Gálatas 4
Sola NT (SOY_SIM) vs ACF
1 Mmɛ̃ kɑm nní lɑ kɛ́ mɑɑ rɛ: Usoi unsɑ́ kɑhɑnɛ m pɑpisi kuu pɛɛ ikúlɑnlũ li, úu ulɑ́si nɛ ńkɑ kɛ́mɛɛ kóólɛlɛ̃, in kɔ nɛ uyɛɛ ḿpɑ́ yo te.
1 Digo, pois, que todo o tempo que o herdeiro é menino em nada difere do servo, ainda que seja senhor de tudo;
2 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, pinyinɛ pɛɛ yɛ́ u nyɔi ɑpi ukɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃ ɑí hɑ nɛ kumúŋɛ́ kpɛ̃ kɛ usɑ́ɑ uu n yekei tulu.
2 Mas está debaixo de tutores e curadores até ao tempo determinado pelo pai.
3 Limɛcɔ kɛ tɔ́ɔ kɔ pɛɛ́ we yɑrɛ siwɑ̃́ síńsɑ́. Kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́, ńnɑŋɛ likɔ́ ilɑsi kɑrí pɛɛ le.
3 Assim também nós, quando éramos meninos, estávamos reduzidos à servidão debaixo dos primeiros rudimentos do mundo.
4 Amɑ́ kɛ ituŋɛ ii n tu, Uléécɑɑ yɛ Ukɛpipi tummɛlɛ unɔ́si unyinɛ uu kɛ mɑru ɑpí nɛ isé kɛ múlú
4 Mas, vindo a plenitude dos tempos, Deus enviou seu Filho, nascido de mulher, nascido sob a lei,
5 kɛkɛ́ nɛ pɛ̃ kɛ isé ii ilɑ́si n tónsɛlɛ̃ n fénnɛ, kɛkɛ́ kɔ nɛ lɛ̃ kɛ́mɛɛ rɔ́ m pɑnsɛsɛ Uléécɑɑ sipipi nnyɑ.
5 Para remir os que estavam debaixo da lei, a fim de recebermos a adoção de filhos.
6 Kɑni kɔ nní Uléécɑɑ sipipi nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu nɔ́ɑnɛ́kíŋ kɛ́mɛɛ Ukɛpipi Nfɑɑsɔnɛ wɑ nn sélei rɛ: Sɑ́ɑ! Sɑ́ɑ!
6 E, porque sois filhos, Deus enviou aos vossos corações o Espírito de seu Filho, que clama: Aba, Pai.
7 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɔ nkpéni pilɑ́si, nɔ usipipi lɛ. Nɔn usipipi, nɔ kɔ Uléécɑɑ mɛlɑ kɛ́mɛɛ umɛmɑ́ pite lɛ, mɛmɑ́ mɛ̃ kuu usipipi n yekeilɛ̃.
7 Assim que já não és mais servo, mas filho; e, se és filho, és também herdeiro de Deus por Cristo.
8 Nɔ pɛɛ mɛkɛɛ welɛ ɑ́ni Uléécɑɑ nyu. Piléé pinyinɛ ilɑsi kɑní pɛɛ le ɑ́pi kɔ pɛɛ mɛyíkíyiki piléécɑɑ.
8 Mas, quando não conhecíeis a Deus, servíeis aos que por natureza não são deuses.
9 Lɛ̃ nnyɑ kɑni nní Uléécɑɑ n céri nɛ́ɛ kɛ uyɛ̃ uu nní nɔ́ n céri nɔ́ kɔ nkpéni kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ńnɑŋɛ likɔ́ kɛ́mɛɛ pɛlɛ ɑní hɑ liilɑsi pilukɛ kpɑ́ɑ́? Ńnɑŋɛ mmɛ̃ ńn líkɑ kuwɑi we, ńn kɔ líkɑ tu.
9 Mas agora, conhecendo a Deus, ou, antes, sendo conhecidos por Deus, como tornais outra vez a esses rudimentos fracos e pobres, aos quais de novo quereis servir?
10 Nɔ mɛyɑ́nsei siyɑ́ɑ sinyinɛ nɛ iwɑ́rɛ inyinɛ nɛ ɑŋmɛ̃ ɑnyinɛ wɛ́ɛlɛ ɑni wɑisɛ inyɔ́ɔnsɛtuŋɛ!
10 Guardais dias, e meses, e tempos, e anos.
11 Li nfɑsimɛ́ nɛ́ we rɛ pinɛ́kɛi kɑḿ nɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ rinŋmɔ́ɔ́pú ɑ́pi kɑpɛ mɛ́woo wɑ!
11 Receio de vós, que não haja trabalhado em vão para convosco.
12 Pimɑ́rɛcɔ, nɛ nɔ́ pisɛ rɛ ɑni mɛnɛ́cɔ mmɛ́ n we. Nɛ̃́ nɛ kɔ nɔ́mɛnɛ́cɔ isé ilɑsi kɛ́mɛɛ welɛ. Áni ncɑɑi ńkɑ nɛ́ wɑ.
12 Irmãos, rogo-vos que sejais como eu, porque também eu sou como vós; nenhum mal me fizestes.
13 Ani léisɛ rɛ nɛ pɛɛ utóikɔ́ lɛ, pɛɛ́ uyɛ-i kɑḿ pɛɛ mɛfoí Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɔ́ rin-yóó.
13 E vós sabeis que primeiro vos anunciei o evangelho estando em fraqueza da carne;
14 Kɑḿ pɛɛ lɛ̃ m pɔ́ɔ́lú, ɑ́m pɛɛ kúpɑí mɛtɛ́ we. Amɑ́ ɑ́ni nɛ́ níŋni ɑ́ni kɔ nɛ́ ŋmɛriyɛ. Nɔ nɛ íwɛ nɛ́ lilɛ, ticuruu ɑni kɔ nɛ́ yɔ́su yɑrɛ Uléécɑɑtumɛ unyinɛ nɛ́ɛ yɑrɛ nɛ Kirisi Yeesu lɛ.
14 E não rejeitastes, nem desprezastes isso que era uma tentação na minha carne, antes me recebestes como um anjo de Deus, como Jesus Cristo mesmo.
15 Mɛ́ye kɛ nɔ́nnɛ́pɔ́ɔnɑrɛ mmɛ̃ nn pɛlɛ? Nɛ̃́ ŋmɑɑ nɛ́ɛ yɛ̃ tɛ nɔn pɛɛ́ n fenɛ, nɔ́ pɛɛ ricuruu nɔ́inɛ́nípɛɛ lésɛntɛ ɑni nɛ́ pɑ.
15 Qual é, logo, a vossa bem-aventurança? Porque vos dou testemunho de que, se possível fora, arrancaríeis os vossos olhos, e mos daríeis.
16 Kɑm nsímɛ́sei nɔ́ n símisi nnyɑ kɑm pɛɛ nkpéni pɑnsɛ nɔ́unɛ́lɑ́ɑrɔ, nɛ́ɛ íye?
16 Fiz-me acaso vosso inimigo, dizendo a verdade?
17 Ńlɑ mmɛ̃ kɑpi nní nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ m mɑ́ nnɑŋɛ ńn lisɔnɛ linyinɛ. Pi lɑlɛ pikɛ́ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ túúnnɛ nɔkɛ́ pɛɛ mɛyɑ̃́ pin n lɑ.
17 Eles têm zelo por vós, não como convém; mas querem excluir-vos, para que vós tenhais zelo por eles.
18 Li nyɑḿ tɛ ɑ́ni kɑpɛ yɛ píkɑi lisɔnɛ nɛ sikɑ̃́ wɑ, ɑ́i rɛ pɛɛ́ uyɛ-i kɑm nɔ́kɛnɛ́kúrí ń we ŋmɑnɛ.
18 É bom ser zeloso, mas sempre do bem, e não somente quando estou presente convosco.
19 Sinɛ́pipi, nɛ kɔ nɛ nɔ̃́ nnyɑ ntóósi kómɛilɛ yɑrɛ unɔ́si kɛ mɛmɑ́rɛnlõ ɑmɛ n kɛ́hɛni. Lɛ̃ kɑi yɛ́ nɛ́ n we ɑní hɑ nɛ pipele tɛnɛ, ɑní nɛ Kirisi mɛwee nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n nyísɛlɛ̃.
19 Meus filhinhos, por quem de novo sinto as dores de parto, até que Cristo seja formado em vós;
20 Li ripɔ́ɔ nɛ́ we rɛ kɛ́ pɛɛ kumúŋɛ́ nkú-i nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n we kɛ́ céri lɛ̃ kɑm yɛ́ nɔ́ n símisi. Ám nyu íye kɑm yɛ́ nɔ́ wɑ.
20 Eu bem quisera agora estar presente convosco, e mudar a minha voz; porque estou perplexo a vosso respeito.
21 Nɔ́ɔ nní n lɑ isé ikɛ́ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ńnɑŋɛ m mɑ́ kɑḿ lɑ kɛ́ pisɛ rɛ nɔ pɛɛ kómɛi lɛ̃ kii n símisii?
21 Dizei-me, os que quereis estar debaixo da lei, não ouvis vós a lei?
22 Likumúŋɛ́ rɛ li wɔlɑɑlɛ̃ tɛ Apirɑhɑm yɛ piŋmɑ́nɛ pitɛ́ mɑ́ri. Ulɑ́si Akɑɑ yɛɛ usɛ nɛ u mɑri, uunɔsi Sɑrɑ yɛɛ umɛcirɛ n te pɔ́ɔ nɛ ucɔ u mɑru.
22 Porque está escrito que Abraão teve dois filhos, um da escrava, e outro da livre.
23 Kɛsoipipi mɛlɑ kɛ́mɛɛ kɛ Akɑɑ uu uuŋmɑ́nɛ mɑri. Amɑ́ Uléécɑɑ rinɔɔ kuu n yekei kɛcɑ́ɑ́ kɛ Sɑrɑ pɔ́ɔ uukɔ́ mɑ́ri.
23 Todavia, o que era da escrava nasceu segundo a carne, mas, o que era da livre, por promessa.
24 Nsímɛ́ mmɛ̃ nnyinɛcɔ yɛ mmú: Pinɔ́si pɛ̃ kɛtɛ́ yɛ ɑnɔ́ɔ ɑtɛ́ kɛ Uléécɑɑ uu n yekei lɛ. Nkómɛinɛ foí mmɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pisoi Sinɑyi riyɔpɛ kɛcɑ́ɑ́ sée Akɑɑ uú nɛ siwɑ̃́ mɑru silɑ́si.
24 O que se entende por alegoria; porque estas são as duas alianças; uma, do monte Sinai, gerando filhos para a servidão, que é Agar.
25 Akɑɑ yɛ we yɑrɛ Arɑpii kɛtẽ-pɔ Sinɑyi riyɔpɛ. U kɔ we yɑrɛ kuyu nkú kɑpi yɛ nɛni nní n sée rɛ Yerusɑlɛm. Ku nɛ kupikɔ́ yɛ isé pilɑsi lɛ.
25 Ora, esta Agar é Sinai, um monte da Arábia, que corresponde à Jerusalém que agora existe, pois é escrava com seus filhos.
26 Amɑ́ Yerusɑlɛm yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we nɛ upikɔ́ yɛ pimɛcirɛ telɛ. Kuyu kpɛkpɛɛ nkpéni we yɑrɛ urɔ́ni.
26 Mas a Jerusalém que é de cima é livre; a qual é mãe de todos nós.
27 Lɛ̃ nnyɑ kɑi wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
27 Porque está escrito: Alegra-te, estéril, que não dás à luz; Esforça-te e clama, tu que não estás de parto; Porque os filhos da solitária são mais do que os da que tem marido.
28 Pimɑ́rɛcɔ, nɔ̃́ nɛ Uléécɑɑ rinɔɔ kuu n yekei nnyɑ usipipi lɛ Isɑɑki mɛcɔ.
28 Mas nós, irmãos, somos filhos da promessa como Isaque.
29 Uyɛ̃ kɑpi kɛsoipipi mɛlɑ kɛ́mɛɛ m mɑ́ri yɛ uyɛ̃ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn n tíyɛsɛ ɑpi mɑ́ru lémɑɑlɛnlɛ hɑ́i. Lɛ̃ kɑí we nɛ nɛni-mɛ.
29 Mas, como então aquele que era gerado segundo a carne perseguia o que o era segundo o Espírito, assim é também agora.
30 Íye kɛcirɛ kɑi pɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃? Li wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: A unɔ́silɑsi nkó nɛ uuŋmɑ́nɛ lɑkɑsɛ, li we rɛ ulɑ́si uŋmɑ́nɛ nɛ uyɛɛ umɛcirɛ n te ukɔ́, ɑ́pi yɛ́ ikúlɑnlũ kɛsẽ́ li.
30 Mas que diz a Escritura? Lança fora a escrava e seu filho, porque de modo algum o filho da escrava herdará com o filho da livre.
31 Pimɑ́rɛcɔ, lɛ̃ nnyɑ tɔ̃́ ɑ́ri ulɑ́si uyɛ̃ sipipi. Tɔ uyɛɛ umɛcirɛ n te sikɔ́ lɛ.
31 De maneira que, irmãos, somos filhos, não da escrava, mas da livre.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.