Mateus 27
Jisas Klays Takaw Teplep Ne (TAW) vs BKJ
1 Man tɨkaknɨŋ, bɨ God nop sɨbogep bɨawl okok sek, Juda bɨawl okok sek kɨli takaw agnɨg agnɨg gɨl, Jisas nop paklun agɨl,
1 E, chegando a manhã, todos os principais sacerdotes e os anciãos do povo tomaram conselho contra Jesus, para o matarem.
2 nop nag lɨl dad amɨl, gapman bɨawl Paylat nop ñɨlak.
2 E eles maniatando-o, levaram-no e o entregaram a Pôncio Pilatos, o governador.
3 Pen Jisas nop kot gɨl, paklɨnɨg gelak nɨŋɨd, Judas ne taynen Jisas nop mɨmug nepin agɨl, mani silpa 30 tek dak ak, bɨ God nop sɨbogep bɨawl okok sek, Juda bɨawl okok sek kɨlop ju dam ñɨnɨg amnak. Amɨl, mani anɨb ak kɨlop ñɨlɨg agak,
3 Então Judas, o que o traíra, vendo que ele fora condenado, arrependeu-se e devolveu as trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e anciãos,
4 Yad tap tɨmel gɨpin agak. Jisas tɨmel ma gup ak pen, nop mɨmug nepin tek kumnɨgab agak. Agek kɨli agɨlak, Ak tap chɨn mel agɨlak. Nak ke nep anɨgɨpan agɨlak.
4 dizendo: Eu pequei, traindo o sangue inocente. E eles disseram: O que é isso para nós? Vê tu isto.
5 Agelak, mani ñɨlak ak God agnɨgep kal awl mɨgan ak dɨyokɨl, am nag ñɨŋak.
5 E ele lançou as moedas de prata no templo, e partindo, foi enforcar-se.
6 Bɨ God nop sɨbogep bɨawl okok mani anɨb ak dɨl agɨlak, Mani anɨb awl, bɨ paklun agɨl mɨmug gɨlak ak nɨm, mani God agnɨgep kal awl ñɨbal ak ayɨp omɨŋal gɨl lɨnɨgun tek ma lup agɨlak.
6 E os principais sacerdotes, tomando as moedas de prata, disseram: Não é lícito colocá-las no tesouro, porque são preço de sangue.
7 Anɨb agɨl, takaw agnɨg agnɨg gɨl aglɨlak. Aglɨl, mani awl lum olap tawnɨgun agɨl, am man wakay olap tawɨlak. Man anɨb ak, binɨb okok kɨli lum yɨgɨl sɨge cheg gelɨgɨpal. Pen man anɨb ak tawɨl agɨlak, Bɨ pal okok nɨb apɨl awl kumel, man wakay anɨb ak dam kɨlop kamnɨgun agɨlak.
7 E, tomando conselho, compraram com elas o campo de um oleiro, para sepultura dos estrangeiros.
8 Agɨl, man wakay anɨb awl, mɨmug nɨŋɨd puŋɨl ñɨbal mani ak dɨl tawɨlak. Anɨgɨl tawel, binɨb okok kɨli yɨb anɨb ak agɨlak, Nɨkɨm Yowak Lum ak agɨlak. Mɨñɨl abe man wakay anɨb ak, yɨb Nɨkɨm Yowak Lum ak apal.
8 Por isso aquele campo tem sido chamado de O Campo de Sangue, até ao dia de hoje.
9 Pen kɨli anɨgɨlak anɨb ak, bɨ God gos ñek agñeb Jelemaya ned agɨl tɨkak tek nep gɨlak. Ne tɨkɨl agak,
9 Então cumpriu-se o que foi dito pelo profeta Jeremias, Dizendo: Eles tomaram as trinta moedas de prata, preço do que foi avaliado, que os filhos de Israel avaliaram,
10 Pen dɨl, dad amɨl, lum yɨgɨl sɨge cheg gelɨgɨpal man wakay ak tawpal agɨl tɨkak. Bɨawl ak yɨp agak tek nep gɨlak agɨl tɨkak.
10 e deram-nas pelo campo do oleiro, assim como me ordenou o Senhor.
11 Jisas nop dad gapman bɨawl Paylat yek ak amel, Paylat ne Jisas nop agnɨŋɨd agak, Nak Juda bɨnonɨm kɨli ak akaŋ agak? Agek Jisas agak, Nɨm nak ke apan ak agak.
11 E Jesus ficou em pé diante do governador; e o governador lhe perguntou, dizendo: És tu o REI DOS JUDEUS? E disse-lhe Jesus: Tu o dizes.
12 Pen bɨ God nop sɨbogep bɨawl okok sek, Juda bɨawl okok sek kɨli nop takaw ogɨnap agelak, ne pen takaw olap ma yɨbɨl agak.
12 E ele quando acusado pelos principais sacerdotes e pelos anciãos, nada respondeu.
13 Anɨgek, gapman bɨawl Paylat agak, Takaw keke agɨl nep agebal ak ma nepan akaŋ agak?
13 Disse-lhe então Pilatos: Não ouves quantas coisas testificam contra ti?
14 Agek, Jisas nop takaw olap ma agek, Paylat gos kuŋay yɨbɨl nɨgak.
14 E ele não respondeu uma palavra sequer, de modo que o governador se admirou muito.
15 Pen Lom gapman bɨawl ak pel sub ak sub ak Pasopa ñɨn awl anɨb ak, ne bɨ nag lep olap nop wɨsɨb agyokolɨgup. Binɨb kɨli bɨ nag lep olap yɨb nop agelɨgɨpal ak, bɨawl ak ne bɨ anɨb ak nop wɨsɨb agyokolɨgup.
15 Ora, o governador costumava soltar um preso durante a festa, quem eles escolhessem.
16 Pen ñɨn anɨb ak, bɨ tap tɨmel golɨgup olap, kɨli nop nɨgtep gɨpal ak dap nag lel yek, yɨb ne ak Balabas.
16 E eles tinham então um preso famoso, chamado Barrabás.
17 — ausente —
17 Portanto, estando eles reunidos, Pilatos disse-lhes: Qual quereis que eu vos solte? Barrabás, ou Jesus, chamado Cristo?
18 — ausente —
18 Pois ele sabia que por inveja o haviam entregado.
19 Pen Paylat bɨawl besɨgep adek ak besɨg mɨdaknɨŋ, bin ne takaw olap agek bɨ olap apek agak, Bin nad anɨb agup, Yad maynab ayaŋ wɨsɨn nepin, bɨ kot gebɨm ak bɨ tep agup agak. Nop takaw kɨles ma agɨnɨmɨn agup agak. Yad wɨsɨn nepin anɨb ak, yɨp jel tɨmel gup agup agak.
19 E, estando ele assentado no tribunal, sua esposa mandou-lhe dizer: Não te envolvas na questão desse justo, porque eu muito sofri hoje em sonho por causa dele.
20 Bɨ God nop sɨbogep bɨawl okok sek, Juda bɨawl okok sek kɨli pen, binɨb okok kɨlop agɨlak, Gapman bɨawl Paylat nop agɨnɨmɨb, Balabas nop wɨsɨb agyokɨl, Jisas nop mab bak alaŋ chɨpɨl pak tɨbɨk lem kumaŋ agɨnɨmɨb agɨlak.
20 Mas os principais sacerdotes e os anciãos persuadiram à multidão a pedir Barrabás, e para Jesus ser morto.
21 Anɨb ak gapman bɨawl ak kɨlop agak, Bɨ omɨŋal awl, an nop tek nɨbop wɨsɨb agyokɨnɨm agak? Agek agɨlak, Balabas nop wɨsɨb agyokɨnɨmɨn agɨlak.
21 O governador lhes respondeu, dizendo: Qual desses dois quereis vós que eu solte? E eles disseram: Barrabás.
22 Agelak Paylat agak, Anɨb apɨm ak, Jisas Bɨ God nop aglup ak apal ak nop tay gɨnɨm agak? Agek, kɨli mɨdupsek agɨlak, Nop mab bak alaŋ chɨpɨl pak tɨbɨk lem kumaŋ agɨlak.
22 Pilatos disse-lhes: O que então eu farei com Jesus, que se chama Cristo? Eles todos disseram: Seja crucificado.
23 Agelak Paylat agak, Taynen? Ne tap tay tɨmel gup agak? Pen takaw agak ak ma nɨŋɨd, takaw dad aplanɨl agɨlak, Nop mab bak alaŋ chɨpɨl pak tɨbɨk lem kumaŋ agɨlak.
23 E o governador lhes perguntou: Por quê? Que mal ele fez? Mas eles clamaram ainda mais, dizendo: Seja crucificado.
24 Agelak takaw ogɨnap sek agen penpen gɨnɨgel tek lup agɨl, Paylat ñɨg dɨl ñɨn lɨ yokɨlɨg kɨlop agak, Bɨ anɨb ak nop paklɨnɨg gebɨm ak, takaw anɨb ak yɨp ma ownɨgab, nɨbop ke adɨkɨd ownɨgab agak.
24 Vendo Pilatos que nada conseguia, mas antes que um tumulto fora criado, tomando água, lavou suas mãos diante da multidão, dizendo: Eu sou inocente do sangue desta pessoa justa. Vede vós.
25 Agek agɨlak, Ak chɨp kɨmɨg chɨn ke agɨlak. Takaw anɨb ak, chɨn sek, ñapay chɨn okok sek nɨgɨnɨgabun agɨlak.
25 E, respondendo todo o povo, disse: O seu sangue seja sobre nós e sobre nossos filhos.
26 Anɨb agelak, Paylat kɨlop Balabas nop wɨsɨb agyokak. Agyokɨl, bɨ chɨm kadɨŋ gep ne okok kɨlop agek, Jisas nop nag dɨl pakɨlak. Pakel, Paylat Jisas nop mab bak alaŋ chɨpɨl pak tɨbɨk lel kumaŋ agɨl, bɨ chɨm kadɨŋ gep ne ogɨnap sek kɨlop ñak.
26 Então lhes soltou Barrabás; e, tendo açoitado Jesus, entregou-o para ser crucificado.
27 Gapman bɨawl bɨ chɨm kadɨŋ gep ne okok kɨli Jisas nop dɨl, dad gapman kal awl ak amɨl, bɨ chɨm kadɨŋ gep okok kɨlop mɨdupsek suk agel, apnan gɨlak.
27 Então os soldados do governador levaram Jesus ao pretório, reuniram junto a ele o batalhão de soldados.
28 Apnan gɨl, chech nop ak tɨgjuwɨl, chech nɨkɨm bɨawl yɨbal tek olap dad apɨl nop lɨñɨlak.
28 E, despindo-o, vestiram-lhe um manto escarlate.
29 Lɨñɨl, nag ñuñu sek okok dad apɨl, bɨnonɨm kay lɨpal kɨmɨg cheg adek bad tek olap gɨl, kɨmɨg cheg nop lɨñɨlak. Lɨñɨl, bɨnonɨm okok kul abe dɨpal agɨl, gamɨl pal olap dɨl Jisas nop ñɨn yɨpɨd kɨd ak ñɨl, apɨl nop kɨgom yɨmɨl, agjulɨg agɨlak, Juda bɨnonɨm kɨli awl pel yenɨmɨn agɨlak.
29 E eles, trançaram uma coroa de espinhos, a colocaram sobre a sua cabeça, e em sua mão direita uma cana; e, ajoelhando diante dele, o zombavam, dizendo: Salve, Rei dos judeus!
30 Anɨb agɨl, nop kɨñuk gɨl, gamɨl kul anɨb ak ju dɨl, nop kɨmɨg dum alaŋ pak pakɨlɨg gɨlak.
30 E, cuspindo nele, tomaram-lhe a cana, e batiam-lhe na cabeça.
31 Nop anɨgɨl agjuwɨl, chech palawl nop lɨñɨlak ak tɨg asɨk dɨl, chech ne ke ak lɨñɨlak. Lɨñɨl, mab bak alaŋ chɨpɨl pak tɨbɨk lɨnɨg poŋɨd amnɨlak.
31 E, depois de o terem zombado, tomaram-lhe o manto, e puseram-lhe as suas próprias vestes e o levaram para crucificá-lo.
32 Kanɨb nab okok dad amɨlɨg nɨgɨlak, bɨ olap taun Saylini nɨb apek. Yɨb ne ak Saymon. Nop kanɨb nebeŋ pakɨl, kɨles gɨl agɨlak, Jisas nop chɨpɨl pak tɨbɨk lɨnɨgabun mab bak awl ak dad amnoŋ agɨlak.
32 E saindo, eles encontraram um homem cireneu, chamado Simão, a quem obrigaram a levar a sua cruz.
33 Agel dɨl, anɨgɨl amɨl, man Chɨp Kɨmɨg Cheg Won apal ak, yɨb Golgota ak amjakɨlak.
33 E, eles chegando a um lugar chamado Gólgota, que quer dizer: lugar da caveira,
34 Pen man anɨb ak amjakɨl, bɨ chɨm kadɨŋ gep okok kɨli malasin sɨlek ak sek, ñɨg wayn ak sek, tɨg adɨk madɨk gɨl, Jisas nop ñelak, ne ñɨb nɨŋɨd kelɨgak.
34 eles deram-lhe para beber vinagre misturado com fel; mas ele, provando-o, não quis beber.
35 Pen nop mab bak alaŋ chɨpɨl pak tɨbɨk lɨl, chech nop okok bɨlok keke dɨnɨg, sadu tek gɨl dɨlak.
35 E eles o crucificaram, e repartiram as suas vestes, lançando a sorte; para que pudesse se cumprir o que foi dito pelo profeta: Eles repartiram entre si as minhas vestes, e sobre a minha túnica lançaram a sorte.
36 Dɨl nɨm, nop mab bak alaŋ chɨpɨl pak tɨbɨk lɨlak jɨj sɨŋak besɨgɨl nɨg yelak.
36 E, sentando-se, o guardavam ali.
37 Pen mab bog bad olap, Jisas nop chɨpɨl pak tɨbɨk lɨl, mab bak alaŋ yɨb tɨk lɨl agɨlak, Bɨ anɨb ak Jisas, ne Juda bɨnonɨm kɨli ak agɨlak.
37 E puseram-lhe por cima da cabeça a sua acusação escrita: ESTE É JESUS, O REI DOS JUDEUS.
38 Pen Jisas nop chɨpɨl pak tɨbɨk lɨlak ak, bɨ tap si dep omɨŋal ak, olap ñɨn yɨpɨd pɨs ak, olap ñɨn aŋɨd pɨs ak chɨpɨl pak tɨbɨk lɨlak.
38 E foram crucificados com ele dois ladrões, um à direita, e outro à esquerda.
39 Binɨb kanɨb aplan apyan gelak okok, kɨmɨg golmal gɨl nop agjulɨg
39 E os que passavam insultavam ele, sacudindo a sua cabeça,
40 agɨlak, Ey. Yad God agnɨgep kal awl ak tɨbɨlɨkɨl, ñɨn omɨŋal nokom tepayaŋ gɨnɨgayn apan ak, mɨñɨl nad ke gɨl koŋɨm amnoŋ agɨlak. Nad God Ñɨne tek, mab bak alaŋ kelɨgɨl lum ayaŋ owan agɨlak.
40 e dizendo: Tu que destróis o templo, e em três dias o reedificas, salva-te a ti mesmo. Se tu és o Filho de Deus, desce da cruz.
41 Bɨ God nop sɨbogep bɨawl okok sek, bɨ kɨli Mosis takaw ñu kɨl tɨkak ak nɨgtep gep okok sek, Juda bɨawl okok sek, kɨli abe nop agjuwɨl agɨlak,
41 De igual modo também os principais sacerdotes zombando com os escribas, e anciãos, diziam:
42 Binɨb ogɨnap kɨlop gek koŋɨm abal ak pen, ne ke anɨgɨnɨmuŋ tek ma lup agɨlak. Ne Yislel binɨb bɨnonɨm kɨli ak, mab bak alaŋ mɨñɨl kelɨgɨl lum awl ape, nɨŋɨd agup agɨl nop gos lɨnɨgɨnɨgun agɨlak.
42 A outros salvou; a si mesmo não pode salvar. Se és o Rei de Israel, desça agora da cruz, e nós acreditaremos nele.
43 Ne God nop gos nɨŋɨd, yad God Ñɨne agup ak agɨlak. Anɨb ak, God nop mapen yɨbɨl lɨl nɨm, mɨñɨl apɨl nop mapen nɨŋɨd daŋ agɨlak.
43 Ele confiou em Deus; liberta-o agora, se ele quiser, pois ele disse: Eu sou o Filho de Deus.
44 Bɨ tap si dep Jisas ayɨp chɨpɨl pak tɨbɨk lɨlak omɨŋal ak abe, nop takaw tɨmel anɨb ak tek nep agɨlek.
44 E também os ladrões, que foram crucificados com ele lançaram o mesmo insulto.
45 Ñɨn anɨb ak subnab won ak, man anɨb ak kɨsɨlɨm apɨl, mɨd dad amɨl sub kɨyum gak won ak tepayaŋ mɨlek gak.
45 E desde a hora sexta houve trevas sobre toda a terra, até a hora nona.
46 Won anɨb ak Jisas suk awl agɨl agak, Eli, Eli, lema sabaktani agak. Agak anɨb ak, God yad ak, God yad ak, yɨp taynen kelɨgɨpan agɨl agak.
46 E cerca da hora nona bradou Jesus em alta voz, dizendo: Eli, Eli, lamá sabactâni (isto é, meu Deus, meu Deus, por que tu me abandonaste?).
47 Ne anɨgɨl suk awl agek, binɨb ogɨnap wulep anɨb sɨŋak jak yelak okok nɨŋɨd anɨb agɨlak, Bɨ anɨb awl bɨ God gos ñek agñeb Yilayja nop suk agosup agɨlak.
47 Alguns dos que estavam ali, ouvindo isso, diziam: Este homem chama por Elias.
48 Anɨb agɨl, bɨ olap am tap ñɨg dak tap ak olap dɨl dad apɨl, ñɨg wayn sɨlek ak mɨgan ayaŋ tawɨl, gamɨl kul pal ak dɨl, kabes ñagɨl, ñen ñɨŋaŋ agɨl ñak.
48 E logo um deles correu, tomou uma esponja, e embebeu-a em vinagre, e, pondo-a em uma cana, dava-lhe de beber.
49 Anɨgɨl ñek, bɨ ogɨnap agɨlak, Kɨmɨgel nɨg mɨdon agɨlak. Bɨ Yilayja apɨl, nop dɨyokɨnɨgab akaŋ agɨlak?
49 Os outros disseram: Deixa, vejamos se Elias vem salvá-lo.
50 Agɨl, nɨg yelaknɨŋ, Jisas suk awl agɨl, añɨŋ bad yek ak kul gak.
50 Jesus, novamente bradando em alta voz, rendeu o espírito.
51 Won anɨb anep, God agnɨgep kal awl ñɨluk mɨgan ayaŋ chech palawl kanɨbtub pɨl gɨlak ak, day alaŋ nɨb lak dam day ayaŋ yokɨl, talɨkɨl pɨspɨs amnak. Anɨgaknɨŋ, monmon dɨl, kab okok abe pagak.
51 E eis que o véu do templo se rasgou em dois, de alto a baixo; e tremeu a terra, e fenderam-se as rochas;
52 Anɨgek, chɨp kamɨlak kab mɨgan pɨl gɨlak okok mɨgan yɨkak. Mɨgan yɨkel, God binɨb ne ned kumel kamɨlak okok kuŋay yɨbɨl gek, tepayaŋ tɨkjakɨlak.
52 e os sepulcros se abriram, e muitos corpos de santos que dormiam foram ressuscitados;
53 Tɨkjakɨl, kawtub ak kelɨgɨl kod yelak, Jisas kɨdek tɨkjakak nɨŋɨd, kɨli God taun ne Jelusalem ak amelak, binɨb kuŋay kɨlop nɨgɨlak.
53 e, saindo dos sepulcros, depois da sua ressurreição, entraram na cidade santa, e apareceram a muitos.
54 Pen bɨ chɨm kadɨŋ gep bɨawl ak sek, bɨne okok sek, kɨli Jisas nop kod yelak. Anɨgɨl yelak, monmon dɨl, tɨtay gak okok mɨdupsek nɨŋɨd, kɨli pɨlɨkɨl agɨlak, Yawe, bɨ anɨb ak God Ñɨne yɨbɨl agɨlak.
54 Ora, o centurião e os que com ele guardavam a Jesus, vendo o terremoto e as coisas que haviam sucedido, tiveram grande temor, e disseram: Verdadeiramente este era o Filho de Deus.
55 Pen bin kuŋay yɨbɨl apɨl, keke sɨŋadaŋ mɨdɨl nɨg yelak. Bin anɨb okok, Jisas nop kɨdek gɨl Galili plopens nɨb apɨl, nop gɨtep gɨl kod yelɨgɨpal.
55 E estavam ali muitas mulheres, olhando de longe, que tinham seguido Jesus desde a Galileia para o servir.
56 Bin yelak anɨb okok, olap Maliya taun Makdala nɨb ak, olap Jemis ayɨp Josep ayɨp nonɨm Maliya, olap bɨ Sepedi ñɨne omɨŋal nonɨm ak.
56 Entre as quais estavam Maria Madalena, e Maria, mãe de Tiago e de José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Bɨ tap kuŋay yek man sɨkol Alimateya nɨb, yɨb ne ak Josep, ne Jisas bɨne olap. Ne Jisas kumek nɨŋɨd, dugep won ak apɨl,
57 Ao anoitecer, veio um homem rico de Arimateia, chamado José, que também era discípulo de Jesus.
58 gapman bɨawl Paylat nop Jisas chɨp ak dɨnɨm akaŋ agek, Paylat yaw agɨl, bɨne okok kɨlop agek, nop ñɨlak.
58 E ele foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. Então Pilatos mandou que o corpo lhe fosse entregue.
59 Kɨli Josep nop Jisas chɨp ak ñelak, ne dad amɨl chech kayɨg tep ak dɨl, nop mɨdupsek kam sɨlokak.
59 E José, tomando o corpo, envolveu-o em pano limpo de linho,
60 Kam sɨlokɨl, kab mɨgan kɨdeyɨl nep, ne ke kaw koŋɨm dɨlak mɨgan ak dam kab mɨgan tɨdamɨgɨl dɨlak ak kamak. Kamɨl, kab awl olap tɨg mɨmlokek amek, kawtub ak pɨl gɨl amnak.
60 e o deitou no seu próprio túmulo novo, que havia esculpido em rocha; e, rodando uma grande pedra para a porta do sepulcro, partiu.
61 Pen bin Maliya taun Makdala nɨb ayɨp, bin Maliya olap ayɨp, omɨŋal gɨl ap nɨg yɨleknɨŋ, anɨgɨl kamak.
61 E estavam ali Maria Madalena e a outra Maria, assentadas defronte do sepulcro.
62 Jisas kumek kamɨlak ñɨn anɨb ak, tap dap nan gep ñɨn ak. Mɨnek pen, Juda añɨŋ lep ñɨn awl ak, bɨ God nop sɨbogep bɨawl okok sek, bɨ Pelisi okok sek kɨli gapman bɨawl Paylat yek ak amnɨlak.
62 No dia seguinte, que seguiu o dia da preparação, reuniram-se os principais sacerdotes e os fariseus perante Pilatos,
63 Amɨl agɨlak, Bɨawl. Chɨn nopun, bɨ yepɨs agep anɨb ak agak, Yad kumɨl, ñɨn omɨŋal nokom mɨdɨl tɨkjakɨnɨgayn agak agɨlak.
63 dizendo: Senhor, lembramo-nos de que aquele enganador, quando ainda vivo, disse: Depois de três dias eu vou ressuscitar.
64 Anɨb ak bɨ ogɨnap age, ñɨn omɨŋal nokom kawtub ak kod yenɨgel agɨlak. Mel ak, bɨne okok apɨl chɨp ak si dad amɨl, binɨb okok kɨlop yepɨs agɨl agɨnɨgabal, Ne tepayaŋ tɨkjakup agɨnɨgabal agɨlak. Anɨgelak, takaw yepɨs agolɨgup ak sɨkol tek lɨnɨgab ak, kɨdek agɨnɨgabal ak awl yɨbɨl gɨnɨgab agɨlak.
64 Ordena, portanto, que o sepulcro seja protegido até ao terceiro dia, para não suceder que, vindo os discípulos à noite, o furtem e digam ao povo: Ele está ressuscitado dentre os mortos; e assim o último erro será pior do que o primeiro.
65 Agelak Paylat kɨlop agak, Nɨbi bɨ chɨm kadɨŋ gep kab olap agtep gem, kɨli am kawtub ak nɨgtep gɨl kod yenɨgel agak.
65 Disse-lhes Pilatos: Tendes a guarda; Ide e protegei o máximo possível.
66 Agek, kɨli amɨl kanɨb pɨl gɨlak kab awl ak wɨlen tek gɨl, bɨ chɨm kadɨŋ gep kab olap kɨlop agelak, am anɨb sɨŋak nɨg yelak.
66 Assim eles foram, e tornaram o sepulcro seguro, selando a pedra, e deixando ali a guarda.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.