Atos 19

Gu ñio'ki'ñ gu Dios na bhaan tu a'ga guch xoi'kam (STPNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Baꞌ na bhammɨ dɨr jaꞌk ka oirɨ gu Apoolos na paiꞌ puiꞌ tɨ tɨɨꞌ Koriinto, gu Paablo bɨɨx jukgam ji bhɨɨk bhammɨ dɨr jaꞌk jup ba ai na paiꞌr Eepeso. Baꞌ bhaiꞌ ba ja tɨɨ jɨꞌkchi guiꞌ nam tɨ jɨɨgiꞌñdhaꞌ buiñor guch Xoiꞌkam,
1 Aconteceu que, enquanto Apolo estava em Corinto, Paulo, tendo passado pelas regiões mais altas, chegou a Éfeso. Encontrando ali alguns discípulos,
2 baꞌ jaꞌpni bhaiꞌ ba ja tɨkka:
2 perguntou-lhes: — Vocês receberam o Espírito Santo quando creram? Ao que eles responderam: — Pelo contrário, nem mesmo ouvimos que existe o Espírito Santo.
3 Baꞌ gu Paablo xi ja tɨkka na mɨt sap jax jaꞌk jum bopko, jup ja tɨtda:
3 Paulo perguntou: — Então que batismo vocês receberam? Eles responderam: — O batismo de João.
4 Baꞌp ja tɨtda gu Paablo:
4 Paulo explicou: — João realizou batismo de arrependimento, dizendo ao povo que cresse naquele que viria depois dele, a saber, em Jesus.
5 Baꞌ guiꞌ na mɨt puiꞌ jɨꞌ ji kɇɇk gu Paablo na puꞌñi tu ja aꞌgiꞌñ, giop mam bopko mɨt buiñor gu Gɇꞌkam Jesuus.
5 Eles, tendo ouvido isto, foram batizados no nome do Senhor Jesus.
6 Baꞌ nat paiꞌ dhuuk bhaiꞌ xi ja daa gu Paablo, pu ja aꞌm jum tajaa gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdaꞌ, baꞌ jaiꞌ ñiiñioꞌk kɨꞌn bhaiꞌ ji chu aꞌga mɨt. Miꞌ dhɨr baꞌ dai nam ba tu aꞌga bhaankamuꞌn gu Dios, na guꞌ puiꞌ jaꞌk ja jujurtuꞌn.
6 E, quando Paulo lhes impôs as mãos, o Espírito Santo veio sobre eles, e tanto falavam em línguas como profetizavam.
7 Baꞌ dhiꞌ bɨɨx nat jɨꞌk ja aꞌm jum tajaa gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdaꞌ, aix am mambhɨɨx daman gook gu chichioꞌñ.
7 Eram, ao todo, uns doze homens.
8 Miꞌ baꞌ pu oirɨdaꞌ gu Paablo, baik masaaꞌn dho moo miꞌ juruuñ. Baꞌ gammɨjɨ ba ji jimiaꞌ mu jaꞌp nam paiꞌ tu daandaꞌ gu Israel kam jaꞌtkam na paiꞌ dhuuk jum aꞌjɨdaꞌ na cham tum juandaꞌ, baꞌ gammɨjɨ ba ji chu ja aꞌgidhaꞌ gu jaꞌtkam cham ji chooꞌnnɨt na puiꞌ ja tɨtdadaꞌ nam sap ba tɨ jɨɨꞌñdhaꞌ buiñor guch Xoiꞌkam na sap baꞌ puꞌñi jaꞌk gammɨjɨ ja aꞌm ba tɨ nɨidhidhaꞌ gu Dios.
8 Durante três meses, Paulo frequentou a sinagoga, onde falava ousadamente, discutindo e persuadindo a respeito do Reino de Deus.
9 Guꞌ ji na guꞌ jaiꞌ ni jɨꞌx kum cham tɨ jɨɨgiꞌñdhaꞌ gu dhiꞌ puiꞌ, dai na mɨt bhaiꞌ pɨx giilhim ji aiꞌchux guch Xoiꞌkam guiꞌ na jaꞌp ji buusan na jax gu xibkam gu boi, na jax aaꞌ kum pu kaiꞌch na jax cham jir am ja kaixdhat gu muiꞌ jaꞌtkam nam miꞌp tuꞌiiꞌ. Baꞌ gu Paablo miꞌ dhɨr ba jii ja bui xi ja baidhak dai guiꞌ nam jɨꞌk tɨ jɨɨgiꞌñdhaꞌ buiñor guch Xoiꞌkam. Baꞌ maaꞌn kap xim taiñbuidhak gu baꞌaak miꞌ na paiꞌ tu ja mamtuxiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam maaꞌn gu maaꞌnkam na puiꞌ tɨɨꞌ Tiraano, miꞌ baꞌ pu tu ja mamtuxiꞌñdhaꞌ gammɨjɨ, dai na jɨꞌx juugɨt pɨx gu tanoolh.
9 Mas como alguns deles se mostravam teimosos e descrentes, falando mal do Caminho diante da multidão, Paulo se afastou deles. E, levando consigo os discípulos, passou a falar diariamente na escola de Tirano.
10 Gook oidhaꞌ juugɨt baꞌ tu ja mamtuxdhak, baꞌ bɨɨx jup kai mɨt gux bhaiꞌm kaiꞌchdham ñioꞌkiꞌñ guch Gɨꞌkoraꞌ guiꞌ nam bha jaꞌp oiꞌñkaꞌ na jɨꞌx juugɨt bhaan bipioꞌ gu Aasia dɨbɨɨr, puiꞌ na jax gu Israel kam jaꞌtkam gio guiꞌ nam cham jir Israel kam.
10 Paulo fez isso durante dois anos, de modo que todos os habitantes da província da Ásia ouviram a palavra do Senhor, tanto judeus como gregos.
11 Baꞌ joidham jix kɨɨꞌp jum duukam jix bhaiꞌ xi chu buadaꞌ gu Paablo, na guꞌ palhbuiꞌñdhaꞌ gu Dios, na guꞌ bhaan tɨ nɨidhidhaꞌ.
11 Deus, pelas mãos de Paulo, fazia milagres extraordinários,
12 Sia ji guꞌ gu papñios gaꞌn gu Paablo gam jajannulhiꞌñ nam ja uꞌtɨkiꞌñdhat ja aꞌm xi ja daꞌñxiꞌñ gux kakoꞌkkam, pu duduar am. Baꞌ jaiꞌ na ja aꞌm jup tuiꞌñgɨt gu cham kɨkɨɨꞌ iꞌiiꞌmdaꞌ, pu bɨɨx ja aꞌm dɨr bubua mɨt.
12 a ponto de levarem aos enfermos lenços e aventais do seu uso pessoal, diante dos quais as enfermidades fugiam das suas vítimas, e os espíritos malignos se retiravam.
13 Baꞌ jaiꞌ jɨꞌkchi gu Israel kam jaꞌtkam bha jaꞌp jup oipodaꞌ am nam puiꞌ maiꞌp ja jootosdaꞌ gu cham kɨkɨɨꞌ iꞌiiꞌmdaꞌ na ja aꞌm jup tuiꞌñgɨdaꞌ gu jaꞌtkam. Baꞌ tɨi ɨlhdhat am nam bhaankam gu Jesuus maiꞌ xi ja jootsaꞌ gɨt gu cham kɨkɨɨꞌ iꞌiiꞌmdaꞌ na bhaan jup tuiꞌdhiꞌ maaꞌn gu maaꞌnkam. Baꞌ bhaiꞌ ji ja ñiok jamɨt, jup ja tɨtda am:
13 E alguns judeus, exorcistas ambulantes, tentaram invocar o nome do Senhor Jesus sobre pessoas possuídas de espíritos malignos, dizendo: — Ordeno que saiam pelo poder de Jesus, a quem Paulo prega.
14 Baꞌ dhiꞌ puꞌñi jaꞌk ja tɨtdadat maiꞌ ja jootosdaꞌ am gu cham kɨkɨɨꞌ iꞌiiꞌmdaꞌ gu xijum gook maamraꞌn maaꞌn gu Israel kam maaꞌnkam na puiꞌ tɨɨꞌ Esseeba, guiꞌ nar ja gɇꞌkam tuk kaꞌ guiꞌ nam ja aꞌmkam tu daandaꞌ gu jaꞌtkam mu jaꞌp na paiꞌ tum daandaꞌ.
14 Os que faziam isto eram sete filhos de um judeu chamado Ceva, sumo sacerdote.
15 Guꞌ ji na guꞌ maaꞌnnim nam miꞌ puiꞌ ka tɨtdatuꞌ gu maaꞌnkam na bhaan jup tuiꞌdhiꞌ gu cham kɨɨꞌ iiꞌmdaꞌ, jotmodaꞌ muiꞌ ji ñio, jup kaiꞌch:
15 Mas o espírito maligno lhes respondeu: — Conheço Jesus e sei quem é Paulo; mas vocês, quem são?
16 Baꞌ daipuꞌ xi chɨꞌɨɨk, pu muiꞌ jimɨɨ gu maaꞌnkam na bhaan jup tuiꞌdhiꞌ gu cham kɨɨꞌ iiꞌmdaꞌ. Mi jaꞌp dho guꞌ naiꞌ ji ja gɨbiimɨ na jɨꞌx jix ooꞌ, pu bɨɨx dho guꞌ tu ja saasxichulh gu ja jajannulh. Puiꞌx dhaꞌnpak jamɨt pɨx ba jiboiꞌññor giox kakoꞌktulhdhix kam.
16 E o possuído do espírito maligno saltou sobre eles, dominando a todos e, de tal modo prevaleceu contra eles, que, nus e feridos, fugiram daquela casa.
17 Baꞌ na mɨt puiꞌ ba tɨ kai gu Israel kam jaꞌtkam guiꞌ nam mi oiꞌñkaꞌ Eepeso, giilhim jix chootoꞌn jamɨt, gio guiꞌ nam cham jir Israel kam ba puiꞌ ɨp. Baꞌ muiꞌ kap pɨx jaꞌx puiꞌ tum aꞌgadaꞌ bhaankam gu Gɇꞌkam Jesuus.
17 Este fato chegou ao conhecimento de todos os moradores de Éfeso, tanto judeus como gregos. Veio temor sobre todos eles, e o nome do Senhor Jesus era engrandecido.
18 Baꞌ jaiꞌ muiꞌ gu jaꞌtkam guiꞌ na mɨt jɨꞌk tɨ jɨɨꞌñ buiñor guch Xoiꞌkam mi aajidhat ja kaichdhat gu jaꞌtkam puiꞌ ba tɨtdadaꞌ am gu Paablo nam sap cham ka aaꞌ nam puiꞌ jaꞌk tu jimdaꞌ nam jix buam tu buimɨk bɨɨpɨꞌ dɨr.
18 Muitos dos que creram vieram confessando e denunciando publicamente as suas próprias obras.
19 Baꞌ jaiꞌ muiꞌ guiꞌ na mɨt bam mamtuxdhak gu jiboiñ mi ja aichdhak ba ja mɨiꞌñ jamɨt gu ja uꞌuan ja nɨiꞌñchudat gu muiꞌ jaꞌtkam, guiꞌ na mɨt bhaan miꞌ ba tum mamtuxdhak gu jiboiñ. Baꞌ nam xi chu jaꞌkɨlhiꞌñ nat jɨꞌk kaꞌm miꞌ ba tɨ mɨi gu uꞌuan, jup jum duu gook ooꞌm daman mambhɨɨx miil gu bapaiñum tuumiñ jix chooto totbikdam.
19 Também muitos dos que haviam praticado magia, reunindo os seus livros, os queimaram diante de todos. Calculado o valor dos livros, verificaram que chegava a cinquenta mil denários.
20 Baꞌ dhiꞌ puꞌñi muiꞌ kap pɨx jaꞌx puiꞌ tum aꞌgadaꞌ gux bhaiꞌm kaiꞌchdham ñioꞌkiꞌñ guch Gɨꞌkoraꞌ, gio baꞌ na bɨɨx aixim jix kɨɨꞌp jum duukam jup tum buadaꞌ na baꞌ bhaan jix maatɨꞌ kaꞌ nar gɇꞌkam.
20 Assim, a palavra do Senhor crescia e prevalecia poderosamente.
21 Baꞌ gatuuk puiꞌ ba kaiꞌch gu Paablo na sap giop paxiarmɨraꞌ bhammɨ dɨr jaꞌp na paiꞌ bhaan bipioꞌ gu Masedoonia dɨbɨɨr, bhaiꞌ dhɨr sap baꞌ mu jaꞌk jup bhɨɨyaꞌ na paiꞌ bhaan jup bipioꞌ gu Akaaya dɨbɨɨr. Miꞌ dhɨr sap baꞌ bhammɨ jaꞌk jup bhɨɨyaꞌ Jerusaleen, gio baꞌ moop kaiꞌch ɨp na sap bhammɨ na xi ɇɇji Jerusaleen bhaiꞌ dhɨr Rooma jaꞌk jup bhɨɨyaꞌ.
21 Depois destas coisas, Paulo resolveu, no seu espírito, ir a Jerusalém, passando pela Macedônia e Acaia. Ele dizia: — Depois de passar por Jerusalém, preciso ir também a Roma.
22 Baꞌ jaiꞌ bɨɨpɨꞌ gook muiꞌ ba pup xi ja joot guiꞌ nam oiꞌñchuꞌndaꞌ nam palhbuidhidhaꞌ tuꞌ na pɨx kɨꞌn, nam sap bɨɨpɨꞌ bhammɨ dɨr jaꞌp baꞌ oipodaꞌ na paiꞌ bhaan bipioꞌ gu Masedoonia dɨbɨɨr. Baꞌ dhiꞌ nat jaroiꞌ mu ja joot, maaꞌn jir Timoteo, maaꞌn baꞌr Erasto ɨp. Dɨɨlh baꞌ bhammɨ dɨr pup oirɨ gu Paablo na paiꞌ bhaan bipioꞌ gu Aasia dɨbɨɨr, jɨꞌkchi tanoolh bhaiꞌ xi juruuñ nat baꞌ moo ba jii.
22 Tendo enviado à Macedônia dois daqueles que o ajudavam, a saber, Timóteo e Erasto, permaneceu algum tempo na província da Ásia.
23 Baꞌ janoꞌ bhaiꞌp ji bhaak jamɨt gu jaꞌtkam guiꞌ nam bhaiꞌ oiꞌñkaꞌ Eepeso na mɨt bhaan ji chu aꞌgak guch Xoiꞌkam,
23 Por esse tempo, houve grande tumulto em Éfeso por causa do Caminho.
24 nat guꞌ maakam ja iatgi maaꞌn gu maaꞌnkam na puiꞌ tɨɨꞌ Demetrio. Na guꞌ dhiꞌ dhi maaꞌnkam jup tu buadaꞌ gu ɨꞌlhich didios jix aꞌbhar totbikdam pu chuutuꞌm na jax gu gɇꞌ ubii dios tugiꞌñ na puiꞌ tɨɨꞌ Artemiisa, gio nam puꞌñi chichiop kɨr jup tuuttudaꞌ gu ɨꞌlhich didios. Baꞌ guiꞌ nam jɨꞌk palhbuiꞌñdhaꞌ nam jup tu buadaꞌ, jix dhaꞌram ja namkiꞌñdhaꞌ.
24 Pois um ourives, chamado Demétrio, que fazia modelos de prata do templo de Diana e que dava muito lucro aos artífices,
25 Baꞌ maaꞌnnim bɨɨx dhiꞌ jɨꞌ nam jɨꞌk palhbuiꞌñdhaꞌ, gio gu jaiꞌ nam pu chuꞌm kaꞌm jup tu juandaꞌ, ba ja bai nam miꞌp tuiꞌkaꞌ buiñor. Baꞌ na mɨt paiꞌ dhuuk bɨɨx miꞌ ba ai, jup ja tɨtda:
25 convocando-os juntamente com outros do mesmo ofício, disse-lhes: — Senhores, vocês sabem que a nossa prosperidade vem deste ofício.
26 Guꞌ ji na guꞌ buam pɨx ba tum bua na pim jax ba tɨ nɨiꞌñ, gio na buam pɨx ba tum kaiꞌch na pim jax ba tɇ kɇɇ, na puiꞌ kaiꞌch guiꞌ na saak jir Paablo nam sap cham tuꞌr didios guiꞌ nam puꞌñi jaꞌtkam jup ja bua gu didios. Baꞌ muiꞌ jaꞌtkam ba ja iatgi puꞌñi ji ja tɨtdaimɨk, gio guꞌ bɨɨx kap ɨp na jɨꞌx bhaan bipioꞌ gu Aasia dɨbɨɨr, cham tuꞌ dai yaꞌ na paiꞌr Eepeso.
26 E agora vocês estão vendo e ouvindo que não só em Éfeso, mas em quase toda a província da Ásia, este Paulo tem persuadido e desencaminhado muita gente, afirmando que os deuses feitos por mãos humanas não são deuses de verdade.
27 Baꞌ dhiꞌ puiꞌ aañ jiñ bui cham jir am, nam guꞌ cham ka ja nɨnɨiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam dhiꞌ nach tuꞌ bhaan tu juan, gio gu chiop miꞌ na paiꞌ kɨɨk guch ñaan Artemiisa, puiꞌ dho cham jup ka nɨnɨiꞌñdhaꞌ am, nam guꞌ cham gɇꞌkam ka ɨlhiiꞌñdhaꞌ. Baꞌ cham yaꞌ ka tu daandaꞌ am guiꞌ nam yaꞌ buiñor tu daan bɨɨx kap dɨr na jɨꞌx juugɨt bhaan bipioꞌ gu Aasia dɨbɨɨr, gio baꞌ naiꞌ jaꞌp bɨɨx kap dɨr na jɨꞌx jir oiꞌñgaꞌn.
27 Não somente há o perigo de que o nosso negócio caia em descrédito, como também de que o próprio templo da grande deusa Diana seja considerado sem valor, e que até venha a ser destruída a majestade daquela que toda a província da Ásia e o mundo adoram.
28 Baꞌ na mɨt puꞌñi kai guiꞌ na miꞌ puiꞌ ja tɨtda, giilhim bhaakuk pɨx jiiñak gɨi mɨt, jup kaiꞌch am:
28 Ouvindo isto, ficaram furiosos e começaram a gritar: — Grande é a Diana dos efésios!
29 Baꞌ miꞌ cham bhaiꞌ nam jax kam duñiaꞌ gu jaꞌtkam nam jɨꞌk mi oiꞌñkaꞌ na jɨꞌx jir gɇꞌ kiicham, nam guꞌ cham ka maat na jax pɨk jaꞌk jir sɨlhkam. Baꞌ ba daa mɨt gu Gaayo gio gu Aristaarko, guiꞌ nam maap jiim gu Paablo, nam jir bhammɨ dɨr jaꞌk kam na bhaan bipioꞌ gu Masedoonia dɨbɨɨr. Ja tɨɨbiopak jamɨt gamaiꞌ pɨx tuꞌ ja dooda na mɨt ba ja baidhak mu jaꞌk na paiꞌ miꞌ pu tum aꞌgadaꞌ.
29 A confusão se espalhou pela cidade, e todos juntos foram correndo para o teatro, arrastando consigo os macedônios Gaio e Aristarco, companheiros de Paulo.
30 Baꞌ gu Paablo muiꞌ tɨir jimdam nax chu ja aꞌgiꞌñmɨram gu jaꞌtkam guiꞌ nam jix bhaak, guꞌ ji nam guꞌ cham aaꞌ guiꞌ nam tɨ jɨɨgiꞌñdhaꞌ buiñor guch Xoiꞌkam.
30 Quando Paulo quis apresentar-se ao povo, os discípulos não o permitiram.
31 Gio baꞌ jaiꞌ nam ampɨk miꞌp ka oipo gu bhabhaiꞌ kaiꞌchdham tugiꞌñ gu Paablo muiꞌp ba tu joot jamɨt nam sap pu tɨɨdaꞌ na cham mu jaꞌk jimdaꞌ. Baꞌ dhiꞌ bhammɨ dɨr jaꞌk jiim am ja bui guiꞌ nam bɨɨx kap jir gɇꞌgɇrkam kaꞌ na jɨꞌx bhaan bipioꞌ gu Aasia dɨbɨɨr.
31 Também algumas autoridades da província, que eram amigos de Paulo, mandaram um recado, pedindo que ele não se arriscasse indo ao teatro.
32 Baꞌ gu jaꞌtkam pɨx jiiñak bɨɨt am miꞌ ji jumpaxich na paiꞌ tum aꞌgadaꞌ. Jaiꞌ maakam jup kaiꞌch am gio jaiꞌ maakam ɨp, nam guꞌ jaiꞌ muiꞌ cham maat na mɨt jax kaiꞌñkam miꞌ jim jumpadak giilhim ba kaiꞌch guiꞌ nam miꞌx bhaak.
32 Uns, pois, gritavam de uma forma; outros, de outra; porque a assembleia tinha virado uma confusão. E, na sua maior parte, nem sabiam por que motivo estavam reunidos.
33 Baꞌ jaiꞌ dhɨt guiꞌ nam jix maat na jax jir jum duukam, ba aagiꞌñ am gu Alijaanru. Baꞌ gu Israel kam jaꞌtkam muiꞌ ji ñuꞌyasa mɨt mu jaꞌk nam paiꞌx bhaak gu jaꞌtkam, mi jaꞌp jamɨt baꞌ xi kɨi bɨɨpɨꞌ dɨr jaꞌk na sap ja aꞌmkam nokiaꞌ nam cham ja juandaꞌ. Baꞌ gu Alijaanru nobiiꞌñ kɨꞌn jaꞌp xi ja duiñ guiꞌ nam miꞌ giilhim jix bhaak nam sap alhio ka xi kaayaꞌ na jax tu ja aꞌgidhaꞌ.
33 Então tiraram Alexandre do meio da multidão, e os judeus o empurraram para a frente. Este, acenando com a mão, queria falar ao povo.
34 Guꞌ ji na guꞌ na mɨt paiꞌ dhuuk ba maat na puiꞌp jir Israel kam maaꞌnkam, gio pɨx jiiñak jup gɨi mɨt. Mɨɨkim paꞌ moo nam miꞌ pu jiiñak, jup kaiꞌch am:
34 Quando, porém, reconheceram que ele era judeu, todos, a uma voz, gritaram durante quase duas horas: — Grande é a Diana dos efésios!
35 Baꞌ gu gɇꞌkam guiꞌ na tu uꞌuandaꞌ gu miꞌ dhi gɇꞌ kiicham siamri dakoo ma ja sooꞌmchulh nam cham ñiokdaꞌ guiꞌ nam miꞌ giilhim jix bhaak, jup ja tɨtda baꞌ:
35 O escrivão da cidade, tendo apaziguado o povo, disse: — Senhores efésios, quem não sabe que a cidade de Éfeso é a guardiã do templo da grande Diana e da imagem que caiu do céu?
36 Baꞌ cham jɨꞌxkat jaroiꞌ jax dhoodaꞌ, na guꞌx bhaiꞌ nuukdhix. Baꞌ aañ pu jam tɨtda na pim cham ñiokdaꞌ, chaꞌpim jaꞌp pɨx pu tu buadaꞌ na pim jax ɨlhiiꞌñdhaꞌ.
36 Ora, não podendo isto ser contestado, convém que vocês se mantenham calmos e não façam nada de forma precipitada;
37 Na guꞌ dhi jaꞌtkam na pimɨt yaꞌ ja aich, cham paiꞌ buam tu bua am jia miꞌ nach paiꞌ tu chiopiꞌ, ni kum cham paiꞌ giilhim jup aꞌga guch dios tuk na jax cham jir am.
37 porque estes homens que vocês trouxeram para cá não profanaram o templo, nem blasfemam contra a nossa deusa.
38 Noꞌ guꞌ dhi Demetrio tuꞌx aꞌgam gu jaroiꞌ buiñor gio dhi jaiꞌ nam maap tu juan, dho miꞌñi dho daraa am gu gɇꞌgɇrkam guiꞌ nam jaroiꞌ tɨ sɨlhkaꞌn, nam ja bui puiꞌ xi chɨꞌyaꞌ gu tuꞌ nam puiꞌ kɨꞌn jix bhaak, na baꞌx maatɨꞌ kaꞌ na jaroiꞌ sɨlhkam tu aꞌgadaꞌ.
38 Portanto, se Demétrio e os artífices que o acompanham têm alguma queixa contra alguém, saibam que existem os tribunais e os procônsules; que se acusem uns aos outros ali.
39 Piam noꞌm guꞌ maakam jup jix chu aꞌgam, dhox bhaiꞌ pɨx jam dhop xi chu aꞌgai jia paiꞌ na sɨlhkam tuꞌm aꞌgadaꞌ, cham tuꞌ paiꞌ na jaꞌp pɨx tum aꞌga.
39 Mas, se vocês estão pleiteando alguma outra coisa, isso será decidido em assembleia regular.
40 Na guꞌ dhiꞌ puiꞌ na pim jax jaꞌk tu bua gu xib, dhiꞌ cham jir am ji, na guꞌ cham bhaaiꞌn kaꞌ nach jax ja tɨɨdaꞌ gux ioꞌm gɇꞌgɇrkam noꞌ mɨt jax dhuuk maatɨk bhaiꞌ jich chɨkka gu dhiꞌ puiꞌ na pim jax kaiꞌñkam puiꞌ tu bua. Dho guꞌ puiꞌ dhoch chɨɨdaꞌ am na aach jir jich kuiñcha kaꞌ na chich dɨɨlh jix buam ji chu doodak gu tuꞌ na cham jir am.
40 Porque também corremos o risco de sermos, hoje, acusados de revolta, não havendo motivo algum que possamos alegar para justificar este ajuntamento.
41 Baꞌ daipuꞌ xi ja tɨɨdak ba ja joot nam ba jimiaꞌ miꞌ dhɨr.
41 E, havendo dito isto, dissolveu a assembleia.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.