Atos 22
Sanskrit Bible (NT) in Tamil Script (SAN_TAM) vs NAA
1 ஹே பித்ருʼக³ணா ஹே ப்⁴ராத்ருʼக³ணா:, இதா³நீம்ʼ மம நிவேத³நே ஸமவத⁴த்த|
1 — Irmãos e pais, escutem agora o que tenho a dizer em minha defesa.
2 ததா³ ஸ இப்³ரீயபா⁴ஷயா கதா²ம்ʼ கத²யதீதி ஸ்²ருத்வா ஸர்வ்வே லோகா அதீவ நி:ஸ²ப்³தா³ ஸந்தோ(அ)திஷ்ட²ந்|
2 Quando ouviram que Paulo lhes falava em língua hebraica, fizeram mais silêncio ainda. Paulo continuou:
3 பஸ்²சாத் ஸோ(அ)கத²யத்³ அஹம்ʼ யிஹூதீ³ய இதி நிஸ்²சய: கிலிகியாதே³ஸ²ஸ்ய தார்ஷநக³ரம்ʼ மம ஜந்மபூ⁴மி:,ஏதந்நக³ரீயஸ்ய க³மிலீயேலநாம்நோ(அ)த்⁴யாபகஸ்ய ஸி²ஷ்யோ பூ⁴த்வா பூர்வ்வபுருஷாணாம்ʼ விதி⁴வ்யவஸ்தா²நுஸாரேண ஸம்பூர்ணரூபேண ஸி²க்ஷிதோ(அ)ப⁴வம் இதா³நீந்தநா யூயம்ʼ யாத்³ருʼஸா² ப⁴வத² தாத்³ருʼஸோ²(அ)ஹமபீஸ்²வரஸேவாயாம் உத்³யோகீ³ ஜாத:|
3 — Eu sou judeu, nasci em Tarso da Cilícia, mas fui criado nesta cidade e aqui fui instruído aos pés de Gamaliel, segundo o rigor da Lei de nossos antepassados, sendo zeloso para com Deus, assim como todos vocês o são no dia de hoje.
4 மதமேதத்³ த்³விஷ்ட்வா தத்³க்³ராஹிநாரீபுருஷாந் காராயாம்ʼ ப³த்³த்⁴வா தேஷாம்ʼ ப்ராணநாஸ²பர்ய்யந்தாம்ʼ விபக்ஷதாம் அகரவம்|
4 Persegui este Caminho até a morte, prendendo homens e mulheres e lançando-os na cadeia.
5 மஹாயாஜக: ஸபா⁴ஸத³: ப்ராசீநலோகாஸ்²ச மமைதஸ்யா: கதா²யா: ப்ரமாணம்ʼ தா³தும்ʼ ஸ²க்நுவந்தி, யஸ்மாத் தேஷாம்ʼ ஸமீபாத்³ த³ம்மேஷகநக³ரநிவாஸிப்⁴ராத்ருʼக³ணார்த²ம் ஆஜ்ஞாபத்ராணி க்³ருʼஹீத்வா யே தத்ர ஸ்தி²தாஸ்தாந் த³ண்ட³யிதும்ʼ யிரூஸா²லமம் ஆநயநார்த²ம்ʼ த³ம்மேஷகநக³ரம்ʼ க³தோஸ்மி|
5 Disto são testemunhas o sumo sacerdote e todos os anciãos. Deles eu recebi cartas para os irmãos judeus de Damasco, e fui até lá para trazer amarrados a Jerusalém os que também lá estivessem, para serem punidos.
6 கிந்து க³ச்ச²ந் தந்நக³ரஸ்ய ஸமீபம்ʼ ப்ராப்தவாந் ததா³ த்³விதீயப்ரஹரவேலாயாம்ʼ ஸத்யாம் அகஸ்மாத்³ க³க³ணாந்நிர்க³த்ய மஹதீ தீ³ப்தி ர்மம சதுர்தி³ஸி² ப்ரகாஸி²தவதீ|
6 — Ora, aconteceu que, enquanto eu viajava, já perto de Damasco, quase ao meio-dia, repentinamente, uma grande luz do céu brilhou ao redor de mim.
7 ததோ மயி பூ⁴மௌै பதிதே ஸதி, ஹே ஸௌ²ல ஹே ஸௌ²ல குதோ மாம்ʼ தாட³யஸி? மாம்ப்ரதி பா⁴ஷித ஏதாத்³ருʼஸ² ஏகோ ரவோபி மயா ஸ்²ருத:|
7 Então caí por terra, ouvindo uma voz que me dizia: “Saulo, Saulo, por que você me persegue?”
8 ததா³ஹம்ʼ ப்ரத்யவத³ம்ʼ, ஹே ப்ரபே⁴ கோ ப⁴வாந்? தத: ஸோ(அ)வாதீ³த் யம்ʼ த்வம்ʼ தாட³யஸி ஸ நாஸரதீயோ யீஸு²ரஹம்ʼ|
8 Perguntei: “Senhor, quem é você?” Ao que me respondeu: “Eu sou Jesus, o Nazareno, a quem você persegue.”
9 மம ஸங்கி³நோ லோகாஸ்தாம்ʼ தீ³ப்திம்ʼ த்³ருʼஷ்ட்வா பி⁴யம்ʼ ப்ராப்தா:, கிந்து மாம்ப்ரத்யுதி³தம்ʼ தத்³வாக்யம்ʼ தேे நாபு³த்⁴யந்த|
9 — Os que estavam comigo viram a luz, sem, contudo, perceber o sentido da voz de quem falava comigo.
10 தத: பரம்ʼ ப்ருʼஷ்டவாநஹம்ʼ, ஹே ப்ரபோ⁴ மயா கிம்ʼ கர்த்தவ்யம்ʼ? தத: ப்ரபு⁴ரகத²யத், உத்தா²ய த³ம்மேஷகநக³ரம்ʼ யாஹி த்வயா யத்³யத் கர்த்தவ்யம்ʼ நிரூபிதமாஸ்தே தத் தத்ர த்வம்ʼ ஜ்ஞாபயிஷ்யஸே|
10 Então perguntei: “Senhor, o que devo fazer?” E o Senhor me disse: “Levante-se, entre em Damasco, onde lhe dirão tudo o que você precisa fazer.”
11 அநந்தரம்ʼ தஸ்யா: க²ரதரதீ³ப்தே: காரணாத் கிமபி ந த்³ருʼஷ்ட்வா ஸங்கி³க³ணேந த்⁴ருʼதஹஸ்த: ஸந் த³ம்மேஷகநக³ரம்ʼ வ்ரஜிதவாந்|
11 Tendo ficado cego por causa da intensidade daquela luz, guiado pela mão dos que estavam comigo, cheguei a Damasco.
12 தந்நக³ரநிவாஸிநாம்ʼ ஸர்வ்வேஷாம்ʼ யிஹூதீ³யாநாம்ʼ மாந்யோ வ்யவஸ்தா²நுஸாரேண ப⁴க்தஸ்²ச ஹநாநீயநாமா மாநவ ஏகோ
12 — Um homem chamado Ananias, piedoso conforme a Lei, tendo bom testemunho de todos os judeus que ali moravam,
13 மம ஸந்நிதி⁴ம் ஏத்ய திஷ்ட²ந் அகத²யத், ஹே ப்⁴ராத: ஸௌ²ல ஸுத்³ருʼஷ்டி ர்ப⁴வ தஸ்மிந் த³ண்டே³(அ)ஹம்ʼ ஸம்யக் தம்ʼ த்³ருʼஷ்டவாந்|
13 veio procurar-me e, chegando perto de mim, disse: “Irmão Saulo, recupere a visão!” Nessa mesma hora, recuperei a visão e olhei para ele.
14 தத: ஸ மஹ்யம்ʼ கதி²தவாந் யதா² த்வம் ஈஸ்²வரஸ்யாபி⁴ப்ராயம்ʼ வேத்ஸி தஸ்ய ஸு²த்³த⁴ஸத்த்வஜநஸ்ய த³ர்ஸ²நம்ʼ ப்ராப்ய தஸ்ய ஸ்ரீமுக²ஸ்ய வாக்யம்ʼ ஸ்²ருʼணோஷி தந்நிமித்தம் அஸ்மாகம்ʼ பூர்வ்வபுருஷாணாம் ஈஸ்²வரஸ்த்வாம்ʼ மநோநீதம்ʼ க்ருʼதவாநம்ʼ|
14 Então ele disse: “O Deus de nossos pais escolheu você de antemão para conhecer a vontade dele, ver o Justo e ouvir a voz dele.
15 யதோ யத்³யத்³ அத்³ராக்ஷீரஸ்²ரௌஷீஸ்²ச ஸர்வ்வேஷாம்ʼ மாநவாநாம்ʼ ஸமீபே த்வம்ʼ தேஷாம்ʼ ஸாக்ஷீ ப⁴விஷ்யஸி|
15 Porque você terá de ser testemunha dele diante de todos, anunciando as coisas que você tem visto e ouvido.
16 அதஏவ குதோ விலம்ப³ஸே? ப்ரபோ⁴ ர்நாம்நா ப்ரார்த்²ய நிஜபாபப்ரக்ஷாலநார்த²ம்ʼ மஜ்ஜநாய ஸமுத்திஷ்ட²|
16 E agora, o que está esperando? Levante-se, receba o batismo e lave os seus pecados, invocando o nome dele.”
17 தத: பரம்ʼ யிரூஸா²லம்நக³ரம்ʼ ப்ரத்யாக³த்ய மந்தி³ரே(அ)ஹம் ஏகதா³ ப்ரார்த²யே, தஸ்மிந் ஸமயே(அ)ஹம் அபி⁴பூ⁴த: ஸந் ப்ரபூ⁴ம்ʼ ஸாக்ஷாத் பஸ்²யந்,
17 — Quando voltei para Jerusalém, enquanto orava no templo, sobreveio-me um êxtase,
18 த்வம்ʼ த்வரயா யிரூஸா²லம: ப்ரதிஷ்ட²ஸ்வ யதோ லோகாமயி தவ ஸாக்ஷ்யம்ʼ ந க்³ரஹீஷ்யந்தி, மாம்ப்ரத்யுதி³தம்ʼ தஸ்யேத³ம்ʼ வாக்யம் அஸ்²ரௌஷம்|
18 e vi o Senhor. Ele me disse: “Ande logo e saia imediatamente de Jerusalém, porque não aceitarão o seu testemunho a meu respeito.”
19 ததோஹம்ʼ ப்ரத்யவாதி³ஷம் ஹே ப்ரபோ⁴ ப்ரதிப⁴ஜநப⁴வநம்ʼ த்வயி விஸ்²வாஸிநோ லோகாந் ப³த்³த்⁴வா ப்ரஹ்ருʼதவாந்,
19 Eu respondi: “Senhor, eles bem sabem que eu ia de sinagoga em sinagoga, prendendo e açoitando os que criam em ti.
20 ததா² தவ ஸாக்ஷிண: ஸ்திபா²நஸ்ய ரக்தபாதநஸமயே தஸ்ய விநாஸ²ம்ʼ ஸம்மந்ய ஸந்நிதௌ⁴ திஷ்ட²ந் ஹந்த்ருʼலோகாநாம்ʼ வாஸாம்ʼஸி ரக்ஷிதவாந், ஏதத் தே விது³:|
20 Quando se derramava o sangue de Estêvão, tua testemunha, eu também estava presente, consentia nisso e até guardei as capas dos que o matavam.”
21 தத: ஸோ(அ)கத²யத் ப்ரதிஷ்ட²ஸ்வ த்வாம்ʼ தூ³ரஸ்த²பி⁴ந்நதே³ஸீ²யாநாம்ʼ ஸமீபம்ʼ ப்ரேஷயிஷ்யே|
21 Mas ele me disse: “Vá, porque eu o enviarei para longe, aos gentios.”
22 ததா³ லோகா ஏதாவத்பர்ய்யந்தாம்ʼ ததீ³யாம்ʼ கதா²ம்ʼ ஸ்²ருத்வா ப்ரோச்சைரகத²யந், ஏநம்ʼ பூ⁴மண்ட³லாத்³ தூ³ரீகுருத, ஏதாத்³ருʼஸ²ஜநஸ்ய ஜீவநம்ʼ நோசிதம்|
22 Até este ponto a multidão ficou ouvindo. Mas, quando Paulo disse isso, começaram a gritar bem alto: — Fora com ele! Mate-o, porque ele não merece viver!
23 இத்யுச்சை: கத²யித்வா வஸநாநி பரித்யஜ்ய க³க³ணம்ʼ ப்ரதி தூ⁴லீரக்ஷிபந்
23 Enquanto eles gritavam, tiravam as suas capas e jogavam poeira para o ar,
24 தத: ஸஹஸ்ரஸேநாபதி: பௌலம்ʼ து³ர்கா³ப்⁴யந்தர நேதும்ʼ ஸமாதி³ஸ²த்| ஏதஸ்ய ப்ரதிகூலா: ஸந்தோ லோகா: கிந்நிமித்தம் ஏதாவது³ச்சை:ஸ்வரம் அகுர்வ்வந், ஏதத்³ வேத்தும்ʼ தம்ʼ கஸ²யா ப்ரஹ்ருʼத்ய தஸ்ய பரீக்ஷாம்ʼ கர்த்துமாதி³ஸ²த்|
24 o comandante ordenou que Paulo fosse recolhido à fortaleza e que, sob açoite, fosse interrogado para saber por que motivo estavam gritando assim contra ele.
25 பதா³தயஸ்²சர்ம்மநிர்ம்மிதரஜ்ஜுபி⁴ஸ்தஸ்ய ப³ந்த⁴நம்ʼ கர்த்துமுத்³யதாஸ்தாஸ்ததா³நீம்ʼ பௌல: ஸம்முக²ஸ்தி²தம்ʼ ஸ²தஸேநாபதிம் உக்தவாந் த³ண்டா³ஜ்ஞாயாம் அப்ராப்தாயாம்ʼ கிம்ʼ ரோமிலோகம்ʼ ப்ரஹர்த்தும்ʼ யுஷ்மாகம் அதி⁴காரோஸ்தி?
25 Quando o estavam amarrando com correias, Paulo perguntou ao centurião que ali estava: — Será que vocês têm o direito de açoitar um cidadão romano, sem que ele tenha sido condenado?
26 ஏநாம்ʼ கதா²ம்ʼ ஸ்²ருத்வா ஸ ஸஹஸ்ரஸேநாபதே: ஸந்நிதி⁴ம்ʼ க³த்வா தாம்ʼ வார்த்தாமவத³த் ஸ ரோமிலோக ஏதஸ்மாத் ஸாவதா⁴ந: ஸந் கர்ம்ம குரு|
26 Ouvindo isto, o centurião procurou o comandante e lhe disse: — Que é isso que o senhor está prestes a fazer? Saiba que aquele homem é cidadão romano.
27 தஸ்மாத் ஸஹஸ்ரஸேநாபதி ர்க³த்வா தமப்ராக்ஷீத் த்வம்ʼ கிம்ʼ ரோமிலோக:? இதி மாம்ʼ ப்³ரூஹி| ஸோ(அ)கத²யத் ஸத்யம்|
27 Então o comandante veio e perguntou a Paulo: — Diga-me uma coisa: você é romano? Paulo respondeu: — Sou.
28 தத: ஸஹஸ்ரஸேநாபதி: கதி²தவாந் ப³ஹுத்³ரவிணம்ʼ த³த்த்வாஹம்ʼ தத் பௌரஸக்²யம்ʼ ப்ராப்தவாந்; கிந்து பௌல: கதி²தவாந் அஹம்ʼ ஜநுநா தத் ப்ராப்தோ(அ)ஸ்மி|
28 E o comandante disse: — Eu tive de gastar muito dinheiro para conseguir essa cidadania. Ao que Paulo respondeu: — Pois eu a tenho de nascença.
29 இத்த²ம்ʼ ஸதி யே ப்ரஹாரேண தம்ʼ பரீக்ஷிதும்ʼ ஸமுத்³யதா ஆஸந் தே தஸ்ய ஸமீபாத் ப்ராதிஷ்ட²ந்த; ஸஹஸ்ரஸேநாபதிஸ்தம்ʼ ரோமிலோகம்ʼ விஜ்ஞாய ஸ்வயம்ʼ யத் தஸ்ய ப³ந்த⁴நம் அகார்ஷீத் தத்காரணாத்³ அபி³பே⁴த்|
29 Imediatamente se afastaram os que iam interrogá-lo com açoites. O próprio comandante ficou com medo quando soube que Paulo era romano, porque tinha mandado amarrá-lo.
30 யிஹூதீ³யலோகா: பௌலம்ʼ குதோ(அ)பவத³ந்தே தஸ்ய வ்ருʼத்தாந்தம்ʼ ஜ்ஞாதும்ʼ வாஞ்ச²ந் ஸஹஸ்ரஸேநாபதி: பரே(அ)ஹநி பௌலம்ʼ ப³ந்த⁴நாத் மோசயித்வா ப்ரதா⁴நயாஜகாந் மஹாஸபா⁴யா: ஸர்வ்வலோகாஸ்²ச ஸமுபஸ்தா²தும் ஆதி³ஸ்²ய தேஷாம்ʼ ஸந்நிதௌ⁴ பௌலம் அவரோஹ்ய ஸ்தா²பிதவாந்|
30 No dia seguinte, querendo certificar-se dos motivos por que Paulo vinha sendo acusado pelos judeus, o comandante o soltou e ordenou que se reunissem os principais sacerdotes e todo o Sinédrio. E, mandando trazer Paulo, apresentou-o diante deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.