Marcos 1
Jisas Klays Takaw Teplep Ne (TAW) vs NAA
1 Jisas Klays God Ñɨne takaw teplep ak mɨj tɨkɨnɨgebin.
1 Princípio do evangelho de Jesus Cristo, Filho de Deus.
2 Bɨ God gos ñek agñeb Aysaya, ne bɨlel tɨkɨl agak,
2 Como está escrito na profecia de Isaías: “Eis que envio o meu mensageiro adiante de você, o qual preparará o seu caminho.
3 Bɨ anɨb ak man nep binɨb ma mɨdebal nab okok suk awl agɨl agɨnɨgab, Bɨawl ak kanɨb nop pɨdɨl kod yenɨmɨb agɨnɨgab agɨl tɨkak.
3 Voz do que clama no deserto: Preparem o caminho do Senhor, endireitem as suas veredas.”
4 Jon Bɨ Ñɨg Pakñeb ak pen tɨkjakɨl, man nep binɨb ma yelak nab okok yolɨgup. Mɨdɨlɨg, binɨb okok apel kɨlop takaw agñɨlɨg agolɨgup, Tap si tap tɨmel gɨpɨm ak taynen anɨgɨpun agɨl kelɨgem, nɨbop ñɨg pakñen nɨm, God tap tɨmel okok tɨg walɨg gɨyokɨnɨgab agolɨgup.
4 E foi assim que João Batista apareceu no deserto, pregando batismo de arrependimento para remissão de pecados.
5 Ne anɨb agaknɨŋ, binɨb Judiya plopens sek man awl Jelusalem sek okok kɨli kuŋay yɨbɨl takaw nop ak nɨgɨnɨg amelɨgɨpal. Amɨl, tap si tap tɨmel gɨlak okok agyɨkɨlaknɨŋ, kɨlop ñɨg Jodan nab ak ñɨg pakñolɨgup.
5 E toda a região da Judeia e todos os moradores de Jerusalém iam até ele. E, confessando os seus pecados, eram batizados por ele no rio Jordão.
6 Pen chag kamel wɨj dɨl chech gɨlak ak, Jon ne dɨl tol gɨl, sɨbnag olap pogɨlolɨgup. Joŋ ak sek sɨbɨnɨm ñɨg ak sek ñɨbɨlɨg yolɨgup.
6 A roupa de João era feita de pelos de camelo. Ele usava um cinto de couro e se alimentava de gafanhotos e mel silvestre.
7 Binɨb okok kɨlop anɨb agolɨgup, Bɨ olap kɨdek ownɨgab ak bɨawl yɨbɨl, yad bɨ yokɨp agolɨgup. Nop nɨgen yɨp nebeŋ gup, tob tɨlup nop ak nag wɨsɨkɨnɨm tek ma lup agak.
7 E João pregava, dizendo: — Depois de mim vem aquele que é mais poderoso do que eu, do qual não sou digno de, curvando-me, desamarrar as correias das suas sandálias.
8 Yad nɨbop ñɨg pakñebin agolɨgup. Bɨawl ne apɨl, God Kawnan ak nɨbop pakñɨnɨgab agolɨgup.
8 Eu batizei vocês com água; ele, porém, os batizará com o Espírito Santo.
9 Jisas taun Nasalet Galili plopens yolɨgup. Pen ñɨn olap man anɨb ak kelɨgɨl, Jon yek ak apek, nop ñɨg Jodan nab ak ñɨg pakñak.
9 Naqueles dias, Jesus veio de Nazaré da Galileia e foi batizado por João no rio Jordão.
10 Nop anɨgɨl ñɨg pakñek, Jisas tɨkjakaknɨŋ, God man ne alaŋ mɨgan yɨkɨl yek, God Kawnan ne ak yawl gɨpkay tek wɨŋɨd apɨl nop lak.
10 Logo ao sair da água, Jesus viu os céus se abrindo e o Espírito descendo como pomba sobre ele.
11 Lek, takaw olap wɨsɨp nab alaŋ nɨb apɨl agak, Nad ñɨ mapen yad yɨbɨl agak. Nep nɨgen yɨp tep yɨbɨl gup agak.
11 Então veio uma voz dos céus, que dizia: — Você é o meu Filho amado; em você me agrado.
12 Pen won anɨb anep, God Kawnan ne ak Jisas nop gek, man binɨb ma yelak nab okok amɨl,
12 E logo o Espírito conduziu Jesus ao deserto,
13 ñɨn anep 40 yolɨgup. Mɨdɨl, kɨcheki bɨawl ak Satan, ne Jisas yad yɨl owaŋ agɨl, ap nop agnɨgolɨgup. Man wakay anɨb ak, sab chag ladek be okok kuŋay yɨbɨl ayɨp yelɨgɨpal. Pen ensel okok ap Jisas nop bak lɨl kod yelɨgɨpal.
13 onde ficou durante quarenta dias, sendo tentado por Satanás. Estava com as feras, e os anjos o serviam.
14 Pen gapman bɨnonɨm Helod ne Jon nop nag lak ñɨn anɨb ak, Jisas ne Galili plopens amɨl, God takaw teplep ak binɨb okok kɨlop agñak.
14 Depois de João ter sido preso, Jesus foi para a Galileia, pregando o evangelho de Deus.
15 Agñɨlɨg agak, God binɨb dɨl kɨlop kod yenɨgab ak, ñɨn anɨb ak pel kod yelɨgɨpɨm ak, wulep mɨdeb agak. Tap si tap tɨmel gɨpɨm ak taynen anɨgɨpun agɨl kelɨgɨl, God takaw teplep ne ak gos nɨgtep gɨnɨmɨb agak.
15 Ele dizia:
16 Pen Jisas ne Galili ñɨg cheb gol ak apɨl nɨgak, bɨ kubsal dep madɨlmal ak, kubsal dep asas ak dɨl, ñɨg nab okyaŋ yokɨl yelek. Bɨ madɨlmal anɨb ak yɨb kɨli omɨŋal ak, Saymon ayɨp Edlu ayɨp.
16 Caminhando junto ao mar da Galileia, Jesus viu os irmãos Simão e André, que lançavam a rede ao mar, porque eram pescadores.
17 Jisas kɨlopmɨŋal nɨŋɨd anɨb agak, Yɨp kɨdek gel nɨm, ñɨlop agñɨtep gen, bɨ binɨb dep omɨŋal ak yenɨgayl agak.
17 Jesus lhes disse:
18 Agek, won anɨb ak kubsal dep asas okok kelɨgɨl, Jisas nop kɨdek gɨlek.
18 Então eles deixaram imediatamente as redes e o seguiram.
19 Pen Jisas sɨkol won olap amɨl nɨgak, Sepedi ñɨne Jemis ayɨp Jon ayɨp bot mɨgan ak mɨdɨlɨg, kubsal dep asas ak pugɨlɨkak ak kopɨs kopɨs gɨl yelek.
19 Pouco mais adiante, Jesus viu Tiago, filho de Zebedeu, e João, seu irmão, que estavam no barco consertando as redes,
20 Kɨlopmɨŋal nɨŋɨd anɨb agak, Ñɨli owil agak. Agek kɨlimɨŋal nɨŋɨd, nap nop bɨ wog gɨñeb ne ogɨnap ayɨp bot adek ak kelɨgɨl, Jisas nop kɨdek gɨlek.
20 e logo os chamou. E eles seguiram Jesus, deixando o seu pai Zebedeu no barco com os empregados.
21 Pen kɨli taun Kapeneyam amɨl, Juda añɨŋ lep ñɨn awl ak apek, Jisas ne Juda apnan gɨpal kal ak mɨgan ayaŋ amɨl, tɨkjakɨl God takaw ak kɨlop agñak.
21 Depois, entraram em Cafarnaum, e, logo no sábado, Jesus foi ensinar na sinagoga.
22 God takaw ak agek, binɨb kɨli ap yelak okok takaw agñub ak nɨŋɨd wal agɨl agɨlak, Ne bɨ yɨb sek, takaw nɨgtep yɨbɨl gɨl agup agɨlak. Bɨ kɨli Mosis takaw ñu kɨl tɨkak ak nɨgtep gep chɨn okok apal tek ne ma agup agɨlak. Anɨb agɨlɨg gos pal awl lɨlak.
22 E maravilhavam-se com a sua doutrina, porque os ensinava como alguém que tem autoridade e não como os escribas.
23 Pen won anɨb ak bɨ kɨcheki mulɨk sɨkɨl yek olap, Juda apnan gɨpal kal nab anɨb ak yek ak suk awl agɨl agak,
23 E logo apareceu na sinagoga um homem possuído de espírito imundo, o qual gritou:
24 Jisas bɨ Nasalet nɨb. Nad tay gɨnɨg opan? Chɨnop gɨ tɨmel gɨnɨg opan tek lup agak? Yad nep nepin, God bɨ suŋtep yɨbɨl ne ak opan agak.
24 — O que você quer conosco, Jesus Nazareno? Você veio para nos destruir? Sei muito bem quem você é: o Santo de Deus!
25 Agek, Jisas kɨcheki anop takaw kɨles agak, Takaw ma agɨnɨmɨn. Bɨ anop kelɨgɨl seŋayaŋ amnoŋ agak.
25 Mas Jesus o repreendeu, dizendo:
26 Agek, kɨcheki ne bɨ anop gek, jep dɨl suk awl agaknɨŋ, kɨcheki seŋayaŋ amnak.
26 Então o espírito imundo, agitando-o violentamente e gritando em alta voz, saiu dele.
27 Anɨgek, binɨb mɨdupsek nɨg yelak okok kɨli judɨl, nep agnɨg agnɨg gɨl agɨlak, Bɨ anɨb ak takaw kɨdeyɨl adek olap dad owup tek lup agɨlak. Bɨ kabɨyam tɨmel anɨb awl, takaw anɨb ak agek, kɨcheki okok pɨlɨk abal agɨlak.
27 Todos se admiraram, a ponto de perguntarem entre si: — Que é isto? Uma nova doutrina! Com autoridade ele ordena aos espíritos imundos, e eles lhe obedecem!
28 Pen Jisas gak takaw anɨb ak, Galili plopens okok mɨdupsek kasek dad amɨl agñɨlak.
28 E a fama de Jesus se espalhou depressa em todas as direções, por toda a região da Galileia.
29 Pen Jisas bɨne okok ayɨp Juda apnan gɨpal kal ak kelɨgɨl, seŋayaŋ amɨl, Saymon ayɨp nɨmam Edlu ayɨp kal ak amnɨg saŋɨdɨlak. Jemis ayɨp Jon ayɨp amnɨlak.
29 E, saindo da sinagoga, foram, com Tiago e João, para a casa de Simão e André.
30 Kal amjakɨl mɨgan ayaŋ amɨl, Jisas nop agɨlak, Saymon nɨmak ne, wak nop mab tek yɨnek, kɨn yek agɨlak.
30 A sogra de Simão estava de cama, com febre; e logo deram essa notícia a Jesus.
31 Agelak, Jisas am ñɨn nop dɨ jakñaknɨŋ, wak mab tek yɨnek ak suŋ lak. Suŋ lek, bin anɨb ak tap mɨdup kɨlop gɨlɨtep gak.
31 Então, aproximando-se, Jesus pegou na mão dela e fez com que ela se levantasse. A febre a deixou, e ela passou a servi-los.
32 Pen sub saŋɨd amnak won ak, binɨb tap gak okok ayɨp kɨcheki mulɨk sɨkak okok ayɨp Jisas gek suŋ laŋ agɨl, yek ak dad owlak.
32 À tarde, depois do pôr do sol, trouxeram a Jesus todos os enfermos e endemoniados.
33 Binɨb man awl anɨb ak yɨl mɨdupsek, kɨli ap kanɨbtub seŋ okyaŋ ken nɨg yelak.
33 Toda a cidade estava reunida à porta da casa.
34 Nɨg yelaknɨŋ, binɨb tap gak okok gek suŋ lɨl, kɨcheki walɨjpal mulɨk sɨkak okok agɨl seŋ agyokak. Pen kɨcheki anɨb okok Jisas nop nɨgtep gɨlak tek, God Ñɨne ap mɨdeb awl agɨl mɨseŋ agɨnɨg gelak, kɨlop takaw ma agɨnɨmɨb agɨl seŋ agyokak.
34 E ele curou muitos que se achavam doentes de todo tipo de enfermidades. Também expulsou muitos demônios, não lhes permitindo que falassem, porque sabiam quem ele era.
35 Mɨnek, Jisas maynab yɨbɨl tɨkjakɨl, man awl anɨb ak kelɨgɨl, wakay olap ke amɨl, nap nop agɨlɨg yek.
35 Tendo-se levantado de madrugada, quando ainda estava escuro, Jesus saiu e foi para um lugar deserto, e ali orava.
36 Pen bɨne Saymon, bɨne ogɨnap ayɨp Jisas akal agɨl, pɨyow dad amɨl,
36 Simão e os que estavam com ele procuraram Jesus por toda parte.
37 nop nɨŋɨd anɨb agɨlak, Binɨb mɨdupsek nep akal agɨl pɨyowebal agɨlak.
37 Quando o encontraram, lhe disseram: — Todos estão à sua procura.
38 Anɨb agelak Jisas agak, Man wakay olap nep agñin agɨl ma ownek agak. Man ogɨnap abe agñin agɨl ownek tek nem amnun agak.
38 Jesus, porém, lhes disse:
39 Anɨb agɨl, Galili plopens nab okok ajɨlɨg, am Juda apnan gɨpal kal okok mɨgan ayaŋ amnak. Amɨl God takaw agñɨlɨg, binɨb kɨcheki walɨjpal mulɨk sɨkak okok, Jisas kɨcheki okok agek seŋayaŋ amnɨlak.
39 Então ele foi por toda a Galileia, pregando nas sinagogas deles e expulsando os demônios.
40 Pen bɨ soy ladek lak olap Jisas yek wulep sɨŋak apɨl, kɨgom yɨmɨl agak, Nad yɨp yɨmug nɨŋɨd, ge soy yad ak suŋ lɨnɨmuŋ, binɨb mɨdebal nab okok amnin agak.
40 Um leproso se aproximou de Jesus e lhe pediu, de joelhos: — Se o senhor quiser, pode me purificar.
41 Anɨb agek Jisas nop mapen nɨŋɨd, dɨnɨgɨlɨg agak, Nep gen suŋ lɨnɨgab agak.
41 E Jesus, profundamente compadecido, estendeu a mão, tocou nele e disse:
42 Agek, won anɨb ak nep soy ladek anɨb ak suŋ lek, mɨdtep gak.
42 No mesmo instante, a lepra desapareceu dele, e ele ficou limpo.
43 Anɨgek, Jisas bɨ anɨb anop kasek agyokɨlɨg takaw kɨles tɨmel agak,
43 E, advertindo-o severamente, logo o despediu.
44 Yɨp dɨnɨgek suŋ lup agɨl, bɨ olap ma agɨnɨmɨn agak. Bɨ Mosis bɨlel God takaw ak ñu kɨl tɨkak tek, nad anɨgɨnɨmɨn agak. Nad amɨl, bɨ God nop sɨbogep ak nop wak nad yoman agak. Yomɨl, soy ladek yad ak suŋ lup agɨl, chag sipsip olap God nop pak ñɨnɨmɨn agak. Pak ñe, bɨ okok kɨli nɨgɨnɨgabal, soy ladek nad ak suŋ lup agak.
44 E lhe disse:
45 Anɨb agek ak pen, bɨ anɨb ak ne amɨl, binɨb okok monmon agñak. Agñek nɨm, Jisas man okok mɨseŋ ajonɨmuŋ tek ma lek, man awl ne ma amnak, ne binɨb ma yelak okok yek. Mɨdaknɨŋ, binɨb man keke nop nɨgɨnɨg apelɨgɨpal.
45 Mas, tendo ele saído, começou a proclamar muitas coisas e a divulgar a notícia, a ponto de Jesus não poder mais entrar publicamente em nenhuma cidade. Por isso, permanecia fora, em lugares desertos. E de toda parte vinham ao encontro dele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.