Mateus 27
Sola NT (SOY_SIM) vs ARIB
1 Kɑi kóso n weesi mmɑrɛ mɑrɛ, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nnɛ́í nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi rinɔ́ɔ risɛ wɑi rɛ pikɛ́ Yeesu kpu.
1 Ora, chegada a manhã, todos os principais sacerdotes e os anciãos do povo entraram em conselho contra Jesus, para o matarem;
2 Kei kɑpi pɛɛ u pɑɑsi ɑpí nɛ Rɔm uyɔɔpi Pilɑti lɛɛpɔ.
2 e, maniatando-o, levaram-no e o entregaram a Pilatos, o governador.
3 Yutɑsi yɛɛ Yeesu n kpísi uu pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i wɑi uu yɛ́nu rɛ pi lɑ pikɛ́ Yeesu kpu. Ai u cɔ́ŋ, uu ukɛfɑ-i téni uu nwóóweni mɛpipi ɑfɛɛtɑɑni mɛ̃ kpísi uú nɛ pɛlɛ uú hɑ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pɛ̃ pɑ.
3 Então Judas, aquele que o traíra, vendo que Jesus fora condenado, devolveu, compungido, as trinta moedas de prata aos anciãos, dizendo:
4 Uu pi mɑɑ rɛ: Nɛ ɑkópɛ wɑlɛ. Nɛ usoi yɛɛ úu líkɑ n cɑɑi yɑ́ɑ́ ɑḿ pɑ ɑpi kópu. Pɛ̃ ɑpi u pɛsɛ rɛ: Mpɔ́kɔ́ yɛ mmɛ̃! Ái nɛ tɔ̃́ yɛ̃!
4 Pequei, traindo o sangue inocente. Responderam eles: Que nos importa? Seja isto lá contigo.
5 Uu pɛɛ siwóó sɛ̃ kpísi uu Uléécɑɑ kɛyɔ-i sɑ́, uu sĩ́ uú hɑ umɛcirɛ ńŋmɛ wɑi.
5 E tendo ele atirado para dentro do santuário as moedas de prata, retirou-se, e foi enforcar-se.
6 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi siwóó sɛ̃ híni ɑpi rɛ: Kɑi nní mɛ́nyɛ kɛwóó nnyɑ, ncée ńn irɔ́sé kɛ́mɛɛ we rɛ pikɛ́ Uléécɑɑ kɛyɔ kuwóótɑkɑi kɛ́mɛɛ kɛ wɑipɔ.
6 Os principais sacerdotes, pois, tomaram as moedas de prata, e disseram: Não é lícito metê-las no cofre das ofertas, porque é preço de sangue.
7 Api kómɛinɛ ɑpi pɛɛ kɛ kpísi ɑpí nɛ utúhumɔmɛ kɛ́mɛɛ kɛtẽ lɔlu rɛ pikɛ́ yɛ kei pisɑ́nɛ kulɛsi.
7 E, tendo deliberado em conselho, compraram com elas o campo do oleiro, para servir de cemitério para os estrangeiros.
8 Lɛ̃ nnyɑ kɑí nɛ kei n kpíimɛ nɛ nɛni-mɛ̃, pi kɛtẽ kɛ̃ sélei rɛ: mɛ́nyɛ kɛcɑrɛ.
8 Por isso tem sido chamado aquele campo, até o dia de hoje, Campo de Sangue.
9 Lɛ̃ kɛ ɑntepu Yeremii uú pɛɛ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ ḿ mɑ uu Uléécɑɑ nsímɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ wɔ́lu kɑi wɑ rɛ:
9 Cumpriu-se, então, o que foi dito pelo profeta Jeremias: Tomaram as trinta moedas de prata, preço do que foi avaliado, a quem certos filhos de Israel avaliaram,
10 — ausente —
10 e deram-nas pelo campo do oleiro, assim como me ordenou o Senhor.
11 Kɑpi uyɔɔpi Pilɑti kɛ́mɛɛ nɛ Yeesu pitúhɑɑnɛ ń hɑ, uyɔ́ɔpi uyɛ̃ uu u pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ Pisuifi uyɔɔpii? Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Mmɛ̃ kɑɑ nní mɑ.
11 Jesus, pois, ficou em pé diante do governador; e este lhe perguntou: És tu o rei dos judeus? Respondeu-lhe Jesus: É como dizes.
12 Amɑ́ kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpí nɛ nsímɛ́ u rinkpɑ́rɑ́, úu ríkɑ pi pɛsɛ.
12 Mas ao ser acusado pelos principais sacerdotes e pelos anciãos, nada respondeu.
13 Kei kɛ Pilɑti uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Áɑ mmɛ̃ kɑpi nní nɛ pɔ́ n kpɑrɑi kómɛi, nɛ́ɛ?
13 Perguntou-lhe então Pilatos: Não ouves quantas coisas testificam contra ti?
14 Uu kɔ lɛ̃ n sɛ́ɛ́lɛ̃ úu ríkɑ pɛsɛ. Ai pɛɛ Pilɑti pírí wɑi.
14 E Jesus não lhe respondeu a uma pergunta sequer; de modo que o governador muito se admirava.
15 Ḿpɑ́ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ɑ́ye, Pilɑti yɛ̀ɛ̀ ukpɑniikɔ́ uyɛ̃ kɛ risoiwuí ɑri ń lɑ ukɛ́ lesɛ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ lésɛlɛ.
15 Ora, por ocasião da festa costumava o governador soltar um preso, escolhendo o povo aquele que quisesse.
16 Utisi unyinɛ kɑpi ḿpɑ́ yei n nyu yɛ pɛɛ ɑnyɑ̃́ kumúŋɛ́ kpɛ-i ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ welɛ. Pi yɛ u sée rɛ Yeesu Pɑrɑpɑsi.
16 Nesse tempo tinham um preso notório, chamado Barrabás.
17 Pilɑti uu pɛɛ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ pisɛ rɛ: Yeesu Pɑrɑpɑsi nɛ Yeesu kɑpi n sélei rɛ Kirisi kɛcɔpɛ, úye kɑní lɑ kɛ́ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ lesɛ?
17 Portanto, estando o povo reunido, perguntou-lhe Pilatos: Qual quereis que vos solte? Barrabás, ou Jesus, chamado o Cristo?
18 U pɛɛ nyulɛ ŋmɑɑ ńsɔnɛ rɛ nfɑpɔlɛ nnyɑ kɑpi Yeesu uɑnipɛ-i wɑ.
18 Pois sabia que por inveja o haviam entregado.
19 Pilɑti un kei lɛ̃ kɛtúhɑɑnɛ kɛ-i we, likɛ́ nɛ rinsɑ́sɛ, uunɔsi uu pisoi tumpɔ rɛ pikɛ́ u mɑɑ rɛ: Usoi nkó úu ncɑɑi ńkɑ wɑ. A unsímɛ́ kɛ́mɛɛ ɑpɔ́nípɛ mɑhɑ̃. Nɛ kɛsinɛ nkɛ́ uyɛ̃ nnyɑ kɛlɑ́rɛ́ kópɛ kɛnyinɛ kɛ́mɛɛ íwɛ lilɛ hɑ́i.
19 E estando ele assentado no tribunal, sua mulher mandou dizer-lhe: Não te envolvas na questão desse justo, porque muito sofri hoje em sonho por causa dele.
20 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pin likumúŋɛ́ kpɛ-i pisoi pitɑ́lɑɑnkɛɛ mɑsí rɛ pikɛ́ Pilɑti símisi rɛ ukɛ́ Pɑrɑpɑsi ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ lesɛ uu Yeesu pɔ̃́ kopu.
20 Mas os principais sacerdotes e os anciãos persuadiram as multidões a que pedissem Barrabás e fizessem morrer Jesus.
21 Uyɔ́ɔpi uu pipisɛ pi kpɑ́ rɛ: Pikɛtɛ́ kɛcɔpɛ, úye kɑní lɑ kɛ́ lesɛ? Api u pɛsɛ rɛ Pɑrɑpɑsi lo.
21 O governador, pois, perguntou-lhes: Qual dos dois quereis que eu vos solte? E disseram: Barrabás.
22 Kɛ́ íye Yeesu kɑpi n sélei rɛ Kirisi pɔ̃́ wɑ? Api pinnɛ́í u pɛsɛ rɛ: A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii!
22 Tornou-lhes Pilatos: Que farei então de Jesus, que se chama Cristo? Disseram todos: Seja crucificado.
23 Kei kuu kɔ pipisɛ pi rikpɑ́ rɛ: Ncɑɑi ń-ye kuu mpíí wɑ? Api pɛɛ sicɑ́ɑ́ilɑ nɑ́kíísɛ ŋmɑɑ rɛ: A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii!
23 Pilatos, porém, disse: Pois que mal fez ele? Mas eles clamavam ainda mais: Seja crucificado.
24 Kɛ Pilɑti uu n yɛ̃́ tɛ ḿpɑ́ un nɛ n símisi, ɑ́i nkpɑ́ni líkɑ yoriyɛnɛ, iwɔ́ɔ in mɛníŋɛ mɛyɑ̃́ cɑ́lɛ̃, uu míni kpísi uu pisoi nnɛ́í inipɛɛ-i ɑnípɛ nɑlɛ uu rɛ: Ái nɛ́ɛ ncée hɛ rɛ pikɛ́ usoi nkó yɛɛ úu ncɑɑi ńkɑ n wɑ kpu. Nɔ́nnɛ́kɔ́ yɛ mmɛ̃!
24 Ao ver Pilatos que nada conseguia, mas pelo contrário que o tumulto aumentava, mandando trazer água, lavou as mãos diante da multidão, dizendo: Sou inocente do sangue deste homem; seja isso lá convosco.
25 Pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ nnɛ́í ɑpi u pɛsɛ rɛ: Ɛɛɛ! Tɔ́ nɛ sirɔ́wɑ̃́ tɔkɛ́ unkpɔ ncɔni n te!
25 E todo o povo respondeu: O seu sangue caia sobre nós e sobre nossos filhos.
26 Kei kɛ Pilɑti uu pɛɛ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ Pɑrɑpɑsi pi lesɛ, uu tíyɛsɛ ɑpi Yeesu isɛ́í súúkɛɛ, uu pi u pɑ rɛ pikɛ́ hɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii.
26 — ausente —
27 Uyɔ́ɔpi pisɔ́ɔ́cɑ ɑpi Yeesu kpísi ɑpí nɛ kei kɑpi yɛ n túhɑɑnɛ lompɔ, pisɔ́ɔ́cɑ nnɛ́í ɑpi kei u kɑ́lɑɑpɔ.
27 Nisso os soldados do governador levaram Jesus ao pretório, e reuniram em torno dele toda a corte.
28 Api ilũ u mɑhɑni ɑpi kukpɛ́lɛnku wɛɛ́ u tɑni.
28 E, despindo-o, vestiram-lhe um manto escarlate;
29 Api pɛɛ sinípɛleépi rikɔŋ pɑrii ɑpi u kipisɛ, ɑpi kɔ kɛnɑɑpi kunípɛ lukɛ-lukɛ-mɛ̃ u múísɛ. Api pɛɛ ukɛyu-i wúlɑ ɑpi sɛ́nnyi ɑpi rɛ: Tɔ pɔ́ yɑ́ɑsi, Pisuifi uyɔɔpi!
29 e tecendo uma coroa de espinhos, puseram-lha na cabeça, e na mão direita uma cana, e ajoelhando-se diante dele, o escarneciam, dizendo: Salve, rei dos judeus!
30 Api pɛɛ mɛtɑ u n túkɛntɛ. Api yɛ kɔ kɛnɑɑpi kɛ̃ kpísi ɑpí nɛ ríyu kɛcɑ́ɑ́ u pepu.
30 E, cuspindo nele, tiraram-lhe a cana, e davam-lhe com ela na cabeça.
31 Kɑpi nnyei u m mɑsí, ɑpi kukpɛ́lɛnku u mɑhɑni ɑpi uilũ pitɑnɛ u pɛsɛ ɑpí nɛ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ pikɑrii u tɔ́mpɔ.
31 Depois de o terem escarnecido, despiram-lhe o manto, puseram-lhe as suas vestes, e levaram-no para ser crucificado.
32 Kɑpi kuyu-i n léeri pin nɛ Yeesu pikɑrii tɔ́su, ɑpí nɛ Sirɛɛni kɛtẽ utisi unyinɛ sɑ́nɛ. Pi yɛ u sée rɛ Simɔɔ. Api ńnɑŋɛ nɛ Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ u cɔnsɛ.
32 Ao saírem, encontraram um homem cireneu, chamado Simão, a quem obrigaram a levar a cruz de Jesus.
33 Api pɛɛ́ hɑ nɛ kɛlõ kɛnyinɛ tulu. Pi yɛ kei sée rɛ Kɔlikɔtɑ. Liɑsei rɛ: Kúyu Koŋoo kɛlõ.
33 Quando chegaram ao lugar chamado Gólgota, que quer dizer, lugar da Caveira,
34 Api pítɑ nɛ pitɛ tulɛ-tulɛ pinyinɛ cɔ́hɔnɛ ɑpi u pɑ rɛ ukɛ́ n ntí. Uu lélé uu yúlu rɛ úu nírunɛ.
34 deram-lhe a beber vinho misturado com fel; mas ele, provando-o, não quis beber.
35 Api u kpísi ɑpí hɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii, ɑpi pɑŋɑi ɑpí nɛ pimɛcɔpɛcirɛ uilũ hɔɔnɛntɛ. [...]
35 Então, depois de o crucificarem, repartiram as vestes dele, lançando sortes, {para que se cumprisse o que foi dito pelo profeta: Repartiram entre si as minhas vestes, e sobre a minha túnica deitaram sortes.}
36 Api pɛɛ kei n tũ pin u mɛ̃́.
36 E, sentados, ali o guardavam.
37 Api kɛkpénkpélépi kɛnyinɛ kɛcɑ́ɑ́ wɔ́lu lɛ̃ nnyɑ kɑpi u ń kpu ɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́-i uriyu kɛcɑ́ɑ́ kɑrii. Pi wɔi rɛ: Nkó yɛɛ Yeesu, Pisuifi uyɔɔpi.
37 Puseram-lhe por cima da cabeça a sua acusação escrita: ESTE É JESUS, O REI DOS JUDEUS.
38 Api pɛɛ kɔ limɛmɑ́ɑ́ pisoi kpɑ́ɑ́ree pitɛ́ pinyinɛ kɛsẽ́ kɑrii, ucɔ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃ ucɔ ukumii-mɛ̃ ɑpí nɛ u kɔ.
38 Então foram crucificados com ele dois salteadores, um à direita, e outro à esquerda.
39 Picéetɔŋɛ́ ɑpi u lɑ́mɑɑnkɛɛ ɑpi ríyu m pɔuli.
39 E os que iam passando blasfemavam dele, meneando a cabeça
40 Api yɛ u mɑɑ rɛ: Pɔɔ́ yɛ Uléécɑɑ kɛyɔ n forii ɑɑ siyɑ́ɑ sitɑɑni nɛ pimɔ́mɛ kɛ pɛsɛ, pɔn mɛsei Uléécɑɑ Kɛpipi, ɑ nkpéni ripɔ́yu lɔ ɑɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súiri!
40 e dizendo: Tu, que destróis o santuário e em três dias o reedificas, salva-te a ti mesmo; se és Filho de Deus, desce da cruz.
41 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pɔ́ɔ kɔ limɛcɔ kɛcɑ́ɑ́ u nyɑ́nɛi ɑpi yɛ nɛ mɑɑ rɛ:
41 De igual modo também os principais sacerdotes, com os escribas e anciãos, escarnecendo, diziam:
42 U picɔ yoriyɛntɛlɛ ɑmɑ́ úu pɛɛ fe ukɛ́ uricuruu yoriyɛ! Nɛ́ntɛ Isirɑyɛɛli Uyɔɔpi lo! Ukɛ́ kɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súimɛ tɔkɛ́ pɛɛ́ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ.
42 A outros salvou; a si mesmo não pode salvar. Rei de Israel é ele; desça agora da cruz, e creremos nele;
43 Uléécɑɑ kuú nɛ ritɑ́ uu yɛ nɛ mɑɑ rɛ: Nɛ Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ. Lɛ̃ nnyɑ, in tɛ Uléécɑɑ yɛ ukɛcɑ́ɑ́ kpɑ́lɛ̃, ukɛ́ nkpéni u yoriyɛ tɔkɛ́ yɛ̃́ nkɛ̃́!
43 confiou em Deus, livre-o ele agora, se lhe quer bem; porque disse: Sou Filho de Deus.
44 Hɑ́i ɑí nɛ pisoi kpɑ́ɑ́ree pɛ̃ kɛtɛ́ kɑpi kɛsẽ́ n kɑrii pɛ́nɛ ɑpi kɔ lɛ̃ u lɑ́misi.
44 O mesmo lhe lançaram em rosto também os salteadores que com ele foram crucificados.
45 Ituŋɛ kɛcírɛ kumúŋɛ́ hɑ́i nɛ kɛtúŋɛ́ mɛtɑɑni kumúŋɛ́ kɛ kuŋmɑhɑ ɑku kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ cɔ̃.
45 E, desde a hora sexta, houve trevas sobre toda a terra, até a hora nona.
46 Kɑi kɛtúŋɛ́ mɛtɑɑni kumúŋɛ́ ń tu, Yeesu uu kɛcɑ́ɑ́ilɑ píimɑ kɛnyinɛ súúni rɛ Elii, Elii lɑmɑ sɑpɑtɑni? Lɛlɛɛ rɛ: Unɛ́léécɑɑ, Unɛ́léécɑɑ, yo nnyɑ kɑɑ nɛ́ ŋmɛriyɛ?
46 Cerca da hora nona, bradou Jesus em alta voz, dizendo: Eli, Eli, lamá sabactani; isto é, Deus meu, Deus meu, por que me desamparaste?
47 Pisoi pɛɛ kei n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛcɔpɛ, pinyinɛ ɑpi lɛ̃ kom ɑpi rɛ: Elii kuu nní sélei.
47 Alguns dos que ali estavam, ouvindo isso, diziam: Ele chama por Elias.
48 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, pikɛcɔpɛ unyinɛ uu wuru uú hɑ sinɛ́ɛ̃ kpísi uu pítɑ nyɛpɛ-nyɛpɛ pinyinɛ fɛ uú nɛ kɛnɑɑpi kɛnyinɛ kɛcɑ́ɑ́ tuhu uu u pɑ rɛ ukɛ́ n ntí.
48 E logo correu um deles, tomou uma esponja, ensopou-a em vinagre e, pondo-a numa cana, dava-lhe de beber.
49 Picɔ ɑpi pɛɛ rɛ: Ani riyɑ́ tɔkɛ́ yɛ̃́ tɛ Elii yɛ́ kɑm uu u yoriyɛ nɛ́ɛ.
49 Os outros, porém, disseram: Deixa, vejamos se Elias vem salvá-lo.
50 Yeesu uu mɛyɑ̃́ pipupɛi kpɑ́ uu pɛɛ kpi.
50 De novo bradou Jesus com grande voz, e entregou o espírito.
51 Likumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ kɛ́mɛɛ n kénɛlɛ̃ ɑku ricɛɛ́rinɛ mɛtɛ́ hɑ́i kɛcɑ́ɑ́ nɛ mɛtene-pɔ. Kɛtẽ ɑkɛ yéŋesi, ɑpɑrɛcɑŋɑɑ ɑɑ forɛsi,
51 E eis que o véu do santuário se rasgou em dois, de alto a baixo; a terra tremeu, as pedras se fenderam,
52 ɑkpíí mɛyɑ̃ ɑɑ wúkulɛntɛ, Uléécɑɑ pisoi kulúi pɛɛ n kpí ɑpi yisikɛɛ.
52 os sepulcros se abriram, e muitos corpos de santos que tinham dormido foram ressuscitados;
53 Api ɑkpíí kɛ́mɛɛ léenti. Kɛ Yeesu uu ń kɑ uu nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi, ɑpi Uléécɑɑ kuyu lompɔ, pisoi mɛyɑ̃ ɑpi pi yɛnu.
53 e, saindo dos sepulcros, depois da ressurreição dele, entraram na cidade santa, e apareceram a muitos.
54 Kɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ nɛ pisɔ́ɔ́cɑ picɔ pɛɛ kei ń we pin kɛsẽ́ Yeesu mɛ̃́ ɑpi n yɛ̃́ lɛ̃ kɛ kɛtẽ ɑkɛ n yéŋesi nɛ licɔ licɔ lɛɛ n wɑpisi, iwɑmɛ ii mɛyíkíyiki ŋmɑɑ pi loni ɑpi rɛ: Usoi nkó yɛ pɛɛ mɛsei Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ.
54 ora, o centurião e os que com ele guardavam Jesus, vendo o terremoto e as coisas que aconteciam, tiveram grande temor, e disseram: Verdadeiramente este era filho de Deus.
55 Pinɔ́si yɛ pɛɛ kulúi welɛ, pin kɛtɑɑ-pɔ nyɛnu pin nyɑ́nɛi. Pimɛyɑ̃ pɛɛ hɑ́i Kɑlilee-pɔ u ritikimɛ pin u lɛ́ni.
55 Também estavam ali, olhando de longe, muitas mulheres que tinham seguido Jesus desde a Galiléia para o ouvir;
56 Pikɛcɔpɛ pinyinɛ pɛɛ nní Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri nɛ Yɑkupu nɛ Yosɛfi uni Mɑɑri nɛ Sepetee piŋmɑ́nɛ uni.
56 entre as quais se achavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago e de José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Kɑi nnyɔ́ɔ́ n wɑ, utisi mɑ́mɑ́ uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Yosɛfi un Arimɑtee kuyu ukɔ́, uú hɑpɔ. Uyɛ̃ nɛ kɔ pɛɛ Yeesu upirɛtiki lɛ.
57 Ao cair da tarde, veio um homem rico de Arimatéia, chamado José, que também era discípulo de Jesus.
58 Uu Pilɑti kɛ́mɛɛ sĩ́ uú hɑ u pisɛ rɛ ukɛ́ Yeesu u pɑ. Kei kɛ Pilɑti uu ŋmurɛi uu ncée hɛ rɛ pikɛ́ hɑ Yeesu u pɑ.
58 Esse foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. Então Pilatos mandou que lhe fosse entregue.
59 Yosɛfi uu Yeesu kpísi uu kɛsɑ́ŋɑ́ɑ́pi tomɛ́ kɛcirɛ-i wɑi
59 E José, tomando o corpo, envolveu-o num pano limpo, de linho,
60 uú hɑ nɛ nhórɛ fɑlɛ kuu kupɑrɛpoo-i n wɑ kɛ́mɛɛ u finsɛ, uu pɛɛ mɛpɑrɛ píimɑ mɛnyinɛ pímiisɛ uu rinɔnɔɔ fi, uu pɛɛ yɑ́ uu tɔ́mpɔ.
60 e depositou-o no seu sepulcro novo, que havia aberto em rocha; e, rodando uma grande pedra para a porta do sepulcro, retirou-se.
61 Likumúŋɛ́ kpɛ-i, Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri nɛ Mɑɑri ucɔ uyɛ̃ pɔ́ɔn kei rikpíí kɛyúrí tṹ.
61 Mas achavam-se ali Maria Madalena e a outra Maria, sentadas defronte do sepulcro.
62 Kɛ kɛyɑ́ɑ kɛɛ yɛ nɛ kɛwéntɛyɑɑ n tisɛ ɑkɛ n tu, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pifɑrisi ɑpi yisi ɑpi Pilɑti kɛyɔ sĩ,
62 No dia seguinte, isto é, o dia depois da preparação, reuniram-se os principais sacerdotes e os fariseus perante Pilatos,
63 ɑpi u mɑɑ rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ, tɔ léisɛ rɛ kɛ unɔ́ɔmɛ nkó uú pɛɛ nfɑ́ɑ m mɑ́, u pɛɛ́ mɑɑ rɛ u yɛ́ unkpɔ mɛmɑ́ɑ́ kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ yisi.
63 e disseram: Senhor, lembramo-nos de que aquele embusteiro, quando ainda vivo, afirmou: Depois de três dias ressurgirei.
64 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ ncée hɛ rɛ pisoi pikɛ́ hɑ siyɑ́ɑ sitɑɑni urikpíí ńsɔnɛ m mɛ̃́, upipirɛtiki ɑ́pi kɑpɛ nɛ u n yɑ́ɑi pikɛ́ lesɛ, pikɛ́ pɛɛ́ nɛ pisoi n kirɑɑsɛ rɛ: u nkpɔ kɛ́mɛɛ yisilɛ nnyɑ. Lin lɛ̃ n wɑ, nnɔ́ɔmɛ mmɛ̃ nɛ́ pɛɛ cɑɑi ɑi nfoí feriyɛ.
64 Manda, pois, que o sepulcro seja guardado com segurança até o terceiro dia; para não suceder que, vindo os discípulos, o furtem e digam ao povo: Ressurgiu dos mortos; e assim o último embuste será pior do que o primeiro.
65 Pilɑti uu pi pɛsɛ rɛ: Pimɛ́rɛ́ yɛ mpí! Ani nɛ pi hɑ pikɛ́ hɑ rikpíí m mɛ̃́ yɑrɛ kɑni ń lɑ.
65 Disse-lhes Pilatos: Tendes uma guarda; ide, tornai-o seguro, como entendeis.
66 Kei kɑpi yisi ɑpí hɑ músu, ɑpi yɛ́nu lɛ̃ kɑpi yɛ́ pimɛ́rɛ́kɛi pɛ̃ n wɑ. Api mɛpɑrɛ mɛɛ rinɔnɔɔ n fílɛ̃ ńsɔnɛ kɑrii ɑpi pɛɛ pimɛ́rɛ́ tónsɛntɛ rɛ pikɛ́ m mɛ̃́.
66 Foram, pois, e tornaram seguro o sepulcro, selando a pedra, e deixando ali a guarda.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.