Mateus 27

Sola NT (SOY_SIM) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Kɑi kóso n weesi mmɑrɛ mɑrɛ, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nnɛ́í nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi rinɔ́ɔ risɛ wɑi rɛ pikɛ́ Yeesu kpu.
1 Chegando a manhã, todos os príncipes dos sacerdotes e os anciãos do povo reuniram-se em conselho para entregar Jesus à morte.
2 Kei kɑpi pɛɛ u pɑɑsi ɑpí nɛ Rɔm uyɔɔpi Pilɑti lɛɛpɔ.
2 Ligaram-no e o levaram ao governador Pilatos.
3 Yutɑsi yɛɛ Yeesu n kpísi uu pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i wɑi uu yɛ́nu rɛ pi lɑ pikɛ́ Yeesu kpu. Ai u cɔ́ŋ, uu ukɛfɑ-i téni uu nwóóweni mɛpipi ɑfɛɛtɑɑni mɛ̃ kpísi uú nɛ pɛlɛ uú hɑ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pɛ̃ pɑ.
3 Judas, o traidor, vendo-o então condenado, tomado de remorsos, foi devolver aos príncipes dos sacerdotes e aos anciãos as trinta moedas de prata,
4 Uu pi mɑɑ rɛ: Nɛ ɑkópɛ wɑlɛ. Nɛ usoi yɛɛ úu líkɑ n cɑɑi yɑ́ɑ́ ɑḿ pɑ ɑpi kópu. Pɛ̃ ɑpi u pɛsɛ rɛ: Mpɔ́kɔ́ yɛ mmɛ̃! Ái nɛ tɔ̃́ yɛ̃!
4 dizendo-lhes: Pequei, entregando o sangue de um justo. Responderam-lhe: Que nos importa? Isto é lá contigo!
5 Uu pɛɛ siwóó sɛ̃ kpísi uu Uléécɑɑ kɛyɔ-i sɑ́, uu sĩ́ uú hɑ umɛcirɛ ńŋmɛ wɑi.
5 Ele jogou então no templo as moedas de prata, saiu e foi enforcar-se.
6 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi siwóó sɛ̃ híni ɑpi rɛ: Kɑi nní mɛ́nyɛ kɛwóó nnyɑ, ncée ńn irɔ́sé kɛ́mɛɛ we rɛ pikɛ́ Uléécɑɑ kɛyɔ kuwóótɑkɑi kɛ́mɛɛ kɛ wɑipɔ.
6 Os príncipes dos sacerdotes tomaram o dinheiro e disseram: Não é permitido lançá-lo no tesouro sagrado, porque se trata de preço de sangue.
7 Api kómɛinɛ ɑpi pɛɛ kɛ kpísi ɑpí nɛ utúhumɔmɛ kɛ́mɛɛ kɛtẽ lɔlu rɛ pikɛ́ yɛ kei pisɑ́nɛ kulɛsi.
7 Depois de haverem deliberado, compraram com aquela soma o campo do Oleiro, para que ali se fizesse um cemitério de estrangeiros.
8 Lɛ̃ nnyɑ kɑí nɛ kei n kpíimɛ nɛ nɛni-mɛ̃, pi kɛtẽ kɛ̃ sélei rɛ: mɛ́nyɛ kɛcɑrɛ.
8 Esta é a razão por que aquele terreno é chamado, ainda hoje, Campo de Sangue.
9 Lɛ̃ kɛ ɑntepu Yeremii uú pɛɛ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ ḿ mɑ uu Uléécɑɑ nsímɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ wɔ́lu kɑi wɑ rɛ:
9 Assim se cumpriu a profecia do profeta Jeremias: Eles receberam trinta moedas de prata, preço daquele cujo valor foi estimado pelos filhos de Israel;
10 — ausente —
10 e deram-no pelo campo do Oleiro, como o Senhor me havia prescrito.
11 Kɑpi uyɔɔpi Pilɑti kɛ́mɛɛ nɛ Yeesu pitúhɑɑnɛ ń hɑ, uyɔ́ɔpi uyɛ̃ uu u pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ Pisuifi uyɔɔpii? Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Mmɛ̃ kɑɑ nní mɑ.
11 Jesus compareceu diante do governador, que o interrogou: És o rei dos judeus? Sim, respondeu-lhe Jesus.
12 Amɑ́ kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpí nɛ nsímɛ́ u rinkpɑ́rɑ́, úu ríkɑ pi pɛsɛ.
12 Ele, porém, nada respondia às acusações dos príncipes dos sacerdotes e dos anciãos.
13 Kei kɛ Pilɑti uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Áɑ mmɛ̃ kɑpi nní nɛ pɔ́ n kpɑrɑi kómɛi, nɛ́ɛ?
13 Perguntou-lhe Pilatos: Não ouves todos os testemunhos que levantam contra ti?
14 Uu kɔ lɛ̃ n sɛ́ɛ́lɛ̃ úu ríkɑ pɛsɛ. Ai pɛɛ Pilɑti pírí wɑi.
14 Mas, para grande admiração do governador, não quis responder a nenhuma acusação.
15 Ḿpɑ́ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ɑ́ye, Pilɑti yɛ̀ɛ̀ ukpɑniikɔ́ uyɛ̃ kɛ risoiwuí ɑri ń lɑ ukɛ́ lesɛ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ lésɛlɛ.
15 Era costume que o governador soltasse um preso a pedido do povo em cada festa de Páscoa.
16 Utisi unyinɛ kɑpi ḿpɑ́ yei n nyu yɛ pɛɛ ɑnyɑ̃́ kumúŋɛ́ kpɛ-i ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ welɛ. Pi yɛ u sée rɛ Yeesu Pɑrɑpɑsi.
16 Ora, havia naquela ocasião um prisioneiro famoso, chamado Barrabás.
17 Pilɑti uu pɛɛ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ pisɛ rɛ: Yeesu Pɑrɑpɑsi nɛ Yeesu kɑpi n sélei rɛ Kirisi kɛcɔpɛ, úye kɑní lɑ kɛ́ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ lesɛ?
17 Pilatos dirigiu-se ao povo reunido: Qual quereis que eu vos solte: Barrabás ou Jesus, que se chama Cristo?
18 U pɛɛ nyulɛ ŋmɑɑ ńsɔnɛ rɛ nfɑpɔlɛ nnyɑ kɑpi Yeesu uɑnipɛ-i wɑ.
18 {Ele sabia que tinham entregue Jesus por inveja.}
19 Pilɑti un kei lɛ̃ kɛtúhɑɑnɛ kɛ-i we, likɛ́ nɛ rinsɑ́sɛ, uunɔsi uu pisoi tumpɔ rɛ pikɛ́ u mɑɑ rɛ: Usoi nkó úu ncɑɑi ńkɑ wɑ. A unsímɛ́ kɛ́mɛɛ ɑpɔ́nípɛ mɑhɑ̃. Nɛ kɛsinɛ nkɛ́ uyɛ̃ nnyɑ kɛlɑ́rɛ́ kópɛ kɛnyinɛ kɛ́mɛɛ íwɛ lilɛ hɑ́i.
19 Enquanto estava sentado no tribunal, sua mulher lhe mandou dizer: Nada faças a esse justo. Fui hoje atormentada por um sonho que lhe diz respeito.
20 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pin likumúŋɛ́ kpɛ-i pisoi pitɑ́lɑɑnkɛɛ mɑsí rɛ pikɛ́ Pilɑti símisi rɛ ukɛ́ Pɑrɑpɑsi ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ lesɛ uu Yeesu pɔ̃́ kopu.
20 Mas os príncipes dos sacerdotes e os anciãos persuadiram o povo que pedisse a libertação de Barrabás e fizesse morrer Jesus.
21 Uyɔ́ɔpi uu pipisɛ pi kpɑ́ rɛ: Pikɛtɛ́ kɛcɔpɛ, úye kɑní lɑ kɛ́ lesɛ? Api u pɛsɛ rɛ Pɑrɑpɑsi lo.
21 O governador tomou então a palavra: Qual dos dois quereis que eu vos solte? Responderam: Barrabás!
22 Kɛ́ íye Yeesu kɑpi n sélei rɛ Kirisi pɔ̃́ wɑ? Api pinnɛ́í u pɛsɛ rɛ: A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii!
22 Pilatos perguntou: Que farei então de Jesus, que é chamado o Cristo? Todos responderam: Seja crucificado!
23 Kei kuu kɔ pipisɛ pi rikpɑ́ rɛ: Ncɑɑi ń-ye kuu mpíí wɑ? Api pɛɛ sicɑ́ɑ́ilɑ nɑ́kíísɛ ŋmɑɑ rɛ: A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii!
23 O governador tornou a perguntar: Mas que mal fez ele? E gritavam ainda mais forte: Seja crucificado!
24 Kɛ Pilɑti uu n yɛ̃́ tɛ ḿpɑ́ un nɛ n símisi, ɑ́i nkpɑ́ni líkɑ yoriyɛnɛ, iwɔ́ɔ in mɛníŋɛ mɛyɑ̃́ cɑ́lɛ̃, uu míni kpísi uu pisoi nnɛ́í inipɛɛ-i ɑnípɛ nɑlɛ uu rɛ: Ái nɛ́ɛ ncée hɛ rɛ pikɛ́ usoi nkó yɛɛ úu ncɑɑi ńkɑ n wɑ kpu. Nɔ́nnɛ́kɔ́ yɛ mmɛ̃!
24 Pilatos viu que nada adiantava, mas que, ao contrário, o tumulto crescia. Fez com que lhe trouxessem água, lavou as mãos diante do povo e disse: Sou inocente do sangue deste homem. Isto é lá convosco!
25 Pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ nnɛ́í ɑpi u pɛsɛ rɛ: Ɛɛɛ! Tɔ́ nɛ sirɔ́wɑ̃́ tɔkɛ́ unkpɔ ncɔni n te!
25 E todo o povo respondeu: Caia sobre nós o seu sangue e sobre nossos filhos!
26 Kei kɛ Pilɑti uu pɛɛ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ Pɑrɑpɑsi pi lesɛ, uu tíyɛsɛ ɑpi Yeesu isɛ́í súúkɛɛ, uu pi u pɑ rɛ pikɛ́ hɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii.
26 — ausente —
27 Uyɔ́ɔpi pisɔ́ɔ́cɑ ɑpi Yeesu kpísi ɑpí nɛ kei kɑpi yɛ n túhɑɑnɛ lompɔ, pisɔ́ɔ́cɑ nnɛ́í ɑpi kei u kɑ́lɑɑpɔ.
27 Os soldados do governador conduziram Jesus para o pretório e rodearam-no com todo o pelotão.
28 Api ilũ u mɑhɑni ɑpi kukpɛ́lɛnku wɛɛ́ u tɑni.
28 Arrancaram-lhe as vestes e colocaram-lhe um manto escarlate.
29 Api pɛɛ sinípɛleépi rikɔŋ pɑrii ɑpi u kipisɛ, ɑpi kɔ kɛnɑɑpi kunípɛ lukɛ-lukɛ-mɛ̃ u múísɛ. Api pɛɛ ukɛyu-i wúlɑ ɑpi sɛ́nnyi ɑpi rɛ: Tɔ pɔ́ yɑ́ɑsi, Pisuifi uyɔɔpi!
29 Depois, trançaram uma coroa de espinhos, meteram-lha na cabeça e puseram-lhe na mão uma vara. Dobrando os joelhos diante dele, diziam com escárnio: Salve, rei dos judeus!
30 Api pɛɛ mɛtɑ u n túkɛntɛ. Api yɛ kɔ kɛnɑɑpi kɛ̃ kpísi ɑpí nɛ ríyu kɛcɑ́ɑ́ u pepu.
30 Cuspiam-lhe no rosto e, tomando da vara, davam-lhe golpes na cabeça.
31 Kɑpi nnyei u m mɑsí, ɑpi kukpɛ́lɛnku u mɑhɑni ɑpi uilũ pitɑnɛ u pɛsɛ ɑpí nɛ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ pikɑrii u tɔ́mpɔ.
31 Depois de escarnecerem dele, tiraram-lhe o manto e entregaram-lhe as vestes. Em seguida, levaram-no para o crucificar.
32 Kɑpi kuyu-i n léeri pin nɛ Yeesu pikɑrii tɔ́su, ɑpí nɛ Sirɛɛni kɛtẽ utisi unyinɛ sɑ́nɛ. Pi yɛ u sée rɛ Simɔɔ. Api ńnɑŋɛ nɛ Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ u cɔnsɛ.
32 Saindo, encontraram um homem de Cirene, chamado Simão, a quem obrigaram a levar a cruz de Jesus.
33 Api pɛɛ́ hɑ nɛ kɛlõ kɛnyinɛ tulu. Pi yɛ kei sée rɛ Kɔlikɔtɑ. Liɑsei rɛ: Kúyu Koŋoo kɛlõ.
33 Chegaram ao lugar chamado Gólgota, isto é, lugar do crânio.
34 Api pítɑ nɛ pitɛ tulɛ-tulɛ pinyinɛ cɔ́hɔnɛ ɑpi u pɑ rɛ ukɛ́ n ntí. Uu lélé uu yúlu rɛ úu nírunɛ.
34 Deram-lhe de beber vinho misturado com fel. Ele provou, mas se recusou a beber.
35 Api u kpísi ɑpí hɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii, ɑpi pɑŋɑi ɑpí nɛ pimɛcɔpɛcirɛ uilũ hɔɔnɛntɛ. [...]
35 Depois de o haverem crucificado, dividiram suas vestes entre si, tirando a sorte. Cumpriu-se assim a profecia do profeta: Repartiram entre si minhas vestes e sobre meu manto lançaram a sorte {Sl 21,19}.
36 Api pɛɛ kei n tũ pin u mɛ̃́.
36 Sentaram-se e montaram guarda.
37 Api kɛkpénkpélépi kɛnyinɛ kɛcɑ́ɑ́ wɔ́lu lɛ̃ nnyɑ kɑpi u ń kpu ɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́-i uriyu kɛcɑ́ɑ́ kɑrii. Pi wɔi rɛ: Nkó yɛɛ Yeesu, Pisuifi uyɔɔpi.
37 Por cima de sua cabeça penduraram um escrito trazendo o motivo de sua crucificação: Este é Jesus, o rei dos judeus.
38 Api pɛɛ kɔ limɛmɑ́ɑ́ pisoi kpɑ́ɑ́ree pitɛ́ pinyinɛ kɛsẽ́ kɑrii, ucɔ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃ ucɔ ukumii-mɛ̃ ɑpí nɛ u kɔ.
38 Ao mesmo tempo foram crucificados com ele dois ladrões, um à sua direita e outro à sua esquerda.
39 Picéetɔŋɛ́ ɑpi u lɑ́mɑɑnkɛɛ ɑpi ríyu m pɔuli.
39 Os que passavam o injuriavam, sacudiam a cabeça e diziam:
40 Api yɛ u mɑɑ rɛ: Pɔɔ́ yɛ Uléécɑɑ kɛyɔ n forii ɑɑ siyɑ́ɑ sitɑɑni nɛ pimɔ́mɛ kɛ pɛsɛ, pɔn mɛsei Uléécɑɑ Kɛpipi, ɑ nkpéni ripɔ́yu lɔ ɑɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súiri!
40 Tu, que destróis o templo e o reconstróis em três dias, salva-te a ti mesmo! Se és o Filho de Deus, desce da cruz!
41 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pɔ́ɔ kɔ limɛcɔ kɛcɑ́ɑ́ u nyɑ́nɛi ɑpi yɛ nɛ mɑɑ rɛ:
41 Os príncipes dos sacerdotes, os escribas e os anciãos também zombavam dele:
42 U picɔ yoriyɛntɛlɛ ɑmɑ́ úu pɛɛ fe ukɛ́ uricuruu yoriyɛ! Nɛ́ntɛ Isirɑyɛɛli Uyɔɔpi lo! Ukɛ́ kɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súimɛ tɔkɛ́ pɛɛ́ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ.
42 Ele salvou a outros e não pode salvar-se a si mesmo! Se é rei de Israel, desça agora da cruz e nós creremos nele!
43 Uléécɑɑ kuú nɛ ritɑ́ uu yɛ nɛ mɑɑ rɛ: Nɛ Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ. Lɛ̃ nnyɑ, in tɛ Uléécɑɑ yɛ ukɛcɑ́ɑ́ kpɑ́lɛ̃, ukɛ́ nkpéni u yoriyɛ tɔkɛ́ yɛ̃́ nkɛ̃́!
43 Confiou em Deus, Deus o livre agora, se o ama, porque ele disse: Eu sou o Filho de Deus!
44 Hɑ́i ɑí nɛ pisoi kpɑ́ɑ́ree pɛ̃ kɛtɛ́ kɑpi kɛsẽ́ n kɑrii pɛ́nɛ ɑpi kɔ lɛ̃ u lɑ́misi.
44 E os ladrões, crucificados com ele, também o ultrajavam.
45 Ituŋɛ kɛcírɛ kumúŋɛ́ hɑ́i nɛ kɛtúŋɛ́ mɛtɑɑni kumúŋɛ́ kɛ kuŋmɑhɑ ɑku kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ cɔ̃.
45 Desde a hora sexta até a nona, cobriu-se toda a terra de trevas.
46 Kɑi kɛtúŋɛ́ mɛtɑɑni kumúŋɛ́ ń tu, Yeesu uu kɛcɑ́ɑ́ilɑ píimɑ kɛnyinɛ súúni rɛ Elii, Elii lɑmɑ sɑpɑtɑni? Lɛlɛɛ rɛ: Unɛ́léécɑɑ, Unɛ́léécɑɑ, yo nnyɑ kɑɑ nɛ́ ŋmɛriyɛ?
46 Próximo da hora nona, Jesus exclamou em voz forte: Eli, Eli, lammá sabactáni? - o que quer dizer: Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?
47 Pisoi pɛɛ kei n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛcɔpɛ, pinyinɛ ɑpi lɛ̃ kom ɑpi rɛ: Elii kuu nní sélei.
47 A estas palavras, alguns dos que lá estavam diziam: Ele chama por Elias.
48 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, pikɛcɔpɛ unyinɛ uu wuru uú hɑ sinɛ́ɛ̃ kpísi uu pítɑ nyɛpɛ-nyɛpɛ pinyinɛ fɛ uú nɛ kɛnɑɑpi kɛnyinɛ kɛcɑ́ɑ́ tuhu uu u pɑ rɛ ukɛ́ n ntí.
48 Imediatamente um deles tomou uma esponja, embebeu-a em vinagre e apresentou-lha na ponta de uma vara para que bebesse.
49 Picɔ ɑpi pɛɛ rɛ: Ani riyɑ́ tɔkɛ́ yɛ̃́ tɛ Elii yɛ́ kɑm uu u yoriyɛ nɛ́ɛ.
49 Os outros diziam: Deixa! Vejamos se Elias virá socorrê-lo.
50 Yeesu uu mɛyɑ̃́ pipupɛi kpɑ́ uu pɛɛ kpi.
50 Jesus de novo lançou um grande brado, e entregou a alma.
51 Likumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ kɛ́mɛɛ n kénɛlɛ̃ ɑku ricɛɛ́rinɛ mɛtɛ́ hɑ́i kɛcɑ́ɑ́ nɛ mɛtene-pɔ. Kɛtẽ ɑkɛ yéŋesi, ɑpɑrɛcɑŋɑɑ ɑɑ forɛsi,
51 E eis que o véu do templo se rasgou em duas partes de alto a baixo, a terra tremeu, fenderam-se as rochas.
52 ɑkpíí mɛyɑ̃ ɑɑ wúkulɛntɛ, Uléécɑɑ pisoi kulúi pɛɛ n kpí ɑpi yisikɛɛ.
52 Os sepulcros se abriram e os corpos de muitos justos ressuscitaram.
53 Api ɑkpíí kɛ́mɛɛ léenti. Kɛ Yeesu uu ń kɑ uu nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi, ɑpi Uléécɑɑ kuyu lompɔ, pisoi mɛyɑ̃ ɑpi pi yɛnu.
53 Saindo de suas sepulturas, entraram na Cidade Santa depois da ressurreição de Jesus e apareceram a muitas pessoas.
54 Kɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ nɛ pisɔ́ɔ́cɑ picɔ pɛɛ kei ń we pin kɛsẽ́ Yeesu mɛ̃́ ɑpi n yɛ̃́ lɛ̃ kɛ kɛtẽ ɑkɛ n yéŋesi nɛ licɔ licɔ lɛɛ n wɑpisi, iwɑmɛ ii mɛyíkíyiki ŋmɑɑ pi loni ɑpi rɛ: Usoi nkó yɛ pɛɛ mɛsei Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ.
54 O centurião e seus homens que montavam guarda a Jesus, diante do estremecimento da terra e de tudo o que se passava, disseram entre si, possuídos de grande temor: Verdadeiramente, este homem era Filho de Deus!
55 Pinɔ́si yɛ pɛɛ kulúi welɛ, pin kɛtɑɑ-pɔ nyɛnu pin nyɑ́nɛi. Pimɛyɑ̃ pɛɛ hɑ́i Kɑlilee-pɔ u ritikimɛ pin u lɛ́ni.
55 Havia ali também algumas mulheres que de longe olhavam; tinham seguido Jesus desde a Galiléia para o servir.
56 Pikɛcɔpɛ pinyinɛ pɛɛ nní Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri nɛ Yɑkupu nɛ Yosɛfi uni Mɑɑri nɛ Sepetee piŋmɑ́nɛ uni.
56 Entre elas se achavam Maria Madalena e Maria, mãe de Tiago e de José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Kɑi nnyɔ́ɔ́ n wɑ, utisi mɑ́mɑ́ uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Yosɛfi un Arimɑtee kuyu ukɔ́, uú hɑpɔ. Uyɛ̃ nɛ kɔ pɛɛ Yeesu upirɛtiki lɛ.
57 À tardinha, um homem rico de Arimatéia, chamado José, que era também discípulo de Jesus,
58 Uu Pilɑti kɛ́mɛɛ sĩ́ uú hɑ u pisɛ rɛ ukɛ́ Yeesu u pɑ. Kei kɛ Pilɑti uu ŋmurɛi uu ncée hɛ rɛ pikɛ́ hɑ Yeesu u pɑ.
58 foi procurar Pilatos e pediu-lhe o corpo de Jesus. Pilatos cedeu-o.
59 Yosɛfi uu Yeesu kpísi uu kɛsɑ́ŋɑ́ɑ́pi tomɛ́ kɛcirɛ-i wɑi
59 José tomou o corpo, envolveu-o num lençol branco
60 uú hɑ nɛ nhórɛ fɑlɛ kuu kupɑrɛpoo-i n wɑ kɛ́mɛɛ u finsɛ, uu pɛɛ mɛpɑrɛ píimɑ mɛnyinɛ pímiisɛ uu rinɔnɔɔ fi, uu pɛɛ yɑ́ uu tɔ́mpɔ.
60 e o depositou num sepulcro novo, que tinha mandado talhar para si na rocha. Depois rolou uma grande pedra à entrada do sepulcro e foi-se embora.
61 Likumúŋɛ́ kpɛ-i, Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri nɛ Mɑɑri ucɔ uyɛ̃ pɔ́ɔn kei rikpíí kɛyúrí tṹ.
61 Maria Madalena e a outra Maria ficaram lá, sentadas defronte do túmulo.
62 Kɛ kɛyɑ́ɑ kɛɛ yɛ nɛ kɛwéntɛyɑɑ n tisɛ ɑkɛ n tu, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pifɑrisi ɑpi yisi ɑpi Pilɑti kɛyɔ sĩ,
62 No dia seguinte - isto é, o dia seguinte ao da Preparação -, os príncipes dos sacerdotes e os fariseus dirigiram-se todos juntos à casa de Pilatos.
63 ɑpi u mɑɑ rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ, tɔ léisɛ rɛ kɛ unɔ́ɔmɛ nkó uú pɛɛ nfɑ́ɑ m mɑ́, u pɛɛ́ mɑɑ rɛ u yɛ́ unkpɔ mɛmɑ́ɑ́ kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ yisi.
63 E disseram-lhe: Senhor, nós nos lembramos de que aquele impostor disse, enquanto vivia: Depois de três dias ressuscitarei.
64 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ ncée hɛ rɛ pisoi pikɛ́ hɑ siyɑ́ɑ sitɑɑni urikpíí ńsɔnɛ m mɛ̃́, upipirɛtiki ɑ́pi kɑpɛ nɛ u n yɑ́ɑi pikɛ́ lesɛ, pikɛ́ pɛɛ́ nɛ pisoi n kirɑɑsɛ rɛ: u nkpɔ kɛ́mɛɛ yisilɛ nnyɑ. Lin lɛ̃ n wɑ, nnɔ́ɔmɛ mmɛ̃ nɛ́ pɛɛ cɑɑi ɑi nfoí feriyɛ.
64 Ordena, pois, que seu sepulcro seja guardado até o terceiro dia. Os seus discípulos poderiam vir roubar o corpo e dizer ao povo: Ressuscitou dos mortos. E esta última impostura seria pior que a primeira.
65 Pilɑti uu pi pɛsɛ rɛ: Pimɛ́rɛ́ yɛ mpí! Ani nɛ pi hɑ pikɛ́ hɑ rikpíí m mɛ̃́ yɑrɛ kɑni ń lɑ.
65 Respondeu Pilatos: Tendes uma guarda. Ide e guardai-o como o entendeis.
66 Kei kɑpi yisi ɑpí hɑ músu, ɑpi yɛ́nu lɛ̃ kɑpi yɛ́ pimɛ́rɛ́kɛi pɛ̃ n wɑ. Api mɛpɑrɛ mɛɛ rinɔnɔɔ n fílɛ̃ ńsɔnɛ kɑrii ɑpi pɛɛ pimɛ́rɛ́ tónsɛntɛ rɛ pikɛ́ m mɛ̃́.
66 Foram, pois, e asseguraram o sepulcro, selando a pedra e colocando guardas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.