Lucas 15

Sola NT (SOY_SIM) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Pilɑmpooyɔɔ́ nnɛ́í nɛ pikópɛkɔɔ́ ɑpí nɛ Yeesu kɔ rɛ pikɛ́ kutu u ricɔ.
1 Cobradores de impostos e outros pecadores vinham ouvir Jesus ensinar.
2 Ai Pifɑrisi nɛ isé picélɑɑ cɔ́ŋ pin mɑ́ikɛɛ rɛ: Usoi nkó yɛ kusɑ́nɛ pikópɛkɔɔ́ séelɛ pin kɛsẽ́ le!
2 Os fariseus e mestres da lei o criticavam, dizendo: “Ele se reúne com pecadores e até come com eles!”.
3 Yeesu uu pɛɛ kɛnyɑ́rũ nkɛ́ pi mɑɑ rɛ:
3 Então Jesus lhes contou esta parábola:
4 In tɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ unyinɛ yɛ isɑ́ŋ pílɛ mɑ́, isɛ ii pɛɛ́ nɛ u pɔlu, liute úu yɛ isɛ íi we pílɛ nnyí tíyɛ uú hɑ isɛ nnyí yɛɛ nní ḿ pɔ piwɛ́lɑɑ sĩ hɑ́i uú hɑ nɛ i yɛnuu?
4 “Se um homem tiver cem ovelhas e uma delas se perder, o que acham que ele fará? Não deixará as outras noventa e nove no pasto e buscará a perdida até encontrá-la?
5 Un kɔ i n yɛ̃, li yɛ u lɑrisilɛ uu i kpísi uú yɑ
5 E, quando a encontrar, ele a carregará alegremente nos ombros e a levará para casa.
6 uú nɛ kulu, uu pɛɛ upisɑnɛ nɛ upipɛrɛcɔ sélei uu pi mɑɑ rɛ: Ani ɑnyɑ̃́ nɛ́ lɛ̃́, nɛ inɛ́sɑ́ŋ iyɛɛ pɛɛ m pɔ heeilɛ.
6 Quando chegar, reunirá os amigos e vizinhos e dirá: ‘Alegrem-se comigo, pois encontrei minha ovelha perdida!’.
7 Lɛ̃ cirɛ yɛ ni, nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ ukópɛkɔɔ́ usɛ mɛfinɛ mɛconsɛ yɛ ɑnyɑ̃́ píimɑ lɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ɑi tɔ́su pisɔnɛ usɛ úu we pílɛ kɑ́i m pisɛ rɛ pikɛ́ mɛfinɛ consɛ.
7 Da mesma forma, há mais alegria no céu por causa do pecador perdido que se arrepende do que por noventa e nove justos que não precisam se arrepender.”
8 Nɛ́ɛ in tɛ unɔ́si unyinɛ yɛ nwóóweni mɛpipi kɛfi mɑ́, mɛsɛ ɑmɛ pɛɛ́ nɛ u pɔlu, unɔ́si uyɛ̃ úu yɛ kɛ́firɑ́ɑ risɛ́ uu kɛ́yɔ pééi, uu ńsɔnɛ kɛ perei uú hɑ nɛ mɛpipi mɛsɛ mɛ̃ yɛnuu?
8 “Ou suponhamos que uma mulher tenha dez moedas de prata e perca uma. Acaso não acenderá uma lâmpada, varrerá a casa inteira e procurará com cuidado até encontrá-la?
9 Un píyei mɛ n yɛ̃, u yɛ upisɑnɛ nɛ upipɛrɛcɔ séleilɛ uu pi mɑɑ rɛ: Ani ɑnyɑ̃́ nɛ́ lɛ̃́. Nɛ kɛwóó kɛɛ nɛ nɛ́ ḿ pɔ heeilɛ.
9 E, quando a encontrar, reunirá as amigas e vizinhas e dirá: ‘Alegrem-se comigo, pois encontrei a minha moeda perdida!’.
10 Lɛ̃ cirɛ yɛ ni, nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ ukópɛkɔɔ́ usɛ mɛfinɛ mɛconsɛ yɛ ɑnyɑ̃́ píimɑ lɛ piléécɑɑtumɛ kɛ́mɛɛ.
10 Da mesma forma, há alegria na presença dos anjos de Deus quando um único pecador se arrepende”.
11 Yeesu uu pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Utisi unyinɛ yɛɛ pɛɛ piŋmɑ́nɛ pitɛ́ mɑ́.
11 Jesus continuou: “Um homem tinha dois filhos.
12 Usíńsɑ́ uu u mɑɑ rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ, ɑ lɛ̃ kɑḿ mɑsí mɛpɔ́kpɔ-mɑɑ́ mɛpɔ́mɑ́ kɛ́mɛɛ n yɛ́nunɛ nɛ́ pɑ. Usɑ́ɑ uu pɛɛ umɛmɑ́ pikɛtɛ́ hɔ́ɔ́nɛ.
12 O filho mais jovem disse ao pai: ‘Quero a minha parte da herança’, e o pai dividiu seus bens entre os filhos.
13 Kɑi siyɑ́ɑ rinkɔ́ɔ́nú, uŋmɑ́nɛ síńsɑ́ uu ulikɔ́ nnɛ́í cɑ́pinɛntɛ uú nɛ kuyu tɑɑ-tɑɑ kunyinɛ sĩ, uú hɑ kei mɛfinɛ kópɛ-i loni ɑi wɑi rɛ u umɛmɑ́ cɑɑinkɛɛ.
13 “Alguns dias depois, o filho mais jovem arrumou suas coisas e se mudou para uma terra distante, onde desperdiçou tudo que tinha por viver de forma desregrada.
14 Kuu usiwóó nnɛ́í pilukɛ ḿ mɑsí, nkṹ píimɑ nnyinɛ nn kuyu kpɛ̃ loni, ḿpɑ́ yo ɑí pipɑ́rí u koru.
14 Quando seu dinheiro acabou, uma grande fome se espalhou pela terra, e ele começou a passar necessidade.
15 Uu pɛɛ́ hɑ kuyu kpɛ̃ utisi unyinɛ kɛ́mɛɛ pikɛi loni. Uyɛ̃ uu usicɑrɛ-mɛ̃ u yekei rɛ ukɛ́ uɑfɔŋ kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃.
15 Convenceu um fazendeiro da região a empregá-lo, e esse homem o mandou a seus campos para cuidar dos porcos.
16 Li yɛ pɛɛ ripɔ́ɔ u wɑ rɛ ḿpɑ́ ɑ́fɔŋpomɛ́ kuu yɛ̃́ ukɛ́ li, ɑmɑ́ úkɑ úu yɛ kɔ ɑ u pɑ.
16 Embora quisesse saciar a fome com as vagens dadas aos porcos, ninguém lhe dava coisa alguma.
17 Uu pɛɛ nfɑsimɛ́ loni, uu umɛcirɛ mɑɑ rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ pikɛikɔ́ nnɛ́í yɛ̀ɛ̀ lilɛ ɑpi pɔɔnɛntɛ, nɛ́ɛn nɛ nté nkṹ kpinɛ.
17 “Quando finalmente caiu em si, disse: ‘Até os empregados de meu pai têm comida de sobra, e eu estou aqui, morrendo de fome.
18 Nɛ unɛ́sɑ́ɑ-i pɛlɛnɛ, ɑḿ hɑ u mɑɑ rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ, nɛ nɛ Uléécɑɑ púnnɛlɛ ɑm kɔ nɛ pɔ̃́ púnnɛ.
18 Vou retornar à casa de meu pai e dizer: Pai, pequei contra o céu e contra o senhor,
19 Ám tu rɛ pɔkɛ́ nɛ́ kpísi yɑrɛ kɛpɔ́pipi. A nɛ́ rimúlú yɑrɛ upɔ́kɛikɔ́.
19 e não sou mais digno de ser chamado seu filho. Por favor, trate-me como seu empregado’.
20 Uu yisi ukɛ́ usɑ́ɑ-i pɛlɛ. Úu kɑhɑnɛ nkpɑ́ni kɛ́yɔ nɛ rinkɔ, usɑ́ɑ uu kɛtɑɑ-pɔ u yɛnu, ɑi íwɛ u wɑi, uu wurupɔ uú hɑ u pirɑ.
20 “Então voltou para a casa de seu pai. Quando ele ainda estava longe, seu pai o viu. Cheio de compaixão, correu para o filho, o abraçou e o beijou.
21 Kɛwɑ̃́ ɑkɛ pɛɛ u mɑɑ rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ, nɛ nɛ Uléécɑɑ púnnɛlɛ ɑm kɔ nɛ pɔ̃́ púnnɛ. Ám tu rɛ pɔkɛ́ nɛ́ kpísi yɑrɛ kɛpɔ́pipi.
21 O filho disse: ‘Pai, pequei contra o céu e contra o senhor, e não sou mais digno de ser chamado seu filho’.
22 Amɑ́ usɑ́ɑ uu upikɛikɔ́ mɑɑ rɛ: Ani mɛkɛɛkɛɛ nɛ kukpɛ́lɛnku kɛcirɛ kɑm ɑni ku u tɑni, ɑni ukɛnipɛpi kɛpɑlɛ tɑni, ɑni ɑnɛ́ɛ́ri u tɑni.
22 “O pai, no entanto, disse aos servos: ‘Depressa! Tragam a melhor roupa da casa e vistam nele. Coloquem-lhe um anel no dedo e sandálias nos pés.
23 Ani nɛ rinɑ́ɑlɑ kpɔkɔɔ́ kɑm, ɑni ri kopu tɔkɛ́ nɛ ilukɛ kɛcirɛ wɑ tɔkɛ́ li nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ.
23 Matem o novilho gordo. Faremos um banquete e celebraremos,
24 Ái líkɑ nnyɑ, unɛ́ŋmɑ́nɛ nkó yɛ pɛɛ kpulɛ, uu nɛni nfɑ́ɑ yɛnu, u pɛɛ pɔlɛ, ɑm nkpéni u heei. Api ɑnyɑ̃́ kóru nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ.
24 pois este meu filho estava morto e voltou à vida. Estava perdido e foi achado!’. E começaram a festejar.
25 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, utisi uyɛ̃ uŋmɑ́nɛ foí un sicɑrɛ-mɛ̃ wepɔ. Kuu kɛ́yɔ n nyɑhɑipɔ, uu inyɑ́nlũ nɛ nnyɑ́ɑ nnɛ̃́ kóm
25 “Enquanto isso, o filho mais velho trabalhava no campo. Na volta para casa, ouviu música e dança,
26 uu ukɛikɔ́ usɛ séi uu u pisɛ rɛ yo nnyɑ kɑi lɛ̃ wɑi.
26 e perguntou a um dos servos o que estava acontecendo.
27 Ukɛikɔ́ uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Upɔ́wɑ̃́ yɛɛ pɛɛmɛ. Kɛ upɔ́sɑ́ɑ uu ukɛpipi n yɛ̃́ nɛ nsɑrɛnɑrɛ nnyɑ, uu pɛɛ rinɑ́ɑlɑ kpɔkɔɔ́ kopu.
27 O servo respondeu: ‘Seu irmão voltou, e seu pai matou o novilho gordo, pois ele voltou são e salvo!’.
28 Uŋmɑ́nɛ foí uu pɛɛ wɔ́ɔ́si uu kɛ́yɔ pilonɛ yulu. Usɑ́ɑ uu léépɔ ukɛ́ kɛ́yɔ u tɑmpɔ.
28 “O irmão mais velho se irou e não quis entrar. O pai saiu e insistiu com o filho,
29 Amɑ́ uŋmɑ́nɛ uu usɑ́ɑ rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: A kutu ricɔ, ɑŋmɛ̃ yɛ kulúi wɑlɛ kɑm pɔ́ n kɛisi, ɑ́m kɔ píkɑi pɔ́ hɑ́ikusɛ. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑ́ɑ píkɑi ḿpɑ́ ripoilɑ nɛ́ hɛ rɛ tɔ́ nɛ pinɛ́sɑ́nɛ tɔkɛ́ nɛ ɑnyɑ̃́ li.
29 mas ele respondeu: ‘Todos esses anos, tenho trabalhado como um escravo para o senhor e nunca me recusei a obedecer às suas ordens. E o senhor nunca me deu nem mesmo um cabrito para eu festejar com meus amigos.
30 Amɑ́ kɛ upɔ́ŋmɑ́nɛ nkó uu m pɛɛmɛ, upɔ́ŋmɑ́nɛ yɛɛ mɛpɔ́mɑ́ nnɛ́í ń cɑɑi nɛ piwɑ́sɑ́nkɑí pitóoi, uyɛ̃ kɑɑ rinɑ́ɑlɑ kpɔkɔɔ́ kpu.
30 Mas, quando esse seu filho volta, depois de desperdiçar o seu dinheiro com prostitutas, o senhor comemora matando o novilho!’.
31 Usɑ́ɑ uu u mɑɑ rɛ: Kɛnɛ́wɑ̃́, tɔ́ nɛ mpɔ̃́ tɔ́ɔ ḿpɑ́ píyei we, pɔ́ɔ lɛ̃ kɑm m mɑ́ nnɛ́í te.
31 “O pai lhe respondeu: ‘Meu filho, você está sempre comigo, e tudo que eu tenho é seu.
32 Amɑ́ li pisɛ rɛ tɔkɛ́ ɑnyɑ̃́ kɛcirɛ wɑ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ rɛ upɔ́wɑ̃́ nkó yɛ pɛɛ kpulɛ, uu nkpéni nfɑ́ɑ yɛnu, u pɛɛ pɔlɛ, ɑm nkpéni u heei.
32 Mas tínhamos de comemorar este dia feliz, pois seu irmão estava morto e voltou à vida. Estava perdido e foi achado!’”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.