Marcos 14

Sola NT (SOY_SIM) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Li riyɑ́lɛ siyɑ́ɑ sitɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ pikɛ́ nɛ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ nɛ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛɛ ɑ́ɑ pitɛ m mɑ́ ɑnyɑ̃́ li. Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ ɑpi ncée n wɛ́ɛ́si kɑpi yɛ́ nɛ Yeesu n tĩ́ nɛ mɛsɔhɔ pikɛ́ u kpu.
1 Faltavam apenas dois dias para a Páscoa e para a festa dos pães sem fermento. Os chefes dos sacerdotes e os mestres da lei estavam procurando um meio de flagrar Jesus em algum erro e matá-lo.
2 Api símɑɑnɛ rɛ: Ái kɑpɛ ɑnyɑ̃́ kumúŋɛ́-i rɛ pisoi yɛ́ yisi ɑpi pitele wɑi nnyɑ.
2 Mas diziam: "Não durante a festa, para que não haja tumulto entre o povo".
3 Kɛ Yeesu uu Petɑnii kuyu-i uyɔ̃́ Simɔɔ kɛyɔ kɛ́mɛɛ ń we un ilukɛ le, unɔ́si unyinɛ uu lompɔ. Unɔ́si uyɛ̃ un kɛnúḿpi sɔnɛ kɛɛ tulɑɑli pɑpɛ-pɑpɛ yɛɛ nnɛ́í píimɑ m mɑ́ múílɛ̃. Uu kɛnúḿpi kɛ̃ foru uu tulɑɑli Yeesu riyu kɛcɑ́ɑ́ kɔɔni.
3 Estando Jesus em Betânia, reclinado à mesa na casa de um homem conhecido como Simão, o leproso, aproximou-se dele certa mulher com um frasco de alabastro contendo um perfume muito caro, feito de nardo puro. Ela quebrou o frasco e derramou o perfume sobre a cabeça de Jesus.
4 Mɛwɑi mɛ̃ ɑ́mɛ nɛ picɔ risɑ́, ɑpi pɛɛ pimɛcɔpɛcirɛ m mɑ́ikɛɛ rɛ: Linsɔnɛ yɛ ń-ye kuu nní tulɑɑli nkó n cɑɑi?
4 Alguns dos presentes começaram a dizer uns aos outros, indignados: "Por que este desperdício de perfume?
5 Tɔ́ pɛɛ fe ɑri u yɑ́i nɛ nnɛ́í píimɑ ɑri siwóó sɛ̃ píwɛkɔɔ́ hɛ. Apí nɛ unɔ́si uyɛ̃ wɔ́ɔ́si.
5 Ele poderia ser vendido por trezentos denários, e o dinheiro dado aos pobres". E a repreendiam severamente.
6 Amɑ́ Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Ani u riyɑ́. Yo nnyɑ kɑni u cɔ́ŋlɛ̃? Mɛwɑi sɔnɛ kuu nɛ́ wɑ.
6 "Deixem-na em paz", disse Jesus. "Por que a estão perturbando? Ela praticou uma boa ação para comigo.
7 Likumúŋɛ́ rɛ ḿpɑ́ píyei kɛ nɔ́ nɛ píwɛkɔɔ́ ɑní we, nɔ́ fe ɑni lisɔnɛ pi wɑi pɛɛ́ uyɛ-i kɑni ń lɑ, ɑmɑ́ nɛ̃́, ɑ́i ḿpɑ́ píyei kɑm yɛ́ nɛ nɔ́ n we.
7 Pois os pobres vocês sempre terão consigo, e poderão ajudá-los sempre que o desejarem. Mas a mim vocês nem sempre terão.
8 Lɛ̃ kɛ unɔ́si nkó uu n fenɛ kuu wɑ. Inɛ́piŋɛ kuu mɛncirɛ tulɑɑli fṍ pikɛ́ kɛlenɛ nhórɛ i tɑ̃.
8 Ela fez o que pôde. Derramou o perfume em meu corpo antecipadamente, preparando-o para o sepultamento.
9 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ ḿpɑ́ yei kɑpi kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ yóólɛ̃, pi yɛ́ɛ́ unɔ́si nkó mɛwɑi mmɛ́ símisi ɑpí nɛ u n léisɛlɛ̃.
9 Eu lhes asseguro que onde quer que o evangelho for anunciado, em todo o mundo, também o que ela fez será contado em sua memória".
10 Yeesu pipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ kɛcɔpɛ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yutɑsi Isikɑriyɔɔti uú hɑ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ lɛɛpɔ rɛ ukɛ́ Yeesu tĩ ukɛ́ pi rimúísɛ.
10 Então Judas Iscariotes, um dos Doze, dirigiu-se aos chefes dos sacerdotes a fim de lhes entregar Jesus.
11 Nkíŋniŋɛ kɑpí nɛ kutu u ricɔ ɑpi rinɔ́ɔ yekei rɛ pi yɛ́ siwóó u hɛ. Yutɑsi uu icée sɔnɛ wɛ́ɛ́si ukɛ́ nɛ Yeesu piɑnipɛ-i n wɑ.
11 A proposta muito os alegrou, e lhe prometeram dinheiro. Assim, ele procurava uma oportunidade para entregá-lo.
12 Kɛnyɑ̃́yɑɑ foí kɛ̃ kɑpi yɛ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛɛ ɑ́ɑ pitɛ m mɑ́ n li, kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑpi yɛ kɔ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ isɑŋ n kṍ, Yeesu pipirɛtiki ɑpi u pisɛ rɛ: Yei kɑɑ́ lɑ tɔkɛ́ hɑ ɑnyɑ̃́ ilukɛ pɔ́ wɑ?
12 No primeiro dia da festa dos pães sem fermento, quando se costumava sacrificar o cordeiro pascal, os discípulos de Jesus lhe perguntaram: "Aonde queres que vamos e te preparemos a refeição da Páscoa? "
13 Uu upipirɛtiki pitɛ́ tum uu pi mɑɑ rɛ: Ani kuyu-i hɑ, utisi unyinɛ yɛɛ kɛcɔ́rípi nɛ míni n topori yɛ́ nɛ nɔ́ risɑ́nɛ, ɑni u ritiki.
13 Então ele enviou dois de seus discípulos, dizendo-lhes: "Entrem na cidade, e um homem carregando um pote de água virá ao encontro de vocês. Sigam-no
14 Un yei n lõ ɑni úyɔte mɑɑ rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ yɛ pisɛ rɛ yei yɛ kulee kpɛ-i kɛ u nɛ upipirɛtiki ɑpi nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ n lenɛ?
14 e digam ao dono da casa em que ele entrar: ‘O Mestre pergunta: Onde é o meu salão de hóspedes, no qual poderei comer a Páscoa com meus discípulos? ’
15 U yɛ́ kɛ́yɔ kɛcɑ́ɑ́ kulee mɑɑ kunyinɛ kɑpi ńsɔnɛ n nyɔ́ɔnsɛ nɔ́ nyísɛ. Ilũ kɑpi yɛ nɛ ɑnyɑ̃́ n li nnɛ́í yɛ kukɛmɛɛ́ welɛ. Kei kɑni yɛ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ wɑ.
15 Ele lhes mostrará uma ampla sala no andar superior, mobiliada e pronta. Façam ali os preparativos para nós".
16 Yeesu pipirɛtiki ɑpi tɔ́su ɑpi kuyu tulu, ɑpi ḿpɑ́ yo lɛɛpɔ yɑrɛ kɛ Yeesu uú pɛɛ pi ḿ mɑ, ɑpi nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ wɑi.
16 Os discípulos se retiraram, entraram na cidade e encontraram tudo como Jesus lhes tinha dito. E prepararam a Páscoa.
17 Kɑi nnyɔ́ɔ́ n wɑ, Yeesu nɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ ɑpí weri.
17 Ao anoitecer, Jesus chegou com os Doze.
18 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi ilukɛ n le, Yeesu uú mɑɑ rɛ: Asei kɑm nɔ́ símisi, nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ unyinɛ yɛɛ nɛ ilukɛ nɛ́ n le yɛ́ nɛ́ yɑ́ɑ́.
18 Quando estavam comendo, reclinados à mesa, Jesus disse: "Digo-lhes que certamente um de vocês me trairá, alguém que está comendo comigo".
19 Piɑpɔɔ ɑɑ cɑɑi ɑpi pɛɛ usɛ usɛ u m písɛi rɛ: Yɑrɛ nɛ̃́ nɛ́ɛ?
19 Eles ficaram tristes e, um por um, lhe disseram: "Com certeza não sou eu! "
20 Uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Nɔ́ kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ usɛ lo, tɔ́ nɛ uyɛ̃ tɔɔ ricɑ́ripi risɛ-i n le.
20 Afirmou Jesus: "É um dos Doze, alguém que come comigo do mesmo prato.
21 Usoi Kɛpipi yɛ tɔ́sulɛ yɑrɛ lɛ̃ kɑi kɛkɛcɑ́ɑ́ n wɔ́lɑɑmɛlɛ̃. Amɑ́ usoi nkó yɛɛ yɛ́ Usoi Kɛpipi n yɑ́ɑ́, íwɛ kɛ liute uu topori. Li kutɔsi we ɑ́pi kɑpɛ pɛɛ liute m mɑri.
21 O Filho do homem vai, como está escrito a seu respeito. Mas ai daquele que trai o Filho do homem! Melhor lhe seria não haver nascido".
22 Kɑpi n le, Yeesu uu kukpɔ́nɔ́ kpísi, uu kukɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ uu limɛmɑ́ɑ́ ku kpɔkɔ́ri uu pi ku pɑ uu rɛ: Ani yɔsí, inɛ́piŋɛ yɛ nnyí.
22 Enquanto comiam, Jesus tomou o pão, deu graças, partiu-o, e o deu aos discípulos, dizendo: "Tomem; isto é o meu corpo".
23 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛpóripi kpísi uu kɛkɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ. Uu pi kɛ pɑ ɑpi pinnɛ́í níru.
23 Em seguida tomou o cálice, deu graças, ofereceu-o aos discípulos, e todos beberam.
24 Uu pi mɑɑ rɛ: Mɛnɛ́nyɛ yɛ mmɛ́, mɛ́nyɛ mɛmɛɛ pisoi mɛyɑ̃ nnyɑ kɔɔnu, Uléécɑɑ uú nɛ pi séi rɛ u nɛ pɛ̃ pikɛ́ kómɛinɛ.
24 E lhes disse: "Isto é o meu sangue da aliança, que é derramado em favor de muitos.
25 Asei kɑm nɔ́ símisi, ɑ́m píkɑi ɑléépipi pitɑ mpí pinírɛ́ kpɑ́nɛ hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑm yɛ́ pifɑ́lɛ ń ntí Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ.
25 Eu lhes afirmo que não beberei outra vez do fruto da videira, até aquele dia em que beberei o vinho novo no Reino de Deus".
26 Kuu lɛ̃ pisímɛ́ pi ḿ mɑsí, ɑpi pɛɛ ipɑkɑrɛ siyomɛ n yom pin pɑkɑrɛntɛ ɑpi wɑi ɑpi Olifiyee rikúú sĩ́.
26 Depois de terem cantado um hino, saíram para o monte das Oliveiras.
27 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛpirɛ nɛ́ ritɔ, likumúŋɛ́ rɛ li Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
27 Disse-lhes Jesus: "Vocês todos me abandonarão. Pois está escrito: ‘Ferirei o pastor, e as ovelhas serão dispersas’.
28 — ausente —
28 Mas, depois de ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galiléia".
29 — ausente —
29 Pedro declarou: "Ainda que todos te abandonem, eu não te abandonarei! "
30 — ausente —
30 Respondeu Jesus: "Asseguro-lhe que ainda hoje, esta noite, antes que duas vezes cante o galo, três vezes você me negará".
31 — ausente —
31 Mas Pedro insistia ainda mais: "Mesmo que seja preciso que eu morra contigo, nunca te negarei". E todos os outros disseram o mesmo.
32 Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛlõ kɛnyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Kɛtisemɑnee sĩ. Uu upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Ani nté n tũ, nɛ́ɛkɛ́ hɑ kɛyómɛ n yɑ́hɑɑpɔ.
32 Então foram para um lugar chamado Getsêmani, e Jesus disse aos seus discípulos: "Sentem-se aqui enquanto vou orar".
33 Uú nɛ Piyɛɛ nɛ Yɑkupu nɛ Yohɑni pɛ́nɛ. Kei kɛ iwɑmɛ nɛ mpɔ́ɔcɑɑi yíkíyiki nn u tĩ.
33 Levou consigo Pedro, Tiago e João, e começou a ficar aflito e angustiado.
34 Uu pi mɑɑ rɛ: Tinɛ́pɔ́ɔ yɛ cɑɑilɛnlɛ hɑ́i lin nɛ nkpɔ mɛnyínɛ we. Ani nté tonɛ ɑ́ni kɑpɛ lɔpilɛ.
34 E lhes disse: "A minha alma está profundamente triste, numa tristeza mortal. Fiquem aqui e vigiem".
35 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛyu-mɛ̃ nyɔsɔ́pɔ nkɑ́ripi, uu wúlɑ uu Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si rɛ lin íye n we, ɑ tíyɛsɛ ḿpɔlɛ ituŋɛ iyɛ̃ íi kɑpɛ kɑ.
35 Indo um pouco mais adiante, prostrou-se e orava para que, se possível, fosse afastada dele aquela hora.
36 Uu kɛyómɛ yɑ́ɑ́si rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ, pɔ́ fe ɑɑ ḿpɑ́ yo wɑi, ɑ nɛ ntóósi kɛporipi nkɛ́ kɛtɑɑ nɛ́ wɑ. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, kɑpɛ mɛnɛ́pɔ́ɔlɑ wɑ, ɑmɑ́ ɑ mɛpɔ́kɔ́ wɑ.
36 E dizia: "Aba, Pai, tudo te é possível. Afasta de mim este cálice; contudo, não seja o que eu quero, mas sim o que tu queres".
37 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ upipirɛtiki-mɛ̃ pɛlɛ, uu pi lɛɛpɔ pin lɔni. Uu Piyɛɛ mɑɑ rɛ: Simɔɔ, pɔ lɔnilɛɛ? Áɑ nkpɑ́ni fe pɔkɛ́ n nyɑ́ni kɛnɑmpi kɛsɛɛ?
37 Então, voltou aos seus discípulos e os encontrou dormindo. "Simão", disse ele a Pedro, "você está dormindo? Não pôde vigiar nem por uma hora?
38 Ani n tũ nɔn nyɑ́ni nɔn kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, ɑ́ni kɑpɛ nɛ pipeikɛɛ kɛ́mɛɛ ń loó nnyɑ. Li kɛsoipipi ripɔ́ɔ we rɛ kɛkɛ́ yɛ lisɔnɛ wɑ, ɑmɑ́ kɛ pɛɛ rinɑ́rɛi mɑ́lɛ.
38 Vigiem e orem para que não caiam em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca. "
39 Uú nɛ kɛtɑɑ piwɑi pi kpɑ́, uú hɑ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, uu umɛwelɛ foí mɛ̃ mɛcɔ welu.
39 Mais uma vez ele se afastou e orou, repetindo as mesmas palavras.
40 Uu pɛɛri uu kɔ pi lɛɛri pin lɔni, likumúŋɛ́ rɛ piinipɛɛ yɛ mulɛsilɛ. Ápi ceri mmɛ̃ kɑpi yɛ́ rinɔ́ɔ u n yɔsí.
40 Quando voltou, de novo os encontrou dormindo, porque seus olhos estavam pesados. Eles não sabiam o que lhe dizer.
41 Uu mɛtɑ́ɑ́nũ pɛɛri uu pi mɑɑ rɛ: Nɛ́ntɛ nɔ nkpéni lɔnilɛ nɔn wéntɛlɛ̃? Li lɛ̃ tulɛ, ituŋɛ yɛ tulɛ, lɛɛ nní, pi Usoi Kɛpipi pikópɛkɔɔ́ ɑnipɛ-i wɑlɛ.
41 Voltando pela terceira vez, ele lhes disse: "Vocês ainda dormem e descansam? Basta! Chegou a hora! Eis que o Filho do homem está sendo entregue nas mãos dos pecadores.
42 Ani yisi tɔkɛ́ tɔsí, uyɛɛ nɛ́ n yɑ́inɛ yɛ nyɑhɑimɛlɛ.
42 Levantem-se e vamos! Aí vem aquele que me trai! "
43 Yeesu úu kɑhɑnɛ nsímɛ́ n tɛnɛ kɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yutɑsi nɛ risoiwuí ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ rikpɑ́fúmɛ, pin ɑtɛ́hɛ nɛ ɑpúnípi mulɛilɛ̃. Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ yɛɛ pi tumpɔ.
43 Enquanto ele ainda falava, apareceu Judas, um dos Doze. Com ele estava uma multidão armada de espadas e varas, enviada pelos chefes dos sacerdotes, mestres da lei e líderes religiosos.
44 Yutɑsi yɛɛ pɛɛ piɑnipɛ-i Yeesu n wɑinɛ, yɛ pɛɛ risoiwuí mɛsɔhɔ mɛ̃ kuú nɛ u ń tininɛ céesilɛ. U pɛɛ pi céesi rɛ: Nɛn hɑ úye rimpirɑ ɑm u yɑ́ɑ́si, uyɛɛ lo, ɑni u tĩ, ɑni u múlú ńsɔnɛ ɑní nɛ tɔ́su.
44 O traidor havia combinado um sinal com eles: "Aquele a quem eu saudar com um beijo, é ele: prendam-no e levem-no em segurança".
45 Kuu n tuipɔ uú nɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ Yeesu kɔ, uu rɛ: Sɑ́ɑ! Uu pɛɛ u pirɑ uu u yɑ́ɑ́si.
45 Dirigindo-se imediatamente a Jesus, Judas disse: "Mestre! ", e o beijou.
46 Pisoi pɛ̃ ɑpi Yeesu kɛcɑ́ɑ́ kunípɛ wɑi ɑpi u tini.
46 Os homens agarraram Jesus e o prenderam.
47 Kei kɛ Yeesu upirɛtiki usɛ uu risɑɑpɔ uu uritɛ́hɛ kpeéu, uu Uléécɑɑ usinɑ ukɛikɔ́ kutu seḿ.
47 Então, um dos que estavam por perto puxou a espada e feriu o servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
48 Yeesu uu rinɔ́ɔ yɔ́su uu pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni pitínɛ nɛ́ kɑ nɛ ɑtɛ́hɛ nɛ ɑpúnípi yɑrɛ usoi kpɑ́ɑ́ree?
48 Disse Jesus: "Estou eu chefiando alguma rebelião, para que vocês venham me prender com espadas e varas?
49 Ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kɑm yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ n we, nɛn Uléécɑɑ kɛyɔ-i céési, ɑ́ni nɛ́ tĩ́. Amɑ́ lɛ̃ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑmɛlɛ̃ likɛ́ nɛ n wɑ nnyɑ kɑi lɛ̃ wɑi.
49 Todos os dias eu estava com vocês, ensinando no templo, e vocês não me prenderam. Mas as Escrituras precisam ser cumpridas".
50 Yeesu pipirɛtiki nnɛ́í ɑpi u ŋmɛriyɛ ɑpi wuru.
50 Então todos o abandonaram e fugiram.
51 Uŋmɑ́nɛ unyinɛ yɛ̀ɛ̀ pɛɛ Yeesu n tikilɛnlɛ un kusɑ́ŋɑ́ɑ́ ŋmɑnɛ yɑriilɛ̃. Api rɛ pikɛ́ u tĩ,
51 Um jovem, vestindo apenas um lençol de linho, estava seguindo a Jesus. Quando tentaram prendê-lo,
52 uu kusɑ́ŋɑ́ɑ́ tɔpíri uu mɛŋmɑnɛ wuru.
52 ele fugiu nu, deixando o lençol para trás.
53 Apí nɛ Yeesu Uléécɑɑ usinɑ kɛ́mɛɛ sĩ́. Kei kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ ɑpi pinnɛ́í cɑ́pinɛlɛ̃.
53 Levaram Jesus ao sumo sacerdote; e então se reuniram todos os chefes dos sacerdotes, os líderes religiosos e os mestres da lei.
54 Piyɛɛ uu kɛtɑɑ-pɔ Yeesu n tikilɛ̃ hɑ́i nɛ Uléécɑɑ usinɑ kɛyɔcɔpɛ-pɔ. U nɛ pimɛ́rɛ́ ɑpi kei kɛsẽ́ n tũ un nnɑ wéni.
54 Pedro o seguiu de longe até o pátio do sumo sacerdote. Sentando-se ali com os guardas, esquentava-se junto ao fogo.
55 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pitúhɑɑnɛ píimɑ nnɛ́í ɑpi pisoi wɛ́ɛ́si pɛɛ yɛ́ Yeesu nɛ nsímɛ́ rinkpɑ́rɑ́. Pitúhɑɑnɛ pɛ̃ ɑ́pi nkópɛ ńkɑ yɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ u n kpu.
55 Os chefes dos sacerdotes e todo o Sinédrio estavam procurando depoimentos contra Jesus, para que pudessem condená-lo à morte, mas não encontravam nenhum.
56 Likumúŋɛ́ rɛ mɛyɑ̃́ mɛɛ nɛ nsímɛ́ u kpɑrɑi, ɑmɑ́ mmɛ̃ kɑpi n símisi ńn ncée nsɛ ritiki.
56 Muitos testemunharam falsamente contra ele, mas as declarações deles não eram coerentes.
57 Picɔ ɑpi yɛ yisi ɑpí nɛ u wɑ́ɑ́nɑ́ rɛ:
57 Então se levantaram alguns e declararam falsamente contra ele:
58 Tɔ kõ un tee rɛ: Nɛ̃́ nɛ́ Uléécɑɑ kɛyɔ nkɛ́ kɛ usoi kunipɛ ɑku n wɑ fori, ɑm siyɑ́ɑ sitɑɑni kɛcɔpɛ kɛféé mɔm kɛ usoi kunipɛ ɑ́ku yɛ́ n wɑ.
58 "Nós o ouvimos dizer: ‘Destruirei este templo feito por mãos humanas e em três dias construirei outro, não feito por mãos de homens’ ".
59 Ḿpɑ́ nɛ kei ricuruu, pinsímɛ́ ńn ncée nsɛ ritiki.
59 Mas, nem mesmo assim, o depoimento deles era coerente.
60 Uléécɑɑ usinɑ uu icɑ́pinɛ iyɛ̃ kɛcɔpɛ yisi uu Yeesu pisɛ rɛ: Áɑ rinɔ́ɔ ríkɑ yɔ́sunɛɛ? Mpɔ́kópɛ ń-ye kɛ pisoi mpí ɑpi nní símisi?
60 Depois o sumo sacerdote levantou-se diante deles e perguntou a Jesus: "Você não vai responder à acusação que estes lhe fazem? "
61 Yeesu uu sɛ́ɛ́, úu rinɔ́ɔ ríkɑ yɔsí. Uléécɑɑ usinɑ uu pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Pɔ́ɔ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ? Uléécɑɑ yɛɛ ipɑkɑrɛ n te Kɛpipii?
61 Mas Jesus permaneceu em silêncio e nada respondeu. Outra vez o sumo sacerdote lhe perguntou: "Você é o Cristo, o Filho do Deus Bendito? "
62 Yeesu uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Nɛ́ɛ lo. Nɔ́ Usoi Kɛpipi yɛ̃ kɛn Uléécɑɑ, ńnɑŋɛ nnɛ́í ute kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tṹ. Nɔ́ kɔ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ɑhopɛ kɛ́mɛɛ u yɛ̃ un nɛ wemɛ.
62 "Sou", disse Jesus. "E vereis o Filho do homem assentado à direita do Poderoso vindo com as nuvens do céu".
63 Kei kɛ Uléécɑɑ usinɑ uu pɛɛ uricuruu ilũ kuu n tɑnɑɑlɛ̃ cɛ́ɛ́rii ɑi nyísɛ rɛ li u tóósilɛ hɑ́i uu rɛ: Píseérɑkɔɔ́ píye picɔ kɑri nkpéni wɛ́ɛ́si?
63 O sumo sacerdote, rasgando as próprias vestes, perguntou: "Por que precisamos de mais testemunhas?
64 Nɔ konlɛ kuu Uléécɑɑ kɛcɑ́ɑ́ ɑnɔ́ɔ kópɛ n símisi. Íye kɑni músu? Pinnɛ́í ɑpí mɑɑ rɛ li nɛ sɑ́ rɛ pikɛ́ u kpu.
64 Vocês ouviram a blasfêmia. Que acham? " Todos o julgaram digno de morte.
65 Picɔ ɑpi ukɛcɑ́ɑ́ mɛtɑ pitúkɛntɛ loni, ɑpi ukɛyu pɑɑsi ɑpi ɑkpini pinɛ́i u kɑ́pɑ́ɑ́ pin u tee rɛ: A uyɛɛ lɛ̃ pɔ́ n wɑi ŋmɔinu! Pimɛ́rɛ́ ɑpi u tini ɑpí nɛ sipɛsɛ u tɛ́pɛi.
65 Então alguns começaram a cuspir nele; vendaram-lhe os olhos e, dando-lhe murros, diziam: "Profetize! " E os guardas o levaram, dando-lhe tapas.
66 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Piyɛɛ uu mɛtene ripoo-i ń we, unɔ́si unyinɛ yɛɛ Uléécɑɑ usinɑ n kɛisi uú weri.
66 Estando Pedro em baixo, no pátio, uma das criadas do sumo sacerdote passou por ali.
67 Uu Piyɛɛ yɛnu un nnɑ wéni, uu ukɛyu-i nyɑ́nɛi uu u mɑɑ rɛ: Pɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu uyɛ̃ tikilɛnlɛ.
67 Vendo Pedro a aquecer-se, olhou bem para ele e disse: "Você também estava com Jesus, o Nazareno".
68 Uu kɛ́su rɛ: Ám nyu, ɑ́m mmɛ̃ kɑɑ ń lɑ pɔkɛ́ símisi kómɛi. Uu pɛɛ kei yisi uu kupookpɑŋɑ́-i sĩ́.
68 Contudo ele o negou, dizendo: "Não o conheço, nem sei do que você está falando". E saiu para o alpendre.
69 Unɔ́si uyɛ̃ uu piyɛ́nɛ u kpɑ́ uu pɛpɛɛ kei ń we mɑɑ rɛ: U pisoi pɛ̃ usɛ lɛ.
69 Quando a criada o viu lá, disse novamente aos que estavam por perto: "Esse aí é um deles".
70 Piyɛɛ uu kɔ pikɛ́ŋɛ kpɑ́. Kɑi nkɑ́ripi rinkpɑ́sɛ, pɛpɛɛ kei ń we ɑpi pimɑ́ɑ u kpɑ́ rɛ: Mɛsei yɛ mɛ, pɔ pisoi pɛ̃ usɛ lɛ. Likumúŋɛ́ rɛ pɔ Kɑlilee ukɔ́ lɛ.
70 De novo ele negou. Pouco tempo depois, os que estavam sentados ali perto disseram a Pedro: "Certamente você é um deles. Você é galileu! "
71 Uu kɛ́su ŋmɑɑ uú nɛ kɛtẽ kpɛɛni uu wééri rɛ: Nɛ Uléécɑɑ, ɑ́m usoi nkó nyu.
71 Ele começou a se amaldiçoar e a jurar: "Não conheço o homem de quem vocês estão falando! "
72 Icɑ̃́ ii mɛsɛ nɛ mɛsɛ mɛlírũ kooi, Piyɛɛ uu léisɛ rɛ Yeesu yɛ u mɑɑ rɛ: Icɑ̃́ ikɛ́ kɛlenɛ mɛtɛ́ n kooi, pɔ́ kɛ́si mɛtɑɑni rɛ ɑ́ɑ nɛ́ nyu. Kei kuu pɛɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ itu ripɛ.
72 E logo o galo cantou pela segunda vez. Então Pedro se lembrou da palavra que Jesus lhe tinha dito: "Antes que duas vezes cante o galo, você me negará três vezes". E se pôs a chorar.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.