Marcos 14
Sola NT (SOY_SIM) vs VC
1 Li riyɑ́lɛ siyɑ́ɑ sitɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ pikɛ́ nɛ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ nɛ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛɛ ɑ́ɑ pitɛ m mɑ́ ɑnyɑ̃́ li. Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ ɑpi ncée n wɛ́ɛ́si kɑpi yɛ́ nɛ Yeesu n tĩ́ nɛ mɛsɔhɔ pikɛ́ u kpu.
1 Ora, dali a dois dias seria a festa da Páscoa e dos {pães} Ázimos; e os sumos sacerdotes e os escribas buscavam algum meio de prender Jesus à traição para matá-lo.
2 Api símɑɑnɛ rɛ: Ái kɑpɛ ɑnyɑ̃́ kumúŋɛ́-i rɛ pisoi yɛ́ yisi ɑpi pitele wɑi nnyɑ.
2 Mas não durante a festa, diziam eles, para não haver talvez algum tumulto entre o povo.
3 Kɛ Yeesu uu Petɑnii kuyu-i uyɔ̃́ Simɔɔ kɛyɔ kɛ́mɛɛ ń we un ilukɛ le, unɔ́si unyinɛ uu lompɔ. Unɔ́si uyɛ̃ un kɛnúḿpi sɔnɛ kɛɛ tulɑɑli pɑpɛ-pɑpɛ yɛɛ nnɛ́í píimɑ m mɑ́ múílɛ̃. Uu kɛnúḿpi kɛ̃ foru uu tulɑɑli Yeesu riyu kɛcɑ́ɑ́ kɔɔni.
3 Jesus se achava em Betânia, em casa de Simão, o leproso. Quando ele se pôs à mesa, entrou uma mulher trazendo um vaso de alabastro cheio de um perfume de nardo puro, de grande preço, e, quebrando o vaso, derramou-lho sobre a cabeça.
4 Mɛwɑi mɛ̃ ɑ́mɛ nɛ picɔ risɑ́, ɑpi pɛɛ pimɛcɔpɛcirɛ m mɑ́ikɛɛ rɛ: Linsɔnɛ yɛ ń-ye kuu nní tulɑɑli nkó n cɑɑi?
4 Alguns, porém, ficaram indignados e disseram entre si: Por que este desperdício de bálsamo?
5 Tɔ́ pɛɛ fe ɑri u yɑ́i nɛ nnɛ́í píimɑ ɑri siwóó sɛ̃ píwɛkɔɔ́ hɛ. Apí nɛ unɔ́si uyɛ̃ wɔ́ɔ́si.
5 Poder-se-ia tê-lo vendido por mais de trezentos denários, e os dar aos pobres. E irritavam-se contra ela.
6 Amɑ́ Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Ani u riyɑ́. Yo nnyɑ kɑni u cɔ́ŋlɛ̃? Mɛwɑi sɔnɛ kuu nɛ́ wɑ.
6 Mas Jesus disse-lhes: Deixai-a. Por que a molestais? Ela me fez uma boa obra.
7 Likumúŋɛ́ rɛ ḿpɑ́ píyei kɛ nɔ́ nɛ píwɛkɔɔ́ ɑní we, nɔ́ fe ɑni lisɔnɛ pi wɑi pɛɛ́ uyɛ-i kɑni ń lɑ, ɑmɑ́ nɛ̃́, ɑ́i ḿpɑ́ píyei kɑm yɛ́ nɛ nɔ́ n we.
7 Vós sempre tendes convosco os pobres e, quando quiserdes, podeis fazer-lhes bem; mas a mim não me tendes sempre.
8 Lɛ̃ kɛ unɔ́si nkó uu n fenɛ kuu wɑ. Inɛ́piŋɛ kuu mɛncirɛ tulɑɑli fṍ pikɛ́ kɛlenɛ nhórɛ i tɑ̃.
8 Ela fez o que pode: embalsamou-me antecipadamente o corpo para a sepultura.
9 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ ḿpɑ́ yei kɑpi kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ yóólɛ̃, pi yɛ́ɛ́ unɔ́si nkó mɛwɑi mmɛ́ símisi ɑpí nɛ u n léisɛlɛ̃.
9 Em verdade vos digo: onde quer que for pregado em todo o mundo o Evangelho, será contado para sua memória o que ela fez.
10 Yeesu pipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ kɛcɔpɛ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yutɑsi Isikɑriyɔɔti uú hɑ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ lɛɛpɔ rɛ ukɛ́ Yeesu tĩ ukɛ́ pi rimúísɛ.
10 Judas Iscariotes, um dos Doze, foi avistar-se com os sumos sacerdotes para lhes entregar Jesus.
11 Nkíŋniŋɛ kɑpí nɛ kutu u ricɔ ɑpi rinɔ́ɔ yekei rɛ pi yɛ́ siwóó u hɛ. Yutɑsi uu icée sɔnɛ wɛ́ɛ́si ukɛ́ nɛ Yeesu piɑnipɛ-i n wɑ.
11 A esta notícia, eles alegraram-se e prometeram dar-lhe dinheiro. E ele buscava ocasião oportuna para o entregar.
12 Kɛnyɑ̃́yɑɑ foí kɛ̃ kɑpi yɛ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛɛ ɑ́ɑ pitɛ m mɑ́ n li, kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑpi yɛ kɔ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ isɑŋ n kṍ, Yeesu pipirɛtiki ɑpi u pisɛ rɛ: Yei kɑɑ́ lɑ tɔkɛ́ hɑ ɑnyɑ̃́ ilukɛ pɔ́ wɑ?
12 No primeiro dia dos Ázimos, em que se imolava a Páscoa, perguntaram-lhe os discípulos: Onde queres que preparemos a refeição da Páscoa?
13 Uu upipirɛtiki pitɛ́ tum uu pi mɑɑ rɛ: Ani kuyu-i hɑ, utisi unyinɛ yɛɛ kɛcɔ́rípi nɛ míni n topori yɛ́ nɛ nɔ́ risɑ́nɛ, ɑni u ritiki.
13 Ele enviou dois dos seus discípulos, dizendo: Ide à cidade, e sair-vos-á ao encontro um homem, carregando um cântaro de água.
14 Un yei n lõ ɑni úyɔte mɑɑ rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ yɛ pisɛ rɛ yei yɛ kulee kpɛ-i kɛ u nɛ upipirɛtiki ɑpi nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ n lenɛ?
14 Segui-o e, onde ele entrar, dizei ao dono da casa: O Mestre pergunta: Onde está a sala em que devo comer a Páscoa com os meus discípulos?
15 U yɛ́ kɛ́yɔ kɛcɑ́ɑ́ kulee mɑɑ kunyinɛ kɑpi ńsɔnɛ n nyɔ́ɔnsɛ nɔ́ nyísɛ. Ilũ kɑpi yɛ nɛ ɑnyɑ̃́ n li nnɛ́í yɛ kukɛmɛɛ́ welɛ. Kei kɑni yɛ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ wɑ.
15 E ele vos mostrará uma grande sala no andar superior, mobiliada e pronta. Fazei ali os preparativos.
16 Yeesu pipirɛtiki ɑpi tɔ́su ɑpi kuyu tulu, ɑpi ḿpɑ́ yo lɛɛpɔ yɑrɛ kɛ Yeesu uú pɛɛ pi ḿ mɑ, ɑpi nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ wɑi.
16 Partiram os discípulos para a cidade e acharam tudo como Jesus lhes havia dito, e prepararam a Páscoa.
17 Kɑi nnyɔ́ɔ́ n wɑ, Yeesu nɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ ɑpí weri.
17 Chegando a tarde, dirigiu-se ele para lá com os Doze.
18 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi ilukɛ n le, Yeesu uú mɑɑ rɛ: Asei kɑm nɔ́ símisi, nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ unyinɛ yɛɛ nɛ ilukɛ nɛ́ n le yɛ́ nɛ́ yɑ́ɑ́.
18 E enquanto estavam sentados à mesa e comiam, Jesus disse: Em verdade vos digo: um de vós que come comigo me há de entregar.
19 Piɑpɔɔ ɑɑ cɑɑi ɑpi pɛɛ usɛ usɛ u m písɛi rɛ: Yɑrɛ nɛ̃́ nɛ́ɛ?
19 Começaram a entristecer-se e a perguntar-lhe, um após outro: Porventura sou eu?
20 Uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Nɔ́ kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ usɛ lo, tɔ́ nɛ uyɛ̃ tɔɔ ricɑ́ripi risɛ-i n le.
20 Respondeu-lhes ele: É um dos Doze, que se serve comigo do mesmo prato.
21 Usoi Kɛpipi yɛ tɔ́sulɛ yɑrɛ lɛ̃ kɑi kɛkɛcɑ́ɑ́ n wɔ́lɑɑmɛlɛ̃. Amɑ́ usoi nkó yɛɛ yɛ́ Usoi Kɛpipi n yɑ́ɑ́, íwɛ kɛ liute uu topori. Li kutɔsi we ɑ́pi kɑpɛ pɛɛ liute m mɑri.
21 O Filho do homem vai, segundo o que dele está escrito, mas ai daquele homem por quem o Filho do homem for traído! Melhor lhe seria que nunca tivesse nascido...
22 Kɑpi n le, Yeesu uu kukpɔ́nɔ́ kpísi, uu kukɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ uu limɛmɑ́ɑ́ ku kpɔkɔ́ri uu pi ku pɑ uu rɛ: Ani yɔsí, inɛ́piŋɛ yɛ nnyí.
22 Durante a refeição, Jesus tomou o pão e, depois de o benzer, partiu-o e deu-lho, dizendo: Tomai, isto é o meu corpo.
23 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛpóripi kpísi uu kɛkɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ. Uu pi kɛ pɑ ɑpi pinnɛ́í níru.
23 Em seguida, tomou o cálice, deu graças e apresentou-lho, e todos dele beberam.
24 Uu pi mɑɑ rɛ: Mɛnɛ́nyɛ yɛ mmɛ́, mɛ́nyɛ mɛmɛɛ pisoi mɛyɑ̃ nnyɑ kɔɔnu, Uléécɑɑ uú nɛ pi séi rɛ u nɛ pɛ̃ pikɛ́ kómɛinɛ.
24 E disse-lhes: Isto é o meu sangue, o sangue da aliança, que é derramado por muitos.
25 Asei kɑm nɔ́ símisi, ɑ́m píkɑi ɑléépipi pitɑ mpí pinírɛ́ kpɑ́nɛ hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑm yɛ́ pifɑ́lɛ ń ntí Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ.
25 Em verdade vos digo: já não beberei do fruto da videira, até aquele dia em que o beberei de novo no Reino de Deus.
26 Kuu lɛ̃ pisímɛ́ pi ḿ mɑsí, ɑpi pɛɛ ipɑkɑrɛ siyomɛ n yom pin pɑkɑrɛntɛ ɑpi wɑi ɑpi Olifiyee rikúú sĩ́.
26 Terminado o canto dos Salmos, saíram para o monte das Oliveiras.
27 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛpirɛ nɛ́ ritɔ, likumúŋɛ́ rɛ li Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
27 E Jesus disse-lhes: Vós todos vos escandalizareis, pois está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas serão dispersas {Zac 13,7}.
28 — ausente —
28 Mas depois que eu ressurgir, eu vos precederei na Galiléia.
29 — ausente —
29 Entretanto, Pedro lhe respondeu: Ainda que todos se escandalizem de ti, eu, porém, nunca!
30 — ausente —
30 Jesus disse-lhe: Em verdade te digo: hoje, nesta mesma noite, antes que o galo cante duas vezes, três vezes me terás negado.
31 — ausente —
31 Mas Pedro repetia com maior ardor: Ainda que seja preciso morrer contigo, não te renegarei.E todos disseram o mesmo.
32 Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛlõ kɛnyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Kɛtisemɑnee sĩ. Uu upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Ani nté n tũ, nɛ́ɛkɛ́ hɑ kɛyómɛ n yɑ́hɑɑpɔ.
32 Foram em seguida para o lugar chamado Getsêmani, e Jesus disse a seus discípulos: Sentai-vos aqui, enquanto vou orar.
33 Uú nɛ Piyɛɛ nɛ Yɑkupu nɛ Yohɑni pɛ́nɛ. Kei kɛ iwɑmɛ nɛ mpɔ́ɔcɑɑi yíkíyiki nn u tĩ.
33 Levou consigo Pedro, Tiago e João; e começou a ter pavor e a angustiar-se.
34 Uu pi mɑɑ rɛ: Tinɛ́pɔ́ɔ yɛ cɑɑilɛnlɛ hɑ́i lin nɛ nkpɔ mɛnyínɛ we. Ani nté tonɛ ɑ́ni kɑpɛ lɔpilɛ.
34 Disse-lhes: A minha alma está numa tristeza mortal; ficai aqui e vigiai.
35 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛyu-mɛ̃ nyɔsɔ́pɔ nkɑ́ripi, uu wúlɑ uu Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si rɛ lin íye n we, ɑ tíyɛsɛ ḿpɔlɛ ituŋɛ iyɛ̃ íi kɑpɛ kɑ.
35 Adiantando-se alguns passos, prostrou-se com a face por terra e orava que, se fosse possível, passasse dele aquela hora.
36 Uu kɛyómɛ yɑ́ɑ́si rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ, pɔ́ fe ɑɑ ḿpɑ́ yo wɑi, ɑ nɛ ntóósi kɛporipi nkɛ́ kɛtɑɑ nɛ́ wɑ. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, kɑpɛ mɛnɛ́pɔ́ɔlɑ wɑ, ɑmɑ́ ɑ mɛpɔ́kɔ́ wɑ.
36 Aba! {Pai!}, suplicava ele. Tudo te é possível; afasta de mim este cálice! Contudo, não se faça o que eu quero, senão o que tu queres.
37 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ upipirɛtiki-mɛ̃ pɛlɛ, uu pi lɛɛpɔ pin lɔni. Uu Piyɛɛ mɑɑ rɛ: Simɔɔ, pɔ lɔnilɛɛ? Áɑ nkpɑ́ni fe pɔkɛ́ n nyɑ́ni kɛnɑmpi kɛsɛɛ?
37 Em seguida, foi ter com seus discípulos e achou-os dormindo. Disse a Pedro: Simão, dormes? Não pudeste vigiar uma hora!
38 Ani n tũ nɔn nyɑ́ni nɔn kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, ɑ́ni kɑpɛ nɛ pipeikɛɛ kɛ́mɛɛ ń loó nnyɑ. Li kɛsoipipi ripɔ́ɔ we rɛ kɛkɛ́ yɛ lisɔnɛ wɑ, ɑmɑ́ kɛ pɛɛ rinɑ́rɛi mɑ́lɛ.
38 Vigiai e orai, para que não entreis em tentação. Pois o espírito está pronto, mas a carne é fraca.
39 Uú nɛ kɛtɑɑ piwɑi pi kpɑ́, uú hɑ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, uu umɛwelɛ foí mɛ̃ mɛcɔ welu.
39 Afastou-se outra vez e orou, dizendo as mesmas palavras.
40 Uu pɛɛri uu kɔ pi lɛɛri pin lɔni, likumúŋɛ́ rɛ piinipɛɛ yɛ mulɛsilɛ. Ápi ceri mmɛ̃ kɑpi yɛ́ rinɔ́ɔ u n yɔsí.
40 Voltando, achou-os de novo dormindo, porque seus olhos estavam pesados; e não sabiam o que lhe responder.
41 Uu mɛtɑ́ɑ́nũ pɛɛri uu pi mɑɑ rɛ: Nɛ́ntɛ nɔ nkpéni lɔnilɛ nɔn wéntɛlɛ̃? Li lɛ̃ tulɛ, ituŋɛ yɛ tulɛ, lɛɛ nní, pi Usoi Kɛpipi pikópɛkɔɔ́ ɑnipɛ-i wɑlɛ.
41 Voltando pela terceira vez, disse-lhes: Dormi e descansai. Basta! Veio a hora! O Filho do homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores.
42 Ani yisi tɔkɛ́ tɔsí, uyɛɛ nɛ́ n yɑ́inɛ yɛ nyɑhɑimɛlɛ.
42 Levantai-vos e vamos! Aproxima-se o que me há de entregar.
43 Yeesu úu kɑhɑnɛ nsímɛ́ n tɛnɛ kɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yutɑsi nɛ risoiwuí ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ rikpɑ́fúmɛ, pin ɑtɛ́hɛ nɛ ɑpúnípi mulɛilɛ̃. Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ yɛɛ pi tumpɔ.
43 Ainda falava, quando chegou Judas Iscariotes, um dos Doze, e com ele um bando armado de espadas e cacetes, enviado pelos sumos sacerdotes, escribas e anciãos.
44 Yutɑsi yɛɛ pɛɛ piɑnipɛ-i Yeesu n wɑinɛ, yɛ pɛɛ risoiwuí mɛsɔhɔ mɛ̃ kuú nɛ u ń tininɛ céesilɛ. U pɛɛ pi céesi rɛ: Nɛn hɑ úye rimpirɑ ɑm u yɑ́ɑ́si, uyɛɛ lo, ɑni u tĩ, ɑni u múlú ńsɔnɛ ɑní nɛ tɔ́su.
44 Ora, o traidor tinha-lhes dado o seguinte sinal: Aquele a quem eu beijar é ele. Prendei-o e levai-o com cuidado.
45 Kuu n tuipɔ uú nɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ Yeesu kɔ, uu rɛ: Sɑ́ɑ! Uu pɛɛ u pirɑ uu u yɑ́ɑ́si.
45 Assim que ele se aproximou de Jesus, disse: Rabi!, e o beijou.
46 Pisoi pɛ̃ ɑpi Yeesu kɛcɑ́ɑ́ kunípɛ wɑi ɑpi u tini.
46 Lançaram-lhe as mãos e o prenderam.
47 Kei kɛ Yeesu upirɛtiki usɛ uu risɑɑpɔ uu uritɛ́hɛ kpeéu, uu Uléécɑɑ usinɑ ukɛikɔ́ kutu seḿ.
47 Um dos circunstantes tirou da espada, feriu o servo do sumo sacerdote e decepou-lhe a orelha.
48 Yeesu uu rinɔ́ɔ yɔ́su uu pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni pitínɛ nɛ́ kɑ nɛ ɑtɛ́hɛ nɛ ɑpúnípi yɑrɛ usoi kpɑ́ɑ́ree?
48 Mas Jesus tomou a palavra e disse-lhes: Como a um bandido, saístes com espadas e cacetes para prender-me!
49 Ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kɑm yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ n we, nɛn Uléécɑɑ kɛyɔ-i céési, ɑ́ni nɛ́ tĩ́. Amɑ́ lɛ̃ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑmɛlɛ̃ likɛ́ nɛ n wɑ nnyɑ kɑi lɛ̃ wɑi.
49 Entretanto, todos os dias estava convosco, ensinando no templo, e não me prendestes. Mas isso acontece para que se cumpram as Escrituras.
50 Yeesu pipirɛtiki nnɛ́í ɑpi u ŋmɛriyɛ ɑpi wuru.
50 Então todos o abandonaram e fugiram.
51 Uŋmɑ́nɛ unyinɛ yɛ̀ɛ̀ pɛɛ Yeesu n tikilɛnlɛ un kusɑ́ŋɑ́ɑ́ ŋmɑnɛ yɑriilɛ̃. Api rɛ pikɛ́ u tĩ,
51 Seguia-o um jovem coberto somente de um pano de linho; e prenderam-no.
52 uu kusɑ́ŋɑ́ɑ́ tɔpíri uu mɛŋmɑnɛ wuru.
52 Mas, lançando ele de si o pano de linho, escapou-lhes despido.
53 Apí nɛ Yeesu Uléécɑɑ usinɑ kɛ́mɛɛ sĩ́. Kei kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ ɑpi pinnɛ́í cɑ́pinɛlɛ̃.
53 Conduziram Jesus à casa do sumo sacerdote, onde se reuniram todos os sacerdotes, escribas e anciãos.
54 Piyɛɛ uu kɛtɑɑ-pɔ Yeesu n tikilɛ̃ hɑ́i nɛ Uléécɑɑ usinɑ kɛyɔcɔpɛ-pɔ. U nɛ pimɛ́rɛ́ ɑpi kei kɛsẽ́ n tũ un nnɑ wéni.
54 Pedro o foi seguindo de longe até dentro do pátio. Sentou-se junto do fogo com os servos e aquecia-se.
55 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pitúhɑɑnɛ píimɑ nnɛ́í ɑpi pisoi wɛ́ɛ́si pɛɛ yɛ́ Yeesu nɛ nsímɛ́ rinkpɑ́rɑ́. Pitúhɑɑnɛ pɛ̃ ɑ́pi nkópɛ ńkɑ yɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ u n kpu.
55 Os sumos sacerdotes e todo o conselho buscavam algum testemunho contra Jesus, para o condenar à morte, mas não o achavam.
56 Likumúŋɛ́ rɛ mɛyɑ̃́ mɛɛ nɛ nsímɛ́ u kpɑrɑi, ɑmɑ́ mmɛ̃ kɑpi n símisi ńn ncée nsɛ ritiki.
56 Muitos diziam falsos testemunhos contra ele, mas seus depoimentos não concordavam.
57 Picɔ ɑpi yɛ yisi ɑpí nɛ u wɑ́ɑ́nɑ́ rɛ:
57 Levantaram-se, então, alguns e deram esse falso testemunho contra ele:
58 Tɔ kõ un tee rɛ: Nɛ̃́ nɛ́ Uléécɑɑ kɛyɔ nkɛ́ kɛ usoi kunipɛ ɑku n wɑ fori, ɑm siyɑ́ɑ sitɑɑni kɛcɔpɛ kɛféé mɔm kɛ usoi kunipɛ ɑ́ku yɛ́ n wɑ.
58 Ouvimo-lo dizer: Eu destruirei este templo, feito por mãos de homens, e em três dias edificarei outro, que não será feito por mãos de homens.
59 Ḿpɑ́ nɛ kei ricuruu, pinsímɛ́ ńn ncée nsɛ ritiki.
59 Mas nem neste ponto eram coerentes os seus testemunhos.
60 Uléécɑɑ usinɑ uu icɑ́pinɛ iyɛ̃ kɛcɔpɛ yisi uu Yeesu pisɛ rɛ: Áɑ rinɔ́ɔ ríkɑ yɔ́sunɛɛ? Mpɔ́kópɛ ń-ye kɛ pisoi mpí ɑpi nní símisi?
60 O sumo sacerdote levantou-se no meio da assembléia e perguntou a Jesus: Não respondes nada? O que é isto que dizem contra ti?
61 Yeesu uu sɛ́ɛ́, úu rinɔ́ɔ ríkɑ yɔsí. Uléécɑɑ usinɑ uu pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Pɔ́ɔ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ? Uléécɑɑ yɛɛ ipɑkɑrɛ n te Kɛpipii?
61 Mas Jesus se calava e nada respondia. O sumo sacerdote tornou a perguntar-lhe: És tu o Cristo, o Filho de Deus bendito?
62 Yeesu uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Nɛ́ɛ lo. Nɔ́ Usoi Kɛpipi yɛ̃ kɛn Uléécɑɑ, ńnɑŋɛ nnɛ́í ute kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tṹ. Nɔ́ kɔ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ɑhopɛ kɛ́mɛɛ u yɛ̃ un nɛ wemɛ.
62 Jesus respondeu: Eu o sou. E vereis o Filho do Homem sentado à direita do poder de Deus, vindo sobre as nuvens do céu.
63 Kei kɛ Uléécɑɑ usinɑ uu pɛɛ uricuruu ilũ kuu n tɑnɑɑlɛ̃ cɛ́ɛ́rii ɑi nyísɛ rɛ li u tóósilɛ hɑ́i uu rɛ: Píseérɑkɔɔ́ píye picɔ kɑri nkpéni wɛ́ɛ́si?
63 O sumo sacerdote rasgou então as suas vestes. Para que desejamos ainda testemunhas?!, exclamou ele.
64 Nɔ konlɛ kuu Uléécɑɑ kɛcɑ́ɑ́ ɑnɔ́ɔ kópɛ n símisi. Íye kɑni músu? Pinnɛ́í ɑpí mɑɑ rɛ li nɛ sɑ́ rɛ pikɛ́ u kpu.
64 Ouvistes a blasfêmia! Que vos parece? E unanimemente o julgaram merecedor da morte.
65 Picɔ ɑpi ukɛcɑ́ɑ́ mɛtɑ pitúkɛntɛ loni, ɑpi ukɛyu pɑɑsi ɑpi ɑkpini pinɛ́i u kɑ́pɑ́ɑ́ pin u tee rɛ: A uyɛɛ lɛ̃ pɔ́ n wɑi ŋmɔinu! Pimɛ́rɛ́ ɑpi u tini ɑpí nɛ sipɛsɛ u tɛ́pɛi.
65 Alguns começaram a cuspir nele, a tapar-lhe o rosto, a dar-lhe socos e a dizer-lhe: Adivinha! Os servos igualmente davam-lhe bofetadas.
66 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Piyɛɛ uu mɛtene ripoo-i ń we, unɔ́si unyinɛ yɛɛ Uléécɑɑ usinɑ n kɛisi uú weri.
66 Estando Pedro embaixo, no pátio, veio uma das criadas do sumo sacerdote.
67 Uu Piyɛɛ yɛnu un nnɑ wéni, uu ukɛyu-i nyɑ́nɛi uu u mɑɑ rɛ: Pɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu uyɛ̃ tikilɛnlɛ.
67 Ela fixou os olhos em Pedro, que se aquecia, e disse: Também tu estavas com Jesus de Nazaré.
68 Uu kɛ́su rɛ: Ám nyu, ɑ́m mmɛ̃ kɑɑ ń lɑ pɔkɛ́ símisi kómɛi. Uu pɛɛ kei yisi uu kupookpɑŋɑ́-i sĩ́.
68 Ele negou: Não sei, nem compreendo o que dizes. E saiu para a entrada do pátio; e o galo cantou.
69 Unɔ́si uyɛ̃ uu piyɛ́nɛ u kpɑ́ uu pɛpɛɛ kei ń we mɑɑ rɛ: U pisoi pɛ̃ usɛ lɛ.
69 A criada, que o vira, começou a dizer aos circunstantes: Este faz parte do grupo deles.
70 Piyɛɛ uu kɔ pikɛ́ŋɛ kpɑ́. Kɑi nkɑ́ripi rinkpɑ́sɛ, pɛpɛɛ kei ń we ɑpi pimɑ́ɑ u kpɑ́ rɛ: Mɛsei yɛ mɛ, pɔ pisoi pɛ̃ usɛ lɛ. Likumúŋɛ́ rɛ pɔ Kɑlilee ukɔ́ lɛ.
70 Mas Pedro negou outra vez. Pouco depois, os que ali estavam diziam de novo a Pedro: Certamente tu és daqueles, pois és galileu.
71 Uu kɛ́su ŋmɑɑ uú nɛ kɛtẽ kpɛɛni uu wééri rɛ: Nɛ Uléécɑɑ, ɑ́m usoi nkó nyu.
71 Então ele começou a praguejar e a jurar: Não conheço esse homem de quem falais.
72 Icɑ̃́ ii mɛsɛ nɛ mɛsɛ mɛlírũ kooi, Piyɛɛ uu léisɛ rɛ Yeesu yɛ u mɑɑ rɛ: Icɑ̃́ ikɛ́ kɛlenɛ mɛtɛ́ n kooi, pɔ́ kɛ́si mɛtɑɑni rɛ ɑ́ɑ nɛ́ nyu. Kei kuu pɛɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ itu ripɛ.
72 E imediatamente cantou o galo pela segunda vez. Pedro lembrou-se da palavra que Jesus lhe havia dito: Antes que o galo cante duas vezes, três vezes me negarás. E, lembrando-se disso, rompeu em soluços.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.