Mateus 27

Sola NT (SOY_SIM) vs BKJ

Sair da comparação
1 Kɑi kóso n weesi mmɑrɛ mɑrɛ, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nnɛ́í nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi rinɔ́ɔ risɛ wɑi rɛ pikɛ́ Yeesu kpu.
1 E, chegando a manhã, todos os principais sacerdotes e os anciãos do povo tomaram conselho contra Jesus, para o matarem.
2 Kei kɑpi pɛɛ u pɑɑsi ɑpí nɛ Rɔm uyɔɔpi Pilɑti lɛɛpɔ.
2 E eles maniatando-o, levaram-no e o entregaram a Pôncio Pilatos, o governador.
3 Yutɑsi yɛɛ Yeesu n kpísi uu pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i wɑi uu yɛ́nu rɛ pi lɑ pikɛ́ Yeesu kpu. Ai u cɔ́ŋ, uu ukɛfɑ-i téni uu nwóóweni mɛpipi ɑfɛɛtɑɑni mɛ̃ kpísi uú nɛ pɛlɛ uú hɑ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pɛ̃ pɑ.
3 Então Judas, o que o traíra, vendo que ele fora condenado, arrependeu-se e devolveu as trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e anciãos,
4 Uu pi mɑɑ rɛ: Nɛ ɑkópɛ wɑlɛ. Nɛ usoi yɛɛ úu líkɑ n cɑɑi yɑ́ɑ́ ɑḿ pɑ ɑpi kópu. Pɛ̃ ɑpi u pɛsɛ rɛ: Mpɔ́kɔ́ yɛ mmɛ̃! Ái nɛ tɔ̃́ yɛ̃!
4 dizendo: Eu pequei, traindo o sangue inocente. E eles disseram: O que é isso para nós? Vê tu isto.
5 Uu pɛɛ siwóó sɛ̃ kpísi uu Uléécɑɑ kɛyɔ-i sɑ́, uu sĩ́ uú hɑ umɛcirɛ ńŋmɛ wɑi.
5 E ele lançou as moedas de prata no templo, e partindo, foi enforcar-se.
6 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi siwóó sɛ̃ híni ɑpi rɛ: Kɑi nní mɛ́nyɛ kɛwóó nnyɑ, ncée ńn irɔ́sé kɛ́mɛɛ we rɛ pikɛ́ Uléécɑɑ kɛyɔ kuwóótɑkɑi kɛ́mɛɛ kɛ wɑipɔ.
6 E os principais sacerdotes, tomando as moedas de prata, disseram: Não é lícito colocá-las no tesouro, porque são preço de sangue.
7 Api kómɛinɛ ɑpi pɛɛ kɛ kpísi ɑpí nɛ utúhumɔmɛ kɛ́mɛɛ kɛtẽ lɔlu rɛ pikɛ́ yɛ kei pisɑ́nɛ kulɛsi.
7 E, tomando conselho, compraram com elas o campo de um oleiro, para sepultura dos estrangeiros.
8 Lɛ̃ nnyɑ kɑí nɛ kei n kpíimɛ nɛ nɛni-mɛ̃, pi kɛtẽ kɛ̃ sélei rɛ: mɛ́nyɛ kɛcɑrɛ.
8 Por isso aquele campo tem sido chamado de O Campo de Sangue, até ao dia de hoje.
9 Lɛ̃ kɛ ɑntepu Yeremii uú pɛɛ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ ḿ mɑ uu Uléécɑɑ nsímɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ wɔ́lu kɑi wɑ rɛ:
9 Então cumpriu-se o que foi dito pelo profeta Jeremias, Dizendo: Eles tomaram as trinta moedas de prata, preço do que foi avaliado, que os filhos de Israel avaliaram,
10 — ausente —
10 e deram-nas pelo campo do oleiro, assim como me ordenou o ­Senhor.
11 Kɑpi uyɔɔpi Pilɑti kɛ́mɛɛ nɛ Yeesu pitúhɑɑnɛ ń hɑ, uyɔ́ɔpi uyɛ̃ uu u pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ Pisuifi uyɔɔpii? Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Mmɛ̃ kɑɑ nní mɑ.
11 E Jesus ficou em pé diante do governador; e o governador lhe perguntou, dizendo: És tu o REI DOS JUDEUS? E disse-lhe Jesus: Tu o dizes.
12 Amɑ́ kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpí nɛ nsímɛ́ u rinkpɑ́rɑ́, úu ríkɑ pi pɛsɛ.
12 E ele quando acusado pelos principais sacerdotes e pelos anciãos, nada respondeu.
13 Kei kɛ Pilɑti uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Áɑ mmɛ̃ kɑpi nní nɛ pɔ́ n kpɑrɑi kómɛi, nɛ́ɛ?
13 Disse-lhe então Pilatos: Não ouves quantas coisas testificam contra ti?
14 Uu kɔ lɛ̃ n sɛ́ɛ́lɛ̃ úu ríkɑ pɛsɛ. Ai pɛɛ Pilɑti pírí wɑi.
14 E ele não respondeu uma palavra sequer, de modo que o governador se admirou muito.
15 Ḿpɑ́ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ɑ́ye, Pilɑti yɛ̀ɛ̀ ukpɑniikɔ́ uyɛ̃ kɛ risoiwuí ɑri ń lɑ ukɛ́ lesɛ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ lésɛlɛ.
15 Ora, o governador costumava soltar um preso durante a festa, quem eles escolhessem.
16 Utisi unyinɛ kɑpi ḿpɑ́ yei n nyu yɛ pɛɛ ɑnyɑ̃́ kumúŋɛ́ kpɛ-i ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ welɛ. Pi yɛ u sée rɛ Yeesu Pɑrɑpɑsi.
16 E eles tinham então um preso famoso, chamado Barrabás.
17 Pilɑti uu pɛɛ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ pisɛ rɛ: Yeesu Pɑrɑpɑsi nɛ Yeesu kɑpi n sélei rɛ Kirisi kɛcɔpɛ, úye kɑní lɑ kɛ́ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ lesɛ?
17 Portanto, estando eles reunidos, Pilatos disse-lhes: Qual quereis que eu vos solte? Barrabás, ou Jesus, chamado Cristo?
18 U pɛɛ nyulɛ ŋmɑɑ ńsɔnɛ rɛ nfɑpɔlɛ nnyɑ kɑpi Yeesu uɑnipɛ-i wɑ.
18 Pois ele sabia que por inveja o haviam entregado.
19 Pilɑti un kei lɛ̃ kɛtúhɑɑnɛ kɛ-i we, likɛ́ nɛ rinsɑ́sɛ, uunɔsi uu pisoi tumpɔ rɛ pikɛ́ u mɑɑ rɛ: Usoi nkó úu ncɑɑi ńkɑ wɑ. A unsímɛ́ kɛ́mɛɛ ɑpɔ́nípɛ mɑhɑ̃. Nɛ kɛsinɛ nkɛ́ uyɛ̃ nnyɑ kɛlɑ́rɛ́ kópɛ kɛnyinɛ kɛ́mɛɛ íwɛ lilɛ hɑ́i.
19 E, estando ele assentado no tribunal, sua esposa mandou-lhe dizer: Não te envolvas na questão desse justo, porque eu muito sofri hoje em sonho por causa dele.
20 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pin likumúŋɛ́ kpɛ-i pisoi pitɑ́lɑɑnkɛɛ mɑsí rɛ pikɛ́ Pilɑti símisi rɛ ukɛ́ Pɑrɑpɑsi ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ lesɛ uu Yeesu pɔ̃́ kopu.
20 Mas os principais sacerdotes e os anciãos persuadiram à multidão a pedir Barrabás, e para Jesus ser morto.
21 Uyɔ́ɔpi uu pipisɛ pi kpɑ́ rɛ: Pikɛtɛ́ kɛcɔpɛ, úye kɑní lɑ kɛ́ lesɛ? Api u pɛsɛ rɛ Pɑrɑpɑsi lo.
21 O governador lhes respondeu, dizendo: Qual desses dois quereis vós que eu solte? E eles disseram: Barrabás.
22 Kɛ́ íye Yeesu kɑpi n sélei rɛ Kirisi pɔ̃́ wɑ? Api pinnɛ́í u pɛsɛ rɛ: A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii!
22 Pilatos disse-lhes: O que então eu farei com Jesus, que se chama Cristo? Eles todos disseram: Seja crucificado.
23 Kei kuu kɔ pipisɛ pi rikpɑ́ rɛ: Ncɑɑi ń-ye kuu mpíí wɑ? Api pɛɛ sicɑ́ɑ́ilɑ nɑ́kíísɛ ŋmɑɑ rɛ: A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii!
23 E o governador lhes perguntou: Por quê? Que mal ele fez? Mas eles clamaram ainda mais, dizendo: Seja crucificado.
24 Kɛ Pilɑti uu n yɛ̃́ tɛ ḿpɑ́ un nɛ n símisi, ɑ́i nkpɑ́ni líkɑ yoriyɛnɛ, iwɔ́ɔ in mɛníŋɛ mɛyɑ̃́ cɑ́lɛ̃, uu míni kpísi uu pisoi nnɛ́í inipɛɛ-i ɑnípɛ nɑlɛ uu rɛ: Ái nɛ́ɛ ncée hɛ rɛ pikɛ́ usoi nkó yɛɛ úu ncɑɑi ńkɑ n wɑ kpu. Nɔ́nnɛ́kɔ́ yɛ mmɛ̃!
24 Vendo Pilatos que nada conseguia, mas antes que um tumulto fora criado, tomando água, lavou suas mãos diante da multidão, dizendo: Eu sou inocente do sangue desta pessoa justa. Vede vós.
25 Pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ nnɛ́í ɑpi u pɛsɛ rɛ: Ɛɛɛ! Tɔ́ nɛ sirɔ́wɑ̃́ tɔkɛ́ unkpɔ ncɔni n te!
25 E, respondendo todo o povo, disse: O seu sangue seja sobre nós e sobre nossos filhos.
26 Kei kɛ Pilɑti uu pɛɛ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ Pɑrɑpɑsi pi lesɛ, uu tíyɛsɛ ɑpi Yeesu isɛ́í súúkɛɛ, uu pi u pɑ rɛ pikɛ́ hɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii.
26 Então lhes soltou Barrabás; e, tendo açoitado Jesus, entregou-o para ser crucificado.
27 Uyɔ́ɔpi pisɔ́ɔ́cɑ ɑpi Yeesu kpísi ɑpí nɛ kei kɑpi yɛ n túhɑɑnɛ lompɔ, pisɔ́ɔ́cɑ nnɛ́í ɑpi kei u kɑ́lɑɑpɔ.
27 Então os soldados do governador levaram Jesus ao pretório, reuniram junto a ele o batalhão de soldados.
28 Api ilũ u mɑhɑni ɑpi kukpɛ́lɛnku wɛɛ́ u tɑni.
28 E, despindo-o, vestiram-lhe um manto escarlate.
29 Api pɛɛ sinípɛleépi rikɔŋ pɑrii ɑpi u kipisɛ, ɑpi kɔ kɛnɑɑpi kunípɛ lukɛ-lukɛ-mɛ̃ u múísɛ. Api pɛɛ ukɛyu-i wúlɑ ɑpi sɛ́nnyi ɑpi rɛ: Tɔ pɔ́ yɑ́ɑsi, Pisuifi uyɔɔpi!
29 E eles, trançaram uma coroa de espinhos, a colocaram sobre a sua cabeça, e em sua mão direita uma cana; e, ajoelhando diante dele, o zombavam, dizendo: Salve, Rei dos judeus!
30 Api pɛɛ mɛtɑ u n túkɛntɛ. Api yɛ kɔ kɛnɑɑpi kɛ̃ kpísi ɑpí nɛ ríyu kɛcɑ́ɑ́ u pepu.
30 E, cuspindo nele, tomaram-lhe a cana, e batiam-lhe na cabeça.
31 Kɑpi nnyei u m mɑsí, ɑpi kukpɛ́lɛnku u mɑhɑni ɑpi uilũ pitɑnɛ u pɛsɛ ɑpí nɛ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ pikɑrii u tɔ́mpɔ.
31 E, depois de o terem zombado, tomaram-lhe o manto, e puseram-lhe as suas próprias vestes e o levaram para crucificá-lo.
32 Kɑpi kuyu-i n léeri pin nɛ Yeesu pikɑrii tɔ́su, ɑpí nɛ Sirɛɛni kɛtẽ utisi unyinɛ sɑ́nɛ. Pi yɛ u sée rɛ Simɔɔ. Api ńnɑŋɛ nɛ Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ u cɔnsɛ.
32 E saindo, eles encontraram um homem cireneu, chamado Simão, a quem obrigaram a levar a sua cruz.
33 Api pɛɛ́ hɑ nɛ kɛlõ kɛnyinɛ tulu. Pi yɛ kei sée rɛ Kɔlikɔtɑ. Liɑsei rɛ: Kúyu Koŋoo kɛlõ.
33 E, eles chegando a um lugar chamado Gólgota, que quer dizer: lugar da caveira,
34 Api pítɑ nɛ pitɛ tulɛ-tulɛ pinyinɛ cɔ́hɔnɛ ɑpi u pɑ rɛ ukɛ́ n ntí. Uu lélé uu yúlu rɛ úu nírunɛ.
34 eles deram-lhe para beber vinagre misturado com fel; mas ele, provando-o, não quis beber.
35 Api u kpísi ɑpí hɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii, ɑpi pɑŋɑi ɑpí nɛ pimɛcɔpɛcirɛ uilũ hɔɔnɛntɛ. [...]
35 E eles o crucificaram, e repartiram as suas vestes, lançando a sorte; para que pudesse se cumprir o que foi dito pelo profeta: Eles repartiram entre si as minhas vestes, e sobre a minha túnica lançaram a sorte.
36 Api pɛɛ kei n tũ pin u mɛ̃́.
36 E, sentando-se, o guardavam ali.
37 Api kɛkpénkpélépi kɛnyinɛ kɛcɑ́ɑ́ wɔ́lu lɛ̃ nnyɑ kɑpi u ń kpu ɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́-i uriyu kɛcɑ́ɑ́ kɑrii. Pi wɔi rɛ: Nkó yɛɛ Yeesu, Pisuifi uyɔɔpi.
37 E puseram-lhe por cima da cabeça a sua acusação escrita: ESTE É JESUS, O REI DOS JUDEUS.
38 Api pɛɛ kɔ limɛmɑ́ɑ́ pisoi kpɑ́ɑ́ree pitɛ́ pinyinɛ kɛsẽ́ kɑrii, ucɔ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃ ucɔ ukumii-mɛ̃ ɑpí nɛ u kɔ.
38 E foram crucificados com ele dois ladrões, um à direita, e outro à esquerda.
39 Picéetɔŋɛ́ ɑpi u lɑ́mɑɑnkɛɛ ɑpi ríyu m pɔuli.
39 E os que passavam insultavam ele, sacudindo a sua cabeça,
40 Api yɛ u mɑɑ rɛ: Pɔɔ́ yɛ Uléécɑɑ kɛyɔ n forii ɑɑ siyɑ́ɑ sitɑɑni nɛ pimɔ́mɛ kɛ pɛsɛ, pɔn mɛsei Uléécɑɑ Kɛpipi, ɑ nkpéni ripɔ́yu lɔ ɑɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súiri!
40 e dizendo: Tu que destróis o templo, e em três dias o reedificas, salva-te a ti mesmo. Se tu és o Filho de Deus, desce da cruz.
41 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pɔ́ɔ kɔ limɛcɔ kɛcɑ́ɑ́ u nyɑ́nɛi ɑpi yɛ nɛ mɑɑ rɛ:
41 De igual modo também os principais sacerdotes zombando com os escribas, e anciãos, diziam:
42 U picɔ yoriyɛntɛlɛ ɑmɑ́ úu pɛɛ fe ukɛ́ uricuruu yoriyɛ! Nɛ́ntɛ Isirɑyɛɛli Uyɔɔpi lo! Ukɛ́ kɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súimɛ tɔkɛ́ pɛɛ́ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ.
42 A outros salvou; a si mesmo não pode salvar. Se és o Rei de Israel, desça agora da cruz, e nós acreditaremos nele.
43 Uléécɑɑ kuú nɛ ritɑ́ uu yɛ nɛ mɑɑ rɛ: Nɛ Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ. Lɛ̃ nnyɑ, in tɛ Uléécɑɑ yɛ ukɛcɑ́ɑ́ kpɑ́lɛ̃, ukɛ́ nkpéni u yoriyɛ tɔkɛ́ yɛ̃́ nkɛ̃́!
43 Ele confiou em Deus; liberta-o agora, se ele quiser, pois ele disse: Eu sou o Filho de Deus.
44 Hɑ́i ɑí nɛ pisoi kpɑ́ɑ́ree pɛ̃ kɛtɛ́ kɑpi kɛsẽ́ n kɑrii pɛ́nɛ ɑpi kɔ lɛ̃ u lɑ́misi.
44 E também os ladrões, que foram crucificados com ele lançaram o mesmo insulto.
45 Ituŋɛ kɛcírɛ kumúŋɛ́ hɑ́i nɛ kɛtúŋɛ́ mɛtɑɑni kumúŋɛ́ kɛ kuŋmɑhɑ ɑku kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ cɔ̃.
45 E desde a hora sexta houve trevas sobre toda a terra, até a hora nona.
46 Kɑi kɛtúŋɛ́ mɛtɑɑni kumúŋɛ́ ń tu, Yeesu uu kɛcɑ́ɑ́ilɑ píimɑ kɛnyinɛ súúni rɛ Elii, Elii lɑmɑ sɑpɑtɑni? Lɛlɛɛ rɛ: Unɛ́léécɑɑ, Unɛ́léécɑɑ, yo nnyɑ kɑɑ nɛ́ ŋmɛriyɛ?
46 E cerca da hora nona bradou Jesus em alta voz, dizendo: Eli, Eli, lamá sabactâni (isto é, meu Deus, meu Deus, por que tu me abandonaste?).
47 Pisoi pɛɛ kei n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛcɔpɛ, pinyinɛ ɑpi lɛ̃ kom ɑpi rɛ: Elii kuu nní sélei.
47 Alguns dos que estavam ali, ouvindo isso, diziam: Este homem chama por Elias.
48 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, pikɛcɔpɛ unyinɛ uu wuru uú hɑ sinɛ́ɛ̃ kpísi uu pítɑ nyɛpɛ-nyɛpɛ pinyinɛ fɛ uú nɛ kɛnɑɑpi kɛnyinɛ kɛcɑ́ɑ́ tuhu uu u pɑ rɛ ukɛ́ n ntí.
48 E logo um deles correu, tomou uma esponja, e embebeu-a em vinagre, e, pondo-a em uma cana, dava-lhe de beber.
49 Picɔ ɑpi pɛɛ rɛ: Ani riyɑ́ tɔkɛ́ yɛ̃́ tɛ Elii yɛ́ kɑm uu u yoriyɛ nɛ́ɛ.
49 Os outros disseram: Deixa, vejamos se Elias vem salvá-lo.
50 Yeesu uu mɛyɑ̃́ pipupɛi kpɑ́ uu pɛɛ kpi.
50 Jesus, novamente bradando em alta voz, rendeu o espírito.
51 Likumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ kɛ́mɛɛ n kénɛlɛ̃ ɑku ricɛɛ́rinɛ mɛtɛ́ hɑ́i kɛcɑ́ɑ́ nɛ mɛtene-pɔ. Kɛtẽ ɑkɛ yéŋesi, ɑpɑrɛcɑŋɑɑ ɑɑ forɛsi,
51 E eis que o véu do templo se rasgou em dois, de alto a baixo; e tremeu a terra, e fenderam-se as rochas;
52 ɑkpíí mɛyɑ̃ ɑɑ wúkulɛntɛ, Uléécɑɑ pisoi kulúi pɛɛ n kpí ɑpi yisikɛɛ.
52 e os sepulcros se abriram, e muitos corpos de santos que dormiam foram ressuscitados;
53 Api ɑkpíí kɛ́mɛɛ léenti. Kɛ Yeesu uu ń kɑ uu nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi, ɑpi Uléécɑɑ kuyu lompɔ, pisoi mɛyɑ̃ ɑpi pi yɛnu.
53 e, saindo dos sepulcros, depois da sua ressurreição, entraram na cidade santa, e apareceram a muitos.
54 Kɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ nɛ pisɔ́ɔ́cɑ picɔ pɛɛ kei ń we pin kɛsẽ́ Yeesu mɛ̃́ ɑpi n yɛ̃́ lɛ̃ kɛ kɛtẽ ɑkɛ n yéŋesi nɛ licɔ licɔ lɛɛ n wɑpisi, iwɑmɛ ii mɛyíkíyiki ŋmɑɑ pi loni ɑpi rɛ: Usoi nkó yɛ pɛɛ mɛsei Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ.
54 Ora, o centurião e os que com ele guardavam a Jesus, vendo o terremoto e as coisas que haviam sucedido, tiveram grande temor, e disseram: Verdadeiramente este era o Filho de Deus.
55 Pinɔ́si yɛ pɛɛ kulúi welɛ, pin kɛtɑɑ-pɔ nyɛnu pin nyɑ́nɛi. Pimɛyɑ̃ pɛɛ hɑ́i Kɑlilee-pɔ u ritikimɛ pin u lɛ́ni.
55 E estavam ali muitas mulheres, olhando de longe, que tinham seguido Jesus desde a Galileia para o servir.
56 Pikɛcɔpɛ pinyinɛ pɛɛ nní Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri nɛ Yɑkupu nɛ Yosɛfi uni Mɑɑri nɛ Sepetee piŋmɑ́nɛ uni.
56 Entre as quais estavam Maria Madalena, e Maria, mãe de Tiago e de José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Kɑi nnyɔ́ɔ́ n wɑ, utisi mɑ́mɑ́ uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Yosɛfi un Arimɑtee kuyu ukɔ́, uú hɑpɔ. Uyɛ̃ nɛ kɔ pɛɛ Yeesu upirɛtiki lɛ.
57 Ao anoitecer, veio um homem rico de Arimateia, chamado José, que também era discípulo de Jesus.
58 Uu Pilɑti kɛ́mɛɛ sĩ́ uú hɑ u pisɛ rɛ ukɛ́ Yeesu u pɑ. Kei kɛ Pilɑti uu ŋmurɛi uu ncée hɛ rɛ pikɛ́ hɑ Yeesu u pɑ.
58 E ele foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. Então Pilatos mandou que o corpo lhe fosse entregue.
59 Yosɛfi uu Yeesu kpísi uu kɛsɑ́ŋɑ́ɑ́pi tomɛ́ kɛcirɛ-i wɑi
59 E José, tomando o corpo, envolveu-o em pano limpo de linho,
60 uú hɑ nɛ nhórɛ fɑlɛ kuu kupɑrɛpoo-i n wɑ kɛ́mɛɛ u finsɛ, uu pɛɛ mɛpɑrɛ píimɑ mɛnyinɛ pímiisɛ uu rinɔnɔɔ fi, uu pɛɛ yɑ́ uu tɔ́mpɔ.
60 e o deitou no seu próprio túmulo novo, que havia esculpido em rocha; e, rodando uma grande pedra para a porta do sepulcro, partiu.
61 Likumúŋɛ́ kpɛ-i, Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri nɛ Mɑɑri ucɔ uyɛ̃ pɔ́ɔn kei rikpíí kɛyúrí tṹ.
61 E estavam ali Maria Madalena e a outra Maria, assentadas defronte do sepulcro.
62 Kɛ kɛyɑ́ɑ kɛɛ yɛ nɛ kɛwéntɛyɑɑ n tisɛ ɑkɛ n tu, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pifɑrisi ɑpi yisi ɑpi Pilɑti kɛyɔ sĩ,
62 No dia seguinte, que seguiu o dia da preparação, reuniram-se os principais sacerdotes e os fariseus perante Pilatos,
63 ɑpi u mɑɑ rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ, tɔ léisɛ rɛ kɛ unɔ́ɔmɛ nkó uú pɛɛ nfɑ́ɑ m mɑ́, u pɛɛ́ mɑɑ rɛ u yɛ́ unkpɔ mɛmɑ́ɑ́ kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ yisi.
63 dizendo: Senhor, lembramo-nos de que aquele enganador, quando ainda vivo, disse: Depois de três dias eu vou ressuscitar.
64 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ ncée hɛ rɛ pisoi pikɛ́ hɑ siyɑ́ɑ sitɑɑni urikpíí ńsɔnɛ m mɛ̃́, upipirɛtiki ɑ́pi kɑpɛ nɛ u n yɑ́ɑi pikɛ́ lesɛ, pikɛ́ pɛɛ́ nɛ pisoi n kirɑɑsɛ rɛ: u nkpɔ kɛ́mɛɛ yisilɛ nnyɑ. Lin lɛ̃ n wɑ, nnɔ́ɔmɛ mmɛ̃ nɛ́ pɛɛ cɑɑi ɑi nfoí feriyɛ.
64 Ordena, portanto, que o sepulcro seja protegido até ao terceiro dia, para não suceder que, vindo os discípulos à noite, o furtem e digam ao povo: Ele está ressuscitado dentre os mortos; e assim o último erro será pior do que o primeiro.
65 Pilɑti uu pi pɛsɛ rɛ: Pimɛ́rɛ́ yɛ mpí! Ani nɛ pi hɑ pikɛ́ hɑ rikpíí m mɛ̃́ yɑrɛ kɑni ń lɑ.
65 Disse-lhes Pilatos: Tendes a guarda; Ide e protegei o máximo possível.
66 Kei kɑpi yisi ɑpí hɑ músu, ɑpi yɛ́nu lɛ̃ kɑpi yɛ́ pimɛ́rɛ́kɛi pɛ̃ n wɑ. Api mɛpɑrɛ mɛɛ rinɔnɔɔ n fílɛ̃ ńsɔnɛ kɑrii ɑpi pɛɛ pimɛ́rɛ́ tónsɛntɛ rɛ pikɛ́ m mɛ̃́.
66 Assim eles foram, e tornaram o sepulcro seguro, selando a pedra, e deixando ali a guarda.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.