Lucas 5
Sola NT (SOY_SIM) vs NVT
1 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɛ Yeesu uu Kenesɑrɛti kupiyɛ ritimɛ nyɛnu, pisoi pin u kɑ́lɑɑpɔ rɛ pikɛ́ Nléécɑɑsimɛ́ kutu ricɔ.
1 Estando Jesus à beira do lago de Genesaré, grandes multidões se apertavam em volta dele para ouvir a palavra de Deus.
2 Uu ɑ́ninɔi ɑtɛ́ kuritimɛ yɛnu, pikpíntomɛ́cɔ́pii pin ɑkɛmɛɛ léemɛ ɑpi piɑnyɛŋ́ n hɛɛrɛ.
2 Ele notou que, junto à praia, havia dois barcos vazios, deixados por pescadores que lavavam suas redes.
3 Yeesu uu kúninɔi kusɛ-i loni ɑí nɛ sɑ́ Simɔɔ kukɔ́. Uu u mɑɑ rɛ ukɛ́ nɛ nkɑ́ripi ritímɛ kɛtɑɑ wɑ. Yeesu uu kúninɔi kɛ́mɛɛ tonɛ uu risoiwuí icélɑɑ koru.
3 Entrou num dos barcos e pediu a Simão, seu dono, que o afastasse um pouco da praia. Então sentou-se no barco e dali ensinou as multidões.
4 Kuu nsímɛ́ m mɑsí, uu Simɔɔ mɑɑ rɛ: A nɛ kúninɔi kɛcímɛ́-cimɛ́-mɛ̃ hɑ, nɔ́ nɛ pipɔ́séncɔ ɑni pɛɛ nɔ́ɑnɛ́nyɛŋ́ fóm ɑni ikpíntomɛ́ cɔ́pii.
4 Quando terminou de falar, disse a Simão: “Agora vá para onde é mais fundo e lancem as redes para pescar”.
5 Simɔɔ uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Sɑ́ɑ, kɛsinɛ nkɛ́ nnɛ́í kɑri kɛisi ɑ́ri kɔ pɛɛ líkɑ yɛ̃. Amɑ́ kɑi nní pɔ́ɔ rɛ kɛ́ ɑnyɛŋ́ fṍ, nɛ́ fṍ.
5 Simão respondeu: “Mestre, trabalhamos duro a noite toda e não pegamos nada. Mas, por ser o senhor quem nos pede, vou lançar as redes novamente”.
6 Api ɑnyɛŋ́ fóm ɑpi ikpíntomɛ́ pɑɑ́lɑ íi kumúŋɛ́ mɑ́, ɑnyɛŋ́ ticuruu ɑɑ́ n cɛ́ɛ́rii.
6 Dessa vez, as redes ficaram tão cheias de peixes que começaram a se rasgar.
7 Api pipisencɔ pɛɛ kúninɔi kucɔ-i ń we séiri rɛ pikɛ́ pi lɛ̃́. Pɛ̃ ɑpí hɑpɔ ɑpi ɑ́ninɔi kɛtɛ́ ikpíntomɛ́ yipu, ɑ́ninɔi ricuruu ɑn lɑ ɑkɛ́ mirii.
7 Então pediram ajuda aos companheiros do outro barco, e logo os dois barcos estavam tão cheios de peixes que quase afundaram.
8 Kɛ Simɔɔ Piyɛɛ uu lɛ̃ n yɛ̃́, uu Yeesu kɛyu-i wúlɑ uu rɛ: Upíimɑ, ɑ nɛ kɛtɑɑ nɛ́ wɑ, nɛ ukópɛkɔɔ́ lɛ!
8 Quando Simão Pedro se deu conta do que havia acontecido, caiu de joelhos diante de Jesus e disse: “Por favor, Senhor, afaste-se de mim, porque sou homem pecador”.
9 Iwɑmɛ yɛ Simɔɔ nɛ pɛ̃ ticuruu pɛɛ ukɛkúrí ń we wɑlɛ, ikpíntomɛ́ píimɑ iyɛ̃ kɑpi kɛyɑ́ɑ kɛ̃ n cɔ́pii nnyɑ.
9 Pois ele e seus companheiros ficaram espantados com a quantidade de peixes que haviam pescado,
10 Lɛ̃ cirɛ kɑi kɔ Simɔɔ pisencɔ Yɑkupu nɛ Yohɑni nɛ Sepetee sipipi wɑ. Amɑ́ Yeesu uu Simɔɔ mɑɑ rɛ: Iwɑmɛ íi kɑpɛ pɔ́ wɑ. Kɑí nɛ nɛni rimpɑ́, nɛ́ tíyɛsɛ ɑɑ pisoi pɛɛ yɛ́ nɛ́ rintíki wɛ́ɛ́si.
10 assim como seus sócios, Tiago e João, filhos de Zebedeu. Jesus respondeu a Simão: “Não tenha medo! De agora em diante, você será pescador de gente”.
11 Api pɛɛ piɑninɔi nɛ kɛtẽ-mɛ̃ sĩ, ɑpi ḿpɑ́ yo yɑ́ ɑpi Yeesu tiki.
11 E, assim que chegaram à praia, deixaram tudo e seguiram Jesus.
12 Kɛ Yeesu uu kuyu kunyinɛ-i ń we, utisi unyinɛ yɛɛ kɛyɔ̃́ m pɔ́ɔ́lú uú hɑpɔ. Kuu Yeesu n yɛ̃́, uu kɛteni-i pɑ uu kɛ́yu kɛtẽ tuhu uú nɛ u téni rɛ: Upíimɑ, pɔn n lɑ, pɔ́ nɛ́ wolɛ ɑm funi.
12 Num povoado, Jesus encontrou um homem coberto de lepra. Quando o homem viu Jesus, prostrou-se com o rosto em terra e suplicou para ser curado, dizendo: “Se o senhor quiser, pode me curar e me deixar limpo”.
13 Yeesu uu kunípɛ sɑɑpɔ uu u cɑ uu rɛ: Nɛ lɑlɛ, ɑ peí! Kɛyɔ̃́ ɑkɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ tɛnɛ.
13 Jesus estendeu a mão e o tocou. “Eu quero”, respondeu. “Seja curado e fique limpo!” No mesmo instante, a lepra desapareceu.
14 Yeesu uu rinɔ́ɔ u hɛ rɛ: Kɑpɛ úkɑ nsímɛ́ mmú símisi. Amɑ́ ɑ hɑ mɛpɔ́círɛ uyɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ nyísɛ ukɛ́ yɛ̃́ lɛ̃ kɑɑ ń we, ɑɑ limɛmɑ́ɑ́ ihɛɛ hɛ ɑɑ́ nɛ mɛpɔ́círɛ nyɔ́ɔnsɛ yɑrɛ kɑi Moisi isé kɛ́mɛɛ m pisɛ, ḿpɑ́ úye ukɛ́ yɛ̃́ tɛ pɔ peí.
14 Então Jesus o instruiu a não contar a ninguém o que havia acontecido. “Vá e apresente-se ao sacerdote para que ele o examine”, ordenou. “Leve a oferta que a lei de Moisés exige pela sua purificação. Isso servirá como testemunho.”
15 Yeesu rinyiri ɑri pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kuyu n kɔ́ɔ́núlɛ̃ hɑ́i, ɑsoiwuí ɑɑ yɛ u kɑ́lisi ɑkɛ́ unsímɛ́ kutu ricɔ ukɛ́ kɔ nɛ ɑitoi ɑ pɔisɛ.
15 Mas as notícias a seu respeito se espalhavam ainda mais, e grandes multidões vinham para ouvi-lo e para ser curadas de suas enfermidades.
16 Amɑ́ Yeesu uu yɛ kei kɛ pisoi ɑ́pi ń we sĩ uú hɑ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si.
16 Ele, porém, se retirava para lugares isolados, a fim de orar.
17 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɛ Yeesu uú we un pisoi céési. Pifɑrisi nɛ pɛpɛɛ isé n nyu pin ukɛkúrí tṹ. Kɑlilee nɛ Yutee sitẽ ɑyu-i nɛ Yerusɑlɛm kɑpi léenti. Upíimɑ nnɑŋɛ yɛ pɛɛ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ welɛ, un nɛ pisoi pɔisɛntɛ.
17 Certo dia, enquanto Jesus ensinava, alguns fariseus e mestres da lei estavam sentados por perto. Eles vinham de todos os povoados da Galileia, da Judeia e de Jerusalém. E o poder do Senhor para curar estava sobre Jesus.
18 Pisoi pinyinɛ ɑpí hɑpɔ pin kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ risɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ wɑilɛ̃. Api wɛ́ɛ́si lɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ kɛ́yɔ kɛ-i n lompɔ pikɛ́ Yeesu kɛyu-i kɛ yekei.
18 Alguns homens vieram carregando um paralítico numa maca. Tentaram levá-lo para dentro da casa, até Jesus,
19 Amɑ́ ɑ́pi ceri mɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ kɛ n lompɔ, kɛ pisoi ɑpi kulúi n tɔsí nnyɑ. Apí nɛ itúhɑɑ kɛcɑ́ɑ́ kɛ tɑɑ́, ɑpi itúhɑɑ péré, ɑpí nɛ risɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ tɛ̃ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛcɔpɛ Yeesu kɛyu-i cɛ́pisɛpɔ.
19 mas não conseguiram, por causa da multidão. Então subiram ao topo da casa e removeram uma parte do teto. Em seguida, baixaram o paralítico na maca até o meio da multidão, bem na frente dele.
20 Kɛ Yeesu uu pinfɑtɛnɛ n yɛ̃́, uu utóikɔ́ mɑɑ rɛ: Nɛ ɑpɔ́kópɛ pɔ́ sɑ́rɛi.
20 Ao ver a fé que eles tinham, Jesus disse ao paralítico: “Homem, seus pecados estão perdoados”.
21 Isé picélɑɑ nɛ Pifɑrisi ɑpi kɛmúŋɛ́ loni, pin tee rɛ: Usoi úye kɛcirɛ yɛ nkó un Uléécɑɑ lɑ́misi? Wóo yɛ́ fe ukɛ́ ɑkópɛ sɑ́rɛi? Uléécɑɑ mɛcirɛ yɛɛ yɛ́ fe.
21 Mas os fariseus e mestres da lei pensavam: “Quem ele pensa que é? Isso é blasfêmia! Somente Deus pode perdoar pecados!”.
22 Yeesu uu pinfɑsimɛ́ cérupɔ uu pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni nfɑsimɛ́ mmú mpuri mɑ́?
22 Jesus, sabendo o que pensavam, perguntou: “Por que vocês questionam essas coisas em seu coração?
23 Anɔ́ɔ nnyɛ́ kɛtɛ́ kɛcɔpɛ, ríye tɛɛ fɑ́kú nɛ ricɔ. Kɛ usoi uu yɛ́ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ ḿ mɑɑ rɛ: Nɛ ɑpɔ́kópɛ pɔ́ sɑ́rɛi nɛ́ɛ kuu yɛ́ kɛ ḿ mɑɑ rɛ: A yisi ɑ sɔ́nɛ?
23 O que é mais fácil dizer: ‘Seus pecados estão perdoados?’ ou ‘Levante-se e ande’?
24 Nɛ lɑ pɔkɛ́ céri rɛ Usoi Kɛpipi yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ kɛkɛ́ nɛ pisoi ɑkópɛ pi sɑ́rɛi. Uu pɛɛ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ rinɔ́ɔ hɛ rɛ: A yisi ɑ ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ pílɛsi ɑɑ́ kulu.
24 Mas eu lhes mostrarei que o Filho do Homem tem autoridade na terra para perdoar pecados”. Então disse ao paralítico: “Levante-se, pegue sua maca e vá para casa”.
25 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, usoi uu ḿpɑ́ úye kɛyu-i yisi uu risɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ tɛ̃ kɛ́mɛɛ kɑpí pɛɛ u n finsɛlɛ̃ sɑkɑɑ, uu nkúlɛcee pɔlɔ un Uléécɑɑ rinyiri tɑɑ́sɛlɛ̃.
25 De imediato, à vista de todos, o homem se levantou, pegou sua maca e foi para casa louvando a Deus.
26 Ai ḿpɑ́ úye nnɔ́ɔ yipu. Api Uléécɑɑ rinyiri tɑɑ́sɛ, iwɑmɛ ii pi súúni pin tee rɛ: Tɔ nɛni mɛwɑi kɛcirɛ yɛ̃!
26 Todos ficaram muitos admirados e, cheios de temor, louvaram a Deus, exclamando: “Hoje vimos coisas maravilhosas!”.
27 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu léeri, uu ulɑmpooyɔɔ́ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Lefi yɛnu un lɑmpoo kɛyɔ́ɔ-i tṹ. Yeesu uu u mɑɑ rɛ: A nɛ́ ritiki.
27 Depois disso, Jesus saiu da cidade e viu um cobrador de impostos chamado Levi sentado no local onde se coletavam impostos. “Siga-me”, disse-lhe Jesus,
28 Lefi uu yisi uu linnɛ́í yɑ́ uu u tiki.
28 e Levi se levantou, deixou tudo e o seguiu.
29 Lefi uu limɛmɑ́ɑ́ ilukɛ kɛcirɛ ukɛyɔ-i u wɑi. Pilɑmpooyɔɔ́ mɛyɑ̃ nɛ pisoi picɔ pin kɛsẽ́ kɛlukɛ kɛ-i we.
29 Mais tarde, Levi ofereceu um banquete em sua casa, em honra de Jesus. Muitos cobradores de impostos e outros convidados comeram com eles,
30 Ái nɛ Pifɑrisi nɛ isé picélɑɑ risɑ́, ɑpi Yeesu pipirɛtiki mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɛ nɔ́ nɛ pilɑmpooyɔɔ́ nɛ pikópɛkɔɔ́ ɑni kɛsẽ́ le?
30 mas os fariseus e mestres da lei se queixaram aos discípulos: “Por que vocês comem e bebem com cobradores de impostos e pecadores?”.
31 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Pisoi pɛɛ isɑrɛ n lɑ́ɑ́rú ɑ́pi upɔisɛ pisɛ, ɑmɑ́ pitóikɔ́ pɛɛ upɔisɛ pisɛ.
31 Jesus lhes respondeu: “As pessoas saudáveis não precisam de médico, mas sim os doentes.
32 Ám kɑ rɛ kɛ́ pisoi pɛɛ ɑsei n tíkilɛ̃ sée, ɑmɑ́ pikópɛkɔɔ́ nnyɑ kɑḿ kɑ rɛ pikɛ́ pimɛfinɛ consɛ.
32 Não vim para chamar os justos, mas sim os pecadores, para que se arrependam”.
33 Pisoi pinyinɛ ɑpi Yeesu mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɛ Yohɑni pipirɛtiki nɛ Pifɑrisi ɑpi yɛ ɑnɔ́ɔ pɑɑsi ɑpi yɛ kɔ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si ḿpɑ́ píyei. Amɑ́ pɔ̃́ pipirɛtiki pin le pin kɔ níru?
33 Algumas pessoas disseram a Jesus: “Os discípulos de João Batista jejuam e oram com frequência, e os discípulos dos fariseus também. Por que os seus vivem comendo e bebendo?”.
34 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Nɔ músu rɛ usoi yɛ́ unɔ́si kpísi un we, upisɑnɛ ɑpi pɛɛ ɑnɔ́ɔ pɑɑsii? Aɑi, mmɛ̃ ńn we.
34 Jesus respondeu: “Por acaso os convidados de um casamento jejuam enquanto festejam com o noivo?
35 Li yɛ́ kɑm ɑpi kumúŋɛ́ kunyinɛ-i unɔ́sikɔ́ uyɛ̃ pikɛcɔpɛ lesɛ ɑpí nɛ tɔ́mpɔ. Pɛɛ́ uyɛ-i kɑpi yɛ́ pɛɛ ɑnɔ́ɔ pɑɑsi.
35 Um dia, porém, o noivo lhes será tirado, e então jejuarão”.
36 Yeesu uu kɛnyɑ́rũ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Úkɑ úu yɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ fɑlɛ kɛpɑmpi nɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kpurɛ tɑ́pisi. Lin lɛ̃ n wɑ, kusɑ́ŋɑ́ɑ́ fɑlɛ kuu lɛ̃ ticɛɛ́ri, kɛpɑ́mpi kɛ̃ kuu n lésɛ ɑ́kɛ kɔ kukpurɛ kɛ́mɛɛ wɑinɛ.
36 Jesus também lhes apresentou a seguinte ilustração: “Ninguém rasgaria um pedaço de tecido de uma roupa nova para remendar uma roupa velha. Se o fizesse, estragaria a roupa nova, e o remendo não se ajustaria à roupa velha.
37 Úkɑ úu yɛ pítɑ pelẽ kukónɛnuŋ́ kpurɛ-i súũ. Lin lɛ̃ n wɑ, pítɑ pɛ̃ nɛ yɛ ɑnúŋ́ tikpɑ́fúsɛlɛ, ɑi wɑi pítɑ nɛ liɑnúŋ́ yɛ mɛ́woo wɑ.
37 “E ninguém colocaria vinho novo em velhos recipientes de couro. Os recipientes velhos se arrebentariam, deixando vazar o vinho e estragando o recipiente.
38 Amɑ́ ɑnúŋ́ fɑlɛ-i kɑpi yɛ pítɑ pelẽ súũ.
38 Vinho novo deve ser guardado em recipientes novos.
39 Úkɑ úu yɛ kɔ pítɑ fɑlɛ kɑ́ipi un pipelẽ pinírɛ́ m mɑsí. Pi yɛ rɛ pipelẽ pɛɛ pikɛcirɛ.
39 E ninguém que bebe o vinho velho escolhe beber o vinho novo, pois diz: ‘O vinho velho é melhor’”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.