Mateus 25

Jém jomipɨc trato jém iwatnewɨɨp tánomi Jesucristo (POINT) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 ’Jesɨc jém tiempo cuando iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ jex juuts diez jém wo̱ñt́am nɨcyaj ju̱t́ aŋcoomɨ́yoyñɨ̱mpa. Ipɨcyaj jém ijuctɨ, nɨc ichoŋyaj jém aŋcoomɨypaap.
1 “Nati ana veya’amaim mar ana aiwob itinin i boro baibitar nah ten biyah numin tabin boubun itinamih hai ramef hibow hinan na’atube.
2 Cinco jém wo̱ñt́am d́a jɨ̱xiɨ́y y cinco jém wo̱ñt́am agui jɨ̱xiɨ́y.
2 Baibitar five i not wairafih, naatu baibitar five i men not wairafih.
3 Jém d́apɨc jɨ̱xiɨ́y ipɨcyaj ijuctɨ, pero d́a ininɨcyaj jém aceite iga icucómáypa e̱ybɨc jém ijuctɨ.
3 Baibitar men not wairafih hai ramef hibow, baise karisin men ta hirirabar hibaimih.
4 Pero jém jɨ̱xiɨywɨɨp ininɨc jém aceite tu̱m xa̱nujo̱m. Ininɨcpat́im jém ijuctɨ.
4 Baibitar five not wairafih hai ramef hibow naatu kibubumaim karisin hirirbaren hibow auman hin.
5 Tsa̱m táŋcaa̱p iñúc jém yoomɨypaap. Tsa̱m moŋtooba jém wo̱ñt́am. Ocmɨ moŋyaj.
5 Tabin boubun ana orot men saise na, baibitar isan hima hikakaif matah fot hi’inurir hi’in.”
6 Jesɨc cugaptsu imatoŋyaj tu̱m mɨjpɨc jɨ̱yi. Nɨmpa: “Miñpa jém yoomɨypaap. Nɨ̱gɨ tsoŋtaamɨ.”
6 “Fainaiwan sabuw fanah sibisib hinowar, ‘Tabin boubun ana orot enan kwana kwa’itin.’”
7 Tsucumyaj it́u̱mpɨy jém wo̱ñt́am. Moj iwɨ̱tsacyaj ijuctɨ.
7 “Imaibo baibitar ten hi’inu’in himisir, hai ramef matah hibobaituturen naatu hito’aben.
8 Jém cinco wo̱ñt́am, jém d́apɨc jɨ̱xiɨ́y, iñɨ́mayyajpa jém jɨ̱xiɨywɨɨp: “Achiit́aamɨ uxaŋ aceite porque ɨch anjuctɨ pícht́oobam.”
8 Baibitar men not wairafih turahinah not wairafih isah hio, ‘A karisin turin kwaibaisi, aki ai ramef temomorob.’”
9 Pero jém jɨ̱xiɨywɨɨp icutsoŋyaj. Nɨmyaj: “D́a manchiiba porque wɨɨp d́a actsɨ́ypa aɨch siiga manchiiba. Más wɨ̱ nɨ̱gɨ juyt́aamɨ iñyaac ju̱t́ mayt́a̱p.”
9 “Baise baibitar five not wairafih hiyafutih hio, ‘Men karam boro kwa turin anit naatu aki turin anab. Gewasin boro kwanan sabuw biyahimaim kwabo isa kwanatobon.’”
10 Pero iganam nɨc ijuyyaj aceite jém cinco wo̱ñt́am, jém d́apɨc jɨ̱xiɨ́y, jesɨgam núc jém yoomɨypaap. Y jém cinco jém wo̱ñt́am jém jɨ̱xiɨywɨɨp tɨgɨyyaj jojmɨ ju̱t́ it́ jém aŋcoomɨ́yóycuy. Aŋpajta̱ jém puerta.
10 “Basit baibitar karisin tobonamih hinan ufut, tabin boubun ana orot natit, baibitar five hibobuna hima’am bairi hin tabin ana yasisir wanawanan hirun etawan hitufabon.”
11 Ocmɨ se̱tyaj jém wo̱ñt́am jém nɨcnewɨɨp ijuy aceite. Iñɨ́mayyajpa jém tɨc io̱mi: “Áŋaayɨ jém puerta.”
11 “Men manin baibitar five hina hitit hi’afririy ‘Regah, Regah, etawan kubotawiy arun!’”
12 Pero jém tɨc io̱mi iñɨ́máy: “Nu̱ma mimicht́am, d́a mánixpɨcpa.”
12 “Baise orot efatait eo, ‘Anababatun a tur ao’owen, ayu men aso’ob kwa iyab.’”
13 Jesɨc Jesús iñɨ́máy:
13 “Isan imih mata to niwa’an kwanama, anayabin veya o sumar men kwa so’ob, mar biy boro iti sawar hinamatar.”
14 ’Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m tumiñɨ́y. Nɨcpa tuŋgac naxyucmɨ. Jesɨc nɨcpa, iŋwejáy jém iesclavoyaj iga ichi uxaŋ tumiñ iga iyo̱xacayajiñ.
14 “Maramaim mar ana aiwob itinin ta i iti na’atube. Orot ef yok bainanawan isan bobobunabuna ana veya; ana akir wairafih e’afih hina ana sawar kaifen isan faramih.
15 ’Tu̱m jém iesclavo ichi cinco talento (tu̱m talento ivale seis mil tumiñ de plata). Tuŋgac ichi wɨste̱n talento. Tuŋgac ichi tu̱m talento. Chiit́a̱ cada quien juuts wɨa̱p iyo̱xaca. Jesɨc ocmɨ nɨc jém pɨ̱xiñ.
15 Hai so’ob ana fofoninamaim orot ta ana kabay 5,000 itin, orot ta 2,000, orot ta 1,000. Imaibo i ana nanawan busuruf in.
16 Tu̱m jém esclavo, jém chiiñeta̱wɨɨp jém cinco talento, moj iyo̱xaca jém tumiñ. Icoñwɨ́y tuŋgac cinco talento.
16 Akir wairafin 5,000 baib in banikamaim yari’iy in bowabow, 5,000 tafan hiya’abar bai.
17 Je̱mpɨct́im iwat jém tuŋgac esclavo, jém chiiñeta̱wɨɨp wɨste̱n talento. Icoñwɨ́y con jém tumiñ tuŋgac wɨste̱n talento.
17 Akir wairafin bairou’abin i na’atube sinaf. Kabay 2,000 bai in imaim ma bikukumiyaw 2,000 tafan hiya’abar bai.
18 Pero jém tuŋgac esclavo, jém chiiñeta̱wɨɨp tu̱m talento, nɨc iñegáy jém io̱mi it́umiñ. It́aj tu̱m jos, jemum icum nascɨɨm.
18 Baise akir wairafin ta ana kabay 1,000 baib i mutufor in hub bai regah ana kabay hub iwan taunafut in.
19 ’Jesɨc pecam nɨcne jém io̱mi, se̱t e̱ybɨc. Moj it́op cuenta con jém iesclavo.
19 “Hima manin maiyow, imaibo akir wairafih hai orot ukwarin matabir na tit, naatu hai bowabow nuteteyan itah.
20 Wiñt́i núc jém chiiñeta̱wɨɨp jém cinco talento. Icɨɨjuŋcodáy io̱mi tuŋgac cinco talento jém icoñwɨyñewɨɨp. Iñɨ́máy: “Máno̱mi, anchi cinco talento, pero yɨɨm it́ tuŋgac cinco talento aŋcoñwɨyñe.”
20 Naatu akir wairafin kabay 5,000 baib na run ana regah nanamaim eo, ‘Regah o 5,000 itu, baise ayu abowabow tafanamaim 5,000 abaib i iti kubai.’”
21 Jém io̱mi iñɨ́máy: “It́ wɨ̱. Mich tu̱m wɨbɨc miesclavo, agui wɨa̱ iŋwat cuenta jém ammɨɨchi. Como mánix iga wɨa̱ miŋwat cuenta jém uxaŋpɨc, sɨɨp manaccámpa juuts tu̱m aŋjagooyi iga iniŋjacpa más jém jáyaŋpɨc. Sɨɨp tɨgɨ̱yɨ yɨɨm con aɨch ju̱t́ it́ jém maymáya̱ji.”
21 “Regah iya’afut eo, ‘A merar ayiy, o i bowayan orot gewas naatu bosunusunubayan, bowabow gidigidih ibosunusunub kukakaifen gewas, imih boro anayara’ahi inayen sawar gagamih inakaifen. Kuna kurun au yasisir turin kubai!’
22 ’Ocmɨ núc jém tuŋgac iesclavo jém chiiñeta̱wɨɨp wɨste̱n talento. Nɨmpa: “Máno̱mi, anchi wɨste̱n talento. Yɨɨm it́ tuŋgac wɨste̱n aŋcoñwɨyñe.”
22 “Naatu akir wairafin bairou’abin kabay 2,000 baib na run eo, ‘Regah o a kabay 2,000 ibitu i iti, naatu abowabow tafanamaim 2,000 abaib i iti kubai.’
23 Jém io̱mi iñɨ́máy: “Wɨbɨc miesclavo, wɨa̱p iŋwat cuenta jém ammɨɨchi. Como mánix iga wɨa̱ miŋwat cuenta jém uxaŋpɨc, sɨɨp manaccámpa juuts tu̱m miŋjagooyi iga iniŋjacpa jém más jáyaŋpɨc. Sɨɨp tɨgɨ̱yɨ yɨɨm con aɨch ju̱t́ it́ jém maymáya̱ji.”
23 “Regah eo, ‘A merar ayiyi, o i bowayan orot gewas naatu bosunusunubayan, sawar matan ta ibosunusunub kukakaifen gewas. Imih boro anayara’ahi inayen sawar moumurihika inakaifen. Kuna kurun au yasisir turin kubai.’
24 ’Ocmɨ núct́im jém tuŋgac esclavo jém chiiñeta̱wɨɨp tu̱m talento. Iñɨ́máy: “Máno̱mi, ɨch anjo̱doŋ iga tsa̱m pɨ̱mi mipɨɨmɨ́yóypa. Impɨctsoŋpa jém cosecha ju̱t́ d́a oy iññip. Impiŋpa jém cosecha ju̱t́ d́a oy iñyɨn.
24 “Imaibo akir wairafin baitonin kabay 1,000 baib na run eo, ‘Regah ayu aso’ob, o i a tur fokarin, turanah hai masaw o aribe kufafaur naatu turanah nowah o kutatanumabe kutaratar.
25 Jeeyucmɨ tsa̱m acɨ̱ŋ. Oy mannegáy jém iñt́umiñ nascɨɨm. Pero yɨɨm it́ jém iñt́umiñ jém immɨɨchipɨc.”
25 Imih ayu o isa abir. A kabay abai an hub agais aibun inu’in, iti abai ana abit maiye kwitin.’
26 Jém io̱mi iñɨ́máy jém iesclavo: “Tsa̱m mimalopɨc miesclavo, tsa̱m micut́iñ. Siiga iñjo̱doŋ iga ampɨctsoŋpa jém cosecha ju̱t́ d́a oy anñip y ampiŋpa jém cosecha ju̱t́ d́a oy anyɨn,
26 “Ana Regah iya’afut eo, ‘O i orot kakaf nokonokow anababatun! O iso’ob, ayu i tebob nonowatih afafour naatu tetatanum nonowatih ataratar.
27 ¿jesɨc t́iiga d́a iŋcucom antumiñ jém banco? Jesɨc cuando ase̱tpa, ampɨctsoŋpa antumiñ con jém icoñwɨyooyi.”
27 Gewasin au kabay banikamaim itayi ta’in tabowabow, ayu atanan, saise tafan hitaya’abar auman hitutu atab.’
28 ’Jesɨc jém esclavo io̱mi iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp je̱m: “Accáyaayɨ jém talento yɨ́p pɨ̱xiñ. Chi̱ɨ jém iniit́wɨɨp diez talento.
28 “Naatu orot ukwarin eo, ‘Kabay iti orot umanamaim kwabosair kwabai kwan akir wairafin kabay 10,000 baib i kwaitin.
29 Porque jém iniit́wɨɨp, chiit́a̱p más iga odoy t́i it́ogóyáyiñ. Pero jém d́apɨc inii̱, accáyayt́a̱p hasta jém uxaŋpɨc iniit́.
29 Anayabin orot yait uman ebi’e’etaw boro sawar tafan hinaya’abar moumurihika nabow isan nakaram. Baise orot yait uman nutanub ema’am biyanamaim sawar etei’imak boro hinabosairen.
30 Acnɨctaamɨ yɨ́p d́a wɨbɨc esclavo jém piichcɨɨm jém it́wɨɨp aŋsɨ̱cmɨ, ju̱t́ tsa̱m wejyajpa, iñichyajpa it́ɨts.”
30 Imih iti akir wairafin nukunukuwin kwabai kwan kwarauw ufun gugumin wanawanan ere, nati imaim nama narerey wan nayob nitafofofor.’
31 ’Cuando miñgacpa jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, miñpa juuts tu̱m aŋjagooyi. Iwaganamiñyajpa it́u̱mpɨy jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Co̱ñ jém aŋjagooyi ico̱ñcuyyucmɨ iga iŋjacpa yɨ́p nas con jém Dios ipɨ̱mi.
31 “Orot Natun ni’aiwob nanan ana maramaim ana tounamatar kakafiyih boro bairi hinan ana urama’am bonamanamarin tafan namare.
32 It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ, aŋtuuma̱yajpa jém aŋjagooyi iwiñjo̱m. Jém aŋjagooyi icupíŋáypa jém tuŋgac pɨxiñt́am juuts iwatpa jém borrego io̱mi. It́oppa jém chivo jém borregoaŋjo̱m, ichacpa aparte.
32 Naatu tafaram wanawanan sabuw tutufin etei boro hinaru’ay Jesu nanamaim hinabat. Imaibo i boro sabuw nakusib rou’ab hinamatar, nabatanenayan sheep naatu goat bairi ekukusibih na’atube.
33 Jém borregoyaj tsacyajta̱p aŋwɨ̱mɨ y jém chivoyaj tsacyajta̱p aŋna̱ymɨ.
33 Sheep i boro uman ana asukwafune hinabat naatu goat boro uman ana beyawane hinabat.”
34 ’Jesɨc jém Rey iñɨ́máypa jém it́yajwɨɨp iŋwɨ̱mɨ: “Mi̱ñɨ mimicht́am jém miwɨ̱wadayñewɨɨp anJa̱tuŋ Dios. Mi̱ñɨ, pɨctsoŋtaamɨ jém lugar jém miwɨ̱tsagayñeta̱wɨɨp dende iwat Dios yɨ́p nas.
34 “Imaibo aiwob orot boro sabuw uman ana asukwafune isah nao, ‘Kwa i Tamai ebigegewasini, kwana mar ana aiwob nowamih kwabai. Anayabin tafaram matara’e ana veya God kwa isa yabuna.
35 Porque tsa̱m ayua̱p y mimicht́am anacwícta. Tsa̱m anɨ́ctɨtspa y micht́am anacnɨ́cta. Ɨch juuts juumɨpɨc apɨ̱xiñ, pero mimicht́am anacnúcsta tɨc.
35 Ayu bayumih amomorob bay kwaitu, sikau mamamah harew kwaitu atom, abinanawan au merar kwayi a baremaim ama ra’at ama.
36 D́a apuctugɨ́y, pero mimicht́am anchiit́a. Amɨmne y mimicht́am oy anámta. Apajta̱ cárcel, pero mimicht́am oy anámta.”
36 Segar ama’am faifuw kwaitu aus, asawow ainu’in, kwakaifu naatu dibur bar ama’am kwana kwainanawanu.’”
37 ’Jesɨc jém wɨbɨc pɨxiñt́am, jém iwɨ̱pɨctsoŋneyajwɨɨp jém aŋjagooyi, nɨmyajpa: “MánO̱mi, ¿jucha̱ mánixt́a iga miyua̱p y manacwícta? ¿Jucha̱ mánixt́a iga miñɨ́ctɨtspa y manacnɨ́cta?
37 “Sabuw gewasih boro hiniya’afut hinao, ‘Regah mar biyika bayumih imomorob ai’it bay ait, o sika mamamah harew ait itom?
38 ¿Jucha̱ mánixt́a juuts tu̱m juumɨpɨc mipɨ̱xiñ y manacnúcsta tɨc, o iga d́a mipuctugɨ́y y manchiit́a?
38 Naatu biyika inanawan inan ai’it a merar ayiy abuwi ai sebomaim imara’at? O segar ima’am faifuw ait ius?
39 ¿Jucha̱ mánixt́a mimɨmne o mipajneta̱ cárcel y oy mánámta?”
39 Naatu mar biyika isawow inu’in akaifi, o dibur bar ima’ama ainanawani?’”
40 Jém Rey icutsoŋ, iñɨ́máy jém iwɨ̱watneyajwɨɨp: “Nu̱ma, mannɨ́máypa, t́it́am iŋwadáy yɨ́p antɨ̱wɨtam, jém d́apɨc juchaŋ, jesɨc ɨch mismo aŋwɨ̱wadáy.”
40 “Aiwob orot boro niyafutih nao, ‘Anababatun au’uwi, nati ana veya’amaim ayu taitu gidigidih isah kwasisinaf, i ayu isau kwasinaf.’”
41 ’Jesɨc jém Rey iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp iŋna̱ymɨ: “Mimicht́am tsa̱m mimalo, impɨctsoŋtámpa jém castigo. Nɨctaamɨ jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa jém watneta̱wɨɨp para jém Woccɨɨwiñ y jém mal espíritu.
41 “Imaibo sabuw ana beyawane hinabatabat isah boro nao, ‘Biyau’umaim kwatit sa’ab kwan. Kwa i orarafen wanawanan kwarun, Demon Mowan ana tounamatar bairi isah wairaf wanatowan hibobogaigiwas kwan imaim kwarun bairi e’arahi.
42 Ɨch tsa̱m ayua̱p y mimicht́am d́a anacwícta. Tsa̱m anɨ́ctɨtspa y mimicht́am d́a anacnɨ́cta.
42 Ayu aa amomorob, men abisa ta kwaitu aan, sikau mamamah harew men kwaitu atom.
43 Asɨɨba juuts tu̱m juumɨpɨc apɨ̱xiñ, pero mimicht́am d́a anacnúcsta tɨc. D́a apuctugɨ́y y mimicht́am d́a t́i anchiit́a. Amɨmne y apajta̱ cárcel y mimicht́am d́at́im oy anámta.”
43 Ai nanawan anan men au merar kwayi a sebomaim amara’at. Segar ama’am faifuw men kwaitu ausimih, a sawow ainu’in, o dibur baremaim ama’am men kwana kwainanawanu.’”
44 Jesɨc nɨmyajpa jém malopɨc pɨxiñt́am: “MánO̱mi, ¿juchɨs mánixt́a cuando miyua̱p, miñɨ́ctɨtspa, mixɨɨba juuts tu̱m juumɨpɨc pɨ̱xiñ, d́a mipuctugɨ́y, mimɨmne, o mipajneta̱ cárcel y d́a oy manyo̱xpátta?”
44 “Naatu i boro hiniya’afut hinao, ‘Regah, mar biyika o aa imomorob, o harewamih sika mamamah, o ibinanawan, o segar ima’am, o isawow inu’in, o dibur bar ima’am men aibaisimih?’”
45 Jesɨc jém Rey icutsoŋpa jém malopɨc pɨxiñt́am. Nɨ́mayyajta̱: “Nu̱ma mannɨ́máypa, como d́a iŋwɨ̱wadayt́a jém antɨ̱wɨtam d́apɨc juchaŋ, jesɨc ɨcht́im mismo d́a aŋwɨ̱wadáy.”
45 “Imaibo i boro niyafutih nao, ‘Anababatun a tur ao’owen, ayu taitu gidigidih men kwabibaisih, nati i men kwakok ayu kwatibaisu.’”
46 Ocmɨ nɨcyajpa yɨ́p malopɨc pɨxiñt́am ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém castigo ju̱t́ d́a nunca yajpa iyoj. Pero jém wɨbɨc pɨxiñt́am, jém iwɨ̱watneyajwɨɨp, ipɨctsoŋpa jém vida jém d́apɨc cuyajpa.
46 “Naatu nati sabuw i boro hinan ma’ama wanatowan ana baimakiy hinab. Baise sabuw gewasih boro hinan yawas ma’ama wanatowan hinab hinama hiniyasisir.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.