João 20

Sola NT (SOY_SIM) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Kɛwéntɛyɑɑ ukóso, Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri uu kɛmɑrɛsinɛ yisi, lin hiihiilɛ̃ uu nhórɛ-i sĩ́, uu yɛnu rɛ pi ripɑrɛ kɑpi nhórɛ rińfi lesɛlɛ.
1 No primeiro dia da semana, de madrugada, quando ainda estava escuro, Maria Madalena foi ao túmulo e viu que a pedra da entrada tinha sido removida.
2 Uu itóó wɑi uú nɛ Simɔɔ Piyɛɛ nɛ uupirɛtikicɔ uyɛ̃ kɛ Yeesu uú pɛɛ mɛyɑ̃́ ń lɑ lɛɛpɔ, uu pi mɑɑ rɛ: Pi Upíimɑ nhórɛ kɛ́mɛɛ lésɛlɛ, ɑ́ri nyu yei kɑpi u wɑ.
2 Então correu e foi até onde estavam Simão Pedro e o outro discípulo, a quem Jesus amava, e disse-lhes: — Tiraram o Senhor do túmulo, e não sabemos onde o colocaram.
3 Kei kɛ Piyɛɛ nɛ uupirɛtikicɔ uyɛ̃ ɑpi yisi ɑpi nhórɛ-i sĩ́.
3 Com isso, Pedro e o outro discípulo saíram e foram até o túmulo.
4 Api pikɛtɛ́ itóó wɑi, ɑmɑ́ ucɔ uyɛ̃ uu Piyɛɛ fɑɑu uú hɑ nhórɛ-i mɛfoí tulu.
4 Ambos corriam juntos, mas o outro discípulo correu mais depressa do que Pedro e chegou primeiro ao túmulo.
5 Uú fo uu lóólúpɔ, uu sisɑ́ŋɑ́ɑ́pɑmpi yɛnu sin kɛteni-i lɑɑnu, ɑmɑ́ úu pɛɛ lompɔ.
5 E, abaixando-se, viu os lençóis de linho, mas não entrou.
6 Simɔɔ Piyɛɛ yɛɛ u n tíkilɛ̃ pɔ́ɔ kɔ tuipɔ. Uyɛ̃ uu nhórɛ-i lompɔ uu sisɑ́ŋɑ́ɑ́pɑmpi sɛ̃ kɛteni-i yɛ́nu.
6 Simão Pedro, seguindo-o, chegou e entrou no túmulo. Ele também viu os lençóis
7 Uu kɔ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kpɛ̃ kɑpí pɛɛ Yeesu ríyu m pɑɑsi yɛnu kun pílɑɑlɛ̃ kun kumɛcirɛ kɛlõ iyɑɑ yisunu, sisɑ́ŋɑ́ɑ́pɑmpi ɑ́si kei we.
7 e o lenço que tinha estado sobre a cabeça de Jesus, e que não estava com os lençóis, mas enrolado num lugar à parte.
8 Kei kɛ uupirɛtiki ucɔ uyɛɛ pɛɛ mɛfoí nhórɛ-i n tuipɔ pɔ́ɔ kɔ lompɔ, uu yɛ́nu uu pɛɛ́ nɛ kɛfɑ tɛnɛ.
8 Então o outro discípulo, que havia chegado primeiro ao túmulo, também entrou. Ele viu e creu.
9 Asei kɛcɑ́ɑ́, hɑ́i nɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i, ɑ́pi pɛɛ kɑhɑnɛ lɛlɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ ɑsei n kõ tɛ li pisɛ rɛ Yeesu ukɛ́ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi.
9 Pois ainda não tinham compreendido a Escritura, que era necessário que ele ressuscitasse dentre os mortos.
10 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, pipirɛtiki pɛ̃ kɛtɛ́ ɑpi yisi ɑpí kulu.
10 E os discípulos voltaram outra vez para casa.
11 Mɑɑri pɔ́ɔ pɛɛ kɛtɑhɑi-pɔ nhórɛ kɛkúrí tonɛ uú n téni. Kuu lɛ̃ ń we un téni, uú fo uu nhórɛ kɛ́mɛɛ lóólúpɔ.
11 Maria, no entanto, permanecia junto à entrada do túmulo, chorando. Enquanto chorava, abaixou-se e olhou para dentro do túmulo.
12 Uu piléécɑɑtumɛ pitɛ́ pinyinɛ yɛnu pin ilũ tomɛ́ tɑnɑɑlɛ̃ pin nɛ kei kɑpí pɛɛ Yeesu n finsɛ tũ, ucɔ ríyu-mɛ̃, ucɔ ɑ́nɑ-mɛ̃.
12 Ela viu dois anjos vestidos de branco, sentados onde o corpo de Jesus tinha sido colocado, um à cabeceira e outro aos pés.
13 Api u pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑɑ téni, unɔ́si? Uu pi pɛsɛ rɛ: Pi Unɛ́píimɑ kpísilɛ ɑpí nɛ tɔ́mpɔ, ɑ́m pɛɛ nyu yei kɑpi u wɑ.
13 Então eles perguntaram: — Mulher, por que você está chorando? Ela respondeu: — Porque levaram o meu Senhor, e não sei onde o puseram.
14 Kuu lɛ̃ ḿ mɑ, uu pɛɛ kɛpirɛ-mɛ̃ weríí uu Yeesu yɛnu un nyɛnu, úu kɔ ceri rɛ uyɛɛ lo.
14 Depois de dizer isso, ela se virou para trás e viu Jesus em pé, mas não reconheceu que era Jesus.
15 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑɑ téni, unɔ́si? Úye kɑɑ wɛ́ɛ́si? Uu pɛɛ músu rɛ uyɛɛ kɛléécɑrɛ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ lo. Lɛ̃ nnyɑ kuu u pɛsɛ rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ, in tɛ pɔ́ɔ u kpísi ɑɑ́ nɛ tɔ́mpɔ, ɑ nɛ́ símisi kei kɑɑ u n wɑ kɛ́ hɑ u kpísi.
15 Jesus lhe perguntou: Ela, supondo que ele fosse o jardineiro, respondeu: — Se o senhor o tirou daqui, diga-me onde o colocou, e eu o levarei.
16 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ u sée rɛ: Mɑɑri! Uu pɛɛ ukuwɛ́ɛ́-mɛ̃ pɑnsɛpɔ uú nɛ Mɛ́-epiree u pɛsɛ rɛ: Rɑpuni. Liɑsei rɛ Ucélɑɑ.
16 Jesus disse: Ela, voltando-se, lhe disse, em hebraico: — Raboni! (“Raboni” quer dizer “Mestre”.)
17 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Kɑpɛ nɛ́ ricɑ, ɑ́m kɑhɑnɛ Unɛ́sɑ́ɑ kɛ́mɛɛ rintɑɑ́. Amɑ́ ɑ hɑ pinɛ́mɑ́rɛcɔ símisi rɛ Unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kɔ nní Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ nɛ Unɛ́léécɑɑ un kɔ Nɔ́unɛ́léécɑɑ kɛ́mɛɛ kɑḿ tɑɑ́lɛ̃.
17 Jesus continuou:
18 Kei kɛ Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri uu pɛɛ́ hɑ pipirɛtiki símisi rɛ u Upíimɑ yɛnlɛ. Uu pɛɛ lɛ̃ kɛ Upíimɑ uu u n símisi pi símisi.
18 Então Maria Madalena foi e anunciou aos discípulos: — Eu vi o Senhor! E contava que Jesus lhe tinha dito essas coisas.
19 Kɛwéntɛyɑɑ kɛ̃ ukóso, Yeesu pipirɛtiki pin nnyɔ́ɔ́ mmɛ̃ kɛ́yɔ kɛnyinɛ-i cɑ́pinɛlɛ̃. Pisuifi iwɑmɛ yɛ pɛɛ pi welɛ. Api lɛ̃ nnyɑ hɑ́nɑɑnkɛɛ ɑpi pɛɛ kɛ́mɛɛ n we. Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pikɛcɔpɛ leemɛ uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ́ɑnɛ́kíŋ ɑkɛ́ n niŋú!
19 Ao cair da tarde daquele dia, o primeiro da semana, estando trancadas as portas da casa onde estavam os discípulos, com medo dos judeus, Jesus veio e se pôs no meio deles, dizendo:
20 Kuu lɛ̃ pi ḿ mɑ, uu pɛɛ uɑnipɛ nɛ uilúkɛ́ pi nyísɛ. Upipirɛtiki rikiŋ ɑri níŋɛsi rɛ pi Upíimɑ yɛ̃ nnyɑ.
20 E, dizendo isso, lhes mostrou as mãos e o lado. Então os discípulos se alegraram ao ver o Senhor.
21 Kei kɛ Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi rikpɑ́ rɛ: Nɔ́ɑnɛ́kíŋ ɑkɛ́ n niŋú! Yɑrɛ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu nɛ́ n tummɛ mɛcɔ kɛ nɛ́ɛ kɔ nɔ̃́ tum.
21 E Jesus lhes disse outra vez:
22 Kuu lɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, uu pikɛcɑ́ɑ́ fúupɔ uu rɛ: Ani Nfɑ́ɑsɔnɛ yɔsí.
22 E, havendo dito isso, soprou sobre eles e disse-lhes:
23 Nɔn yɛ píye ɑkópɛ n sɑ́rɛi, Uléécɑɑ yɛ́ kɔ piɑkópɛ pi sɑ́rɛi. Nɔn yɛ rɛ ɑ́ni pinyinɛ ɑkópɛ sɑ́rɛinɛ, Uléécɑɑ pɑ́ɑ kɔ piɑkópɛ pi sɑ́rɛinɛ.
23 Se de alguns vocês perdoarem os pecados, são-lhes perdoados; mas, se os retiverem, são retidos.
24 Tomɑɑ kɑpi yɛ n sée rɛ Úsikɑ yɛ Yeesu pipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ kɛcɔpɛ usɛ lɛ. Uyɛ̃ úu pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Yeesu uu pikɛmɛɛ́ n hɑ́pɔ we.
24 Tomé, um dos doze, chamado Dídimo, não estava com eles quando Jesus veio.
25 Upipirɛtikicɔ ɑpi pɛɛ u mɑɑ rɛ: Tɔ Upíimɑ yɛnlɛ. Uu pi pɛsɛ rɛ: Nɛnsɑ́ ihímɛ ɑpolɛ uɑnipɛ-i n yɛ̃ kɛ kɛnípɛpi tɑhɑmpɔ, kɛ́ kɔ kunɛ́nípɛ nɛ uilúkɛ́ ricɑ, ɑ́m yɛ́ ŋmurɛi.
25 Então os outros discípulos disseram a Tomé: — Vimos o Senhor. Mas ele respondeu: — Se eu não vir o sinal dos pregos nas mãos dele, ali não puser o dedo e não puser a minha mão no lado dele, de modo nenhum acreditarei.
26 Siyɑ́ɑ sipɑhɑ mɛmɑ́ɑ́, pipirɛtiki pɛ̃ ɑpi kɔ kɛ́yɔ-i n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛsẽ́ nɛ Tomɑɑ. Pin kɔ nɛ hɑ́nɑɑnkɛɛ, Yeesu uu kɔ pikɛcɔpɛ piléemɛ kpɑ́ uu nyɛrɛ, uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ́ɑnɛ́kíŋ ɑkɛ́ n niŋú!
26 Passados oito dias, os discípulos de Jesus estavam outra vez reunidos, e Tomé estava com eles. Estando as portas trancadas, Jesus veio, pôs-se no meio deles e disse:
27 Uu pɛɛ Tomɑɑ mɑɑ rɛ: A kɛpɔ́nípɛpi nté tɑhɑmpɔ ɑɑ ɑnɛ́nípɛ pɑí, ɑɑ kɔ kupɔ́nípɛ nɛ inɛ́lúkɛ́ cɑ. A lɛ̃ pitírɛ́ tíyɛ ɑɑ́ nɛ nkpéni kɛfɑ tɛnɛ.
27 E logo disse a Tomé:
28 Kei kɛ Tomɑɑ uu pɛɛ u pɛsɛ rɛ: Unɛ́píimɑ nɛ Unɛ́léécɑɑ!
28 Ao que Tomé lhe respondeu: — Senhor meu e Deus meu!
29 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Kɑɑ nɛ́ ń yɛ̃́ nnyɑ kɑɑ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ. Pɛpɛɛ ɑ́pi nɛ́ ń yɛ̃́, pin kɔ pɛɛ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛlɛ̃ pɛɛ pínɑrɛkomɛ.
29 Jesus lhe disse:
30 Yeesu yɛ kɔ upipirɛtiki inipɛɛ-i mɛwɑisɑŋɑ mɛyɑ̃ ncɔpuri wɑpisilɛ mɛɛ ɑ́mɛ rítɛlɛ́ ntí-i n wɔ́lɑɑlɛ̃.
30 Na verdade, Jesus fez diante dos seus discípulos muitos outros sinais que não estão escritos neste livro.
31 Pi lɛlɛɛ nní rikɛmɛɛ ń we wɔilɛ rɛ nɔkɛ́ nɛ n ŋmurɛi rɛ Yeesu kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ nnyɑ. Uyɛɛ kɔ Uléécɑɑ Kɛpipi. Nɔn nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ, nɔ́ urinyiri nnyɑ nfɑ́ɑ yɛ̃.
31 Estes, porém, foram registrados para que vocês creiam que Jesus é o Cristo, o Filho de Deus, e para que, crendo, tenham vida em seu nome.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.