Lucas 17
rifa (RIFA) vs ARA
1 إِنَّا يَاسُوع إِ إِمحْضَارنْ نّسْ: ”وَارْ ثْعدّڒْ إِلَا أَذْ إِڒِينْثْ ثْعنْكْرِيفِينْ، مَاشَا ؤُشْثْ خْ ونِّي زِي إِ د غَا يَاسنْثْ!
1 Disse Jesus a seus discípulos: É inevitável que venham escândalos, mas ai do homem pelo qual eles vêm!
2 إِحْڒَا أَسْ أَذْ خَاسْ ثتّْوَاڭّْ إِشْثْ ن ثصْضَارْثْ ن ثْسِيرْثْ ثذْقڒْ غَارْ يِيرِي نّسْ ؤُشَا أَذْ إِمّنْضَارْ ذِي ڒبْحَارْ خْ مِينِّي غَا إِسّنْقَارْضْ إِجّنْ زڭْ إِمژْيَاننْ-أَ.
2 Melhor fora que se lhe pendurasse ao pescoço uma pedra de moinho, e fosse atirado no mar, do que fazer tropeçar a um destes pequeninos.
3 حْضَامْ إِخفْ نْومْ. مَاڒَا إِخْضَا ؤُمَاشْ، وبّخْ إِ-ث، ؤُ مَاڒَا إِثُوبْ، سَامْحْ أَسْ.
3 Acautelai-vos. Se teu irmão pecar contra ti, repreende-o; se ele se arrepender, perdoa-lhe.
4 مَاڒَا إِخْضَا أَكِيذكْ سبْعَا ن ثْوَاڒَاوِينْ ذڭْ إِجّْ ن وَاسّْ ؤُشَا إِذْوڒْ-د غَاركْ سبْعَا ن ثْوَاڒَاوِينْ، إِقَّارْ: ’أَقَا ثُوبغْ!‘، إِتّْخصَّا أَذْ أَسْ ثْسَامْحذْ.“
4 Se, por sete vezes no dia, pecar contra ti e, sete vezes, vier ter contigo, dizendo: Estou arrependido, perdoa-lhe.
5 نَّانْ رُّوسُولْ: ”أَ سِيذِيثْنغْ، أَرْنِي أَنغْ لْ-إِيمَانْ نّغْ!“
5 Então, disseram os apóstolos ao Senhor: Aumenta-nos a fé.
6 نتَّا إِنَّا أَسنْ: ”مْڒِي ثُوغَا ذَايْومْ لْ-إِيمَانْ أَمْ يِيشْثْ ن ثْحبُّوشْثْ ن زَّارِيعثْ ن ؤُخرْذلْ ؤُشَا أَذْ ثِينِيمْ إِ ثْشجَّارْثْ-أَ ن ثُوثْ: ’ثْوَاقْڒعْ زڭْ إِژوْرَانْ نّمْ، ثْوَاژُّو ذِي ڒبْحَارْ!‘، خنِّي أَذْ أَومْ ثطَّاعْ.“
6 Respondeu-lhes o Senhor: Se tiverdes fé como um grão de mostarda, direis a esta amoreira: Arranca-te e transplanta-te no mar; e ela vos obedecerá.
7 مَانْ ونْ زَّايْومْ إِ غَارْ إِدْجَا ؤُمْسخَّارْ إِشَارّزْ نِيغْ يَاركّْوسْ ؤُدْجِي، أَذْ أَسْ يِينِي ذغْيَا مَاڒَا إِعْقبْ-د زڭْ إِيَّارْ ؤُشَا يُوذفْ غَارْ ثَادَّارْثْ: ’قَارّبْ-د، ثقِّيمذْ غَارْ طَّابْڒَا‘؟
7 Qual de vós, tendo um servo ocupado na lavoura ou em guardar o gado, lhe dirá quando ele voltar do campo: Vem já e põe-te à mesa?
8 مَا وَارْ ذ أَسْ إِقَّارْ: ’سوْجذْ مِينْ غَا مُّونسْوغْ، ثْبيْسذْ، ثْسخَّارذْ خَافِي أَڒْ غَا شّغْ، سْوغْ. أَوَارْنِي مَانْ أَيَا أَذْ ثشّذْ، أَذْ ثسْوذْ ؤُڒَا ذ شكْ‘؟
8 E que, antes, não lhe diga: Prepara-me a ceia, cinge-te e serve-me, enquanto eu como e bebo; depois, comerás tu e beberás?
9 مَا أَذْ إِكْسِي ؤُمْسخَّارْ نِّي أَقَاذِي، مِينْزِي نتَّا إِڭَّا مِينْ ذ أَسْ إِتّْوَانَّانْ أَذْ ث يڭّْ؟ إِتّْغِيڒْ أَيِي، لَّا!
9 Porventura, terá de agradecer ao servo porque este fez o que lhe havia ordenado?
10 أَمُّو ؤُڒَا ذ كنِّيوْ، خْمِي ثڭِّيمْ مَارَّا مِينْ ذ أَومْ يُومُورنْ، إِتّْخصَّا أَذْ ثِينِيمْ: ’أَقَا نشِّينْ ذ إِمْسخَّارنْ وَارْ إِنفّْعنْ، مِينْزِي نڭَّا مِينْ ثُوغَا خَانغْ‘.“
10 Assim também vós, depois de haverdes feito quanto vos foi ordenado, dizei: Somos servos inúteis, porque fizemos apenas o que devíamos fazer.
11 رَامِي إِرُوحْ يَاسُوع غَارْ ؤُرْشَالِيمْ إِشُوقْ ذِي ڒْوسْطْ ن ثمُّورْثْ ن إِسَامَارِييّنْ، ثنِّي إِدْجَانْ زَّاثْ ن لْجَالِيلْ.
11 De caminho para Jerusalém, passava Jesus pelo meio de Samaria e da Galileia.
12 أَڒَامِي ثُوغَا إِتَّاذفْ غَارْ إِجّْ ن ذْشَارْ، ڒْقَانْ ثعشْرَا ن يرْيَازنْ ذَايْسنْ ڒْبَارْصْ، قِّيمنْ بدّنْ غَارْ ڒَاڭّْوَاجْ.
12 Ao entrar numa aldeia, saíram-lhe ao encontro dez leprosos,
13 سّْڭعّْذنْ ثْمِيجَّا نْسنْ، نَّانْ: ”أَ أَمْسڒْمَاذْ نّغْ، يَاسُوع، أَرْحمْ أَنغْ!‘“
13 que ficaram de longe e lhe gritaram, dizendo: Jesus, Mestre, compadece-te de nós!
14 ؤُمِي ذَايْسنْ إِخْزَارْ، إِنَّا أَسنْ: ”رُوحمْ، سشْنمْ إِخفْ نْومْ إِ إِكهَّاننْ!“ خنِّي إِمْسَارْ، أَمْ ڭُّورنْ نِيثْنِي، أَقَا تّْوَاسِّيزذْڭنْ.
14 Ao vê-los, disse-lhes Jesus: Ide e mostrai-vos aos sacerdotes. Aconteceu que, indo eles, foram purificados.
15 إِجّنْ زَّايْسنْ إِعْقبْ، ؤُمِي إِژْرَا بلِّي إِڭّنْفَا، ؤُشَا إِسّمْغَارَا ذِي أَربِّي س ثْمِيجَّا ثجْهذْ.
15 Um dos dez, vendo que fora curado, voltou, dando glória a Deus em alta voz,
16 إِوْضَا خْ ؤُغمْبُوبْ نّسْ غَارْ إِضَارنْ ن يَاسُوع، إِقَاذَا ث. وَا ثُوغَا ذ إِجّْ ن ورْيَازْ أَسَامِيرِي.
16 e prostrou-se com o rosto em terra aos pés de Jesus, agradecendo-lhe; e este era samaritano.
17 إِطّفْ يَاسُوع ذڭْ وَاوَاڒْ، إِنَّا: ”مَا وَارْ تّْوَاسِّيزذْڭنْ مَارَّا سعشْرَا؟ مَانِي قِّيمنْ ثسْعَا؟
17 Então, Jesus lhe perguntou: Não eram dez os que foram curados? Onde estão os nove?
18 مَايمِّي جِّينْ نِيثْنِي أَذْ د-أَسنْ حِيمَا أَذْ سّْعُودْجنْ أَربِّي، مْغِيرْ وَانِيثَا وَاهَا، ونِّي إِدْجَانْ زڭْ إِجّْ نْ ڒْڭنْسْ ذ أَبَارَّانِي؟“
18 Não houve, porventura, quem voltasse para dar glória a Deus, senão este estrangeiro?
19 خنِّي إِنَّا أَسْ: ”كَّارْ، ثْرُوحذْ، أَقَا لْ-إِيمَانْ نّشْ إِسّنْجمْ إِ شكْ!“
19 E disse-lhe: Levanta-te e vai; a tua fé te salvou.
20 ؤُمِي إِفَارِيسِييّنْ سّقْسَانْ يَاسُوع: ”مڒْمِي إِ د غَا ثَاسْ ثْڭلْذِيثْ ن أَربِّي؟“، يَارَّا-د خَاسنْ، إِنَّا: ”وَارْ د-ثتِّيسْ ثْڭلْذِيثْ ن أَربِّي س يِيجّْ ن وُوذمْ إِتّْوَاسّْشَاننْ.
20 Interrogado pelos fariseus sobre quando viria o reino de Deus, Jesus lhes respondeu: Não vem o reino de Deus com visível aparência.
21 وَارْ قَّارنْ: ’أَقَا-ت ذَا!‘، نِيغْ: ’أَقَا-ت ذِيهَا!‘، مِينْزِي ثَاڭلْذِيثْ ن أَربِّي أَقَا-ت ذِي شَا زَّايْومْ.“
21 Nem dirão: Ei-lo aqui! Ou: Lá está! Porque o reino de Deus está dentro de vós.
22 إِنَّا إِ إِمحْضَارنْ نّسْ: ”أَذْ د-أَوْضنْ وُوسَّانْ إِ ذِي إِ غَا ثخْسمْ أَذْ ثْژَارمْ إِجّْ ن وَاسّْ وَاهَا زڭْ وُوسَّانْ ن مِّيسْ ن بْنَاذمْ، مَاشَا كنِّيوْ وَارْ ث ثْژَارّمْ.
22 A seguir, dirigiu-se aos discípulos: Virá o tempo em que desejareis ver um dos dias do Filho do Homem e não o vereis.
23 مَاڒَا نَّانْ أَومْ: ’أَقَا-ث ذَا!‘ نِيغْ: ’أَقَا-ث ذِيهَا!‘، وَارْ ذِينْ تّْرِيحمْ.
23 E vos dirão: Ei-lo aqui! Ou: Lá está! Não vades nem os sigais;
24 مِينْزِي أَمْ مَامّشْ إِشَّاثْ وَاسَّامْ زِي طَّارْفْ سَاذُو ؤُجنَّا غَارْ طَّارْفْ نّغْنِي سَاذُو ؤُجنَّا، أَمُّو عَاوذْ أَذْ يِيڒِي مِّيسْ ن بْنَاذمْ ذڭْ وَاسّْ نّسْ.
24 porque assim como o relâmpago, fuzilando, brilha de uma à outra extremidade do céu, assim será, no seu dia, o Filho do Homem.
25 مَاشَا إِتّْخصَّا أَسْ أَمزْوَارُو أَذْ إِودّبْ أَطَّاسْ ؤُشَا أَذْ إِتّْوَامّنْضَارْ زِي جِّيڒْ-أَ!
25 Mas importa que primeiro ele padeça muitas coisas e seja rejeitado por esta geração.
26 أَمْ مَامّشْ ثُوغَا ذڭْ وُوسَّانْ ن نُوحْ، أَمُّو إِ غَا يِيڒِي عَاوذْ ذڭْ وُوسَّانْ ن مِّيسْ ن بْنَاذمْ.
26 Assim como foi nos dias de Noé, será também nos dias do Filho do Homem:
27 ثُوغَا تّتّنْ، سسّنْ، تَّاوْينْ ثِيمْغَارِينْ، سْمدْجَاشنْ ثِيمْغَارِينْ إِ يرْيَازنْ أَڒْ أَسّْ إِ ذِي يُوذفْ نُوحْ غَارْ ؤُغَارَّابُو ؤُشَا يُوسَا-د طُّوفَانْ، إِسّْهلّكْ إِ-ثنْ مَارَّا.
27 comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até ao dia em que Noé entrou na arca, e veio o dilúvio e destruiu a todos.
28 أَمُّو ثُوغَا إِمْسَارْ عَاوذْ ذڭْ وُوسَّانْ ن لُوثْ. ثُوغَا تّتّنْ، سسّنْ، سَّاغنْ، زّْنُوزَانْ، تّژُّونْ، بنَّانْ.
28 O mesmo aconteceu nos dias de Ló: comiam, bebiam, compravam, vendiam, plantavam e edificavam;
29 مَاشَا ذڭْ وَاسّْ إِ ذِي د-إِفّغْ لُوثْ زِي سَاذُومْ، إِجَّا سِيذِي أَذْ د-ثوْضَا ثْمسِّي ذ ڒشْبَاريّثْ زڭْ ؤُجنَّا، إِثحَّا ثنْ مَارَّا.
29 mas, no dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e destruiu a todos.
30 أَمُّو إِ غَا يِيڒِي ذڭْ وَاسّْ إِ ذِي إِ غَا إِتّْوَاسَّارْڭبْ مِّيسْ ن بْنَاذمْ.
30 Assim será no dia em que o Filho do Homem se manifestar.
31 ونِّي إِدْجَانْ خْ ثْزقَّا ذڭْ وَاسّْ نِّي ؤُ ڒْقشّْ نّسْ أَقَا-ث ذِي ثَادَّارْثْ، وَارْ د-إِهكّْوِي شَا مَاحنْذْ أَذْ ث إِكْسِي. أَمُّو ؤُڒَا ذ ونِّي إِدْجَانْ ذڭْ إِيَّارْ، وَارْ د-إِتّْعِيقِيبْ شَا.
31 Naquele dia, quem estiver no eirado e tiver os seus bens em casa não desça para tirá-los; e de igual modo quem estiver no campo não volte para trás.
32 عقْڒمْ خْ ثمْغَارْثْ ن لُوثْ!
32 Lembrai-vos da mulher de Ló.
33 ونِّي يَارزُّونْ أَذْ إِسّنْجمْ ثُوذَارْثْ نّسْ، أَذْ ت إِخْسَارْ، ؤُ ونِّي ت إِ غَا إِخْسَارنْ، أَذْ ت إِسّنْجمْ.
33 Quem quiser preservar a sua vida perdê-la-á; e quem a perder de fato a salvará.
34 أَذْ أَومْ إِنِيغْ، أَقَا ذِي دْجِيڒثْ نِّي أَذْ ذِينْ إِڒِينْ ثْنَاينْ خْ إِشْثْ ن ثَاسُّوثْ: إِجّنْ أَذْ إِتّْوَاكْسِي، ونّغْنِي أَذْ إِتّْوَاجّْ.
34 Digo-vos que, naquela noite, dois estarão numa cama; um será tomado, e deixado o outro;
35 أَذْ ذِينْ إِڒِينْثْ ثْنَاينْ ن ثمْغَارِينْ حَارّْينْثْ جْمِيعْ، إِشْثْ أَذْ ثتّْوَاكْسِي، ثنّغْنِي أَذْ ثتّْوَاجّْ.
35 duas mulheres estarão juntas moendo; uma será tomada, e deixada a outra.
36 أَذْ ذِينْ إِڒِينْ ثْنَاينْ ذڭْ إِيَّارْ: إِجّنْ أَذْ إِتّْوَاكْسِي، ونّغْنِي أَذْ إِتّْوَاجّْ.“
36 [Dois estarão no campo; um será tomado, e o outro, deixado.]
37 أَرِّينْ-ذ، نَّانْ أَسْ: ”مَانِي، أَ سِيذِيثْنغْ؟“ نتَّا إِنَّا أَسنْ: ”مَانِي ثدْجَا أَرِّيمثْ ذِينْ إِتّْمُونَانْ عَاوذْ إِڭِيذَارنْ.“
37 Então, lhe perguntaram: Onde será isso, Senhor? Respondeu-lhes: Onde estiver o corpo, aí se ajuntarão também os abutres.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.