⁵ Heḏânho ívíwéˀgeˀan heḏi âywéhpêeˀandi gitú̖ híwó namúuníˀin Paul-á Barnabas-á unbíˀpiye wâysaaníḏí. Indá senäˀ âysígíˀin damuu, heḏá dakhâymuu inbí wówátsi Nanbí Sedó Jesus Christ-gîˀ dänmä̂äníḏí. Heḏá wáˀ gitú̖ híwó namúuníˀin wây-á wên senäˀ âydeˀmamíḏí indáḏí damú-íḏí,

²⁵ Isan imih aki aru’ay ao aibasit tur abarayah afa arubinih kwa isa abiyafarih. Iti orot i boro ata ofonah Barnabas Paul bairi hinan.

²⁶ — ausente —

²⁶ Iti orot rou’ab ata Regah Jesu Keriso wabin isan hai yawas etei hikwahir tebowabow.

²⁷ heḏiho Judas-á Silas-á âysan. Háa nä́ˀin taˀnin diwe âytaˀnan waa indibo hanbá wovâytu̖hkankhâymáa.

²⁷ Imih Judas Silas hairi kwa isa abiyafarih, i boro hinao kwanowar sawar ta’imon iti fefemaim akikirum na’atube.

²⁸ Iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ natú̖ híwó wínamuupíˀin wí hä̖ä̖wí kâyˀi wâytu̖ˀâ̖a̖míḏí úvíˀa̖míḏí heḏá naˀin wáˀ hanbá gicha̖a̖. Hebo nä́ˀi híˀ-áho únkhâyˀä̖ˀ bînˀaˀginnamíˀin: Wívînkꞌoˀípí iˀ koegîˀ in wéˀgen tꞌowa inbí jôesi dâymä́giˀiˀ, heḏá wívînˀûnpꞌoekꞌoˀípí, heḏá in animâa ovâykꞌéwhihá̖núˀinbí píví iˀ ûnpꞌoe napeepîˀ wívînkꞌoˀípí, heḏá wíyá toˀwíví kwee-áḏí háa sendáḏí wíˀúvíwhoˀkwꞌôenípí. Nä́ˀi hä̖ä̖wí wíˀúvíˀanpíḏí híwó únpúuwí. Sndgiḏihoˀ.”

²⁸ Aki Anun Kakafiyin bairi aibasit men bit gagamin atit kwatab, ofafar iti bai’ufnunin isan aibasit abit sisibinamaim.

²⁹ — ausente —

²⁹ Bay wagaburisah hisisibor men kwanaa, for rara auman men kwanaaf for sikah hibir himomorob men kwanaa, naatu in baisesebar kwanekwan i kwanahaiw. Sawar iti ao na’atube kwanasisinaf kwa a ef etei boro namutufor. Gewasinamaim aotuturi, kwanama.”

³⁰ Heḏiho Judas-á Silas-á Barnabas-ä haḏa Paul-á Antioch-piye ovâysan. Dipówá ihayḏi in méesateˀin tꞌowa tꞌä̖hkí ovâywéˀgeˀan heḏi in taˀnin ovâymä́gi.

³⁰ Orot hiyafarih tur hibai hin Antioch hitit, nati’imaim ekaleisia tutufin etei hi’af ayuwih rou’ay gagamin hibai naatu fef hitih.

³¹ In tꞌowa dâytunnan dihayḏi hânho dihíhchanpóe in híwóˀnin tumakhe ditꞌoeḏi.

³¹ Fef hibai hibiyab ana maramaim dogor wanawanan yasisir awan karatan koufair tur hinonowar isan.

³² Judas-áḏí Silas-áḏí Jôesi Táḏáví tukheˀmin damuuḏi in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin báyékí ovâyhéeˀandi ovâytu̖ˀan kwee waa sen waa diˀâ̖a̖níḏí, heḏi inbí híˀḏí ovâykhä̖geˀnan shánkí kayˀindi dívíwä̖ä̖yú̖-íḏí.

³² Judas Silas hairi i God ana dinab oro’orot, imih i tur manih maiyow hima hidudur, baitumatumayah koufair hitih naatu tafah fair hiyai.

³³ Ihay hä̖́yú̖ thaa iwe daˀä́n, ihayḏáháˀ datú̖ Jerusalem-piye dawáymú-íˀin, iweḏibáho páaḏé ovä̂npunjôn. In Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin Antioch-ˀin dimuuˀindi ovä̂ntu̖ˀan, “Jôesi Táḏáḏí wovä̂nˀá̖yîngihûuwí hä̖ä̖ pꞌóegé damändi,” heḏi damää.

³³ Fur bai’ab na’atube hima’am ufunamaim himisir taih tuwah tufuwamaim hio tuturih naatu sabuw iyab hibiyafarih isah himatabir maiye hin.

³⁴ — ausente —

³⁴ Baise Silas nati’imaim ana not bogaigiwas iban ma maiye.

³⁵ Hebo Paul-á Barnabas-áḏí oe Antioch-bo dänwóyí̖ˀ. Eewân indá heḏá báyékí wây-á dikwꞌóˀnindáḏí Nanbí Sedó Jôesi Táḏáví híˀ in tꞌowa ovâytꞌôeˀoˀ.

³⁵ Naatu Paul Barnabas hairi Antioch imaim mar kafai hima, naatu baitumatumayah afa nati’imaim bairi sabuw afa hi’obaibiyih naatu Regah ana tur gewasin hibinan hiremor.

³⁶ Wí hä̖́yú̖ thaa naphaḏe ihayḏi Paul-di Barnabas óetu̖ˀan, “Jaho gawáymú-í tꞌä̖hkí búˀ eeje, hä̖ä̖ Nanbí Sedó Jôesi Táḏáví tun ä́ntunphaḏe eeje, heḏá hä̖ˀin méesateˀin tíˀûuwin páaḏéˀin ä́nmúuní, gä́nhanginpúuwíḏí tigú híwóˀgí dimän.”

³⁶ Veya bai’ab na’atube sasawar ufunamaim Paul ana not bogaigiwas Barnabas isan eo, “It boro tanamatabir maiye bar merar etei taituwat tema’ama’amaim tanarun tanatit taninanawanih, Regah ana tur nati’imaim tabibinan tana’itin sabuw basit tema’am.

³⁷ Barnabas-á nadaˀ John Mark indáḏíbá dä̂nhúuwíˀin.

³⁷ Nati ana veya Barnabas i kok John Mark tab bairi hitan.

³⁸ Hebo Paul-á wínahíjepí. Iheˀjiḏiḏa̖ˀ natû̖ˀ Mark-á indáḏí wíḏä̂nhûuwípí, gá oe Pamphylia nange dijiˀ ihayḏi ovä̂njoeˀandân, heḏi iwe Mark wíyá wínadaˀpí indáḏí in tꞌôe iˀa̖míˀin.

³⁸ Baise Paul i men kok boro John Mark hitab bairi hitan, anayabin i men bairi hima hai bowabow hibow in yomanin hisawarimih, baise i Pamfilia imaim ihamiyih matabir maiye.

³⁹ Heḏi ívíwo däntu̖hkannandi dänwije. Barnabas-di Mark óekêˀ i-áḏí damú-íḏí, heḏi kophé iweḏi oe Cyprus-piye damää. Hewänbo Paul-dá Silas-á óedeˀman.

³⁹ Nati’imaim Barnabas Paul hairi higam tur fokarih hio, naatu hairi hikusib Barnabas Mark bai hairi wa hibai au Cyprus hin.

⁴⁰ In Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin dívíjûusuˀan Jôesi Táḏáḏí ovä̂nsígíˀá̖yînhûuwíˀin, heḏi damää.

⁴⁰ Paul Silas rubin bai naatu tafaram bihamiy ana veya, baitumatumayah orot rou’ab hibuwih higegewasinih Regah ana manaw ana kabeber wanawanan hiyari’iyih takaifih isan.

⁴¹ In nange Syria-á Cilicia-á i̖ˀge damää, heḏi in méesateˀin tꞌowa ovâykhä̖geˀnan shánkí kayˀindi dívíwä̖ä̖yú̖-íḏí.

⁴¹ Basit Paul misir Syria naatu Silisia wanawanahimaim run remor ekaleisia koufair itih.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.

💬 Explicar Atos 15 no WhatsApp Sobre a Bíblia com IA →