Tiago 2
Sola NT (SOY_SIM) vs NTLH
1 Pinɛ́mɑ́rɛcɔ, nɔ́ɔ nní Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi yɛɛ Uléécɑɑ mɛyɔɔpi m mɑ́ nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃, ɑ́i nɛ sɑ́ rɛ nɔkɛ́ pisoi nɛ picɔ kɛcɔpɛ n tɛ́si.
1 Meus irmãos, vocês que creem no nosso glorioso Senhor Jesus Cristo, nunca tratem as pessoas de modo diferente por causa da aparência delas.
2 Tɔkɛ́ kpísi rɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ-i kɑrí we, umɑ́mɑ́ unyinɛ uu lompɔ, un wurɑ kɛpɑlɛ nɛ mɛlɑpɛ nɛ́íkɔɔ́ tɑnɑɑlɛ̃, úwɛkɔɔ́ unyinɛ pɔ́ɔ kɔ lompɔ, un ilũ kópɛ tɑnɑɑlɛ̃.
2 Por exemplo, entra na reunião de vocês um homem com anéis de ouro e bem-vestido, e entra também outro, pobre e vestindo roupas velhas.
3 Nɔn uyɛɛ mɛlɑpɛ nɛ́íkɔɔ́ n tɑnɑɑlɛ̃ ríyu n wɑisɛ, ɑni u mɑɑ rɛ: Pɔ́ɔkɛ́ kɑm ɑ kɛ́yukɔɔ́tonɛ nkɛ́-i tonɛ, ɑni kɔ úwɛkɔɔ́ mɑɑ rɛ: Pɔ́ɔkɛ́ nyɛrɛ nɛ́ɛ ɑ kɑm ɑ kɛteni-i ɑrɔ́nɑ mɛtene nté tonɛ,
3 Digamos que vocês tratam melhor o que está bem-vestido e dizem: “Este é o melhor lugar; sente-se aqui”, mas dizem ao pobre: “Fique de pé” ou “Sente-se aí no chão, perto dos meus pés.”
4 ɑ́i pitɛ́ŋɛ́ kɛmúŋɛ́ kɛɛ lɛ̃ nɔ́ wee? Ái nɔ lɛ̃ wɑlɛ yɑrɛ pɛpɛɛ yɛ pisoi siyu-i riḿpɑí ɑpi kɛlenɛ nsímɛ́ túhɑɑnɛɛ?
4 Nesse caso vocês estão fazendo diferença entre vocês mesmos e estão se baseando em maus motivos para julgar o valor dos outros.
5 Pinɛ́mɑ́rɛcɔ lɑlɑ kɛcirɛ, ɑni kutu ricɔ ɑni kóm: Uléécɑɑ úu pɛ̃ kɛ pisoi ɑpi kɛtẽ nté ń nyɑ́ni rɛ píwɛkɔɔ́ wɛ́ɛ uu pinfɑtɛnɛ nnyɑ pi pɑnsɛsɛ pimɑ́mɑ́ɑ? Pi Uléécɑɑ iyɔɔpi kuú nɛ pɛpɛɛ u ń lɑ m mɛ̃́ kɛ́mɛɛ loninɛ.
5 Escutem, meus queridos irmãos! Deus escolheu os pobres deste mundo para serem ricos na fé e para possuírem o Reino que ele prometeu aos que o amam.
6 Amɑ́ nɔ̃́ ɑ́ni yɛ pɛɛ úwɛkɔɔ́ wɑisɛ! Ái pimɑ́mɑ́ pɛɛ íwɛ nɔ́ wɑi pin kɔ sitɑhɑi nɔ́ séleii?
6 No entanto, vocês desprezam os pobres. Por acaso, não são os ricos que exploram vocês e os arrastam para serem julgados nos tribunais?
7 Ái pɛpɛɛ rinyíri sɔnɛ tɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu nɔ́ ń sélei cɑɑii?
7 São eles que falam mal do bom nome que Deus deu a vocês.
8 Uléécɑɑ Nsímɛ́ ritɛlɛ́ yɛ mɑɑ rɛ: A upɔ́cɔ n lɑ yɑrɛ kɑɑ ripɔ́cúruu ń lɑ. Uléécɑɑ iyɔɔpi isé yɛ iyɛ̃. Asei kɛcɑ́ɑ́, nɔn i n tikilɛ̃, li nyɑmlɛ.
8 Se vocês obedecerem à lei do Reino, estarão fazendo o que devem, pois nas Escrituras Sagradas está escrito: “Ame os outros como você ama a você mesmo.”
9 Amɑ́ nɔn pisoi siyu-i m pɑílɛ̃ nɔkɛ́ nɛ pi n tɛ́si, ɑkópɛ kɑni lɛ̃ wɑi. Li nyísɛlɛ rɛ ɑ́ni lɛ̃ kɛ isé ii ḿ mɑ ritiki.
9 Mas, se vocês tratam as pessoas pela aparência, estão pecando, e a lei os condena como culpados.
10 Usoi un m músu rɛ isé nnɛ́í kuu tíkilɛ̃ kuu pɛɛ isɛ rilɔ́ɔ́, isé nnɛ́í kuu lɛ̃ tilɔ́ɔ́.
10 Porque quem quebra um só mandamento da lei é culpado de quebrar todos.
11 Uyɛɛ ḿ mɑɑ rɛ: kɑpɛ iwɑ́sɑ́ wɑ, uyɛ̃ cirɛ yɛɛ kɔ mɑɑ rɛ: kɑpɛ usoi kpu. Lɛ̃ nnyɑ pɔnsɑ́ iwɑ́sɑ́ n wɑ, kɑɑ pɛɛ usoi kpu, isé nnɛ́í kɑɑ lɛ̃ tilɔ́ɔ́.
11 Pois o mesmo que disse: “Não cometa adultério” também disse: “Não mate”. Mesmo que você não cometa adultério, será culpado de quebrar a lei se matar.
12 Ani n símisi nɔn kɔ wɑi yɑrɛ pisoi pɛɛ n nyu rɛ Uléécɑɑ yɛ́ kɛyɑ́ɑ nɛ uisé pi túhɑɑnɛnɛ. Isé yɛɛ íi yɛ usoi ɑkópɛ ḿ pɑ yɛ nyi.
12 Falem e vivam como pessoas que serão julgadas pela lei que nos dá a liberdade.
13 Kɛtɑhɑi kɛ̃ kɛtúhɑɑnɛ kɛ́mɛɛ, Uléécɑɑ úu úkɑ íwɛ téninɛ yɛɛ úu yɛ ucɔ íwɛ n tẽ́. Lɛ̃ nnyɑ, nkó yɛɛ yɛ ucɔ íwɛ n tẽ́ yɛ́ nsímɛ́ kɛ́mɛɛ le.
13 Quando Deus julgar, não terá misericórdia das pessoas que não tiveram misericórdia dos outros. Mas as pessoas que tiveram misericórdia dos outros não serão condenadas no Dia do Juízo Final.
14 Pinɛ́mɑ́rɛcɔ, usoi un n kpɑ́rɑ́lɛ̃ tɛ u nfɑtɛnɛ mɑ́lɛ, kɛ uliwɑiwɑi ɑ́li kɔ pɛɛ lɛ̃ nyísɛlɛ̃, nfɑtɛnɛ mmɛ̃ mpuri yɛ́ fe nn usoi riyu lɔluu?
14 Meus irmãos, que adianta alguém dizer que tem fé se ela não vier acompanhada de ações? Será que essa fé pode salvá-lo?
15 In tɛ nɔ́unɛ́mɑ́rɛcɔ Kirisi ukɔ́, utisi nɛ́ɛ unɔ́si unyinɛ yɛ we, úu yɛ ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye yɛ̃ ukɛ́ tɑ̃ nɛ́ɛ ukɛ́ li,
15 Por exemplo, pode haver irmãos ou irmãs que precisam de roupa e que não têm nada para comer.
16 nɔ́ unyinɛ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A nɛ ripɔ́pɔ́ɔ n ŋme ɑ hɑ ilũ tɑ̃ ɑɑ kɔ le, kúu pɛɛ lɛlɛɛ u m pɑ́rílɛ̃ u pɑ, likulɑɑ yɛ pɛɛ kúye?
16 Se vocês não lhes dão o que eles precisam para viver, não adianta nada dizer: “Que Deus os abençoe! Vistam agasalhos e comam bem.”
17 Limɛcɔ kɑi nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ́ we. Usoi un n kpɑ́rɑ́lɛ̃ tɛ u nfɑtɛnɛ mɑ́lɛ kɛ uliwɑiwɑi ɑ́li pɛɛ kɔ lɛ̃ nyísɛlɛ̃, unfɑtɛnɛ yɛ kpuwɑɑlɛnlɛ.
17 Portanto, a fé é assim: se não vier acompanhada de ações, é coisa morta.
18 Amɑ́ in n lɑ, unyinɛ pɔ̃́ nɛ́ mɑɑ rɛ: Pɔ̃́ nɛ nfɑtɛnɛ mɑ́lɛ, nɛ́ɛn mɛwɑi sɔnɛ mɑ́. Nɛ́ u pɛsɛ rɛ: Íye kɑɑ yɛ́ nfɑtɛnɛ m mɑ́, lipɔ́wɑiwɑi ɑli kɔ pɛɛ lɛ̃ nyísɛlɛ̃! Nɛ̃́ nɛ́ linɛ́wɑiwɑi nɛ pɔ́ nyísɛ rɛ nɛ nfɑtɛnɛ mɑ́lɛ.
18 Mas alguém poderá dizer: “Você tem fé, e eu tenho ações.” E eu respondo: “Então me mostre como é possível ter fé sem que ela seja acompanhada de ações. Eu vou lhe mostrar a minha fé por meio das minhas ações.”
19 Pɔ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛnlɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ ucírɛníŋɛ lɛ, nɛ́ɛ yo? Pɔ ɑlɑri mɑ́lɛ. Aníri pɔ̃́ nɛ kɔ lɛ̃ nyulɛ, ɑɑ yɛ n tɛrii nɛ iwɑmɛ mɛpehẽ.
19 Você crê que há somente um Deus? Ótimo! Os demônios também creem e tremem de medo.
20 Pɔ́ uníri nkó! Áɑ lɑ pɔkɛ́ kṍ tɛ usoi unsɑ́ nɛ uliwɑiwɑi n nyísɛlɛ̃ tɛ u nfɑtɛnɛ mɑ́lɛ, unfɑtɛnɛ ńn kulɑ́ɑ kúkɑ mɑ́ɑ?
20 Seu tolo! Vou provar-lhe que a fé sem ações não vale nada.
21 Kɛ urɔ́sɑ́ɑyɑhɑ Apirɑhɑm uu uliwɑiwɑi nɛ n nyísɛ rɛ u nɛ Uléécɑɑ kɛfɑ tɛnɛlɛnlɛ uu ukɛpipi Isɑɑki kpísi rɛ ukɛ́ nɛ nyɔ́ɔnsɛ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu u sée rɛ ɑsei ute.
21 Como é que o nosso antepassado Abraão foi aceito por Deus? Foi pelo que fez quando ofereceu o seu filho Isaque sobre o altar.
22 Áɑ yɛ̃ tɛ unfɑtɛnɛ nɛ uliwɑiwɑi yɛ pɛɛ pɛ́nɛlɛnlɛ lin nɛ kɛsẽ́ kɛisi ɑí nɛ nyísɛ rɛ u mɛyíkíyiki Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛnlɛɛ? Uliwɑiwɑi yɛ tíyɛsɛlɛ unfɑtɛnɛ nn pelu.
22 Veja como a sua fé e as suas ações agiram juntas. Por meio das suas ações, a sua fé se tornou completa.
23 Lɛlɛɛ Uléécɑɑ Nsímɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ kɑi lɛ̃ wɑ rɛ: Apirɑhɑm yɛ Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ, Uléécɑɑ uu lɛ̃ nnyɑ u séi rɛ ɑsei ute, uu kɔ uu séi rɛ uusɑnɛ.
23 Assim aconteceu o que as Escrituras Sagradas dizem: “Abraão creu em Deus, e por isso Deus o aceitou.” E Abraão foi chamado de “amigo de Deus”.
24 Nɔ yɛ̃ tɛ usoi liwɑiwɑi kɛ́mɛɛ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ nɛ yɛ̃ tɛ ɑsei ute lo, ɑ́i unfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ ŋmɑnɛ.
24 Assim, vocês veem que a pessoa é aceita por Deus por meio das suas ações e não somente pela fé.
25 Uléécɑɑ yɛ limɛcɔ unɔ́si wɑ́sɑ́nkɑí Rɑhɑpi pɑnsɛsɛlɛ ɑsei ute uliwɑiwɑi nnyɑ. U pɛɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ pitumɛ yɔsilɛ, uu wɑi uu pi lɛ́ni ɑpi nwɑhɑcee tiki ɑpí nɛ tɔ́mpɔ. Mɛwɑi mɛ̃ kɛ́mɛɛ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ̃́ tɛ u ɑsei ute lɛ.
25 Foi o que aconteceu com a prostituta Raabe, quando hospedou os espiões israelitas e os ajudou a sair da cidade por outro caminho. Deus a aceitou pelo que ela fez.
26 Yɑrɛ kɛ ipiŋɛ yɛɛ íi nfɑ́ɑ m mɑ́ ii n kpuwɑɑlɛnlɛ mɛcɔ kɛ nfɑtɛnɛ mɛɛ ńn yɛ nliwɑiwɑi nɛ n nyísɛ rɛ n welɛ pɔ́ɔ kɔ kpuwɑɑlɛ̃.
26 Portanto, assim como o corpo sem o espírito está morto, assim também a fé sem ações está morta.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.