Hebreus 7
Sola NT (SOY_SIM) vs VC
1 Mɛlikisetɛɛki uyɛɛ pɛɛ Sɑlɛm uyɔɔpi lɛ un kɔ Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ n tṹ inyɔ́ɔnsɛ wɑi. Kɛ Apirɑhɑm uu piyɔ́ɔpi piferiyɛ ḿ mɑsí un kulu, Mɛlikisetɛɛki yɛ nɛ u risɑ́nɛlɛ uu rinɔ́ɔ sɔnɛ u tikisɛ.
1 Este Melquisedec, rei de Salém, sacerdote do Deus Altíssimo, que saiu ao encontro de Abraão quando este regressava da derrota dos reis e o abençoou,
2 Apirɑhɑm uu pɛɛ lɛ̃ nnɛ́í kuu m mɑ́ curii ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, uu kuwɛ́lɛ́ kusɛ u pɑ. Mɛlikisetɛɛki ɑsei nyɛɛ nsímɛ́sei uyɔɔpi. U kɔ pɛɛ Sɑlɛm uyɔɔpi lɛ. Liɑsei rɛ nkíŋniŋɛ uyɔɔpi.
2 ao qual Abraão ofereceu o dízimo de todos os seus despojos, é, conforme seu nome indica, primeiramente "rei de justiça" e, depois, rei de Salém, isto é, "rei de paz".
3 Úu nɛ usɑ́ɑ, úu nɛ úni, úu kɔ kumɑ́rɛ kúkɑ kɛ́mɛɛ léeri. Ápi ríkɑ ukɛmɑrɛyɑɑ nɛ́ɛ unkpɔ nkɔ́ ńkɑ símisi. Uléécɑɑ Kɛpipi mɛcɔ kuú we. Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ uwɑi lo ḿpɑ́ píyei-pɔ.
3 Sem pai, sem mãe, sem genealogia, a sua vida não tem começo nem fim; comparável sob todos os pontos ao Filho de Deus, permanece sacerdote para sempre.
4 Ani yɛ̃ tɛ úu kusɑ ríyu mɑ́! Uyɛ̃ kɛ urɔ́kpurɛ Apirɑhɑm uu lɛ̃ nnɛ́í kuu ɑtɔpi kɛ́mɛɛ n kpíikɛɛ curii ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, uu kuwɛ́lɛ́ kusɛ u pɑ.
4 Considerai, pois, quão grande é aquele a quem até o patriarca Abraão deu o dízimo dos seus mais ricos espólios.
5 Isé yɛ ncée hɛlɛ rɛ Lefi kumɑrɛ pikɔ́ pɛɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑi pikɛ́ yɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ picɔ pisɛ pikɛ́ pilikɔ́ nnɛ́í curii ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, ɑpi kusɛ pi pɑ. Pipiyucɔ kɑpi lɛ̃ wɑi, pin kɔ nɛ kɛsẽ́ Apirɑhɑm sipirɛ̃.
5 Os filhos de Levi, revestidos do sacerdócio, na qualidade de filhos de Abraão, têm por missão receber o dízimo legal do povo, isto é, de seus irmãos.
6 Mɛlikisetɛɛki uyɛ̃ úu kɔ pɛɛ Lefi kumɑrɛ ukɔ́, ɑmɑ́ Apirɑhɑm yɛ pɛɛ ulikɔ́ nnɛ́í curii ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, Mɛlikisetɛɛki uu kusɛ kpísi uu kɔ pɛɛ Apirɑhɑm kɛ Uléécɑɑ uu ɑnɔ́ɔ n yekei rɛ u yɛ́ linyinɛ u wɑ, rinɔ́ɔ sɔnɛ tikisɛ.
6 Naquele caso, porém, foi um estrangeiro que recebeu os dízimos de Abraão e abençoou o detentor das promessas.
7 Ái céreisɛ rɛ ḿpɑ́ úye yɛ nyulɛ rɛ uwɛ́ɛ́sɛ yɛɛ yɛ usíńsɑ́ rinɔ́ɔ sɔnɛ ritikisɛ.
7 Ora, é indiscutível: é o inferior que recebe a. bênção do que é superior.
8 Lefi sipirɛ̃ sɛɛ yɛ ɑwɛ́lɛ́ kɛfi kɛ́mɛɛ kusɛ n kpísi pɔ̃́ nɛ sisoipipi lɛ sɛɛ yɛ n kpu. Amɑ́ Uléécɑɑ Nsímɛ́ ɑtɛlɛ́ yɛ mɑɑ rɛ Mɛlikisetɛɛki pɔ̃́ nɛ usoi lɛ yɛɛ úu yɛ n kpu.
8 De mais, aqui, os levitas que recebem os dízimos são homens mortais; lá, porém, se trata de alguém do qual é atestado que vive.
9 Lefi sipirɛ̃ kɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ ɑpi yɛ nɛni nní ḿpɑ́ yo curii ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, ɑsi kuwɛ́lɛ́ kusɛ kpísi. Lɛ̃ nnyɑ, pi yɛ́ fe ɑpí mɑɑ rɛ Lefi pɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ Apirɑhɑm nɛ ritikilɛ uú nɛ ulikɔ́ curii ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, uu kusɛ pɑ.
9 Por fim, por assim dizer, também Levi, que recebe os dízimos, pagou-os na pessoa de Abraão,
10 Ḿpɑ́ kɑ́pi pɛɛ kɑhɑnɛ nní Lefi m mɑ́ri, u pɛɛ Apirɑhɑm mɛnyɛ kɛ́mɛɛ welɛ, Apirɑhɑm nɛ Mɛlikisetɛɛki ɑpí nɛ sɑ́nɛ.
10 pois ele já estava em germe no íntimo deste, quando aconteceu o encontro com Melquisedec.
11 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ Lefi sipirɛ̃ isínɑ tonsɛlɛ uu kei nɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ isé pɑ, uu pi kúrúrúsɛ. In pɛɛ rɛ Lefi sipirɛ̃ sɛ̃ yɛ pɛɛ isínɑ tonɛ lin nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ, ɑ́i yɛ́ pɛɛ wɑ rɛ usínɑ féé ukɛ́ Mɛlikisetɛɛki isinɑ icɔ tonɛ. Arɔɔ isinɑ mɛtonɛ mɛcɔ mɛɛ yɛ́ pɛɛ́ nɛ risɑ́.
11 Se a perfeição tivesse sido realizada pelo sacerdócio levítico {porque é sobre este que se funda a legislação dada ao povo}, que necessidade havia ainda de que surgisse outro sacerdote segundo a ordem de Melquisedec, e não segundo a ordem de Aarão?
12 Pi yɛ pin kumɑ́rɛ féé kunyinɛ-i usínɑ n tĩ, li pisɛ rɛ isé pɔ́ɔkɛ́ kɔ consɛ.
12 Pois, transferido o sacerdócio, forçoso é que se faça também a mudança da lei.
13 Asei kɛcɑ́ɑ́, uyɛ̃ kɛ nsímɛ́ mmú nń nɛ nté ḿ mɑ́nɛ yɛ mpuri féé ukɔ́ lɛ. Mpuri mmɛ̃ ukɔ́ úkɑ úu píkɑi isínɑ tonɛlɛ̃ ukɛ́ kɛnyɔ́ɔnsɛ kɛ́mɛɛ pikɛi wɑ.
13 De fato, aquele ao qual se aplicam estas palavras é de outra tribo, da qual ninguém foi encarregado do serviço do altar.
14 Yutɑ pikɔ́ mpuri kɛ́mɛɛ́ kɑpi Urɔ́píimɑ mɑri. Ḿpɑ́ úye yɛ lɛ̃ nyulɛ. Kɛ Moisi uú pɛɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ nsímɛ́ n símisi, úu pɛɛ pimpuri kɛ́mɛɛ́ pɛpɛɛ yɛ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ nkɔ́ ńkɑ mɑ.
14 E é notório que nosso Senhor nasceu da tribo de Judá, tribo à qual Moisés nada encarregou ao falar do sacerdócio.
15 Tɔ nkpéni nsímɛ́ mmɛ̃ kɑpi ḿ mɑ ɑsei ńsɔnɛ konlɛ rɛ usínɑ yɛɛ Mɛlikisetɛɛki mɛcɔ ń we yɛ leemɛlɛ.
15 Isto se torna ainda mais evidente se se tem em conta que este outro sacerdote, que surge à semelhança de Melquisedec,
16 Ái isé kɛ pisoi ɑpi n wɑ yɛɛ ncée u hɛ rɛ ukɛ́ isínɑ tonɛ. Amɑ́ nfɑ́ɑ mɛɛ ńn yɛ píkɑi n nyɛrɛ nnɑŋɛ kuú nɛ isínɑ tonɛ.
16 foi constituído não por prescrição de uma lei humana, mas pela sua imortalidade.
17 Li Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ ukɛcɑ́ɑ́ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
17 Porque está escrito: Tu és sacerdote eternamente, segundo a ordem de Melquisedec.
18 — ausente —
18 Com isso, está abolida a antiga legislação, por causa de sua ineficácia e inutilidade.
19 — ausente —
19 Pois a lei nada levou à perfeição. Apenas foi portadora de uma esperança melhor que nos leva a Deus.
20 Limɛmɑ́ɑ́, Yeesu isinɑ yɛ kɔ nɛ impehẽ lɛ. Uléécɑɑ yɛɛ símisi uu wééri kuú nɛ isínɑ tonɛ. Ái pisínɑ picɔ kɛ́mɛɛ lɛ̃ wɑ.
20 E isso não foi feito sem juramento. Os outros sacerdotes foram instituídos sem juramento.
21 Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ Yeesu kɛ́mɛɛ símisilɛ uu wééri, uu u mɑɑ rɛ:
21 Para ele, ao contrário, interveio o juramento daquele que disse: Jurou o Senhor e não se arrependerá: tu és sacerdote eternamente.
22 — ausente —
22 E esta aliança da qual Jesus é o Senhor, é-lhe muito superior.
23 Ai kɔ yɑ́, pisínɑ picɔ pɔ̃́ nɛ pɛɛ kulúi welɛ rɛ nkpɔ ńn yɛ́ tíyɛ pikɛ́ mɛsɛ́rɛ isínɑ n tũ nnyɑ.
23 Além disso, os primeiros sacerdotes deviam suceder-se em grande número, porquanto a morte não permitia que permanecessem sempre.
24 Amɑ́ Yeesu pɔ̃́ nɛ mɛsɛ́rɛ welɛ. Lɛ̃ nnyɑ, isínɑ kuu n tṹ íi unyinɛ ucɔ kúpɑ we.
24 Este, porque vive para sempre, possui um sacerdócio eterno.
25 Lɛ̃ nnyɑ kuu yɛ́ fe uu pɛpɛɛ yɛ nɛ u rintíki ɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ sĩ́ ɑyu mɛyíkíyiki lɔlu. Kuu nní mɛsɛ́rɛ nfɑ́ɑ m mɑ́ nnyɑ, u yɛ́ fe uu pikɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ n welu.
25 É por isso que lhe é possível levar a termo a salvação daqueles que por ele vão a Deus, porque vive sempre para interceder em seu favor.
26 Usínɑ uyɛ̃ mpuri kɑí nɛ sɑ́ rɛ tɔkɛ́ m mɑ́, úu mɛ́kpɛrinkpɛ pɔ́riilɛ̃, úu ncɑɑi ńkɑ wɑ, úu ɑkópɛ ɑ́kɑ wɑ, u nɛ pikópɛkɔɔ́ ɑ́pi líkɑ pɛ́nɛlɛ̃. Uléécɑɑ yɛ kɛtonɛ cɑ́cɑ́ kɛɛ sicɔ n fe kɛcɑ́ɑ́ u tonsɛlɛ.
26 Tal é, com efeito, o Pontífice que nos convinha: santo, inocente, imaculado, separado dos pecadores e elevado além dos céus,
27 Ái pisɛ rɛ uyɛ̃ ukɛ́ yɛ pisínɑ picɔ mɛcɔ ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye uɑkópɛ cirɛ kɛcɑ́ɑ́ inyɔ́ɔnsɛ wɑ uu pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kuyu pikɔ́ ɑkɔ́ kɛcɑ́ɑ́ wɑi. Mɛcírɛníŋɛ kuu inyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ wɑ uu mɑ́su, pɛɛ́ uyɛ-i kuú pɛɛ umɛcirɛ n kpísi uu pisoi ɑkópɛ nnyɑ hɛ.
27 que não tem necessidade, como os outros sumos sacerdotes, de oferecer todos os dias sacrifícios, primeiro pelos pecados próprios, depois pelos do povo; pois isto o fez de uma só vez para sempre, oferecendo-se a si mesmo.
28 Pɛ̃ kɛ Moisi isé ii isínɑ n tónsɛ yɛ pɛɛ pisoi picɔ mɛcɔ ntɔ́hɔ mɑ́lɛ. Amɑ́ rinɔ́ɔ tɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu isé iyɛ̃ kɛpirɛ ḿ mɑ uu wééri yɛ Ukɛpipi kɛɛ ń nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ isínɑ tonsɛlɛ hɑ́i nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ.
28 Enquanto a lei elevava ao sacerdócio homens sujeitos às fraquezas, o juramento, que sucedeu à lei, constitui o Filho, que é eternamente perfeito.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.