Mateus 21

-YBHƐYBHƐTITELRE (NWB) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 *Zezii -ke *ꞌɔ -namʋ -nɩꞌe-e -bhla ꞌle Zelizalɛɛmʋ -jeyi. -Bho nyɔ ꞌke Zelizalɛɛmʋ mu, -gwlɔ -lue -a ziꞌe li. Gwlɔ ꞌmnɛꞌɛ ꞌnynɩ-ɩ ꞌmo-o ꞌBɛtɩfazee. -Gɔgɔ ʋn-ʋ ꞌlaꞌa Olivieeꞌa -gɔgɔ, ꞌle ꞌɛ ꞌꞌtroli -bhoga, ꞌle-e ɛ-bɛ gwlɔ ꞌmnɛ -nɩꞌo. -Da Zezii -ke ꞌɔ -namʋ -nɩꞌa ꞌle nyninamʋ ꞌle ɔ ꞌye ꞌɔ -namʋꞌa ꞌꞌklumʋꞌa nyʋ ꞌsɔn ꞌtmʋʋ, ɔ na:
1 Quando Jesus e os discípulos estavam chegando a Jerusalém, pararam no povoado de Betfagé, que fica perto do monte das Oliveiras. Dali Jesus enviou dois discípulos na frente,
2 A mu ꞌbho -gwlɔ -nɩꞌa ꞌbho -aꞌba nya ꞌmʋ. -Bho a -ka ꞌbho panamʋ-ʋ mu, a-a ꞌye ꞌbho-o -sokofalegbuda -lue -ke ꞌɛ ꞌlotʋ -yɛ -mʋ. -Bho a nyni ɩ li, a bɔti nɩ ti, a ꞌke ɩ ꞌɩnmʋ -ya.
2 com a seguinte ordem:
3 -Bho nyɔ dede amʋ ti ꞌle ɔ ꞌke -kaa ꞌlɛ: Koo a ꞌke ɩ -nyna -ɛ -ke dɩ a-a bɔti ꞌnɩ tiꞌa?, a na: -Aꞌba -Kɔyi Zezii ꞌybhɩ ɩꞌo. -Bho ɔ gwɛ ꞌꞌyi ꞌle ɩ ꞌke le -yɛ. ꞌLe ɔ ꞌke amʋ ꞌꞌyitiꞌꞌtayi a -ke ɩ ꞌke yi.
3 Se alguém falar alguma coisa, digam que o Mestre precisa deles. Assim deixarão vocês trazerem logo os animais.
4 (ꞌBho-o, wlu -Lagɔꞌɔ wluꞌa ꞌmʋtizayi ʋn-ʋ ꞌlaꞌa Zakalii ꞌcnɩꞌa see, ꞌɛ ꞌꞌyriꞌa ꞌbɩ ꞌwlʋ -nɩꞌo, ɔ na:
4 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta tinha dito:
5 A ꞌtmʋʋ *Siɔnkɔmʋ (Zelizalɛɛmʋkɔmʋ): A -gblee, aꞌba ꞌbhlʋkpayowliklagba ꞌyi-e amʋ -bodɩ ꞌyɔɔyɔɔka, ɔ ꞌya-a ꞌbho -sokofale ꞌꞌkpi, ɔ ꞌya-a ꞌbho -sokofalegbudaꞌa ꞌꞌkpi.)
5 “Digam ao povo de Jerusalém: Agora o seu rei está chegando. Ele é humilde e está montado num jumento e num jumentinho, filho de jumenta.”
6 A -gblee, Zeziiꞌa -namʋ nʋꞌa -kaa, ʋn mu-oꞌo. -Ka ɔ ꞌlʋ ꞌʋ ꞌꞌyi ꞌtɩn, ꞌka-a ʋn nʋꞌo,
6 Então os discípulos foram e fizeram o que Jesus havia mandado.
7 ꞌle ʋn -ke -sokofalenʋ-e ꞌɛ ꞌꞌyu ꞌye yi, ꞌle ʋn ꞌye ꞌbho ꞌya ꞌꞌkpi ꞌwa ꞌꞌyrii tisro ꞌle Zezii ꞌye ꞌbho -sokofaleꞌa ꞌꞌyu ꞌꞌkpi ti-de.
7 Levaram a jumenta e o jumentinho, jogaram as suas capas sobre eles, e Jesus montou.
8 Nyʋ-ʋ -nɩꞌa ꞌbho, ꞌwa -dadudu ꞌsro-o ꞌwa ꞌꞌyrii ꞌbho -jolʋkpa ꞌꞌyi ti ꞌle -lrʋʋ-ʋ cɛꞌɛ tuiꞌa titivan ꞌle ʋn-ʋ popo ꞌnɩ -jeyi ti. Ʋn-ʋ nʋ -ɩꞌo Zeziiꞌa ꞌꞌyibhɛɛɛꞌɛ kamʋ.
8 Da grande multidão que ia com eles, alguns estendiam as suas capas no chão, e outros espalhavam no chão ramos que tinham cortado das árvores.
9 ꞌLe, nyʋꞌa ꞌplan-a naꞌa ꞌle ꞌɔ nya -ke -yʋ naꞌa ꞌɔ le, ʋn-ʋ poꞌo wlu yayi ꞌle ʋn-ʋ ꞌlɛꞌɛ -kaa:
9 Tanto os que iam na frente como os que vinham atrás começaram a gritar: — Que Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor! Hosana a Deus nas alturas do céu!
10 Zezii nʋꞌa -muaa! ɔ paꞌa Zelizalɛɛmʋgwlɔ, gwlɔꞌɔ ꞌwee -nynaꞌa-a yayi ti. ꞌLe nyʋ-ʋ dedeꞌe -dede ti: Nyɔ yɔɔ maꞌa?
10 Quando Jesus entrou em Jerusalém, toda a cidade ficou agitada, e o povo perguntava: — Quem é ele?
11 Nyʋ -ke Zezii naꞌa na: -Lagɔꞌɔ wluꞌa ꞌmʋtizayi Zezii, Galileebhlʋkpa ꞌꞌkpiꞌa -gwlɔ ʋn-ʋ ꞌlaꞌa Nazalɛɛtɩꞌa -deyi moꞌo.
11 A multidão respondia: — Este é o
12 A -gblee, *Zezii ꞌmu-o ꞌle *-Lagɔꞌɔ bʋbɔblegbo. Ɔ -ka ꞌle-e nyni, nyʋ -nɩꞌe-e ꞌle ꞌpɛlʋ -po -nɩnamʋ. Ʋ-bʋ nyʋ ꞌmnʋ, ʋn -ke nyʋ-ʋ deꞌa lɩ, ꞌle ɔ ꞌye ʋ tinu. Nyʋ-ʋ ziziaꞌa ꞌWlomɛɛꞌɛ mɔni *ꞌZuifʋꞌa nɛ ꞌꞌyi, ɔ ꞌye ꞌwa -klugbɩ ꞌcɛti, nyʋ-ʋ poꞌa -kpakpɩ ꞌpɛlʋ, ɔ ꞌye ꞌwa kpi tipopo,
12 Jesus entrou no pátio do Templo e expulsou todos os que compravam e vendiam naquele lugar. Derrubou as mesas dos que trocavam dinheiro e as cadeiras dos que vendiam pombas.
13 ɔ ꞌye ꞌwa klɛ ꞌtmʋʋ ꞌle ɔ na: ꞌLe -Lagɔꞌɔ ꞌꞌbɔgʋ ꞌli -kaa -Lagɔ ꞌlɛꞌo: ꞌAn -budu-u ꞌmo-o -budu -yɛ -ke ꞌli nyʋ ꞌka yi ʋn ꞌke ꞌɩnmʋ *wɔn gbo po. A-bʋ -yʋʋ, ꞌle-e a-a yiꞌo, a-a ꞌlbha nɩꞌe nyʋ ꞌꞌyrabha ꞌmʋ, a-a ꞌꞌyriꞌe ꞌwa mɔniꞌa!
13 Ele lhes disse:
14 Ɩ ziꞌa -kaa a, ꞌꞌlɔmʋ -ke topomʋ ꞌnyni-e Zezii li ꞌbho -Lagɔꞌɔ bʋbɔbhlegbo ꞌle ɔ ꞌye ʋ ꞌpʋʋn.
14 Cegos e coxos iam encontrar Jesus no pátio do Templo, e ele os curava.
15 Ɔ ꞌpʋʋnꞌa ꞌꞌgwizimʋ ꞌmnʋ, ꞌꞌyreetɩ-ɩ -nɩꞌa ꞌbho ꞌꞌwɔ-oꞌo, ʋn-ʋ ꞌnʋ-o: ꞌBhlʋkpayowli *Daviidɩꞌa ꞌꞌnayu, *-Lagɔꞌɔ ꞌBhozayi Zeziiꞌa ꞌnynɩ ꞌbhɛ ꞌꞌyiꞌɔ! -Da *-Lagɔꞌɔ ꞌsragazamʋklɩgbɩ -ke *ꞌɔ gbayibomʋ ꞌyeꞌa *wɔnkulɩ ɔ nʋꞌa li ꞌle ʋn ꞌwɔnꞌɔ ꞌꞌyreetɩꞌa ꞌꞌwɔwɔwlu ꞌmnɩ ꞌbɔ ɔ, ʋn ꞌkpa-a ꞌcɛ ꞌmʋ.
15 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei ficaram zangados quando viram as coisas maravilhosas que ele fazia e ouviram as crianças gritando no pátio do Templo: —
16 Ʋn na: Zezii, -ka ꞌꞌyreetɩ ꞌmnʋ ꞌlɛꞌɛ, -a ꞌwɩn -ɩ ꞌbɔꞌɔ? Ɔ na: Kɩn. Wlu -ɛ ꞌcnɩ-ɛꞌɛ ꞌle -Lagɔꞌɔ ꞌꞌbɔgʋ ꞌli -ɛ nʋꞌa -ɩnmɔ -zaꞌa ꞌꞌyreetɩ -ke ꞌꞌyreetɩbliin ꞌnynɩꞌa ꞌꞌyibhɛɛwlu ꞌmʋ, ꞌle ɛ-ɛ yi nɩꞌe ꞌwa wɔn ꞌmʋꞌa?, ɛ-bɛ wlu ꞌmnɛ, a -see ɛ zrɛ ke?
16 E eles disseram a Jesus: — Você está ouvindo o que estão dizendo? Jesus respondeu:
17 ꞌLe ɔ ꞌye ʋ ꞌꞌkpi-tbhɛ ꞌle ɔ ꞌye ꞌda, ɔ -ke ꞌɔ -namʋ ꞌye -gwlɔ wa-a ꞌlaꞌa Bɛtanii mu. ꞌBho-o ʋn ꞌmʋʋꞌo.
17 Então Jesus os deixou, saiu da cidade e foi para o povoado de Betânia. E passou a noite ali.
18 Zɔ zɩꞌa a, -drumasrɩn *Zezii -ke *ꞌɔ -namʋ -sɔꞌɔ-ɔ Bɛtanii. Ʋn -nɩꞌa Zelizalɛɛmʋ le -munamʋ, ꞌmʋ ꞌlbhɔ -ɔꞌo.
18 No dia seguinte, quando estava voltando para a cidade, Jesus teve fome.
19 Ɔ -gbʋꞌa ꞌbho -jolʋ wɔnli, tu -ke ꞌꞌbhi ʋn-ʋ liꞌa a, ʋn-ʋ ꞌlaꞌa figiee, ɔ ꞌye -ɛ li. Ɔ nʋꞌa -kaa, ɔ -pa -nɩꞌe-e ꞌbho ꞌɛ ꞌzɔ, ɔ ꞌke ꞌbho -gbʋ, -bho ɔ ꞌbhɛɛ ɔ ꞌke ɛ ꞌꞌbhiꞌa ꞌdigbi gbɩ ya ꞌyee. Ɔ popoꞌa ꞌle ꞌɛ ya, ɔ -see ꞌle ꞌꞌbhuo -lue ꞌtɩn ꞌyee, wʋɩnꞌa ꞌꞌsɛ-ɛ bhlɛꞌɛ ti -lukuluku!, ꞌle ɔ ꞌye tu ꞌmnɛ gbobhla, ɔ na: -Aꞌa -tro ꞌtɔ ꞌꞌbhi -le ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ! -Nɔɔtoope ziꞌa a, tu ꞌmnɛ -ke ꞌɛ wʋɩn bheteꞌe gbo, ɩ yɛ-oꞌo.
19 Ele viu uma figueira na beira da estrada e foi até lá, mas não encontrou nada; só folhas. Aí disse para a figueira: E na mesma hora a figueira secou.
20 ꞌƆ -namʋ ꞌyeꞌa ꞌna li, wɔn ꞌmʋ -ʋ ti, ꞌle ʋn-ʋ nʋꞌo: Zezii, -a ꞌye-e liꞌa! Tu -ɩn bhlaꞌa gbo, ꞌbho -nynayiza ɛ ꞌmɛ -nɩꞌo.
20 Os discípulos viram isso, ficaram muito admirados e disseram: — Como a figueira secou depressa!
21 ꞌLe ɔ na: -Ziadɩ ꞌɩn-ɩ zaꞌa amʋ -bodɩ ꞌmʋ, -bho aꞌba -pɔlʋ se ꞌkɔlʋ, ꞌle a ꞌke -Lagɔ ꞌꞌgwlide, -yɛ ꞌɩn nʋꞌa -laa figieetu ꞌꞌlruli, ɛ -se ꞌɛ -klaabolɛꞌɛ ꞌꞌsɛ a ꞌke nʋ -ko. Lɛ-ɛ -kmuꞌa ꞌꞌyi ꞌbho nyʋ ꞌweeꞌa ꞌꞌyigbeyi, a-a ꞌye -ɛ -nʋ -mʋ, ɛ -see amʋ wɔnyi ti-nyna yi, lɛꞌꞌo lɛ-ɛ ꞌye-e amʋ ꞌwɔɔn -mʋ.
21 Então Jesus disse:
22 -Bho -ɩn po *-Lagɔ wɔn gbo ꞌle -ɩn ꞌke ɔ lɛ ꞌybhaa, de ꞌꞌgwli na ɔ ꞌwɔn-oꞌo ɔ ꞌke ɛ -ɩnmʋ ꞌꞌnyɩ, ꞌle ɔ-ɔ ꞌꞌnyɩ ꞌɛ -ɩnmʋ -ziaka.
22 Se crerem, receberão tudo o que pedirem em oração.
23 A -gblee, *Zezii -ke *ꞌɔ -namʋ ꞌnyni-e Zelizalɛɛmʋ ꞌle ɔ -ke ʋn ꞌye ꞌbho *-Lagɔꞌɔ bʋbɔbhlegbo pa. Ɔ nʋꞌa -kaa, ɔ ꞌkpaꞌa ꞌbho-ɛ ɔ-ɔ tɔꞌɔ nyʋ. *-Lagɔꞌɔ ꞌsragazamʋklɩgbɩ -ke *ꞌZuifʋꞌa -zigletumʋ -lrʋʋ-ʋ -nɩꞌa ꞌbho ꞌnyni -ɔ li, ʋn ꞌye ɔ tidede, ʋn na: Yɔɔ -ke ꞌꞌbhuo-o ꞌꞌnyɩꞌe -ɩnmʋ ꞌꞌyiflɔɛ ꞌle -a sɩa nɩꞌe -kaa nyʋꞌa? Yɔɔ lbhoꞌo -ɩnmʋꞌa?
23 Jesus chegou ao Templo, e, quando já estava ensinando, alguns chefes dos sacerdotes e alguns líderes judeus chegaram perto dele e perguntaram: — Com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu essa autoridade?
24 ꞌLe ɔ na: Ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili. ꞌƖn-ɩ dede-e amʋ dɩ -lue ti: -Bho abʋ ꞌꞌdu ɛ ꞌꞌkpi a, ꞌꞌlemnɩɩ nyɔ-ɔ -ke ꞌnynɩ ꞌmʋ ꞌɩn-ɩ nʋꞌa -kaa a, ꞌmna-a ꞌꞌsi -ɔ ꞌnynɩ.
24 Jesus respondeu:
25 ꞌƖn na, *ꞌZaan Batiisɩ -nɔɔ ꞌle, yɔɔ -ke ꞌꞌbhuo-o lbho ꞌɔ ꞌle ɔ-ɔ *batizeeꞌe nyʋꞌa? -Lagɔe, -ale nyunyu? ꞌƆ wlu ꞌmnɛ crʋ -ʋꞌo, ꞌle ʋn-ʋ ꞌkabhaꞌo, ʋn-ʋ nʋꞌo: Koo -a ꞌke ꞌlɛ ꞌya-a? -Bho -a nʋ -Lagɔ lbho ɔꞌo, ɔ-ɔ ꞌye-e: ꞌꞌLemnɩɩ ꞌan ꞌꞌkpidɩ ɔ -zaꞌa ꞌmʋ, leedɩ a -see ɩ ꞌꞌgwlide ꞌya? -nʋ -mʋ.
25 Respondam: quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas? Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
26 -Bho -a nʋ: Nyunyu lbho ꞌɔ ɔ, ɛ -see nyʋ-ʋ -nɩꞌa ꞌbho ꞌtʋ -nʋ yi, -ɛkedɩmaa, ꞌwa klɛ ꞌde-e ꞌꞌgwli ꞌZaan Batiisɩ ꞌmo-o -Lagɔꞌɔ wluꞌa ꞌmʋtizayi -ziaka. ꞌLe koo -a ꞌke -nynaꞌa?
26 Mas, se dissermos que foram pessoas, temos medo do que o povo pode fazer, pois todos acham que João era profeta .
27 ꞌLe ʋn ꞌye ɔ -kaa ꞌꞌyiꞌlɛ, ʋn na: -Yɔ ꞌma-a ꞌZaan Batiisɩ, -ɔ lbho ꞌɔ, -a se ɔ yibo. ꞌLe ɔ na: Ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili, -bho ɛ -nɩ -kaa ꞌmʋ, ꞌꞌlemnɩɩ, -ɔ lbhoꞌa ꞌɩnmʋ, ꞌmna -see ɔ ꞌnynɩ ꞌꞌsi yi.
27 Por isso responderam: — Não sabemos.
28 *Zezii poꞌa wlu ꞌmnɛ ti a, ɔ ꞌpo-o ꞌꞌyi -lue, ɔ na: Koo a-a popoꞌo dɩ -nɛɛ ꞌꞌkpi ꞌgwlʋtiꞌa? Nyukpasu -lue ꞌbhle-e ꞌꞌyreetɩnyukpasi ꞌsɔn. ɔ na ꞌwa -lue -bodɩ: Mu ꞌle ꞌan -kpaa ꞌmʋ -ɩn ꞌke lbhʋ nʋ.
28 Jesus continuou:
29 ꞌꞌYu ꞌmnɔ na ꞌɔ -tɩta -bodɩ: ꞌƖn se ꞌle ꞌbhɛɛ. Ɔ -nɩꞌa ꞌbho -daan, ɔ popoꞌa ꞌgwlʋti ɔ -sɔꞌɔ ꞌmʋ-ɛ ꞌle ɔ ꞌye lbhʋ ꞌmʋ mu ꞌle ꞌɔ -tɩtaꞌa -kpaa ꞌmʋ,
29 — Ele respondeu: “Eu não quero ir.” Mas depois mudou de ideia e foi.
30 ꞌle nyukpasu ꞌmnɔ ꞌye ꞌbho ꞌɔ ꞌꞌyuꞌa ꞌsɔnnɔ -yɛ ꞌle ɔ na: ꞌAn ꞌꞌyu, mu ꞌle ꞌan -kpaa ꞌmʋ, -ɩn ꞌke lbhʋ nʋ. Ɔbɔ na: -Ao! Ɔ ꞌwɔn-oꞌo bhebhe ɔ -see da mu.
30 — O pai foi e deu ao outro filho a mesma ordem. E este disse: “Sim, senhor.” Mas depois não foi.
31 ꞌBho ʋn -nɩ ꞌsɔnꞌɔ ꞌꞌklumʋ ꞌle, yɔɔ nʋꞌo ꞌɔ -tɩtaꞌa ꞌgwlʋdɩꞌa? Nyʋ ꞌmnʋ na: -Ɔ nʋꞌa: ꞌꞌKɩɩɩn, ꞌle ɔ ꞌyeꞌa mu, ꞌɩnnɔ moꞌo. ꞌLe Zezii na: -Ziadɩ ꞌɩn-ɩ zaꞌa amʋ -bodɩ ꞌmʋ, ꞌꞌnyinynidɩꞌa nʋmʋ *lapoozamʋ -ke ꞌꞌwɩlɩmʋ-ʋ ꞌye-e amʋ ꞌꞌyi-zi -mʋ ꞌle -Lagɔ ꞌke ʋ -kɔ.
31 — Qual deles fez o que o pai queria? — perguntou Jesus. E eles responderam: — O filho mais velho. Então Jesus disse a eles:
32 A -gblee, *ꞌZaan ꞌyi-e amʋ -bodɩ ꞌle ɔ ꞌye amʋ -Lagɔꞌɔ ꞌꞌyisrɛɛjolʋ da -tɔ ꞌle a -see ɔ ꞌꞌgwlide. ꞌꞌNyinynidɩꞌa nʋmʋ lapoozamʋ -ke ꞌꞌwɩlɩmʋ de ꞌɔ ꞌꞌgwli. A ꞌyeꞌa -kaa lɩꞌa klɛ li, ꞌle a -see aꞌba ꞌꞌnyinynidɩ ꞌꞌyiyibo, a -see -Lagɔ gbo ꞌꞌbhiti a ꞌke ɔ ꞌꞌgwlideꞌa!
32 Pois João Batista veio para mostrar a vocês o caminho certo, e vocês não creram nele; mas os cobradores de impostos e as prostitutas creram. Porém, mesmo tendo visto isso, vocês não se arrependeram e não creram nele.
33 A -gblee, *Zezii na: A po ꞌꞌyi -lue -lrɛɛ -lokui! -Kpaaduyi -lue-e ꞌꞌduꞌo ꞌɔ -kpaa. Tui-i troꞌa ꞌꞌbhi ʋn-ʋ ꞌlaꞌa lezɛɛn, ꞌɩnnɩ ɔ -loꞌo. ꞌYa ꞌꞌbhi nyʋ-ʋ nʋꞌo duvɛɛn ꞌmʋ. -Kpaa ꞌmnɛ, ɔ -po ꞌnɛ-ɛ -gbatɩ ꞌꞌyrili, ꞌle ɔ ꞌye -dedeyibhie cɛ, ɔ ꞌye ɛ lasoo tri ꞌle ʋn ꞌke ꞌle ꞌɛ ꞌlimʋ ꞌya ꞌꞌbhi vlɔtɔ -nɩ ꞌle ʋn ꞌke ɩ ꞌꞌni ꞌmʋ -za. Ɔ ꞌpo-o ꞌbho ꞌtide ꞌꞌlru -popo ꞌle ʋn ꞌke ꞌbho -kpaa li-fuo -nɩ. Ɔ nʋꞌa -kaa a, ꞌle ɔ ꞌye ɛ lbhʋnʋmʋ lisie, -bho ʋn -zɛ ɛ, ꞌle ɔ -ke ʋn ꞌke ꞌgble, ꞌle ɔ ꞌye ꞌmʋ-sɔ, ɔ ꞌye ꞌle nya ꞌlaga ꞌmʋ mu.
33 Jesus disse:
34 ꞌYa -zazanɔɔ nyniꞌa a, ɔ ꞌlbho-o ꞌle lbhʋnʋmʋ ꞌmnʋ gbo ꞌɔ ꞌgbaplemʋ ʋn ꞌke ꞌɔ nɩ ꞌꞌnyɩ, ʋn ꞌke ɩ ꞌle ɔ gbo kpa, ꞌle ʋn ꞌye mu.
34 Quando chegou o tempo da colheita, o dono mandou alguns empregados a fim de receber a parte dele.
35 Ʋn nyniꞌa a, ꞌɩnnʋ ʋn kpʋnꞌo kwa ꞌmʋ ti, ʋn ꞌlbhaꞌo. Ʋn ꞌꞌsɛɛnꞌɛ -lue, -lue ꞌmɛ-ɛꞌo ɔ -sieꞌe-e -gwlii ꞌmʋ ꞌle ʋn ꞌye tannɔ -digbi ꞌmʋ ꞌlbha ɔ ꞌye ꞌmɛ.
35 Mas os lavradores agarraram os empregados, bateram num, assassinaram outro e mataram ainda outro a pedradas.
36 Ɩ ziꞌa -kaa a, ꞌle -kpaayowli ꞌmnɔ ꞌye ꞌɔ ꞌgbaplemʋ -lrʋʋ-ʋ -dieꞌa ꞌꞌyi lbho. Lɛ ʋn nʋꞌa -tanyɩnyʋ ꞌꞌlruli ꞌtɩn, ꞌɩnnɛ ʋn nʋꞌo -lrɛɛ.
36 Aí o dono mandou mais empregados do que da primeira vez. E os lavradores fizeram a mesma coisa.
37 ꞌƆ ꞌgbaplemʋꞌa klɛ -gwɛꞌɛ ꞌbho ti, -kaa ɔ-ɔ popoꞌo -kaa ꞌgwlʋti: -Bho ɛ ꞌꞌdu ꞌan ꞌꞌbhuokaꞌa ꞌꞌyu, ʋn-ʋ ꞌye -ɔ ꞌbho ꞌꞌdu -mʋ. ꞌƐ dɩ, ꞌbho gbɔ ꞌmʋ ꞌbhɔɔnamʋ, ꞌɔ ꞌꞌyuꞌa ꞌdɛ -lue -ke dɩ ɔ -kmaꞌa, ɔ ꞌye ɔ lbho,
37 Depois de tudo isso, ele mandou o seu próprio filho, pensando: “O meu filho eles vão respeitar.”
38 ꞌle ɔ ꞌye mu, ɔ ꞌye nyni. Ʋn ꞌye ꞌɔ ꞌꞌyri a, -kagbɛ ꞌwa ꞌꞌsɛ bhagaꞌo: ꞌLe nyaka ꞌwla -ɔ ꞌyeꞌa ꞌɔ -tɩtaꞌa -kpaaꞌa ꞌꞌkpi -zi mʋ, ꞌɩnnɔ ꞌka-a. ꞌƐ dɩ a-ba ꞌlbhɔ ɔ ɔ ꞌke ꞌmɛ, ꞌꞌlemnɩɩ -kpaa ꞌmnɛ ɛ, -a-bʋ ꞌye ɛ ꞌtɔ -kɔ mʋ.
38 Mas, quando os lavradores viram o filho, disseram uns aos outros: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
39 Ɔ-bɔ ꞌꞌyu ꞌmnɔ, ꞌɩnnɔ ʋn kpʋnꞌo kwa ꞌmʋ ti, ʋn -ke ɔ ꞌye -kpaa ꞌmnɛ le po ꞌle ʋn ꞌye ɔ ꞌlbha ɔ ꞌye mɛ.
39 — Então agarraram o filho, e o jogaram para fora da plantação, e o mataram.
40 ꞌBho wlu ꞌmnɛꞌɛ ꞌꞌkpi, nyʋ-ʋ po ꞌɔ -lokui, Zezii dede -nɩ ꞌnʋ ti: -Bho -kpaayowli yi ꞌle, koo ɔ ꞌke nyʋ ꞌmnʋ -nynaꞌa?
40 Aí Jesus perguntou:
41 ꞌLe nyʋ ɔ poꞌa dɩ gbo na: -Kpaayowli -see ꞌwa ngaze ꞌye yi, ɔ-ɔ ꞌye-e nyanɩbhlemʋ ꞌmnʋ ꞌlbha -mʋ ʋn ꞌke ꞌmɛ, ꞌle ɔ ꞌke ꞌɔ -kpaa nyʋ -lrʋʋ lisie. -Bho lezɛɛnbhiꞌa -zazanɔɔ nyni, -ʋ ꞌkɔ ɔ ꞌɔ nɛ ꞌꞌnyɩ, ꞌɩnnʋ ɔ ꞌke ɛ lisie.
41 Eles responderam: — Com certeza ele vai matar aqueles lavradores maus e vai arrendar a plantação a outros. E estes lhe darão a parte da colheita no tempo certo.
42 Zezii na: Wludie -gbɛ -ɛ ꞌcnɩ-ɛꞌɛ ꞌle -Lagɔꞌɔ ꞌꞌbɔgʋ ꞌli, a -see ɛ zrɛ? Ɛ ꞌlɛ-ɛ -kaa na:
42 Jesus então perguntou:
43 Zezii ꞌlɛꞌɛ -kaa: ꞌƐ dɩ ꞌɩn-ɩ wɩ ꞌɩ amʋ ꞌꞌyiti. -Bho a se aꞌba ꞌꞌnyinynidɩ ꞌꞌyiyibo ꞌle a ꞌke -Lagɔ gbo ꞌꞌbhiti a, ɔ -see amʋ -kɔ yi. ꞌꞌSesinyʋ ꞌkɔ ɔ ꞌbho ꞌꞌdu, ꞌɩnnʋ ɔ-ɔ ꞌye -kɔ mʋ. [
43 E Jesus terminou:
44 ꞌLe ɔ ꞌye ꞌbho wlu -lrɛɛ kɔ, ɔ ꞌye ꞌꞌyi po, ɔ na: ꞌƖn kɔɔꞌɔ-ɔ sʋkpʋmuaklagba -lrɛɛ: Nyɔ-ɔ ꞌgaꞌa ꞌbho sʋkpʋmua ꞌꞌyriti, ɔ ꞌjra-a li. ꞌLe, -bho ɛbɛ ꞌgɔ ɔ ꞌꞌkpi ti, ɛ-ɛ wa ꞌnɔ ti.]
44 Quem cair em cima dessa pedra ficará em pedaços. E, se a pedra cair sobre alguém, essa pessoa vai virar pó.
45 A -gblee, *-Lagɔꞌɔ ꞌsragazamʋklɩgbɩ -ke *Faliziɛɛn ꞌwɔn-ɔ ꞌɔ ꞌꞌyi ꞌmʋti, ꞌle ʋn yiboꞌo -ka ɔ ꞌꞌsi ꞌʋ ꞌnynɩ.
45 Os chefes dos sacerdotes e os fariseus ouviram as parábolas que Jesus contou e sabiam que ele estava falando a respeito deles.
46 ꞌƖnnɩ ꞌbhleꞌe ꞌnynɩꞌa dɩ ʋn ꞌybhaꞌo ʋn ꞌke ɔ kpʋn. Nyʋ-ʋ zi ꞌɔ gbo ꞌɔ -Lagɔꞌɔ wluꞌa ꞌmʋtizɛɛꞌɛ kamʋ, ʋn -dieꞌe-e ꞌꞌyi. Nyʋ ꞌmnʋꞌa ꞌꞌyidieɛꞌɛ -fanʋ ꞌlbhʋ ʋꞌo, ʋn ꞌye ɔ ꞌꞌyitiꞌꞌtayi.
46 Por isso queriam prendê-lo, mas tinham medo da multidão porque o povo achava que Jesus era profeta .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.