Atos 13
Tewa NT (TEW_WBT) vs NVI
1 Oe Antioch búˀ iwe in wéˀgen méesateˀindáḏí wên Jôesi Táḏáví tukheˀmindá heḏá wên iví híˀ ovâyhá̖ˀoˀindá dijiˀ. Ginnân dikhá̖wä̖́: Barnabas-á, Saul-á, Simeon-dá (i-á “Phéndi Sen” gin óetu̖ˀoˀ), Lucius-á (i-á Cyrene nangeˀi namuu), Manaen-dá (i-áḏí heḏá iˀ tsondi Herod-áḏí wéˀge dasôe).
1 Na igreja de Antioquia havia profetas e mestres: Barnabé, Simeão, chamado Níger, Lúcio de Cirene, Manaém, que fora criado com Herodes, o tetrarca, e Saulo.
2 Wí thaa diwéˀgekwꞌó Nanbí Sedó Jôesi Táḏá óeˀaˀginmä̂äníḏí heḏá dívíha̖a̖ḏä́ˀa̖míḏá, heḏi iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovâytu̖ˀan, “Naaḏi Barnabas-á Saul-áḏí dovä̂ndeˀman wí tꞌôe hä̖ä̖wí dînˀa̖míḏí. Nää-á undá in wíjebá bînsôege-í han dänˀa̖míḏí.”
2 Enquanto adoravam ao Senhor e jejuavam, disse o Espírito Santo: "Separem-me Barnabé e Saulo para a obra a que os tenho chamado".
3 Heḏiho wíyá dívíha̖a̖ḏä́ˀan, heḏi in wíjevîˀḏi dívímankwˀóḏiḏi ovä̂njûusuˀan, heḏi ovä̂nsan.
3 Assim, depois de jejuar e orar, impuseram-lhes as mãos e os enviaram.
4 Heḏiho Barnabas-á Saul-áḏí damää, iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovä̂ntu̖ˀan waa. John Mark wáˀ indáḏí najiˀ ovä̂nkhä̖geˀnamíḏí. Oe Seleucia búˀpiye dimää, iweḏáháˀ kophé iweḏi wí pꞌojâaḏi Cyprus gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye dimää. Heḏi Salamis búˀ-á dipówá, heḏi iwe Jôesi Táḏáví tun in Huḏíyoví méesate eeje ovâytꞌôeˀoˀ.
4 Enviados pelo Espírito Santo, desceram a Selêucia e dali navegaram para Chipre.
5 — ausente —
5 Chegando em Salamina, proclamaram a palavra de Deus nas sinagogas judaicas. João estava com eles como auxiliar.
6 In poje senäˀ nä́ˀi pꞌojâaḏi i̖ˀge tꞌä̖hkí dijiˀ, ihayḏáháˀ oe Paphos búˀ dipówá. Iwe wí Huḏíyo sen óemûˀ, Bar-Jesus gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ (Greek tundi “Elymas” gin nakhá̖wä̖́). I-á pínnándi namuu heḏi natû̖ˀ i-á Jôesi Táḏáví tukheˀbi-ân namuu, hewänbo ihójomáa.
6 Viajaram por toda a ilha, até que chegaram a Pafos. Ali encontraram um judeu, chamado Barjesus, que praticava magia e era falso profeta.
7 Nä́ˀi sendá iˀ nangewi tsondi Sergius Paulus-ví kꞌema ûnmuu. Sergius Paulus-á hânho há̖ˀi sen namuu, heḏi Jôesi Táḏáví híˀ natꞌôeyandaˀḏi Barnabas-á Saul-á ovä̂ntu̖hkánnan.
7 Ele era assessor do procônsul Sérgio Paulo. O procônsul, sendo homem culto, mandou chamar Barnabé e Saulo, porque queria ouvir a palavra de Deus.
8 Hebo nä́ˀi pínnándi nadaˀ ovä̂nkhâ̖a̖ˀa̖míḏí, heḏânho iˀ tsondiˀ óetu̖máa, “Wíviwä̖ä̖yú̖-ípí háa wóetu̖máaˀin.”
8 Mas Elimas, o mágico ( esse é o significado do seu nome ) opôs-se a eles e tentava desviar da fé o procônsul.
9 Heḏi Saul (nää Paul gin wáˀ óekhá̖yä̖́ˀdeˀ) iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ pín taˀgeḏi imáa, heḏi tsíhtáye Elymas óeḏamúndeˀ,
9 Então Saulo, também chamado Paulo, cheio do Espírito Santo, olhou firmemente para Elimas e disse:
10 heḏi óetu̖ˀan, “U̖-á Penísendiví ay-ân kavêe unmuu, u̖-á wí hójoˀiḏa̖ˀ unmuu, hä̖ä̖wí biˀoˀi-á yä̖ˀḏâapîˀḏa̖ˀ namuu, hä̖ä̖wí híwóˀdi namuuˀi-á nâatꞌay, u̖-á Jôesi Táḏáví taˀgeˀin pꞌôe mânmäägiˀa̖míˀin undaˀ.
10 "Filho do diabo e inimigo de tudo o que é justo! Você está cheio de toda espécie de engano e maldade. Quando é que vai parar de perverter os retos caminhos do Senhor?
11 Nää-á ótꞌôeyanbe, Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏá wóetuhchä̖nukhâymáa, heḏânho untsíˀtꞌaapúuwí, heḏá ívíwo hay thaa iˀ than wänbo wí hí̖yä̖̂ä̖ wänbo wínâamúunípí.” Paul ihíˀbowa ihayḏi wesebo Elymas-ví tsée iwe ûnkhaaḏeeḏi tꞌä̖hkí ûnkhunpóe, heḏi oepiyá nä́äpiyá najiḏi wí toˀwí óetu̖wä̖máa óepaamáˀve-íḏí.
11 Saiba agora que a mão do Senhor está contra você, e você ficará cego e incapaz de ver a luz do sol durante algum tempo". Imediatamente vieram sobre ele névoa e escuridão, e ele, tateando, procurava quem o guiasse pela mão.
12 Háa Elymas ûnpóeˀin iˀ tsondiḏi óemûˀ ihayḏi Jôesi Táḏáví tun iwä̖yu̖. Iˀ hä̖ä̖wí Nanbí Sedó Jôesi Táḏáví̖ˀgeḏi nahá̖hpóeˀiˀḏi óeháaˀan.
12 O procônsul, vendo o que havia acontecido, creu, profundamente impressionado com o ensino do Senhor.
13 Paul-áḏí iví kꞌemaˀindáḏí Paphos-di kophé iweḏi dimää, heḏi oe Pamphylia nange iwe Perga búˀ dipówá. Iwe John Mark-di Paul-á Barnabas-á ovä̂njoeˀan heḏáháˀ i-á Jerusalem-piye nawáymää.
13 De Pafos, Paulo e seus companheiros navegaram para Perge, na Panfília. João os deixou ali e voltou para Jerusalém.
14 Perga iweḏi in wíje damää, heḏáháˀ Antioch búˀ oe Pisidia nange dapówá. Heḏi kaykhanwówá thaa in Huḏíyoví méesateˀay ee datsꞌú̖ Jôesi dä̂nˀaˀginmä̂äníḏí.
14 De Perge prosseguiram até Antioquia da Pisídia. No sábado, entraram na sinagoga e se assentaram.
15 Wí toˀwí wí hä̖́yú̖ háa Moses itaˀnan diweḏi itunnan, heḏá wíyá toˀwí-á hä̖́yú̖-á in Jôesi Táḏáví hä́nˀoeˀin tukheˀmin dâytaˀnan diweḏá itunnan. Dä̂ntunkanbowa ihayḏi in méesate pꞌóˀḏéḏíˀindi toˀwí óetu̖ˀan Barnabas-á Saul-áḏí ovä̂ntu̖ˀa̖míḏí, “Tíˀûuwin páaḏéˀin, ti wên tumakhe wänbo nä́ˀin tꞌowa ovâymä̂äní? Dadaˀḏáho nää ovâyhéeˀa̖mí.”
15 Depois da leitura da Lei e dos Profetas, os chefes da sinagoga lhes mandaram dizer: "Irmãos, se vocês têm uma mensagem de encorajamento para o povo, falem".
16 Heḏiho Paul iwí̖núḏí imannan dívítꞌôeyaaníḏí, heḏi ginnân ovâytu̖ˀan: “Un Israel tꞌowa, heḏá un wéˀgen tꞌowa Jôesi bînˀaˀginmäˀindá, bítꞌôeyanbe.
16 Pondo-se de pé, Paulo fez sinal com a mão e disse: "Israelitas e gentios que temem a Deus, ouçam-me!
17 Naˀin Israel tꞌowa Jôesi Táḏávíˀpiye ívíwä̖yundeˀ, heḏi hä́nˀoeboˀ iˀḏân nanbí thehtáy pahpáˀin dîndeˀman, heḏá oe Egypt nange dithaa ihayḏi ovâykhä̖geˀnan dívíˀâytꞌowasôewé-íḏí, tobá iwewin wíḏimuupí wänboˀ, heḏáháˀ iví kayḏi hä̖ˀi nange iweḏi ovâypiye.
17 O Deus do povo de Israel escolheu nossos antepassados, e exaltou o povo durante a sua permanência no Egito; com grande poder os fez sair daquele país
18 Heḏi jónä́ntä̖ pa̖a̖yo ahkon niˀge dijiˀ ihayḏi ovâyˀá̖yîngiˀan.
18 e os aturou no deserto durante cerca de quarenta anos.
19 Heḏi Jôesi Táḏáḏí ovâykhä̖geˀnan tsé ihay hä̖̂ä̖geˀin tꞌowa nä́ˀi nange Canaan gin dâytu̖ˀan diwe ovâyhá̖a̖nú-íḏí, heḏáháˀ iˀḏi in Israel tꞌowa Canaan ovâywije.
19 Ele destruiu sete nações em Canaã e deu a terra delas como herança ao seu povo.
20 Jónä́n tä̖gintä̖ḏáháˀ pꞌánä́ntä̖ (450) pa̖a̖yo óehoˀ nä́ˀi tꞌä̖hkí napúuwíḏí. “Iweḏáho Jôesi Táḏáḏí ovâytsonninkwꞌóeˀó, iví tukheˀbi Samuel óesóge puwahay.
20 Tudo isso levou cerca de quatrocentos e cinqüenta anos. "Depois disso, ele lhes deu juízes até o tempo do profeta Samuel.
21 Heḏi in tꞌowaḏi Samuel óedaaˀan wí kwꞌáyeˀi tsondi ovâysôege-íḏí, iˀ wéˀgeˀi nangeˀin tꞌowa dínˀä́n waagibá, heḏiho Jôesi Táḏáḏí Saul ovâymä́gi, i-á Kish-ví ay ûnmuu, heḏi in Benjamin-bí ây iweḏiˀiˀbáho namuu. Saul-á jónä́ntä̖ (40) pa̖a̖yo inbí kwꞌáyeˀi tsondi dínmuu.
21 Então o povo pediu um rei, e Deus lhes deu Saul, filho de Quis, da tribo de Benjamim, que reinou quarenta anos.
22 Ihayḏiho híwóhpí iˀandi Jôesi Táḏáḏí óejâaˀan, heḏi David óesóge inbí kwꞌáyeˀi tsondi dínmúuníḏí, i-á Jesse-ví ay ûnmuu. Jôesi Táḏá natú̖, ‘Naa dînhanginná David-ví ánshaa-á navîˀ waagibá ûnmuuˀin, heḏá i-á hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí háa naa otú̖ waa ikanhûuwí.’
22 Depois de rejeitar Saul, levantou-lhes Davi como rei, sobre quem testemunhou: ‘Encontrei Davi, filho de Jessé, homem segundo o meu coração; ele fará tudo o que for da minha vontade’.
23 Jôesi Táḏá iví tun imä́gi David-ví thehtáy pahpáˀây iweḏi wí naˀä̖ˀin nä́ˀin Israel-win tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, heḏi i-áho nää napówá, i-á Jesus-ânho namuu.
23 "Da descendência desse homem Deus trouxe a Israel o Salvador Jesus, como prometera.
24 “Hewänbo waˀḏi Jesus iví tꞌôe itsꞌanˀanpíḏíboˀ, John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiˀḏi in Israel-win tꞌowa tꞌä̖hkí ovâytu̖máa, ‘Unbí tꞌaywóˀdi binjoeˀan, ihayḏânho wâypꞌóˀpꞌoeˀa̖mí.’
24 Antes da vinda de Jesus, João pregou um batismo de arrependimento para todo o povo de Israel.
25 Heḏi John iví tꞌôe ibowakhâyˀoˀ ihayḏi, ihayḏa̖ˀ ovâytu̖máa, ‘Ti naa-ân iˀ bîntsíkhaˀmáaˀiˀ omuu gin íˀándeˀ? Naa-á joe. Bítꞌôeyanbe, naví shánkí tíˀúugá wíyá toˀwí napowagíˀo, i-á naví shánkí itsonmáaˀiˀ namuu. Naa ihay híwóˀdi wóˀmuupí iví anto wänbo dônpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí,’ ginnânho John natú̖.
25 Quando estava completando sua carreira, João disse: ‘Quem vocês pensam que eu sou? Não sou quem vocês pensam. Mas eis que vem depois de mim aquele cujas sandálias não sou digno nem de desamarrar’.
26 “Tíˀûuwin páaḏéˀin, un Abraham-bí ây iweḏiˀin ímuuˀindá heḏá un wéˀgen tꞌowa Jôesi Táḏá bînˀaˀginmäˀindá, undáḏí naˀindáḏí Jôesi Táḏáḏí dítu̖ˀan háḏíḏí in tꞌowa ovâyˀaywondeˀin.
26 "Irmãos, filhos de Abraão, e gentios que temem a Deus, a nós foi enviada esta mensagem de salvação.
27 Hewänbo in tꞌowa Jerusalem dithaaˀin heḏá inbí tsonnindá taˀgendi wíḏínhanginnáhpí toˀ Jesus namuuˀin, heḏá iˀ híˀ Jôesi Táḏáví tukheˀmin Jesus-ví̖ˀgeḏi dâytaˀnandi wíḏikaˀpóyaˀpí. Tobá inbí méesate eeje kaykhanwówá thaa waa nä́ˀi híˀ dâytundo wänboˀ, híwó wíḏikaˀpóyaˀpí. Heḏânho ditú̖ Jesus óeháyjíˀin ûnkhâyˀäˀ, heḏiho háa in Jôesi Táḏáví hä́nˀoeˀin tukheˀmin dâytaˀnan waa taˀgendi napóe.
27 O povo de Jerusalém e seus governantes não reconheceram Jesus, mas, ao condená-lo, cumpriram as palavras dos profetas, que são lidas todos os sábados.
28 Hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí Jesus óeˀandi Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ho nataˀmuu. Nä́ˀin tꞌowaḏi Pilate óedaaˀan natsonpúuwíḏí Jesus óeháyjíḏí, tobá wên tꞌaywóˀnin wíˀônshaapí wänboˀ. Heḏi han óeˀandá nachuuḏá in phéˀwin diweḏi óewá̖ve, heḏá wí tꞌowápho ee óekꞌûˀ.
28 Mesmo não achando motivo legal para uma sentença de morte, pediram a Pilatos que o mandasse executar.
29 — ausente —
29 Tendo cumprido tudo o que estava escrito a respeito dele, tiraram-no do madeiro e o colocaram num sepulcro.
30 “Hewänbo Jôesi Táḏáḏí óewáywówápaa. Hä̖́yä́n wänbo wên tꞌowavíˀpiye Jesus ipikeeyan, indá dimuu in toˀwên óeyu̖u̖honnin Galilee iweḏi Jerusalem iwehay waˀ nachuupíḏíboˀ. Heḏi nä́ˀin tꞌowaḏá wéˀgen tꞌowa ovâytu̖máa nawáywówápóeˀin dâymûˀ.
30 Mas Deus o ressuscitou dos mortos,
31 — ausente —
31 e, por muitos dias, foi visto por aqueles que tinham ido com ele da Galiléia para Jerusalém. Eles agora são testemunhas dele para o povo.
32 “Heḏi nää-á naˀindá wáˀ nä́ˀiˀ híwóˀdi tun wâytꞌôeˀoˀ: Jôesi Táḏá nanbí hehä̖̂ä̖wi thehtáy pahpáˀin iví tun imä́gi Jesus óewáywówápakhâymáaˀin, heḏi háa ovâytu̖ˀan waa naˀin inbí ây iweḏiˀin gimuuˀingîˀ iˀan. In eeḏiˀin Psalm diwebo háa Jôesi Táḏáḏí Jesus óetu̖ˀan waa ginnân nataˀmuu:
32 "Nós lhes anunciamos as boas novas: o que Deus prometeu a nossos antepassados
33 — ausente —
33 ele cumpriu para nós, seus filhos, ressuscitando Jesus, como está escrito no Salmo segundo: ‘Tu és meu filho; eu hoje te gerei’.
34 Wíyá wáygé Jôesi Táḏá gin wáˀ natú̖:Heḏi nä́ˀi híˀ-á ginnân natundaˀ: Jesus-ví túˀ-á wíˀûnseejé-ípí gá óewáywówápakhâymáaḏân, heḏi háˀto wíyá nachuu-í.
34 O fato de que Deus o ressuscitou dos mortos, para que nunca entrasse em decomposição, é declarado nestas palavras: ‘Eu lhes dou as santas e fiéis bênçãos prometidas a Davi’.
35 Heḏânho David-di wây-á wéhpêe Psalm itaˀnan diwe Jôesi Táḏá gin óetu̖ˀan:
35 Assim ele diz noutra passagem: ‘Não permitirás que o teu Santo sofra decomposição’.
36 David-á wíˀbo iví̖ˀgeḏi wíˀihíˀmáapí. Iví thaa waˀ nawówájiˀ ihayḏi háa Jôesi Táḏáḏí óetu̖ˀan waa iví tꞌowagîˀ iˀan, ihayḏáháˀ nachuu, heḏi iví páaḏé kä̖ˀä̖ä̖ˀin ovâykhä̖ˀkwꞌóḏi iwebá óekhä̖ˀkꞌûˀ, heḏiho iví túˀho ûnsije.
36 "Tendo, pois, Davi servido ao propósito de Deus em sua geração, adormeceu, foi sepultado com os seus antepassados e seu corpo se decompôs.
37 Hewänbo Jesus-ví túˀ-á wíˀûnsijepí, i-á iˀ Jôesi Táḏáḏí óewáywówápaaˀi namuu.
37 Mas aquele a quem Deus ressuscitou não sofreu decomposição.
38 “Tíˀûuwin páaḏéˀin, naa odaˀ íkapóewíˀin nä́ˀin nää wâytu̖hkankhâymáaˀin: Háa Jesus iˀannin namuuḏi unbí tꞌaywóˀdi wovâyˀowóejé-í. Tobá iˀ tsontun Moses itaˀnandi bînˀaˀginnamíḏí úvíkhä̖ä̖ḏe wänboˀ, háˀto unbí tꞌaywóˀdi wovâyjâaˀa̖mí, hewänbo Jesus-víˀpiye úvíwä̖yundeḏáho wovâyjâaˀa̖mí-ákun.
38 "Portanto, meus irmãos, quero que saibam que mediante Jesus lhes é proclamado o perdão dos pecados.
39 — ausente —
39 Por meio dele, todo aquele que crê é justificado de todas as coisas das quais não podiam ser justificados pela lei de Moisés.
40 Nää undá bíˀá̖yîngiˀan heḏânho nä́ˀin Jôesi Táḏáví híˀ iví tukheˀmin dâytaˀnannin wíˀúnpúuwípíḏí:
40 Cuidem para que não lhes aconteça o que disseram os profetas:
41 — ausente —
41 ‘Olhem, escarnecedores, admirem-se e pereçam; pois nos dias de vocês farei algo que vocês jamais creriam se alguém lhes contasse! ’"
42 Paul ihíˀbowa, heḏi i-áḏí Barnabas-áḏí iˀ Huḏíyoví méesate iweḏi dapeemän dihayḏi in tꞌowa didaˀjiˀ owáy wíyá kaykhanwówá thaa nä́ˀi hä̖ä̖wí ditꞌoe i̖ˀgeḏibá shánkí ovâyhéeˀa̖míˀin,
42 Quando Paulo e Barnabé estavam saindo da sinagoga, o povo os convidou a falar mais a respeito dessas coisas no sábado seguinte.
43 heḏi dínwéˀgekꞌeweˀ dihayḏi, báyékí in tꞌowa Paul-áḏí Barnabas-áḏí dimää, heḏi in wíjeḏi ovâytumakheˀan Jôesi Táḏáví sígísehkanä iwe dívíwä̖yu̖hûuwíḏí. Wáy wên nä́ˀin tꞌowa-á Huḏíyo dimuu, wây-á wêndá Huḏíyo dimuupí wänbo in Huḏíyoví khuubá dâyhon.
43 Despedida a congregação, muitos dos judeus e estrangeiros piedosos convertidos ao judaísmo seguiram Paulo e Barnabé. Estes conversavam com eles, recomendando-lhes que continuassem na graça de Deus.
44 Wíyá jâaḏi iˀ kaykhanwówá thaa nanáˀ diwe, tꞌä̖hkí waa in búˀwin tꞌowa dívíwéˀgeˀan nä́ˀi Jôesi Táḏáví tun Paul-áḏí Barnabas-áḏí dä̂ntꞌôeˀoḏi ditꞌoe-íḏí.
44 No sábado seguinte, quase toda a cidade se reuniu para ouvir a palavra do Senhor.
45 In Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindi nä́ˀin báyékí tꞌowa in wíjevíˀpiye dimändi ovâymûˀ ihayḏi, ívíwo dithúupóe, heḏi ovâytu̖máa Paul-ví híˀ-á taˀgen wíˀûnmuupí, heḏá iví̖ˀgeḏá híwóhpí dívíhéeˀan.
45 Quando os judeus viram a multidão, ficaram cheios de inveja e, blasfemando, contradiziam o que Paulo estava dizendo.
46 Hebo Paul-áḏí Barnabas-áḏí khunwôedaˀginpíḏíboˀ ovâyhéeˀan. Ginnân datú̖: “Nakhâyˀä̖ˀ Jôesi Táḏáví híˀ un Huḏíyo páaḏé wâytꞌôeˀa̖míˀin, heḏiho han änˀan. Hebo bînjoegiˀandi úvíkeejoˀ undá in wówátsi nahándepíˀin bînkáyjíˀin wíˀímuupíˀin, heḏânho nää naˀindi wâyjoekankhâymáa, heḏá in Huḏíyo dimuupíˀinbíˀpiye gamän,
46 Então Paulo e Barnabé lhes responderam corajosamente: "Era necessário anunciar primeiro a vocês a palavra de Deus; uma vez que a rejeitam e não se julgam dignos da vida eterna, agora nos voltamos para os gentios.
47 gá Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí iví taˀnin diwe naˀin ginnân dítu̖ˀandân:
47 Pois assim o Senhor nos ordenou: ‘Eu fiz de você luz para os gentios, para que você leve a salvação até aos confins da terra’ ".
48 In Huḏíyo dimuupíˀin iwebá dijiˀin nä́ˀi híˀ ditꞌoeḏi hânho dihíhchanpóe, heḏi ditú̖, “Nanbí Sedó Jôesi Táḏáví híˀ híwóˀdi ûnmuu.” Heḏi tꞌä̖hkí in toˀwên Jôesi Táḏáḏí ovâydeˀmannin nä́ˀin wówátsi nahándepíˀin dâykáyjíḏí ivíˀpiye dívíwä̖yu̖.
48 Ouvindo isso, os gentios alegraram-se e bendisseram a palavra do Senhor; e creram todos os que haviam sido designados para a vida eterna.
49 Heḏi shánkí wänbo tꞌowa iˀ nange tꞌä̖hkí dikwꞌóˀnin Nanbí Sedó Jôesi Táḏáví tun ditꞌoemän.
49 A palavra do Senhor se espalhava por toda a região.
50 Hewänbo in Huḏíyoḏi in búˀwin kwiyä̖ˀ koḏitꞌowa dimuuˀin Jôesi Táḏá óeˀaˀginnin ovâytꞌeˀyaˀnan, heḏá in senäˀ kwꞌáyeˀin dimuuˀin wáˀ, heḏiho nä́ˀindá Paul-á Barnabas-á ovä̂njänäkíˀan heḏá inbí nan diweḏi ovä̂nkhehpiye.
50 Mas os judeus incitaram as mulheres piedosas de elevada posição e os principais da cidade. E, provocando perseguição contra Paulo e Barnabé, os expulsaram do seu território.
51 Heḏiho inbí anto iweḏi dä̂nnaˀjeepíḏi in tꞌowa ovâykeeya̖míḏí koḏi wíḏívíˀanpíˀin, heḏáháˀ nä́ˀi wêe búˀ Iconium eepiye damää.
51 Estes sacudiram o pó dos seus pés em protesto contra eles e foram para Icônio.
52 Heḏi in Antioch búˀ dithaaˀin Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin hânho dihíhchanpóe, heḏá pín taˀgeḏá iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á dâymáa.
52 Os discípulos continuavam cheios de alegria e do Espírito Santo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.