Atos 8
Gu ñio'ki'ñ gu Dios na bhaan tu a'ga guch xoi'kam (STPNT) vs ARA
1 Baꞌ gu Saulo mi jaꞌp kɨɨkat mu tɨ nɨiꞌñ na mɨt miꞌ ba mua gu Teeban, jup jum aaꞌ na giilhim joidham jix bhaiꞌ ji chu buusnichuꞌ.
1 E Saulo consentia na sua morte. Naquele dia, levantou-se grande perseguição contra a igreja em Jerusalém; e todos, exceto os apóstolos, foram dispersos pelas regiões da Judeia e Samaria.
2 Guꞌ baꞌ gu Teeban na mɨt mua, yaas jamɨt gu tukgaꞌn jɨꞌkchi gu jaꞌtkam nam jir jix bhabhaiꞌkam kaꞌ, gio baꞌ nam tɨi suan nam jix joiꞌgɨꞌn.
2 Alguns homens piedosos sepultaram Estêvão e fizeram grande pranto sobre ele.
3 Gu Saulo guꞌ mɨlhchuꞌ ji na ja gaaꞌñchuꞌ guiꞌ nam jɨꞌk tɨ jɨɨgiꞌñ buiñor guch Xoiꞌkam, mɨjɨ jaꞌp baꞌpki chɨr baapkidhat ja tɨbaipput bha ja boosgaim gu chichioꞌñ gio gu uꞌuub. Miꞌ dhɨr baꞌ dai na ja uꞌtɨkat ja kuupaim bhaiꞌ nam paiꞌ ja kukpadaꞌ gu jaꞌtkam.
3 Saulo, porém, assolava a igreja, entrando pelas casas; e, arrastando homens e mulheres, encerrava-os no cárcere.
4 Guꞌ baꞌ guch Xoiꞌkam jɨɨgiꞌñdham guiꞌ na mɨt jɨꞌk bhaiꞌ dhɨr maiꞌ boop Jerusaleen, tu ja aꞌgiꞌñchuꞌ am gu jaꞌtkam mu jaꞌp kikcham nam jax aꞌjim nam ja aaꞌñdhim na jax jaꞌk jix bhaaiꞌ nam duñiaꞌ nam baꞌ cham jum tulhiiñaꞌ gatuuk, na paiꞌ dhuuk jaꞌbsunaꞌ gu ja tutkuꞌ.
4 Entrementes, os que foram dispersos iam por toda parte pregando a palavra.
5 Baꞌ maadɨt dhiꞌ jɨꞌ nam mu jaꞌp tu aꞌgidhaꞌ, Piliip tɨɨꞌ, nat mu jaꞌk bhɨi na paiꞌr gɇꞌ kiicham Samaaria tɨ tɨɨgim. Miꞌ bhaiꞌ ji chu ja aꞌgi gu jaꞌtkam gu miꞌ kam na ja aagiꞌñ gux bhaiꞌm kaiꞌchdham ñiꞌook na bhaan tu aꞌgaꞌ guch Xoiꞌkam.
5 Filipe, descendo à cidade de Samaria, anunciava-lhes a Cristo.
6 Baꞌ muiꞌ jaꞌtkam mi aajidhaꞌ am miꞌ na paiꞌ tu aꞌgadaꞌ gu Piliip nam jix kaim kaꞌ, na guꞌ joidham jix bhaiꞌ xi buadaꞌ nam xi kɇɇkɇꞌ. Baꞌ bɨɨx ja jujur kɨꞌn kɇɇkɇꞌ am noꞌt ba ji chu aꞌga, nam guꞌ tɨ jɨɨgiꞌñdhaꞌ gu puiꞌ na jax kaiꞌchdhaꞌ, nam guꞌ nɨiꞌñdhaꞌ na joidham jix kɨɨꞌp jum duukam jup tu buadaꞌ nam tuꞌ cham paiꞌ nɨiꞌñdhaꞌ.
6 As multidões atendiam, unânimes, às coisas que Filipe dizia, ouvindo-as e vendo os sinais que ele operava.
7 Puiꞌ na jax gux kakoꞌkkam nat muiꞌ ja duduaꞌñdhak guiꞌ na ja aꞌm jup tuiꞌñgɨt gu cham kɨkɨɨꞌ iꞌiiꞌmdaꞌ, gio baꞌ guiꞌ nam jix mamaꞌmkulhiꞌ kat puiꞌ bɨɨx jup ja duduaꞌñ ɨp. Guꞌ baꞌ gu cham kɨkɨɨꞌ iꞌiiꞌmdaꞌ nam paiꞌ dhuuk ba ji bubuakiaꞌ ja aꞌm dɨr gu jaꞌtkam, gɇꞌ kɨꞌn xi jiiñkɨi am nam baꞌ pɨk moo ba bubuakiaꞌ.
7 Pois os espíritos imundos de muitos possessos saíam gritando em alta voz; e muitos paralíticos e coxos foram curados.
8 Baꞌ joidham gɇꞌkam kɨꞌn jix bhaiꞌm ɨlh jamɨt gu jaꞌtkam gu miꞌ kam na mɨt puꞌñi tɨ tɨɨ.
8 E houve grande alegria naquela cidade.
9 Baꞌ moo maaꞌn miꞌp kiokaꞌ gu maaꞌnkam Simoon tɨɨgim nax jiboiñaraꞌ kaꞌ nat bɨɨpɨꞌ dɨr puiꞌ jaꞌk jum mamtuxdhak. Baꞌ muiꞌ jaꞌtkam ba ja iatgidhak gu miꞌ kam Samaaria na puiꞌ ja tɨtdadaꞌ nam gɇꞌkam kɨꞌn daasaꞌ.
9 Ora, havia certo homem, chamado Simão, que ali praticava a mágica, iludindo o povo de Samaria, insinuando ser ele grande vulto;
10 Baꞌ giilhim jix jɨɨgiꞌñdhaꞌ am sia gu gɇꞌgɇrkam gio guiꞌ nam cham jir gɇꞌgɇrkam, jup kaiꞌchdhaꞌ am:
10 ao qual todos davam ouvidos, do menor ao maior, dizendo: Este homem é o poder de Deus, chamado o Grande Poder.
11 Guꞌ gu jiboiñaraꞌ kɨꞌn ji na ja iatgiꞌñdhaꞌ gu Simoon, na guꞌ puiꞌ jaꞌk tum maiꞌchkiꞌñdhaꞌ, puiꞌ kum baꞌ jɨɨgiꞌñdhat na ja iatgidhimɨk muiꞌ oidhaꞌ.
11 Aderiam a ele porque havia muito os iludira com mágicas.
12 Guꞌ ji na mɨt guꞌp ma tɨ jɨɨꞌñ gu puiꞌ na jax jaꞌk tu ja aꞌgiꞌñdhaꞌ gu Piliip na ja aagiꞌñdhaꞌ na jax jir tuꞌm kam gu Dios gio guch Xoiꞌkam, miꞌ dhɨr baꞌ dai na mɨt bam bopko muiꞌ gu chichioꞌñ gio gu uꞌuub.
12 Quando, porém, deram crédito a Filipe, que os evangelizava a respeito do reino de Deus e do nome de Jesus Cristo, iam sendo batizados, assim homens como mulheres.
13 Gio baꞌ gu Simoon jaiꞌ bɨɨx jup xim bakua, miꞌ dhɨr baꞌ dai na ba kaichuꞌ gu Piliip. Baꞌ giilhim joidham nɨiꞌñdhaꞌ gux kɨɨꞌp jum duukam nap tu buadaꞌ na tuꞌ cham paiꞌ nɨiꞌñdhaꞌ.
13 O próprio Simão abraçou a fé; e, tendo sido batizado, acompanhava a Filipe de perto, observando extasiado os sinais e grandes milagres praticados.
14 Gu baꞌ gu noonbiꞌñ guch Xoiꞌkam guiꞌ na mɨt bhammɨ bii Jerusaleen puiꞌ ba tɨ kai mɨt na mɨt ba tɨ jɨɨꞌñ buiñor guch Xoiꞌkam gu mummɨ kam Samaaria. Baꞌ muiꞌ ma joot jamɨt gu Peegro gio gu Juan nam tu ja daañxiꞌñpuꞌ.
14 Ouvindo os apóstolos, que estavam em Jerusalém, que Samaria recebera a palavra de Deus, enviaram-lhe Pedro e João;
15 Baꞌ na mɨt paiꞌ dhuuk mummɨ ba ai Samaaria, bhaiꞌ ji chu ja daañxi mɨt guiꞌ nam ba tɨ jɨɨgiꞌñ buiñor guch Xoiꞌkam na baꞌ ja aꞌm jum tajaanaꞌ gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdaꞌ.
15 os quais, descendo para lá, oraram por eles para que recebessem o Espírito Santo;
16 Nat guꞌ chakui jaroiꞌ maadɨt bhaan jum tajaa jia, dai na mɨt kam bopko pɨx buiñor gu Jesuus nar gɇꞌkam.
16 porquanto não havia ainda descido sobre nenhum deles, mas somente haviam sido batizados em o nome do Senhor Jesus.
17 Baꞌ na mɨt paiꞌ dhuuk bhaiꞌ xi ja daꞌngɨ bɨɨx jɨꞌmaꞌn gu Peegro gio gu Juan, pu ja aꞌm jum tajaa gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdaꞌ.
17 Então, lhes impunham as mãos, e recebiam estes o Espírito Santo.
18 Guꞌ baꞌ gu Simoon nat puꞌñi tɨ tɨɨ nat ja aꞌm bam tajaa gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdaꞌ guiꞌ nam jɨꞌk tɨ jɨɨgiꞌñ na mɨt paiꞌ dhuuk bhaiꞌ xi ja daꞌngɨ gu noonbiꞌñ guch Xoiꞌkam, ba ja sabaꞌn tuumiñ kɨꞌn guiꞌ nam tuꞌ kɨꞌn puiꞌ xi chu bua,
18 Vendo, porém, Simão que, pelo fato de imporem os apóstolos as mãos, era concedido o Espírito [Santo], ofereceu-lhes dinheiro,
19 jup ja tɨtda:
19 propondo: Concedei-me também a mim este poder, para que aquele sobre quem eu impuser as mãos receba o Espírito Santo.
20 Guꞌ ji na guꞌ gu Peegro jup tɨtda pɨx:
20 Pedro, porém, lhe respondeu: O teu dinheiro seja contigo para perdição, pois julgaste adquirir, por meio dele, o dom de Deus.
21 Guꞌ aap jiñ jaduuñ dho gi guꞌ cham ji na bhaaiꞌ nam aꞌm biꞌyaꞌ gu dhiꞌ pu chuꞌm, na guꞌ ni jɨꞌx kur sɨlhkam nap jax jum aaꞌ buiñor gu Dios jum jur am bhaan.
21 Não tens parte nem sorte neste ministério, porque o teu coração não é reto diante de Deus.
22 Chaꞌp bhaan ka tɨtɨɨꞌñchukaꞌ dhiꞌ na tuꞌr jix buam jum duukam. Soiꞌ pɨx jap ba tɨɨdaꞌ gu Dios na puiꞌ pɨx ka tum uañiꞌñkaꞌ gu puiꞌ na pich jax ba tɨi, katti iam puiꞌ ji chu buusniaꞌ.
22 Arrepende-te, pois, da tua maldade e roga ao Senhor; talvez te seja perdoado o intento do coração;
23 Jaꞌp dho ji nañ guꞌ puiꞌm nɨiꞌñ jiñ jaduuñ nap giilhim jix buam tomaat, gio na jaꞌp ji buusan na gux buam jum duukam mu paiꞌm kuup, na guꞌm tukgiꞌñ.
23 pois vejo que estás em fel de amargura e laço de iniquidade.
24 Baꞌ gu Simoon giop muiꞌp ji ñio, jup kaiꞌch:
24 Respondendo, porém, Simão lhes pediu: Rogai vós por mim ao Senhor, para que nada do que dissestes sobrevenha a mim.
25 Baꞌ gatuuk na mɨt xi chɨɨmuk gu noonbiꞌñ guch Xoiꞌkam nam tu aꞌgimɨk gu ñioꞌkiꞌñ gu Dios, miꞌ dhɨr naiꞌ jaꞌp jup ji chu aꞌga mɨt mu jaꞌp na paiꞌ ɨꞌlhich daaꞌñxim jir kikcham kaꞌ na dhiꞌ pɨx bhaan bipioꞌ gu Samaaria dɨbɨɨr. Gatuuk baꞌ dai na mɨt ba jii bhammɨ jaꞌk Jerusaleen.
25 Eles, porém, havendo testificado e falado a palavra do Senhor, voltaram para Jerusalém e evangelizavam muitas aldeias dos samaritanos.
26 Baꞌ maaꞌnnim gu Piliip buiñor bam maax maadɨt gu noonbiꞌñ gu Dios, baꞌp tɨtda:
26 Um anjo do Senhor falou a Filipe, dizendo: Dispõe-te e vai para o lado do Sul, no caminho que desce de Jerusalém a Gaza; este se acha deserto. Ele se levantou e foi.
27 Baꞌ gu Piliip dai nat jax jix kɨɨꞌp jum duu gamaiꞌ bhɨi nat ba jii mu jaꞌk nat paiꞌ joot gu nobiiꞌñ gu Dios. Baꞌ mummɨ paiꞌ na ka jim, miꞌ ba nam maaꞌn gu maaꞌnkam nar mu jaꞌk kam kaꞌ Etiopiiya. Baꞌ dhiꞌ jɨꞌ dhi maaꞌnkam jir tujuandam tugiꞌñ kaꞌ maaꞌn gu ubii nar gɇꞌkam kaꞌ, nax bhaiꞌ tu buixiꞌñdhaꞌ gu tuꞌ, puiꞌ na gu tuumiñ. Baꞌ dhiꞌ dhi maaꞌnkam kiaꞌpɨx bhammɨ dɨr jaꞌk jim Jerusaleen nat tu daañmɨrak buiñor gu Dios.
27 Eis que um etíope, eunuco, alto oficial de Candace, rainha dos etíopes, o qual era superintendente de todo o seu tesouro, que viera adorar em Jerusalém,
28 Baꞌ kiaꞌpɨx gio jaꞌk jup ba gɨɨxchuꞌ mu jaꞌk kiaꞌmiꞌñ bhaan gu karreet. Baꞌ tɨi tu jiñkuidhim bhaan gu uꞌuan miꞌ nat paiꞌ tu uaꞌnak guiꞌ na bɨjɨk bhaankam tu aꞌgimɨk gu Dios na jaꞌp tɨɨgich Isaiiyas.
28 estava de volta e, assentado no seu carro, vinha lendo o profeta Isaías.
29 Baꞌ gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdaꞌ puiꞌ jaꞌk xi jurtuda gu Piliip nax ioꞌm miaꞌn muiꞌ xi aayaꞌ guiꞌ jɨꞌ na muiꞌ ba jim bhaan gu karreet.
29 Então, disse o Espírito a Filipe: Aproxima-te desse carro e acompanha-o.
30 Baꞌ nat paiꞌ dhuuk jix ioꞌm miaꞌn muiꞌ xi ai gu Piliip, ba kai gu Etiopiiya kam na miꞌ tu jiñkuidhim nat paiꞌ tu uaꞌnak gu Isaiiyas. Baꞌ ba tɨkka noꞌ sap moox maatɨt kɇɇ, jup tɨtda:
30 Correndo Filipe, ouviu-o ler o profeta Isaías e perguntou: Compreendes o que vens lendo?
31 Baꞌ gu Etiopiiya kam jup kaiꞌch:
31 Ele respondeu: Como poderei entender, se alguém não me explicar? E convidou Filipe a subir e a sentar-se junto a ele.
32 Baꞌ miꞌ na paiꞌ tu jiñkuidhim gu Etiopiiya kam, jaꞌpnim kaiꞌch:
32 Ora, a passagem da Escritura que estava lendo era esta: Foi levado como ovelha ao matadouro; e, como um cordeiro mudo perante o seu tosquiador, assim ele não abriu a boca.
33 Tɨi cham tuꞌ jax bua guꞌ gu tuꞌ nar jix buam jum duukam,
33 Na sua humilhação, lhe negaram justiça; quem lhe poderá descrever a geração? Porque da terra a sua vida é tirada.
34 Baꞌ bhaiꞌ ba tɨkka gu Etiopiiya kam, jup tɨtda:
34 Então, o eunuco disse a Filipe: Peço-te que me expliques a quem se refere o profeta. Fala de si mesmo ou de algum outro?
35 Baꞌ gu Piliip miꞌ xi chɨɨgɨk gu uꞌuan miꞌ na paiꞌ tu jiñkuidhim gu Etiopiiya kam, xi aagiꞌñ baꞌ na dhiꞌ aagat jup kaiꞌch gu Jesuus na mɨt puꞌñi dhooda janoꞌ na mɨt paiꞌ dhuuk mua aach jich aꞌmkam.
35 Então, Filipe explicou; e, começando por esta passagem da Escritura, anunciou-lhe a Jesus.
36 Baꞌ palhɨɨp gama jaꞌk na mɨt ji bhɨi na paiꞌ gɇꞌ suuꞌnkaꞌ gu suudaiꞌ, jup kaiꞌch gu Etiopiiya kam:
36 Seguindo eles caminho fora, chegando a certo lugar onde havia água, disse o eunuco: Eis aqui água; que impede que seja eu batizado?
37 Baꞌ gu Piliip jup kaiꞌch:
37 [Filipe respondeu: É lícito, se crês de todo o coração. E, respondendo ele, disse: Creio que Jesus Cristo é o Filho de Deus.]
38 Xi chu chia baꞌ nam kɨɨsaꞌ gu karreet guiꞌ na bhaan jim. Miꞌ dhɨr baꞌ dai na mɨt jax chɨɨtɨm muiꞌ ji juur jamɨt mu jaꞌk suudaiꞌ chɨr, miꞌ baꞌ ba bakua gu Piliip.
38 Então, mandou parar o carro, ambos desceram à água, e Filipe batizou o eunuco.
39 Baꞌ na mɨt paiꞌ dhuuk giop ba bubua miꞌ dhɨr suudaiꞌ chɨr, miꞌ jotmodaꞌ cham paiꞌ kam maax gu Piliip, nat guꞌ maakam jaꞌk ba bhɨɨk gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdagaꞌn guch Gɨꞌkoraꞌ. Baꞌ naiꞌ tɨi pup tɨ nɨiꞌñ gu Etiopiiya kam, na guꞌ cham maat nat pa jaꞌk bhɨi. Miꞌ dhɨr baꞌ dai nat giop ba jii joidham jix bhaiꞌm taattugɨt.
39 Quando saíram da água, o Espírito do Senhor arrebatou a Filipe, não o vendo mais o eunuco; e este foi seguindo o seu caminho, cheio de júbilo.
40 Baꞌ mummɨ jaꞌk amuub Asooto tɨ tɨɨgim giop bam maax gu Piliip. Baꞌ mi jaꞌp bhaiꞌp ji chu ja aꞌgi gu jaꞌtkam na paiꞌ jax jir kikcham kaꞌ gux bhaiꞌm kaiꞌchdham ñiꞌook. Gatuuk baꞌ mu jaꞌk jup ba ai na paiꞌ puiꞌ tɨ tɨɨꞌ Sesareeya.
40 Mas Filipe veio a achar-se em Azoto; e, passando além, evangelizava todas as cidades até chegar a Cesareia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.