Romanos 3

Sola NT (SOY_SIM) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 In lɛɛ ni, kulɑ́ɑ yɛ kúye rɛ usoi ukɛ́ Usuifi? Yo kɛ piké ɑpi yɛ yoriyɛ?
1 Qual é, pois, a vantagem do judeu? Ou qual a utilidade da circuncisão?
2 Kulɑ́ɑ yɛ linnɛ́í kɛ́mɛɛ́ welɛ ɑ́ku kumúŋɛ́ mɑ́. Kufoí yɛɛ rɛ Pisuifi kɛ Uléécɑɑ uú nɛ mɛfoí símisi uu Unsímɛ́ piɑnipɛ-i wɑi.
2 Muita, sob todos os aspectos. Principalmente porque aos judeus foram confiados os oráculos de Deus.
3 Asei yɛ kɔ nyɛ rɛ pikɛcɔpɛ pinyinɛ ɑ́pi ɑsei ritiki. Lɛ̃ nnyɑ, piɑsei kutikicirɛ́ yɛ́ tíyɛsɛ Uléécɑɑ pɔ́ɔ kɔ ɑsei pitíki yɑ́ɑ́?
3 E daí? Se alguns não creram, a incredulidade deles virá desfazer a fidelidade de Deus?
4 Ái nkpɑ́ni lɛ̃. Ái céreisɛ rɛ ḿpɑ́ usoi úye yɛ unɔ́ɔmɛ lɛ, ɑmɑ́ Uléécɑɑ pɔ̃́ nɛ ɑsei tikilɛnlɛ. Li likɛcɑ́ɑ́ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
4 De maneira nenhuma! Seja Deus verdadeiro, e mentiroso, todo homem, segundo está escrito: Para seres justificado nas tuas palavras e venhas a vencer quando fores julgado.
5 Amɑ́ in tɛ ɑrɔ́sei kutikicirɛ́ yɛ́ tíyɛsɛ ɑi nyísɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ ɑsei tikilɛnlɛ, tɔ́ pɛɛ mɑɑ rɛ íye? Tɛ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ́ nní likɛcɑ́ɑ́ ukuwɔi rɔ́ ń nyísɛ nnyɑ, úu ɑsei tikilɛ̃ɛ? Lɛ̃ kɛ sisoipipi ɑsi yɛ m pisɛ mɛcɔ kɑm nní pisɛ.
5 Mas, se a nossa injustiça traz a lume a justiça de Deus, que diremos? Porventura, será Deus injusto por aplicar a sua ira? (Falo como homem.)
6 Ái nkpɑ́ni lɛ̃. In pɛɛ lɛ̃, íye kɛ Uléécɑɑ uu yɛ́ nɛ pisoi nnɛ́í túhɑɑnɛ?
6 Certo que não. Do contrário, como julgará Deus o mundo?
7 In tɛ nnɛ́nɔ́ɔmɛ yɛ́ tíyɛsɛ ɑi nyísɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ ɑsei tikilɛnlɛ, ɑi kɔ ríyu u wɑisɛ, yo nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ́ pɛɛ kɔ nɛ rɔ́ túhɑɑnɛ rɛ tɔ pikópɛkɔɔ́ lɛ?
7 E, se por causa da minha mentira, fica em relevo a verdade de Deus para a sua glória, por que sou eu ainda condenado como pecador?
8 Yo nnyɑ kɑ́ri yɛ́ fe tɔkɛ́ mɑɑ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ ɑkópɛ wɑ lisɔnɛ likɛ́ nɛ ɑkɛmɛɛ léemɛ? Pisoi pinyinɛ pɛɛ tirɔ́yu n kópu yɛ rɛ tɔ́ɔ yɛ lɛ̃ mɑ. Uléécɑɑ yɛ ɑlɑri mɑ́lɛ ukɛ́ lɛ̃ nnyɑ lipite kutu ripɑsɑ.
8 E por que não dizemos, como alguns, caluniosamente, afirmam que o fazemos: Pratiquemos males para que venham bens? A condenação destes é justa.
9 Tɔ́ nkpéni mɑɑ rɛ íye? Tɛ tɔ̃́, Pisuifi yɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ fe, nɛ́ɛ íye? Ái nkpɑ́ni lɛ̃. Tɔ pisímɛ́ mɑsilɛ rɛ ɑkópɛ yɛ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ ɑn nɛ kɛsẽ́ Pisuifi nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ múílɛ̃.
9 Que se conclui? Temos nós qualquer vantagem? Não, de forma nenhuma; pois já temos demonstrado que todos, tanto judeus como gregos, estão debaixo do pecado;
10 Li Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
10 como está escrito: Não há justo, nem um sequer,
11 — ausente —
11 não há quem entenda, não há quem busque a Deus;
12 — ausente —
12 todos se extraviaram, à uma se fizeram inúteis; não há quem faça o bem, não há nem um sequer.
13 — ausente —
13 A garganta deles é sepulcro aberto; com a língua, urdem engano, veneno de víbora está nos seus lábios,
14 — ausente —
14 a boca, eles a têm cheia de maldição e de amargura;
15 — ausente —
15 são os seus pés velozes para derramar sangue,
16 — ausente —
16 nos seus caminhos, há destruição e miséria;
17 — ausente —
17 desconheceram o caminho da paz.
18 — ausente —
18 Não há temor de Deus diante de seus olhos.
19 Tɔ kɔ pɛɛ nkpéni nyulɛ rɛ li Uléécɑɑ isé kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ pɛpɛɛ isé mɛtíki m mɑ́ nnyɑ kɛ isé iyɛ̃ ii wɔ́lɑɑlɛ̃, nsímɛ́ nkɛ́ nɛ ḿpɑ́ úye n lukɑɑlɛ̃ nnyɑ. Sisoipipi nnɛ́í yɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i sikópɛkɔɔ́ lɛ.
19 Ora, sabemos que tudo o que a lei diz, aos que vivem na lei o diz para que se cale toda boca, e todo o mundo seja culpável perante Deus,
20 Úkɑ mpuri úu fe ukɛ́ lɛ̃ kɛ isé ii m pisɛ wɑ. Lɛ̃ nnyɑ kɛ úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ ɑlɑri yɛ̃. Isé yɛ tíyɛsɛlɛ usoi uu céru rɛ u ukópɛkɔɔ́ lɛ.
20 visto que ninguém será justificado diante dele por obras da lei, em razão de que pela lei vem o pleno conhecimento do pecado.
21 Lɛ̃ kɛ isé ricuruu nɛ ɑntepuyɛ ɑpí pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ ḿ mɑ yɛɛ nkpéni nní wɑ. Uléécɑɑ úu nɛ isé ritiki ukɛ́ nɛ sisoipipi wɑisɛ ɑsei pite.
21 Mas agora, sem lei, se manifestou a justiça de Deus testemunhada pela lei e pelos profetas;
22 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ lɛ̃ kuú nɛ Yeesu Kirisi rintíki uu wɑi ŋmɑnɛ kóló nɛ kɛfɑ n tɛnɛ kuu yɛ sée rɛ ɑsei pite. Likumúŋɛ́ rɛ Uléécɑɑ úu pisoi nɛ picɔ kɛcɔpɛ kóólɛnɛ.
22 justiça de Deus mediante a fé em Jesus Cristo, para todos [e sobre todos] os que creem; porque não há distinção,
23 Sisoipipi nnɛ́í yɛ ɑkópɛ wɑlɛ, ɑsi Uléécɑɑ mɛyɔɔpi pɑɑ.
23 pois todos pecaram e carecem da glória de Deus,
24 Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ uipɛɛlɛ́ɛ kɛ́mɛɛ pi pɑnsɛsɛlɛ ɑsei pite, fɑɑlɑɑ ɑ́pi kɔ líkɑ hɛ́ɛlɛ. Yeesu Kirisi yɛɛ umɛcirɛ kpísi uu hɛ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ piɑyu lɔ.
24 sendo justificados gratuitamente, por sua graça, mediante a redenção que há em Cristo Jesus,
25 Uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ rɛ ukɛ́ umɛnyɛ nɛ inyɔ́ɔnsɛ wɑ ikɛ́ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ umɛnyɛ mɛ̃ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ ɑkópɛ sɑ́rɛi ukɛ́ nɛ nyísɛ rɛ u ɑsei ute lɛ. Úu pɛɛ mɛkɛɛ piɑkópɛ ɑkpɑnii pi wɑ. U pɛɛ́ nɛ kɛ́yu pi purulɛ.
25 a quem Deus propôs, no seu sangue, como propiciação, mediante a fé, para manifestar a sua justiça, por ter Deus, na sua tolerância, deixado impunes os pecados anteriormente cometidos;
26 Lɛ̃ kuú nɛ nyísɛ rɛ u ɑsei tikilɛnlɛ, úu nkpɑ́ni consɛ. Uléécɑɑ yɛ kɔ lɑlɛ ukɛ́ nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ kɛ́mɛɛ nyísɛ rɛ u kɔ nɛ urinɔɔ kuu ḿ mɑ kɛcɑ́ɑ́ welɛ. Likumúŋɛ́ rɛ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ ŋmɑnɛ kuu yɛ yɛ̃ tɛ ɑsei pite.
26 tendo em vista a manifestação da sua justiça no tempo presente, para ele mesmo ser justo e o justificador daquele que tem fé em Jesus.
27 Tɔ̃́, Pisuifi yɛ pɛɛ nnyinɛ mɑ́ tɔkɛ́ nɛ picɔ rikɔ́kɔri n wɑii? Aɑi, ńkɑ ńn we! Isé pitiki nnyɑ nɛ́ɛ mɛwɑi sɔnɛ nnyɑ? Ái nkpɑ́ni lɛ̃. Likumúŋɛ́ rɛ ɑ́i isé kɑi pisɛ rɛ usoi ukɛ́ ritiki, ɑmɑ́ nfɑtɛnɛ kɑi pisɛ rɛ usoi ukɛ́ m mɑ́.
27 Onde, pois, a jactância? Foi de todo excluída. Por que lei? Das obras? Não; pelo contrário, pela lei da fé.
28 Tɔ kɔ yɛ̃ tɛ ɑ́i kɛ kɛsoipipi ɑkɛ yɛ́ lɛ̃ kɛ isé ii m pisɛ n wɑ nnyɑ kɑkɛ yɛ́ Uléécɑɑ kɛyu-i ɑsei m mɑ́, ɑmɑ́ kɑkɛ́ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ kɑkɛ yɛ́ ɑsei m mɑ́.
28 Concluímos, pois, que o homem é justificado pela fé, independentemente das obras da lei.
29 Nɛ́ɛ Uléécɑɑ yɛ Pisuifi ŋmɑnɛ Uleecɑɑ lɛ? Yɑrɛ úu mpuri sɑnɛ pikɔ́ Uleecɑɑ, nɛ́ɛ íye? Ɛɛɛ, u kɔ mpuri sɑnɛ pikɔ́ Uleecɑɑ lɛ, ɑsei kɛcɑ́ɑ́.
29 É, porventura, Deus somente dos judeus? Não o é também dos gentios? Sim, também dos gentios,
30 Uléécɑɑ usɛ yɛɛ we yɛɛ nfɑtɛnɛ nnyɑ pikéké pɑnsɛsɛnɛ ɑsei pite. Limɛcɔ kuu pikécirɛ́ nfɑtɛnɛ nnyɑ pɑnsɛsɛnɛ ɑsei pite.
30 visto que Deus é um só, o qual justificará, por fé, o circunciso e, mediante a fé, o incircunciso.
31 Yɑrɛ tɔ nkpéni lɛ̃ mɑɑ rɛ nfɑtɛnɛ nnyɑ, isé nkɔ́ yɛ pɛɛ tɛnɛlɛ nɛ́ɛ? Ái nkpɑ́ni lɛ̃! Tɔ mɛníŋɛ isé nnɑŋɛ nnɛ́í i pɑlɛnlɛ.
31 Anulamos, pois, a lei pela fé? Não, de maneira nenhuma! Antes, confirmamos a lei.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.