Tiago 3
rifa (RIFA) vs ARIB
1 وَارْ تّجِّيمْ أَطَّاسْ زَّايْومْ أَذْ ذوْڒنْ ذ إِمسْغَارنْ، أَ أَيْثْمَا، أَقَا كنِّيوْ ثسّْنمْ بلِّي أَذْ نكْسِي ڒْحُوكْمْ أَمقّْرَانْ.
1 Meus irmãos, não sejais muitos de vós mestres, sabendo que receberemos um juízo mais severo.
2 مِينْزِي مَارَّا نشِّينْ ننّذْرفْ ذڭْ وَاطَّاسْ. مَاڒَا شَا ن يِيجّنْ وَارْ إِتّْنذْرَافْ ذڭْ وَاوَاڒْ، أَقَا نتَّا ذ بْنَاذمْ إِكْمڒْ، إِزمَّارْ أَذْ إِقمّعْ مَارَّا أَرِّيمثْ نّسْ.
2 Todos tropeçamos em muitas coisas. Se alguém não tropeça em palavra, esse é homem perfeito, e capaz de refrear também todo o corpo.
3 خْزَارْ، نتّڭّْ سْڒِيمَاثْ ذڭْ إِقمُّومنْ ن إِيْسَانْ حِيمَا أَذْ أَنغْ مَّارْسنْ، أَقَا نْزمَّارْ أَذْ زَّايْسنْثْ نسُّويُورْ أَرِّيمثْ نْسنْ ثْمُونْ.
3 Ora, se pomos freios na boca dos cavalos, para que nos obedeçam, então conseguimos dirigir todo o seu corpo.
4 ؤُڒَا ذ إِغَارُّوبَا إِمقّْرَاننْ إِنِّي إِتّْوَاعَارّْننْ زڭْ ؤُسمِّيضْ إِجهْذنْ، تّْوَاندّْهنْ س يِيجّْ ن ڒْڭِيذُونْ أَمژْيَانْ، مَانِي مَا إِخْسْ ڒْخَاضَارْ ن ڒْقبْطَانْ أَذْ إِنْذهْ.
4 Vede também os navios que, embora tão grandes e levados por impetuosos ventos, com um pequenino leme se voltam para onde quer o impulso do timoneiro.
5 أَمُّو ؤُڒَا ذ إِڒسْ، أَقَا-ث ذ إِجّْ ن إِخفْ أَمژْيَانْ، وَاخَّا أَمنِّي إِسّْڭعّذْ إِخفْ نّسْ. خْزَارْ، مَامّشْ ثِيمسِّي ثَامژْيَانْثْ أَذْ ثسّشْمضْ ڒْغَابثْ ثَامقّْرَانْثْ.
5 Assim também a língua é um pequeno membro, e se gaba de grandes coisas. Vede quão grande bosque um tão pequeno fogo incendeia.
6 إِڒسْ ذ إِشْثْ ن ثْمسِّي ؤُ دُّونشْثْ ن دّنْبْ أَمْ يِيشْثْ ن وزْغَارْ. إِڒسْ-أَ جَارْ إِغزْذِيسنْ نّغْ أَمْ يِيشْثْ ن ڒْحَاجّثْ ثسّخْمجْ أَرِّيمثْ مَارَّا، إِسَّارْغْ جِّيڒَاثْ إِ إِضفَّارنْ إِجّْ إِ ونّغْنِي، إِنِّي إِقْنُونِّيينْ أَمْ ثْجَارَّارِينْ. ؤُشَا ؤُڒَا ذ يِيڒسْ س يِيخفْ نّسْ أَقَا إِتّْوَاسَّارغْ س ثْمسِّي.
6 A língua também é um fogo; sim, a língua, qual mundo de iniqüidade, colocada entre os nossos membros, contamina todo o corpo, e inflama o curso da natureza, sendo por sua vez inflamada pelo inferno.
7 مِينْزِي مَارَّا دَّارْبْ ن ڒْمَاڒْ، ن إِجْضَاضْ ؤُ ن إِمُودَّارنْ إِنِّي إِتّْبُوعنْ ذِي ڒبْحَارْ ؤُ خْ ثمُّورْثْ، تّْوَامَارْسنْ إِ طّْبِيعثْ ن بْنَاذمْ.
7 Pois toda espécie tanto de feras, como de aves, tanto de répteis como de animais do mar, se doma, e tem sido domada pelo gênero humano,
8 مَاشَا إِڒسْ وَارْ إِزمَّارْ أَذْ ث إِسّْقمّعْ ؤُڒَا ذ إِجّْ ن بْنَاذمْ. أَقَا-ث ذ إِجّْ ن ڒْغَارْ إِ وَارْ إِتّْوَاسّْقمّْعنْ، أَقَا إِشُّورْ س سّمْ إِنقّنْ.
8 mas a língua, nenhum homem a pode domar. É um mal irrefreável; está cheia de peçonha mortal.
9 زَّايسْ إِ نْبَاركْ سِيذِي ذ بَابَاثْنغْ ؤُشَا زَّايسْ ننعّڒْ خْ إِوْذَانْ إِنِّي إِتّْوَاڭّنْ ذِي صِّيفثْ ن أَربِّي.
9 Com ela bendizemos ao Senhor e Pai, e com ela amaldiçoamos os homens, feitos à semelhança de Deus.
10 أَقَا زڭْ إِجّْ ن ؤُقمُّومْ ثتّفّغْ-د لْبَارَاكَا ذ نّعْڒثْ. أَ أَيْثْمَا، مَانْ أَيَا وَارْ إِعدّڒْ أَذْ يِيڒِي أَمُّو!
10 Da mesma boca procede bênção e maldição. Não convém, meus irmãos, que se faça assim.
11 مَا إِزمَّارْ أَذْ د-فّْغنْ زڭْ إِجّْ ن ڒْعُونْصَارْ وَامَانْ إِمِيژِيذنْ ذ وَامَانْ إِمرْزَاڭنْ؟
11 Porventura a fonte deita da mesma abertura água doce e água amargosa?
12 أَ أَيْثْمَا، مَا إِزمَّارْ وَارْثُو أَذْ إِوْشْ زِّيثُونْ نِيغْ ثْزَايَارْثْ ڒْبَاشُورْ؟ أَمُّو ؤُڒَا ذ أَمَانْ إِمدْجَاحنْ وَارْ زمَّارنْ أَذْ ثنْ أَرّنْ ذ إِمِيژِيذنْ.
12 Meus irmãos, pode acaso uma figueira produzir azeitonas, ou uma videira figos? Nem tampouco pode uma fonte de água salgada dar água doce.
13 وِي زَّايْومْ إِدْجَانْ ذ أَمِيغِيسْ ؤُ س ڒعْقڒْ؟ أَذْ إِسّْشنْ وَانِيثَا ڒخْذَايمْ نّسْ زِي ثِيشْڒِي نّسْ إِصبْحنْ س ثِيغِيثْ أَكْ-ذ ثمْهِينْثْ.
13 Quem dentre vós é sábio e entendido? Mostre pelo seu bom procedimento as suas obras em mansidão de sabedoria.
14 مَاشَا مَاڒَا ذِينْ ڒحْسذْ أَمرْزَاڭْ ذ ؤُمْشُوبّشْ ذڭْ وُوڒَاونْ نْومْ، وَارْ سْڭِيعِّيذْ إِخفْ نّشْ خْ ثِيذتّْ ؤُ وَارْ سْخَارِّيقْ شَا!
14 Mas, se tendes amargo ciúme e sentimento faccioso em vosso coração, não vos glorieis, nem mintais contra a verdade.
15 ثَانِيثَا وَارْ ثدْجِي ذ ثِيغِيثْ إِ د-إِهْوَانْ زِي سنّجْ، أَقَا-ت زِي ثمُّورْثْ، زڭْ إِخَارِّيصنْ ن بُوحْبڒْ ن بْنَاذمْ ؤُ زِي شّْوَاطنْ.
15 Essa não é a sabedoria que vem do alto, mas é terrena, animal e diabólica.
16 مِينْزِي مَانِي إِدْجَا ڒحْسذْ ذ ؤُمْشُوبّشْ، أَقَا ذِينْ إِخَارْوِيضنْ ذ عْڒَامْ كُوڒْ ثُوعفّْنَا.
16 Porque onde há ciúme e sentimento faccioso, aí há confusão e toda obra má.
17 مَاشَا ثِيغِيثْ زِي سنّجْ ثزْذڭْ، خنِّي ذَايسْ ڒهْنَا ذ ڒضْرَافثْ، ثتّڭّْ أَرَّايْ، ثشُّورْ س أَرّحْمثْ ذ ڒْغِيدْجثْ إِصبْحنْ، وَارْ تّڭّْ شَا س ڒحْزَابْ نِيغْ س وُوذْمَاونْ.
17 Mas a sabedoria que vem do alto é, primeiramente, pura, depois pacífica, moderada, tratável, cheia de misericórdia e de bons frutos, sem parcialidade, e sem hipocrisia.
18 مَاشَا ڒْغِيدْجثْ ن ثْسڭْذَا ثتّْوَازَارّعْ ذِي ڒْهُوذْنثْ زڭْ يِينِّي إِتّڭّنْ ڒهْنَا.
18 Ora, o fruto da justiça semeia-se em paz para aqueles que promovem a paz.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.