Atos 13
Tewa NT (TEW_WBT) vs VC
1 Oe Antioch búˀ iwe in wéˀgen méesateˀindáḏí wên Jôesi Táḏáví tukheˀmindá heḏá wên iví híˀ ovâyhá̖ˀoˀindá dijiˀ. Ginnân dikhá̖wä̖́: Barnabas-á, Saul-á, Simeon-dá (i-á “Phéndi Sen” gin óetu̖ˀoˀ), Lucius-á (i-á Cyrene nangeˀi namuu), Manaen-dá (i-áḏí heḏá iˀ tsondi Herod-áḏí wéˀge dasôe).
1 Havia então na Igreja de Antioquia profetas e doutores, entre eles Barnabé, Simão, apelidado o Negro, Lúcio de Cirene, Manaém, companheiro de infância do tetrarca Herodes, e Saulo.
2 Wí thaa diwéˀgekwꞌó Nanbí Sedó Jôesi Táḏá óeˀaˀginmä̂äníḏí heḏá dívíha̖a̖ḏä́ˀa̖míḏá, heḏi iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovâytu̖ˀan, “Naaḏi Barnabas-á Saul-áḏí dovä̂ndeˀman wí tꞌôe hä̖ä̖wí dînˀa̖míḏí. Nää-á undá in wíjebá bînsôege-í han dänˀa̖míḏí.”
2 Enquanto celebravam o culto do Senhor, depois de terem jejuado, disse-lhes o Espírito Santo: Separai-me Barnabé e Saulo para a obra a que os tenho destinado.
3 Heḏiho wíyá dívíha̖a̖ḏä́ˀan, heḏi in wíjevîˀḏi dívímankwˀóḏiḏi ovä̂njûusuˀan, heḏi ovä̂nsan.
3 Então, jejuando e orando, impuseram-lhes as mãos e os despediram.
4 Heḏiho Barnabas-á Saul-áḏí damää, iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovä̂ntu̖ˀan waa. John Mark wáˀ indáḏí najiˀ ovä̂nkhä̖geˀnamíḏí. Oe Seleucia búˀpiye dimää, iweḏáháˀ kophé iweḏi wí pꞌojâaḏi Cyprus gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye dimää. Heḏi Salamis búˀ-á dipówá, heḏi iwe Jôesi Táḏáví tun in Huḏíyoví méesate eeje ovâytꞌôeˀoˀ.
4 Enviados assim pelo Espírito Santo, foram a Selêucia e dali navegaram para a ilha de Chipre.
5 — ausente —
5 Chegados a Salamina, pregavam a palavra de Deus nas sinagogas dos judeus. Tinham com eles João para auxiliá-los.
6 In poje senäˀ nä́ˀi pꞌojâaḏi i̖ˀge tꞌä̖hkí dijiˀ, ihayḏáháˀ oe Paphos búˀ dipówá. Iwe wí Huḏíyo sen óemûˀ, Bar-Jesus gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ (Greek tundi “Elymas” gin nakhá̖wä̖́). I-á pínnándi namuu heḏi natû̖ˀ i-á Jôesi Táḏáví tukheˀbi-ân namuu, hewänbo ihójomáa.
6 Percorreram toda a ilha até Pafos e acharam um judeu chamado Barjesus, mago e falso profeta,
7 Nä́ˀi sendá iˀ nangewi tsondi Sergius Paulus-ví kꞌema ûnmuu. Sergius Paulus-á hânho há̖ˀi sen namuu, heḏi Jôesi Táḏáví híˀ natꞌôeyandaˀḏi Barnabas-á Saul-á ovä̂ntu̖hkánnan.
7 que vivia na companhia do procônsul Sérgio Paulo, homem sensato. Este chamou Barnabé e Saulo, e exprimiu-lhes o desejo de ouvir a palavra de Deus.
8 Hebo nä́ˀi pínnándi nadaˀ ovä̂nkhâ̖a̖ˀa̖míḏí, heḏânho iˀ tsondiˀ óetu̖máa, “Wíviwä̖ä̖yú̖-ípí háa wóetu̖máaˀin.”
8 Mas Élimas, o Mago - pois assim é interpretado o seu nome -, se lhes opunha, procurando desviar da fé o procônsul.
9 Heḏi Saul (nää Paul gin wáˀ óekhá̖yä̖́ˀdeˀ) iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ pín taˀgeḏi imáa, heḏi tsíhtáye Elymas óeḏamúndeˀ,
9 Então Saulo, chamado também Paulo, cheio do Espírito Santo, cravou nele os olhos e disse-lhe:
10 heḏi óetu̖ˀan, “U̖-á Penísendiví ay-ân kavêe unmuu, u̖-á wí hójoˀiḏa̖ˀ unmuu, hä̖ä̖wí biˀoˀi-á yä̖ˀḏâapîˀḏa̖ˀ namuu, hä̖ä̖wí híwóˀdi namuuˀi-á nâatꞌay, u̖-á Jôesi Táḏáví taˀgeˀin pꞌôe mânmäägiˀa̖míˀin undaˀ.
10 Filho do demônio, cheio de todo engano e de toda astúcia, inimigo de toda justiça, não cessas de perverter os caminhos retos do Senhor!
11 Nää-á ótꞌôeyanbe, Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏá wóetuhchä̖nukhâymáa, heḏânho untsíˀtꞌaapúuwí, heḏá ívíwo hay thaa iˀ than wänbo wí hí̖yä̖̂ä̖ wänbo wínâamúunípí.” Paul ihíˀbowa ihayḏi wesebo Elymas-ví tsée iwe ûnkhaaḏeeḏi tꞌä̖hkí ûnkhunpóe, heḏi oepiyá nä́äpiyá najiḏi wí toˀwí óetu̖wä̖máa óepaamáˀve-íḏí.
11 Eis que agora está sobre ti a mão do Senhor e ficarás cego. Não verás o sol até nova ordem! Caíram logo sobre ele a escuridão e as trevas, e, andando à roda, buscava quem lhe desse a mão.
12 Háa Elymas ûnpóeˀin iˀ tsondiḏi óemûˀ ihayḏi Jôesi Táḏáví tun iwä̖yu̖. Iˀ hä̖ä̖wí Nanbí Sedó Jôesi Táḏáví̖ˀgeḏi nahá̖hpóeˀiˀḏi óeháaˀan.
12 À vista deste prodígio, o procônsul abraçou a fé, admirando vivamente a doutrina do Senhor.
13 Paul-áḏí iví kꞌemaˀindáḏí Paphos-di kophé iweḏi dimää, heḏi oe Pamphylia nange iwe Perga búˀ dipówá. Iwe John Mark-di Paul-á Barnabas-á ovä̂njoeˀan heḏáháˀ i-á Jerusalem-piye nawáymää.
13 Paulo e os seus companheiros navegaram de Pafos e chegaram a Perge, na Panfília, de onde João, apartando-se deles, voltou para Jerusalém.
14 Perga iweḏi in wíje damää, heḏáháˀ Antioch búˀ oe Pisidia nange dapówá. Heḏi kaykhanwówá thaa in Huḏíyoví méesateˀay ee datsꞌú̖ Jôesi dä̂nˀaˀginmä̂äníḏí.
14 Mas eles, deixando Perge, foram para Antioquia da Pisídia. Ali entraram em dia de sábado na sinagoga, e sentaram-se.
15 Wí toˀwí wí hä̖́yú̖ háa Moses itaˀnan diweḏi itunnan, heḏá wíyá toˀwí-á hä̖́yú̖-á in Jôesi Táḏáví hä́nˀoeˀin tukheˀmin dâytaˀnan diweḏá itunnan. Dä̂ntunkanbowa ihayḏi in méesate pꞌóˀḏéḏíˀindi toˀwí óetu̖ˀan Barnabas-á Saul-áḏí ovä̂ntu̖ˀa̖míḏí, “Tíˀûuwin páaḏéˀin, ti wên tumakhe wänbo nä́ˀin tꞌowa ovâymä̂äní? Dadaˀḏáho nää ovâyhéeˀa̖mí.”
15 Depois da leitura da lei e dos profetas, mandaram-lhes dizer os chefes da sinagoga: Irmãos, se tendes alguma palavra de exortação ao povo, falai-a.
16 Heḏiho Paul iwí̖núḏí imannan dívítꞌôeyaaníḏí, heḏi ginnân ovâytu̖ˀan: “Un Israel tꞌowa, heḏá un wéˀgen tꞌowa Jôesi bînˀaˀginmäˀindá, bítꞌôeyanbe.
16 Paulo levantou-se, fez um sinal com a mão e falou: Homens de Israel e vós que temeis a Deus, ouvi.
17 Naˀin Israel tꞌowa Jôesi Táḏávíˀpiye ívíwä̖yundeˀ, heḏi hä́nˀoeboˀ iˀḏân nanbí thehtáy pahpáˀin dîndeˀman, heḏá oe Egypt nange dithaa ihayḏi ovâykhä̖geˀnan dívíˀâytꞌowasôewé-íḏí, tobá iwewin wíḏimuupí wänboˀ, heḏáháˀ iví kayḏi hä̖ˀi nange iweḏi ovâypiye.
17 O Deus do povo de Israel escolheu nossos pais e exaltou este povo no tempo em que habitava na terra do Egito, de onde os tirou com o poder de seu braço.
18 Heḏi jónä́ntä̖ pa̖a̖yo ahkon niˀge dijiˀ ihayḏi ovâyˀá̖yîngiˀan.
18 Por espaço de quarenta anos alimentou-os no deserto.
19 Heḏi Jôesi Táḏáḏí ovâykhä̖geˀnan tsé ihay hä̖̂ä̖geˀin tꞌowa nä́ˀi nange Canaan gin dâytu̖ˀan diwe ovâyhá̖a̖nú-íḏí, heḏáháˀ iˀḏi in Israel tꞌowa Canaan ovâywije.
19 Destruiu sete nações na terra de Canaã e distribuiu-lhes por sorte aquela terra durante quase quatrocentos e cinqüenta anos.
20 Jónä́n tä̖gintä̖ḏáháˀ pꞌánä́ntä̖ (450) pa̖a̖yo óehoˀ nä́ˀi tꞌä̖hkí napúuwíḏí. “Iweḏáho Jôesi Táḏáḏí ovâytsonninkwꞌóeˀó, iví tukheˀbi Samuel óesóge puwahay.
20 Em seguida, lhes deu juízes até o profeta Samuel.
21 Heḏi in tꞌowaḏi Samuel óedaaˀan wí kwꞌáyeˀi tsondi ovâysôege-íḏí, iˀ wéˀgeˀi nangeˀin tꞌowa dínˀä́n waagibá, heḏiho Jôesi Táḏáḏí Saul ovâymä́gi, i-á Kish-ví ay ûnmuu, heḏi in Benjamin-bí ây iweḏiˀiˀbáho namuu. Saul-á jónä́ntä̖ (40) pa̖a̖yo inbí kwꞌáyeˀi tsondi dínmuu.
21 Pediram então um rei, e Deus lhes deu, por quarenta anos, Saul, filho de Cis, da tribo de Benjamim.
22 Ihayḏiho híwóhpí iˀandi Jôesi Táḏáḏí óejâaˀan, heḏi David óesóge inbí kwꞌáyeˀi tsondi dínmúuníḏí, i-á Jesse-ví ay ûnmuu. Jôesi Táḏá natú̖, ‘Naa dînhanginná David-ví ánshaa-á navîˀ waagibá ûnmuuˀin, heḏá i-á hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí háa naa otú̖ waa ikanhûuwí.’
22 Depois, Deus o rejeitou e mandou-lhes Davi como rei, de quem deu este testemunho: Achei Davi, filho de Jessé, homem segundo o meu coração, que fará todas as minhas vontades.
23 Jôesi Táḏá iví tun imä́gi David-ví thehtáy pahpáˀây iweḏi wí naˀä̖ˀin nä́ˀin Israel-win tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, heḏi i-áho nää napówá, i-á Jesus-ânho namuu.
23 De sua descendência, conforme a promessa, Deus fez sair para Israel o Salvador Jesus.
24 “Hewänbo waˀḏi Jesus iví tꞌôe itsꞌanˀanpíḏíboˀ, John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiˀḏi in Israel-win tꞌowa tꞌä̖hkí ovâytu̖máa, ‘Unbí tꞌaywóˀdi binjoeˀan, ihayḏânho wâypꞌóˀpꞌoeˀa̖mí.’
24 João tinha pregado, desde antes da sua vinda, o batismo do arrependimento a todo o povo de Israel.
25 Heḏi John iví tꞌôe ibowakhâyˀoˀ ihayḏi, ihayḏa̖ˀ ovâytu̖máa, ‘Ti naa-ân iˀ bîntsíkhaˀmáaˀiˀ omuu gin íˀándeˀ? Naa-á joe. Bítꞌôeyanbe, naví shánkí tíˀúugá wíyá toˀwí napowagíˀo, i-á naví shánkí itsonmáaˀiˀ namuu. Naa ihay híwóˀdi wóˀmuupí iví anto wänbo dônpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí,’ ginnânho John natú̖.
25 Terminando a sua carreira, dizia: Eu não sou aquele que vós pensais, mas após mim virá aquele de quem não sou digno de desatar o calçado.
26 “Tíˀûuwin páaḏéˀin, un Abraham-bí ây iweḏiˀin ímuuˀindá heḏá un wéˀgen tꞌowa Jôesi Táḏá bînˀaˀginmäˀindá, undáḏí naˀindáḏí Jôesi Táḏáḏí dítu̖ˀan háḏíḏí in tꞌowa ovâyˀaywondeˀin.
26 Irmãos, filhos de Abraão, e os que entre vós temem a Deus: a nós é que foi dirigida a mensagem de salvação.
27 Hewänbo in tꞌowa Jerusalem dithaaˀin heḏá inbí tsonnindá taˀgendi wíḏínhanginnáhpí toˀ Jesus namuuˀin, heḏá iˀ híˀ Jôesi Táḏáví tukheˀmin Jesus-ví̖ˀgeḏi dâytaˀnandi wíḏikaˀpóyaˀpí. Tobá inbí méesate eeje kaykhanwówá thaa waa nä́ˀi híˀ dâytundo wänboˀ, híwó wíḏikaˀpóyaˀpí. Heḏânho ditú̖ Jesus óeháyjíˀin ûnkhâyˀäˀ, heḏiho háa in Jôesi Táḏáví hä́nˀoeˀin tukheˀmin dâytaˀnan waa taˀgendi napóe.
27 Com efeito, os habitantes de Jerusalém e os seus magistrados não conheceram Jesus, e, sentenciando-o, cumpriram os oráculos dos profetas, que cada sábado são lidos.
28 Hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí Jesus óeˀandi Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ho nataˀmuu. Nä́ˀin tꞌowaḏi Pilate óedaaˀan natsonpúuwíḏí Jesus óeháyjíḏí, tobá wên tꞌaywóˀnin wíˀônshaapí wänboˀ. Heḏi han óeˀandá nachuuḏá in phéˀwin diweḏi óewá̖ve, heḏá wí tꞌowápho ee óekꞌûˀ.
28 Embora não achassem nele culpa alguma de morte, pediram a Pilatos que lhe tirasse a vida.
29 — ausente —
29 Depois de realizarem todas as coisas que dele estavam escritas, tirando-o do madeiro, puseram-no num sepulcro.
30 “Hewänbo Jôesi Táḏáḏí óewáywówápaa. Hä̖́yä́n wänbo wên tꞌowavíˀpiye Jesus ipikeeyan, indá dimuu in toˀwên óeyu̖u̖honnin Galilee iweḏi Jerusalem iwehay waˀ nachuupíḏíboˀ. Heḏi nä́ˀin tꞌowaḏá wéˀgen tꞌowa ovâytu̖máa nawáywówápóeˀin dâymûˀ.
30 Mas Deus o ressuscitou dentre os mortos.
31 — ausente —
31 Durante muitos dias apareceu àqueles que com ele subiram da Galiléia a Jerusalém, os quais até agora são testemunhas dele junto ao povo.
32 “Heḏi nää-á naˀindá wáˀ nä́ˀiˀ híwóˀdi tun wâytꞌôeˀoˀ: Jôesi Táḏá nanbí hehä̖̂ä̖wi thehtáy pahpáˀin iví tun imä́gi Jesus óewáywówápakhâymáaˀin, heḏi háa ovâytu̖ˀan waa naˀin inbí ây iweḏiˀin gimuuˀingîˀ iˀan. In eeḏiˀin Psalm diwebo háa Jôesi Táḏáḏí Jesus óetu̖ˀan waa ginnân nataˀmuu:
32 Nós vos anunciamos: a promessa feita a nossos pais,
33 — ausente —
33 Deus a tem cumprido diante de nós, seus filhos, suscitando Jesus, como também está escrito no Salmo segundo: Tu és meu Filho, eu hoje te gerei {Sl 2,7}.
34 Wíyá wáygé Jôesi Táḏá gin wáˀ natú̖:Heḏi nä́ˀi híˀ-á ginnân natundaˀ: Jesus-ví túˀ-á wíˀûnseejé-ípí gá óewáywówápakhâymáaḏân, heḏi háˀto wíyá nachuu-í.
34 Que Deus o ressuscitou dentre os mortos, para nunca mais tornar à corrupção, ele o declarou desta maneira: Eu vos darei as coisas sagradas prometidas a Davi {Is 55,3}.
35 Heḏânho David-di wây-á wéhpêe Psalm itaˀnan diwe Jôesi Táḏá gin óetu̖ˀan:
35 E diz também noutra passagem: Não permitirás que teu Santo experimente a corrupção {Sl 15,10}.
36 David-á wíˀbo iví̖ˀgeḏi wíˀihíˀmáapí. Iví thaa waˀ nawówájiˀ ihayḏi háa Jôesi Táḏáḏí óetu̖ˀan waa iví tꞌowagîˀ iˀan, ihayḏáháˀ nachuu, heḏi iví páaḏé kä̖ˀä̖ä̖ˀin ovâykhä̖ˀkwꞌóḏi iwebá óekhä̖ˀkꞌûˀ, heḏiho iví túˀho ûnsije.
36 Ora, Davi, depois de ter servido em vida aos desígnios de Deus, morreu. Foi reunido a seus pais e experimentou a corrupção.
37 Hewänbo Jesus-ví túˀ-á wíˀûnsijepí, i-á iˀ Jôesi Táḏáḏí óewáywówápaaˀi namuu.
37 Mas aquele a quem Deus ressuscitou não experimentou a corrupção.
38 “Tíˀûuwin páaḏéˀin, naa odaˀ íkapóewíˀin nä́ˀin nää wâytu̖hkankhâymáaˀin: Háa Jesus iˀannin namuuḏi unbí tꞌaywóˀdi wovâyˀowóejé-í. Tobá iˀ tsontun Moses itaˀnandi bînˀaˀginnamíḏí úvíkhä̖ä̖ḏe wänboˀ, háˀto unbí tꞌaywóˀdi wovâyjâaˀa̖mí, hewänbo Jesus-víˀpiye úvíwä̖yundeḏáho wovâyjâaˀa̖mí-ákun.
38 Sabei, pois, irmãos, que por ele se vos anuncia a remissão dos pecados.
39 — ausente —
39 Todo aquele que crê é justificado por ele de tudo aquilo que não pôde ser pela Lei de Moisés.
40 Nää undá bíˀá̖yîngiˀan heḏânho nä́ˀin Jôesi Táḏáví híˀ iví tukheˀmin dâytaˀnannin wíˀúnpúuwípíḏí:
40 Cuidai, pois, que não venha sobre vós o que foi dito pelos profetas:
41 — ausente —
41 Vede, ó desprezadores, pasmai e morrei de espanto. Pois eu vou realizar uma obra em vossos dias, obra a que não creríeis, se alguém vo-la contasse {Hab 1,5}.
42 Paul ihíˀbowa, heḏi i-áḏí Barnabas-áḏí iˀ Huḏíyoví méesate iweḏi dapeemän dihayḏi in tꞌowa didaˀjiˀ owáy wíyá kaykhanwówá thaa nä́ˀi hä̖ä̖wí ditꞌoe i̖ˀgeḏibá shánkí ovâyhéeˀa̖míˀin,
42 Ao saírem, rogavam que lhes repetissem essas palavras no sábado seguinte.
43 heḏi dínwéˀgekꞌeweˀ dihayḏi, báyékí in tꞌowa Paul-áḏí Barnabas-áḏí dimää, heḏi in wíjeḏi ovâytumakheˀan Jôesi Táḏáví sígísehkanä iwe dívíwä̖yu̖hûuwíḏí. Wáy wên nä́ˀin tꞌowa-á Huḏíyo dimuu, wây-á wêndá Huḏíyo dimuupí wänbo in Huḏíyoví khuubá dâyhon.
43 Depois que a assembléia terminou, muitos judeus e prosélitos devotos seguiram Paulo e Barnabé, os quais com muitas palavras os exortavam a perseverar na graça de Deus.
44 Wíyá jâaḏi iˀ kaykhanwówá thaa nanáˀ diwe, tꞌä̖hkí waa in búˀwin tꞌowa dívíwéˀgeˀan nä́ˀi Jôesi Táḏáví tun Paul-áḏí Barnabas-áḏí dä̂ntꞌôeˀoḏi ditꞌoe-íḏí.
44 No sábado seguinte, afluiu quase toda a cidade para ouvir a palavra de Deus.
45 In Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindi nä́ˀin báyékí tꞌowa in wíjevíˀpiye dimändi ovâymûˀ ihayḏi, ívíwo dithúupóe, heḏi ovâytu̖máa Paul-ví híˀ-á taˀgen wíˀûnmuupí, heḏá iví̖ˀgeḏá híwóhpí dívíhéeˀan.
45 Os judeus, vendo a multidão, encheram-se de inveja e puseram-se a protestar com injúrias contra o que Paulo falava.
46 Hebo Paul-áḏí Barnabas-áḏí khunwôedaˀginpíḏíboˀ ovâyhéeˀan. Ginnân datú̖: “Nakhâyˀä̖ˀ Jôesi Táḏáví híˀ un Huḏíyo páaḏé wâytꞌôeˀa̖míˀin, heḏiho han änˀan. Hebo bînjoegiˀandi úvíkeejoˀ undá in wówátsi nahándepíˀin bînkáyjíˀin wíˀímuupíˀin, heḏânho nää naˀindi wâyjoekankhâymáa, heḏá in Huḏíyo dimuupíˀinbíˀpiye gamän,
46 Então Paulo e Barnabé disseram-lhes resolutamente: Era a vós que em primeiro lugar se devia anunciar a palavra de Deus. Mas, porque a rejeitais e vos julgais indignos da vida eterna, eis que nos voltamos para os pagãos.
47 gá Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí iví taˀnin diwe naˀin ginnân dítu̖ˀandân:
47 Porque o Senhor assim no-lo mandou: Eu te estabeleci para seres luz das nações, e levares a salvação até os confins da terra {Is 49,6}.
48 In Huḏíyo dimuupíˀin iwebá dijiˀin nä́ˀi híˀ ditꞌoeḏi hânho dihíhchanpóe, heḏi ditú̖, “Nanbí Sedó Jôesi Táḏáví híˀ híwóˀdi ûnmuu.” Heḏi tꞌä̖hkí in toˀwên Jôesi Táḏáḏí ovâydeˀmannin nä́ˀin wówátsi nahándepíˀin dâykáyjíḏí ivíˀpiye dívíwä̖yu̖.
48 Estas palavras encheram de alegria os pagãos que glorificavam a palavra do Senhor. Todos os que estavam predispostos para a vida eterna fizeram ato de fé.
49 Heḏi shánkí wänbo tꞌowa iˀ nange tꞌä̖hkí dikwꞌóˀnin Nanbí Sedó Jôesi Táḏáví tun ditꞌoemän.
49 Divulgava-se, assim, a palavra do Senhor por toda a região.
50 Hewänbo in Huḏíyoḏi in búˀwin kwiyä̖ˀ koḏitꞌowa dimuuˀin Jôesi Táḏá óeˀaˀginnin ovâytꞌeˀyaˀnan, heḏá in senäˀ kwꞌáyeˀin dimuuˀin wáˀ, heḏiho nä́ˀindá Paul-á Barnabas-á ovä̂njänäkíˀan heḏá inbí nan diweḏi ovä̂nkhehpiye.
50 Mas os judeus instigaram certas mulheres religiosas da aristocracia e os principais da cidade, que excitaram uma perseguição contra Paulo e Barnabé e os expulsaram do seu território.
51 Heḏiho inbí anto iweḏi dä̂nnaˀjeepíḏi in tꞌowa ovâykeeya̖míḏí koḏi wíḏívíˀanpíˀin, heḏáháˀ nä́ˀi wêe búˀ Iconium eepiye damää.
51 Estes sacudiram contra eles o pó dos seus pés, e foram a Icônio.
52 Heḏi in Antioch búˀ dithaaˀin Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin hânho dihíhchanpóe, heḏá pín taˀgeḏá iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á dâymáa.
52 Os discípulos, por sua vez, estavam cheios de alegria e do Espírito Santo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.