Hebreus 9
Sola NT (SOY_SIM) vs ARA
1 Nkómɛinɛ foí pɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ inyɛ́kii mɑ́lɛ kɑpi yɛ n wɑ ɑpí nɛ kɛtẽ nté Uléécɑɑ Kɛyɔ kɛ́mɛɛ u yɑ́ɑ́si.
1 Ora, a primeira aliança também tinha preceitos de serviço sagrado e o seu santuário terrestre.
2 Pi pɛɛ kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí kɑriilɛ ɑpi ku kénɛ mɛtɛ́. Kɛlõ foí kɑpi yɛ sée rɛ kɛlõ sɔnɛ. Kei kɛ sífirɑ́ɑ kɛtɔsi nɛ kutɑɑpili nɛ ɑkpɔ́nɔ́ kɑpi Uléécɑɑ n hɛ ɑɑ́ we.
2 Com efeito, foi preparado o tabernáculo, cuja parte anterior, onde estavam o candeeiro, e a mesa, e a exposição dos pães, se chama o Santo Lugar;
3 Kɛnírípi lírũ kɛpirɛ kɛ kɛlõ kɛcɔ ɑkɛ́ we ɑpi yɛ kɛ̃ séi rɛ kɛlõ sɔnɛ riyíkí.
3 por trás do segundo véu, se encontrava o tabernáculo que se chama o Santo dos Santos,
4 Kei kɛ wurɑ kɛtunipi kɛ-i kɑpi yɛ tulɑɑli n ŋmɑɑsi ɑkɛ́ pɛɛ́ we nɛ nkómɛinɛ kutɑkɑi kpɛɛ kunnɛ́í wurɑ m pɔ́riilɛ̃. Kukɛmɛɛ́ kɛ wurɑ kulũ kunyinɛ ɑkú pɛɛ́ we. Arɔɔ kunɑɑpi kpɛɛ pɛɛ n fɛlɛsi nɛ nkómɛinɛ ɑkpɑ́ncúkú yɛ kɔ pɛɛ kpɛ̃ kɛ́mɛɛ́ welɛ. Nkómɛinɛ ɑnɔɔ nyɛɛ pɛɛ ɑkpɑ́ncúkú nyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ wɔ́lɑɑlɛ̃.
4 ao qual pertencia um altar de ouro para o incenso e a arca da aliança totalmente coberta de ouro, na qual estava uma urna de ouro contendo o maná, o bordão de Arão, que floresceu, e as tábuas da aliança;
5 Nkómɛinɛ kutɑkɑi kpɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɑpi piléécɑɑtumɛ pɛɛ yɛ ḿ mɛrí ɑmííri sɛrí ɑpi nyɛrɛsɛ, lin nyísɛlɛ̃ tɛ kei kɛ Uléécɑɑ uú we. Piɑmɛ́ŋ́ ɑmííri yɛ pɛɛ kutɑ́kɑi iwúkí yɑ́riilɛnlɛ. Ái nkpéni kɑri yɛ́ mmɛ̃ símisi nɛ nkɛtɔ-pɔ.
5 e sobre ela, os querubins de glória, que, com a sua sombra, cobriam o propiciatório. Dessas coisas, todavia, não falaremos, agora, pormenorizadamente.
6 Kɑpi lɛ̃ ḿpɑ́ yo n nyɔ́ɔnsɛntɛ ɑpi yikikɛɛ, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ ɑpi yɛ pɛɛ ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí kɛlõ foí kɛ́mɛɛ lompɔ ɑpi inyɔ́ɔnsɛ wɑi.
6 Ora, depois de tudo isto assim preparado, continuamente entram no primeiro tabernáculo os sacerdotes, para realizar os serviços sagrados;
7 Amɑ́ Uléécɑɑ Usinɑ mɛcirɛ yɛɛ yɛ kuŋmɛ̃ kɛ́mɛɛ mɛsɛ kóló kɛlõ lírũ kɛ́mɛɛ lompɔ uu inyɔ́ɔnsɛ wɑi. Isɛɛ kuú nɛ uricuruu ɑkópɛ kɛcɑ́ɑ́ n nyɔ́ɔnsɛ mɛnyɛ nɛ iyɛ̃ kuú nɛ kuyu pikɔ́ ɑkópɛ kɑpi n wɑ ɑ́pi lɑ kɛcɑ́ɑ́ n nyɔ́ɔnsɛ mɛnyɛ kuu yɛ nɛ kei lompɔ.
7 mas, no segundo, o sumo sacerdote, ele sozinho, uma vez por ano, não sem sangue, que oferece por si e pelos pecados de ignorância do povo,
8 Lɛ̃ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nń nɛ nyísɛ rɛ kɛ kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí kɛlõ foí ɑkɛ kɔ nɛ nní piwée n kpɑ́lɛ̃ nnyɑ, úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ kɛlõ sɔnɛ riyíkí-i lompɔ.
8 querendo com isto dar a entender o Espírito Santo que ainda o caminho do Santo Lugar não se manifestou, enquanto o primeiro tabernáculo continua erguido.
9 Kumúŋɛ́ nkú kɛ́mɛɛ́ kɑri nní ń we kumííri kɑi lɛ̃ nyísɛ. Liɑsei rɛ lihɛɛhɛɛ kɑpi Uléécɑɑ m pɑ́sii nɛ isɛɛ kɑpí nɛ n nyɔ́ɔnsɛntɛ ɑ́i yɛ fe likɛ́ pɛpɛɛ lɛ̃ n wɑi simúŋɛ́ kɛ́mɛɛ nyísɛ rɛ pi Uléécɑɑ inipɛɛ-i nyɑmlɛ nɛ kɛ́tɔ-pɔ.
9 É isto uma parábola para a época presente; e, segundo esta, se oferecem tanto dons como sacrifícios, embora estes, no tocante à consciência, sejam ineficazes para aperfeiçoar aquele que presta culto,
10 Lɛ̃ nnɛ́í yɛ sisoipipi ricuruu isé lɛ yɛɛ ilukɛ nɛ pítɑ nɛ píniwolɛ kɛ usoi uu yɛ nɛ uɑkópɛ n hɛɛrɛ kɛ́mɛɛ ń we. Isé iyɛɛ pɛɛ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ hɑ́i nɛ kumúŋɛ́ kpɛi-pɔ kɛ Uléécɑɑ uu ḿpɑ́ yo n consɛ.
10 os quais não passam de ordenanças da carne, baseadas somente em comidas, e bebidas, e diversas abluções, impostas até ao tempo oportuno de reforma.
11 Amɑ́ Kirisi pɔ̃́ nɛ Uléécɑɑ Usinɑ lɛ yɛɛ ń kɑ ukɛ́ mɛmɑ́ mɛɛ n wemɛ rɔ́ nyísɛ. U kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí kunyinɛ kɛ́mɛɛ lompɔlɛ kpɛɛ ríyu píimɑ m mɑ́ kun kɔ nyɑḿ nɛ kukɛtɔ-pɔ. Ái pisoi pɛɛ ku kɑrii. Lɛlɛɛ rɛ ɑ́ku kɛtẽ nté kukɔ́.
11 Quando, porém, veio Cristo como sumo sacerdote dos bens já realizados, mediante o maior e mais perfeito tabernáculo, não feito por mãos, quer dizer, não desta criação,
12 Mɛcírɛníŋɛ kɛ Kirisi uu kɛlõ sɔnɛ riyíkí-i lompɔ. Ái ɑpoilɑ nɛ inɑ́ɑ mɛnyɛ kuú nɛ lompɔ, ɑmɑ́ uricuruu mɛnyɛ kuu hɛ uú nɛ hɑ́i nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ tirɔ́yu lɔlu.
12 não por meio de sangue de bodes e de bezerros, mas pelo seu próprio sangue, entrou no Santo dos Santos, uma vez por todas, tendo obtido eterna redenção.
13 Pi yɛ ɑpoilɑ nɛ ɑnɑ́ɑlɑ mɛnyɛ kpísilɛ ɑpí nɛ kunɑ́ɑyɑhɑ kɑpi n tóroisɛ nfurɔ̃ pɛ́nɛ ɑpí nɛ usoi yɛɛ mɛ́kpɛrinkpɛ m pɔ́riilɛ̃ níŋɛsi, uipiŋɛ ii funi.
13 Portanto, se o sangue de bodes e de touros e a cinza de uma novilha, aspergidos sobre os contaminados, os santificam, quanto à purificação da carne,
14 In mɛsei lɛ̃, Kirisi mɛnyɛ pɔ̃́ yɛ ńnɑŋɛ mɑ́nɛ ɑi lɛ̃ tɔ́su. Nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ mɛɛ tíyɛsɛ kuu umɛcirɛ kpísi uu Uléécɑɑ hɛ yɑrɛ inyɔ́ɔnsɛsɛɛ yɛɛ íi ncɑɑi ńkɑ m pɔ́riilɛ̃. Inyɔ́ɔnsɛ iyɛɛ sirɔ́múŋɛ́ kópɛ hɛɛrɛlɛ tɔkɛ́ nɛ Uléécɑɑ yɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ pikɛi n wɑi.
14 muito mais o sangue de Cristo, que, pelo Espírito eterno, a si mesmo se ofereceu sem mácula a Deus, purificará a nossa consciência de obras mortas, para servirmos ao Deus vivo!
15 Lɛ̃ nnyɑ, Kirisi yɛɛ we un Uléécɑɑ nɛ sisoipipi kɛcɔpɛ nkómɛinɛ fɑlɛ wɑi. Pisímɛ́nyɔ́ɔnsɛ pɛ̃ nnyɑ kɛ sisoipipi sɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n sée ɑsi yɛ́ kɛyómɛcɑɑ-pɔ nfɑɑ yɛ̃. Kirisi yɛ sisoipipi ɑkópɛ kɑsi nkómɛinɛ foí kɛ́mɛɛ n wɑ nnyɑ kpulɛ uú nɛ ɑkpɑnii kɑsi yɛ́ pɛɛ sikupɑkɑrɛcirɛ́ nnyɑ n yɛ̃́ kɛ́mɛɛ si lesɛ.
15 Por isso mesmo, ele é o Mediador da nova aliança, a fim de que, intervindo a morte para remissão das transgressões que havia sob a primeira aliança, recebam a promessa da eterna herança aqueles que têm sido chamados.
16 Usoi un n lɑ pikɛ́ umɛkpɔ-mɑɑ́ linyinɛ wɑ, li pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ̃́ tɛ u pikpɔ mɑsilɛ ɑpi kɛlenɛ li wɑi. Pikɛ́ kɛlenɛ rítɛlɛ́ tɛ̃ n wúkulɛ, li pisɛ rɛ pikɛ́ nyísɛ rɛ uyɛɛ ri n wɔ́i yɛ pikpɔ mɑsilɛ.
16 Porque, onde há testamento, é necessário que intervenha a morte do testador;
17 Uyɛɛ rinɔ́ɔ n yekei un nfɑ́ɑ m mɑ́, usoi úu yɛ́ fe ukɛ́ urinɔɔ tɛ̃ nɛ pikɛi wɑ. Umɛkpɔ-mɑɑ́ ŋmɑnɛ kɛ urinɔɔ ɑri yɛ́ pikɛi wɑ.
17 pois um testamento só é confirmado no caso de mortos; visto que de maneira nenhuma tem força de lei enquanto vive o testador.
18 Lɛ̃ nnyɑ kɑpi isɛɛ kpu ɑpí nɛ nyɔ́ɔnsɛ ɑpi mɛ́nyɛ kɔɔni nkómɛinɛ foí kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pisoi n sée nn kɛlenɛ korɑɑnɛ.
18 Pelo que nem a primeira aliança foi sancionada sem sangue;
19 Moisi yɛ pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i ḿpɑ́ isé íye kɛ́ɛ́nlɛ pisoi nnɛ́í kɛyu-i yɑrɛ kɑi rítɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃. Uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ inɑ́ɑ mɛnyɛ nɛ ipoi mɛnyɛ kpísi uú nɛ míni cɔ́hɔnɛ uu kɔ mɛ́ŋmɛ wɛɛ́ nɛ kɛhííhíípi kɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ isɔɔpi kpísi uú nɛ isé ritɛlɛ́ tɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ nɛ sisoipipi kɛcɑ́ɑ́ mɛpɛi.
19 porque, havendo Moisés proclamado todos os mandamentos segundo a lei a todo o povo, tomou o sangue dos bezerros e dos bodes, com água, e lã tinta de escarlate, e hissopo e aspergiu não só o próprio livro, como também sobre todo o povo,
20 Uu pɛɛ rɛ: Mɛ́nyɛ mmɛ́ mɛɛ yɛ́ nyísɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ nɛ nkómɛinɛ nɔ́ séelɛ rɛ nɔkɛ́ n titiki.
20 dizendo: Este é o sangue da aliança, a qual Deus prescreveu para vós outros.
21 Uu kɔ limɛcɔ kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí nɛ ilũ iyɛ̃ nnɛ́í kɑpi yɛ nɛ kɛnyɔ́ɔnsɛ-i pikɛi n wɑ kɛcɑ́ɑ́ mɛ́nyɛ mɛpɛi.
21 Igualmente também aspergiu com sangue o tabernáculo e todos os utensílios do serviço sagrado.
22 Li isé kɛ́mɛɛ́ we rɛ mɛ́nyɛ kɑpi yɛ nɛ likɛi mɛyɑ̃ hɛɛrɛ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. Mɛ́nyɛ mɛnsɑ́ ɑkópɛ nnyɑ n kɔɔnu, ɑ́ɑ yɛ kusɑ́rɛi wɑ.
22 Com efeito, quase todas as coisas, segundo a lei, se purificam com sangue; e, sem derramamento de sangue, não há remissão.
23 Lɛ̃ kɑi pisɛ rɛ pikɛ́ lɛlɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ likɔ́ kumííri n nyísɛlɛ̃ hɛɛrɛ. Amɑ́ li kɔ pisɛ rɛ pikɛ́ kɛyómɛcɑɑ-pɔ likɔ́ ricuruu pɔ̃́ kɔ nɛ inyɔ́ɔnsɛ yɛɛ ńsɔnɛ n fe hɛɛrɛ.
23 Era necessário, portanto, que as figuras das coisas que se acham nos céus se purificassem com tais sacrifícios, mas as próprias coisas celestiais, com sacrifícios a eles superiores.
24 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí kɛ pisoi ɑpi n kɑrii kɛ́mɛɛ́ kɛ Kirisi uu lompɔ. Ku kɛyómɛcɑɑ-pɔ kukɔ́ kuyírɑɑnɛ-yírɑɑnɛ lɛ. Amɑ́ kɛyómɛcɑɑ ricuruu kɛ́mɛɛ́ kuu lompɔ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ kɛyu-i tɔ̃́ nnyɑ nyɛrɛ likɛ́ rɔ́ lɛ̃́.
24 Porque Cristo não entrou em santuário feito por mãos, figura do verdadeiro, porém no mesmo céu, para comparecer, agora, por nós, diante de Deus;
25 Úu kei lompɔ rɛ ukɛ́ umɛcirɛ kpísi ukɛ́ nɛ nnɔ́ɔ kulúi nyɔ́ɔnsɛ yɑrɛ kɛ Uléécɑɑ usinɑ uu yɛ ḿpɑ́ kuŋmɛ̃ kúye nɛ isɛɛ mɛnyɛ n lompɔ mɛcɔ.
25 nem ainda para se oferecer a si mesmo muitas vezes, como o sumo sacerdote cada ano entra no Santo dos Santos com sangue alheio.
26 In pɛɛ lɛ̃ n we, hɑ́i kɛ Uléécɑɑ uú nɛ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ n wɑ, li yɛ́ pɛɛ pisɛ rɛ Kirisi ukɛ́ íwɛ li nnɔ́ɔ kulúi. Amɑ́ mɛsɛ kóló kuu nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́-i léemɛ, uu umɛcirɛ kpísi uú nɛ mɛcírɛníŋɛ nyɔ́ɔnsɛ uú nɛ ɑkópɛ lesɛ.
26 Ora, neste caso, seria necessário que ele tivesse sofrido muitas vezes desde a fundação do mundo; agora, porém, ao se cumprirem os tempos, se manifestou uma vez por todas, para aniquilar, pelo sacrifício de si mesmo, o pecado.
27 Mɛcírɛníŋɛ kɛ usoi uu mɑ́ rɛ ukɛ́ kpu, Uléécɑɑ uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ nɛ u túhɑɑnɛ.
27 E, assim como aos homens está ordenado morrerem uma só vez, vindo, depois disto, o juízo,
28 Limɛcɔ kɛ Kirisi uu umɛcirɛ kpísi uu mɛcírɛníŋɛ hɛ ɑpí nɛ pisoi kulúi ɑkópɛ kɛcɑ́ɑ́ u nyɔ́ɔnsɛ. Amɑ́ u hɑ mɛlírũ pɛɛrilɛ, ɑ́i pɛɛ ɑkópɛ pilesɛ nnyɑ. U hɑ pɛɛrilɛ ukɛ́ pɛpɛɛ u m mɛ̃́ ɑyu lɔ.
28 assim também Cristo, tendo-se oferecido uma vez para sempre para tirar os pecados de muitos, aparecerá segunda vez, sem pecado, aos que o aguardam para a salvação.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.