Eclesiastes 3
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs VC
1 Všechno má svou chvíli, každý záměr pod nebem má svůj čas.
1 Para tudo há um tempo, para cada coisa há um momento debaixo dos céus:
2 Je čas rodit a čas umírat, čas sázet a čas vytrhávat, co bylo zasazeno;
2 tempo para nascer, e tempo para morrer; tempo para plantar, e tempo para arrancar o que foi plantado;
3 čas zabíjet a čas uzdravovat, čas bořit a čas stavět;
3 tempo para matar, e tempo para sarar; tempo para demolir, e tempo para construir;
4 čas plakat a čas se smát, čas naříkat a čas poskakovat;
4 tempo para chorar, e tempo para rir; tempo para gemer, e tempo para dançar;
5 čas házet kameny a čas kameny shromažďovat, čas objímat a čas vzdálit se od objímání;
5 tempo para atirar pedras, e tempo para ajuntá-las; tempo para dar abraços, e tempo para apartar-se.
6 čas hledat a čas ztrácet, čas uchovávat a čas odvrhovat;
6 Tempo para procurar, e tempo para perder; tempo para guardar, e tempo para jogar fora;
7 čas trhat a čas šít, čas být zticha a čas mluvit;
7 tempo para rasgar, e tempo para costurar; tempo para calar, e tempo para falar;
8 čas milovat a čas nenávidět, čas boje a čas pokoje.
8 tempo para amar, e tempo para odiar; tempo para a guerra, e tempo para a paz.
9 Jaký užitek má ten, kdo pracuje, z toho, při čem se namáhá?
9 Que proveito tira o trabalhador de sua obra?
10 Viděl jsem plahočení, které Bůh uložil lidským synům, aby se při něm osvědčili.
10 Eu vi o trabalho que Deus impôs aos homens:
11 To všechno učinil krásné ve svůj čas. Také věčnost dal do jejich srdce, aniž by člověk ovšem postihl dílo, které Bůh vykonal, od počátku až do konce.
11 todas as coisas que Deus fez são boas, a seu tempo. Ele pôs, além disso, no seu coração a duração inteira, sem que ninguém possa compreender a obra divina de um extremo a outro.
12 Poznal jsem, že ⌈pro ně není nic lepšího,⌉ než aby se radovali a aby konali ve svých životech dobro.
12 Assim eu concluí que nada é melhor para o homem do que alegrar-se e procurar o bem-estar durante sua vida;
13 A také, že když kterýkoli člověk ⌈jí a pije a užívá⌉ blaho při vší své námaze, je to Boží dar.
13 e que comer, beber e gozar do fruto de seu trabalho é um dom de Deus.
14 Poznal jsem, že všechno, co Bůh učiní, to bude pro věčnost; není možné k tomu nic přidat a není možné od toho nic ubrat. Bůh to udělal, aby lidé měli před ním bázeň.
14 Reconheci que tudo o que Deus fez subsistirá sempre, sem que se possa ajuntar nada, nem nada suprimir. Deus procede desta maneira para ser temido.
15 ⌈To, co je, je odedávna, i co má být, už dávno bylo.⌉ Bůh ⌈posoudí to, co pominulo.⌉
15 Aquilo que é, já existia, e aquilo que há de ser, já existiu; Deus chama de novo o que passou.
16 Dál jsem pak viděl pod sluncem: ⌈Tam, kde mělo být právo, byla ničemnost, tam, kde měla být spravedlnost, byla ničemnost.⌉
16 Debaixo do sol, observei ainda o seguinte: a injustiça ocupa o lugar do direito, e a iniqüidade ocupa o lugar da justiça.
17 V duchu jsem si řekl: ⌈Spravedlivého i ničemu bude soudit Bůh,⌉ protože ⌈tam nastane čas pro každý záměr a pro každé dílo.⌉
17 Então eu disse comigo mesmo: Deus julgará o justo e o ímpio, porque há tempo para todas as coisas e tempo para toda a obra.
18 A tu jsem si v duchu o záležitosti lidských synů řekl, že je Bůh tříbí, aby viděli, že jsou sami o sobě jako zvířata.
18 Eu disse comigo mesmo a respeito dos homens: Deus quer prová-los e mostrar-lhes que, quanto a eles, são semelhantes aos brutos.
19 Neboť pokud jde o úděl lidských synů i o úděl zvířete, mají stejný úděl: Jak umírá jeden, tak umírá i druhý, a obojí stejně dýchá. Člověk nemá před zvířetem žádnou přednost, vždyť je to všechno marnost.
19 Porque o destino dos filhos dos homens e o destino dos brutos é o mesmo: um mesmo fim os espera. A morte de um é a morte do outro. A ambos foi dado o mesmo sopro, e a vantagem do homem sobre o bruto é nula, porque tudo é vaidade.
20 Všechno to odchází na stejné místo; vše to vzešlo z prachu a vše se to navrací v prach.
20 Todos caminham para um mesmo lugar, todos saem do pó e para o pó voltam.
21 Kdo ví, zda duch lidských synů vystupuje vzhůru? A duch zvířat sestupuje dolů do země?
21 Quem sabe se o sopro de vida dos filhos dos homens se eleva para o alto, e o sopro de vida dos brutos desce para a terra?
22 Viděl jsem tedy, že není nic lepšího, než že ⌈se člověk bude radovat ze svého díla, neboť⌉ to je jeho podíl. ⌈Vždyť kdo mu umožní, aby se podíval na to, co bude po něm?⌉
22 E verifiquei que nada há de melhor para o homem do que alegrar-se com o fruto de seus trabalhos. Esta é a parte que lhe toca. Pois, quem lhe dará a conhecer o que acontecerá com o volver dos anos.?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Eclesiastes 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.