Mateus 14
Sola NT (SOY_SIM) vs VC
1 Uyɔ́ɔpi Erooti yɛɛ pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i Kɑlilee kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃. Uu pɛɛ kóm pin Yeesu nsímɛ́ símisi.
1 Por aquela mesma época, o tetrarca Herodes ouviu falar de Jesus.
2 Uu upikɛikɔ́ mɑɑ rɛ: Yohɑni Úniwolɛ yɛɛ n kpu nsímɛ́ kɑpi símisi. U pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisilɛ. Lɛ̃ nnyɑ kuu nní ńnɑŋɛ yɛ̃ un nɛ mɛwɑisɑŋɑ wɑpisi.
2 E disse aos seus cortesãos: É João Batista que ressuscitou. É por isso que ele faz tantos milagres.
3 Asei kɛcɑ́ɑ́, Erooti yɛ pɛɛ tíyɛsɛlɛ ɑpi Yohɑni Úniwolɛ tini ɑpi pɑɑsi ɑpi kukpɑniilee tɑni. Umɑ́ɑ Filipu unɔsi kɑpi yɛ n sée rɛ Erootiyɑti nnyɑ kuú pɛɛ́ lɛ̃ wɑ.
3 Com efeito, Herodes havia mandado prender e acorrentar João, e o tinha mandado meter na prisão por causa de Herodíades, esposa de seu irmão Filipe.
4 Yohɑni yɛ pɛɛ Erooti mɑɑ rɛ: Áɑ ncée mɑ́ pɔkɛ́ upɔ́mɑ́ɑ unɔsi kpísi.
4 João lhe tinha dito: Não te é permitido tomá-la por mulher!
5 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Erooti uú pɛɛ́ lɑ ukɛ́ Yohɑni kpu, ɑmɑ́ un pɛɛ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ wuru. Pɛ̃ nɛ pɛɛ nyɑ́nilɛ rɛ Yohɑni yɛ ɑntepu lɛ.
5 De boa mente o mandaria matar; temia, porém, o povo que considerava João um profeta.
6 Api pɛɛ kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ Erooti kɛmɑrɛyɑɑ ɑnyɑ̃́ n wɑi, Erootiyɑti ukpére uu léépɔ uu pisɑ́nɛ pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛcɔpɛ yesu ɑi Erooti yúkúlú
6 Mas, na festa de aniversário de nascimento de Herodes, a filha de Herodíades dançou no meio dos convidados e agradou a Herodes.
7 uu pisoi inipɛɛ iyɛ-i símisi uu wééri rɛ ukpére uyɛ̃ un yo mpuri n lɑ, un li u m pisɛ, u yɛ́ li u pɑ.
7 Por isso, ele prometeu com juramento dar-lhe tudo o que lhe pedisse.
8 Kei kɛ Erootiyɑti uu ukpére tɑ́lɑɑnkɛɛ, uyɛ̃ uu pɛɛ Erooti mɑɑ rɛ: A nté nní Yohɑni Úniwolɛ riyu kɛcɑ́ripi tɑ́í-tɑ́í kɛ́mɛɛ wɑ ɑɑ nɛ́ pɑ.
8 Por instigação de sua mãe, ela respondeu: Dá-me aqui, neste prato, a cabeça de João Batista.
9 Kɛ Erooti uu lɛ̃ n kṍ, uripɔɔ ɑri cɑɑi. Amɑ́ uɑwééri nɛ pisɑnɛ isɛi nnyɑ, uu rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ lɛ̃ kuu m pisɛ u pɑ.
9 O rei entristeceu-se, mas como havia jurado diante dos convidados, ordenou que lha dessem;
10 Uu unyinɛ tum tɛ pikɛ́ hɑ kukpɑniilee-i Yohɑni riyu tɔ.
10 e mandou decapitar João na sua prisão.
11 Apí hɑ ríyu tɔlu ɑpí nɛ weri ɑpi ukpére uyɛ̃ pɑ, uyɛ̃ uu ri kpísi uu úni pɑ.
11 A cabeça foi trazida num prato e dada à moça, que a entregou à sua mãe.
12 Kei kɛ Yohɑni pipirɛtiki ɑpi pɛɛ́ hɑ ɑpi u kpísi ɑpi kúlɛsi, ɑpi limɛmɑ́ɑ́ pɛɛ sĩ́ ɑpí hɑ lɛlɛɛ n wɑ nnɛ́í Yeesu kɛɛni.
12 Vieram, então, os discípulos de João transladar seu corpo, e o enterraram. Depois foram dar a notícia a Jesus.
13 Kɛ Yeesu uu nsímɛ́ mmɛ̃ n kṍ, uu yisi uu kúninɔi loni rɛ ukɛ́ tɔ́mpɔ ukɛ́ hɑ umɛcirɛ kei kɛ úkɑ úu ń we n tũ. Pisoi ɑpi kóm ɑpi ɑyu nyɛɛ nɛ kei n kɔ́lɛ̃ kɛ́mɛɛ nɛ ɑ́nɑ yisi ɑpi lɛ̃ kupiyɛ n kɑnɛi ɑpí hɑ nɛ u lɛɛpɔ.
13 A essa notícia, Jesus partiu dali numa barca para se retirar a um lugar deserto, mas o povo soube e a multidão das cidades o seguiu a pé.
14 Kuu kúninɔi-i ń suí, uu risoiwuí yɛ́nu, tiicɔ ii íwɛ u wɑi uu pitóikɔ́ pɛɛ n hɑ́pɔ pipɔisɛntɛ loni.
14 Quando desembarcou, vendo Jesus essa numerosa multidão, moveu-se de compaixão para ela e curou seus doentes.
15 Kɑi nnyɔ́ɔ́ n wɑ, upipirɛtiki ɑpi ukɛkúrí hɑpɔ ɑpi rɛ: Ituŋɛ yɛ nkpéni pitɛnɛ mɑsilɛ, ɑ́ri kɔ nté nɛ kuyu kúkɑ kɔlɛ̃. A pisoi kulúi mpí riyɑ́ pikɛ́ siyupi-i pilukɛlɑlɛ hɑ pikɛ́ li.
15 Caía a tarde. Agrupados em volta dele, os discípulos disseram-lhe: Este lugar é deserto e a hora é avançada. Despede esta gente para que vá comprar víveres na aldeia.
16 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Ái tílɑsi rɛ pikɛ́ tɔ́mpɔ. Ani nɔ́rinɛ́cúruu ilukɛ pi hɛ pikɛ́ li.
16 Jesus, porém, respondeu: Não é necessário: dai-lhe vós mesmos de comer.
17 Api pɛɛ u mɑɑ rɛ: Akpɔ́nɔ́ ɑnupũ nɛ ikpíntomɛ́ itɛ́ ŋmɑnɛ kɑri nté mɑ́.
17 Mas, disseram eles, nós não temos aqui mais que cinco pães e dois peixes. _
18 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Ani nɛ nté nɛ́ kɑm.
18 Trazei-mos, disse-lhes ele.
19 Kɑpí nɛ n hɑ́pɔ, uu pɛɛ pisoi riwúí tɛ̃ mɑɑ rɛ pikɛ́ mɛyúi kɛcɑ́ɑ́ tonɛ. Uu ɑkpɔ́nɔ́ ɑnupũ nyɛ̃ nɛ ikpíntomɛ́ itɛ́ iyɛ̃ kpísi uu kɛléécɑɑ weríí uu Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ, uu ɑkpɔ́nɔ́ kpɔ́kɔrinɛ uu upipirɛtiki pɑ ɑpi pisoi riwúí hɔ́ɔ́nɛ.
19 Mandou, então, a multidão assentar-se na relva, tomou os cinco pães e os dois peixes e, elevando os olhos ao céu, abençoou-os. Partindo em seguida os pães, deu-os aos seus discípulos, que os distribuíram ao povo.
20 Pinnɛ́í ɑpi le ɑpi lɛpu. Upipirɛtiki ɑpi ɑkéri nyɛɛ m pɔɔnɛ cɑ́pinɛ ɑi ɑnɛ́rɛ kɛfi nɛ ɑtɛ́ yipu.
20 Todos comeram e ficaram fartos, e, dos pedaços que sobraram, recolheram doze cestos cheios.
21 Pɛpɛɛ ilukɛ iyɛ̃ n li yɛ tu pitisi ŋmɑnɛ ɑ́kotokú ɑnupũ (5.000). Ápi pinɔ́si nɛ siwɑ̃́ kɛɛ̃.
21 Ora, os convivas foram aproximadamente cinco mil homens, sem contar as mulheres e crianças.
22 Kɑpi pilukɛ ḿ mɑsí, Yeesu uu upipirɛtiki rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ kúninɔi lõ pikɛ́ hɑ kupiyɛ ritimɛ ricɔ-pɔ u fɔsí, uyɛ̃ ukɛ́ pɛɛ kei pisoi riwúí tɛ̃ n kpiisɛlɛ̃ kɛlenɛ.
22 Logo depois, Jesus obrigou seus discípulos a entrar na barca e a passar antes dele para a outra margem, enquanto ele despedia a multidão.
23 Kɛ pisoi ɑpi pikúũ ḿ mɑsí, uu yisi uu riyɔ́pɛ tɑɑ́ rɛ ukɛ́ kei umɛcirɛ n we un kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. Uu pɛɛ kei lɛ̃ umɛcirɛ n we ɑí nɛ nnyɔ́ɔ́ wɑi.
23 Feito isso, subiu à montanha para orar na solidão. E, chegando a noite, estava lá sozinho.
24 Kúninɔi yɛ pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i míni ritimɛ nɛ kɛtɑɑ piwɑi mɑsilɛ. Kɛ kuyɔ ɑku nní kukɛyu-mɛ̃ m pépuri nnyɑ, ɑ́niwɑlɛ́ ɑɑ pɛɛ ku n tɑ́ŋɑisɛ.
24 Entretanto, já a boa distância da margem, a barca era agitada pelas ondas, pois o vento era contrário.
25 Yeesu uu riweeki kumúŋɛ́ míni kɛcɑ́ɑ́ n sɔ́nɛ un nɛ upipirɛtiki kɛ́mɛɛ sĩ́.
25 Pela quarta vigília da noite, Jesus veio a eles, caminhando sobre o mar.
26 Kɑpi lɛ̃ u n yɛ̃́ un míni kɛcɑ́ɑ́ sɔ́nɛ, piipiŋɛ ii kpi nɛ iwɑmɛ mɛpehẽ, ɑpi pɛɛ pimɛcɔpɛcirɛ n tee rɛ: Kunírilɑ̃ yɛ ku. Api pɛɛ iwɑmɛ nɛ m pupukɛɛ.
26 Quando os discípulos o perceberam caminhando sobre as águas, ficaram com medo: É um fantasma! disseram eles, soltando gritos de terror.
27 Yeesu uu pɛɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ pi mɑɑ rɛ: Áni kɑpɛ pírí tónɛ. Nɛ́ɛ lo, iwɑmɛ íi kɑpɛ nɔ́ wɑ!
27 Mas Jesus logo lhes disse: Tranqüilizai-vos, sou eu. Não tenhais medo!
28 Piyɛɛ uu u mɑɑ rɛ: In tɛ mɛsei pɔ́ɔ lo, ɑ tíyɛsɛ kɛ́ míni kɛcɑ́ɑ́ sɔ́nɛ kɛ́ nɛ pɔ́ lɛɛpɔ, Upíimɑ!
28 Pedro tomou a palavra e falou: Senhor, se és tu, manda-me ir sobre as águas até junto de ti!
29 Uu rɛ: A kɑm! Piyɛɛ uu kúninɔi-i léepɔ uu míni kɛcɑ́ɑ́ sɔ́nɛ rɛ ukɛ́ Yeesu lɛɛpɔ.
29 Ele disse-lhe: Vem! Pedro saiu da barca e caminhava sobre as águas ao encontro de Jesus.
30 Amɑ́ kuu n yɛ̃́ tɛ kuyɔ yɛ pɑ́ɑ́púlɛ, iwɑmɛ ii u loni, míni ɑmɛ pɛɛ u m muuni. Uu cɑ́ɑ́i rɛ: Upíimɑ, ɑ nɛ́ yóriyɛ!
30 Mas, redobrando a violência do vento, teve medo e, começando a afundar, gritou: Senhor, salva-me!
31 Yeesu uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ kunípɛ sɑɑpɔ uu u tini uu u pisɛ rɛ: Mpɔ́fɑtɛnɛ ńn piyɛ. Yo nnyɑ kɑɑ́ tirí?
31 No mesmo instante, Jesus estendeu-lhe a mão, segurou-o e lhe disse: Homem de pouca fé, por que duvidaste?
32 Kei kɛ pikɛtɛ́ ɑpi pɛɛ kúninɔi kɛ́mɛɛ lompɔ, kuyɔ ɑku sɛ́ɛ́.
32 Apenas tinham subido para a barca, o vento cessou.
33 Yeesu pipirɛtiki picɔ pɛɛ kúninɔi kɛ́mɛɛ ń we ɑpi pɛɛ́ hɑ Yeesu mɛtene wulɑ ɑpi rɛ: Pɔ mɛsei Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ.
33 Então aqueles que estavam na barca prostraram-se diante dele e disseram: Tu és verdadeiramente o Filho de Deus.
34 Kɑpi kupiyɛ pitɛ́ŋ́ ḿ mɑsí ɑpi Kenesɑrɛti kɛtẽ tulu,
34 E, tendo atravessado, chegaram a Genesaré.
35 kei pikɔ́ ɑpi Yeesu ceru, ɑpi pitumɛ ḿpɑ́ yei yɛ́kɑ́ɑ́sɛ rɛ pikɛ́ pisoi símisi rɛ u kɑ. Pisoi ɑpi pɛɛ pitóikɔ́ nnɛ́í nɛ u sɔ́nɑɑpɔ.
35 As pessoas do lugar o reconheceram e mandaram anunciar por todos os arredores. Apresentaram-lhe, então, todos os doentes,
36 Api u welu rɛ ukɛ́ ŋmurɛi pitóikɔ́ pɛ̃ pikɛ́ ḿpɑ́ ukutukɑnkɑ ritimɛ ŋmɑnɛ ricɑ. Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ rińcɑ ɑpi pélu cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́.
36 rogando-lhe que ao menos deixasse tocar na orla de sua veste. E, todos aqueles que nele tocaram, foram curados.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.