Marcos 9
-YBHƐYBHƐTITELRE (NWB) vs NTLH
1 ꞌLe Zezii ꞌye ʋ -kaa ꞌꞌyiꞌlɛ -lrɛɛ: -Ziadɩ ꞌɩn-ɩ zaꞌa amʋ -bodɩ ꞌmʋ, -Lagɔ-ɔ ꞌye-e -yi -mʋ ꞌle wɔnkuɛ ꞌmʋ ꞌle nyʋ ꞌke ꞌɔ nyʋꞌa -kɔkɔɔꞌɔ da ꞌye. A-bʋ -nɩꞌa -laa, aꞌba ꞌꞌklumʋꞌa nyʋtɔlʋ -see ꞌmɛ yi, ʋn-ʋ ꞌye-e ꞌɛ da ꞌye -mʋ.
1 E Jesus terminou, dizendo:
2 ꞌWɩ -mɛɛlo ziꞌa a, *Zezii ꞌya-a ꞌle trɩklagba -lue ꞌꞌkpi. *ꞌƆ -namʋꞌa ꞌꞌklumʋꞌa nyʋ tan, *ꞌPiɛlɩ-e, Zaakɩ -ke *ꞌZaan, ꞌɩnnʋ -ke ɔ muꞌo. Ʋn nyniꞌa ꞌle trɩ ꞌꞌkpi, nyɔ se ꞌle -nɩ, -bho ɛ -se ꞌwa ꞌꞌsɛ. -Da ʋn -nɩꞌa ꞌle, ꞌbho -gbaa -lue ꞌmʋ ꞌwa ꞌꞌyri nʋꞌa -kaa, ɩ katiꞌo, ꞌle, -vlavlɩ ꞌbhɛɛꞌɛ Zeziiꞌa ꞌnynɩ ꞌꞌyi a, ʋn ꞌye ɩ liꞌye.
2 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro, Tiago e João. Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar.
3 ꞌƆ -banɩ nʋꞌa -kaa, ɩ ꞌꞌplu-oꞌo ꞌle ɩ-ɩ vlanꞌo tenyɩ. -Ka -ke ꞌꞌbhuo ɩ ꞌꞌpluꞌa a, ꞌnɔɔ ꞌkmʋ ꞌmʋ lɛ-ɛ ꞌka ꞌꞌplu nyɔ ꞌke ꞌɩ likpʋkpa -nɩ, ꞌɛ lɛtu se -nɩ.
3 A sua roupa ficou muito branca e brilhante, mais do que qualquer lavadeira seria capaz de deixar.
4 ꞌBho ꞌmnɔ ɔ, -Lagɔꞌɔ wluꞌa ꞌmʋtizamʋ -nɩꞌa -bɛnyɩ, *Elii -ke *Moyiizɩ, ꞌbho-o ʋn ꞌyee ꞌnʋ li -lrɛɛ, ʋn -ke Zezii -nɩꞌe-e -wlunamʋ,
4 E os três discípulos viram Elias e Moisés conversando com Jesus.
5 ꞌle ꞌPiɛlɩ ꞌye ꞌbho ꞌkpa ꞌle ɔ na Zezii -bodɩ: -Aꞌba -Tɔyi, ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili -a ꞌke ꞌnɔɔ -de. -A yi-oꞌo -a ꞌke -pepe tan po, -aꞌa -nɛ -lue, Moyiizɩꞌa -nɛ -lue, Eliiꞌa -nɛ -lue.
5 Então Pedro disse a Jesus: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 -Sɩanyɩ ꞌlbhaꞌa Zeziiꞌa -namʋ tan ꞌmnʋ, ɛ -zʋ ꞌʋ-ʋ -zuzu ꞌꞌkpiꞌa dɩ ꞌPiɛlɩ -see ꞌgwlʋtipopo, ɔ ꞌye -kaa ꞌlɛ.
6 Pedro não sabia o que deveria dizer, pois ele e os outros dois discípulos estavam apavorados.
7 Yakuꞌa -druku nʋꞌa -kaa ꞌꞌsɛɛ, ɛ ꞌꞌjri-e ꞌwa klɛ -zuzu ꞌꞌlru. ꞌLe ɛ-bɛ -druku ꞌmnɛ ꞌmʋ, ꞌle-e wlu ꞌwlʋꞌo ꞌle ɛ na: ꞌAn ꞌꞌyuꞌa ꞌdɛ -lue -ke dɩ ꞌɩn -kmaꞌa, ꞌɩnnɔ ꞌmo-o Zezii. A po ɔ -lokui!
7 Logo depois, uma nuvem os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido. Escutem o que ele diz!
8 ꞌƆ -namʋ ꞌmnʋ gbʋgbʋꞌa ti -nalo, ʋn -see nyɔ liꞌye, -bho ɛ -se Zezii -nɩ -lue ꞌtɩn, ꞌɩnnɔ -ke ʋn -nɩ ꞌbho.
8 Aí os discípulos olharam em volta e viram somente Jesus com eles.
9 Ɩ ziꞌa -kaa a, ʋn-ʋ ꞌwlʋ-o ꞌtɔ ꞌle trɩ ꞌꞌkpi. Ʋn -nɩꞌa ꞌdrenamʋ ꞌle Zezii ꞌye ʋ ꞌꞌdɩ ꞌmʋ ꞌꞌdu! Lɩ-ɩ -ke -da a ꞌyeꞌa -laa, aꞌba -zɩ ɩ nyʋ ꞌwee -bodɩ ꞌmʋ -leꞌꞌa! ꞌƖnmɔ *Nyunyɔꞌɔ ꞌꞌYu, ꞌɩn-ɩ ꞌye-e ꞌmɛ -mʋ ꞌle -Lagɔ ꞌke ꞌɩnmʋ glu -za, ꞌle ꞌɩn ꞌke ti-nɩ -lrɛɛ. ꞌBho ꞌmnɔ ꞌtɔ ɔ, ꞌbho-o a ꞌke ɩ nyʋ -bodɩ ꞌmʋ-za -nɩ.
9 Quando estavam descendo do monte, Jesus mandou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem ressuscitasse.
10 A -gblee, ꞌle ꞌwa -pɔlʋ gbo ʋn ꞌkpʋn-o ɛ-bɛ wlu ꞌmnɛ ti. ꞌWa ꞌꞌsɛ nʋꞌa -kaa, ʋn-ʋ dede-e -dede ti: Yɛɛ ꞌmo-o, ꞌɩn-ɩ ꞌye-e ꞌmɛ -mʋ ꞌle -Lagɔ ꞌke ꞌɩnmʋ glu -za, ꞌle ꞌɩn ꞌke ti-nɩ -lrɛɛꞌɛ? Wlu -yɛɛꞌɛ ꞌzɔꞌɔ ꞌnynɩ -mɛꞌɛ?
10 Eles obedeceram à ordem, mas discutiram entre si sobre o que queria dizer essa ressurreição.
11 ꞌLe ʋn ꞌye -kaa Zezii wludie -lrɛɛ tidede: *-Lagɔꞌɔ gbaꞌa yibomʋ ꞌꞌwe na ꞌnɩ, Elii ꞌke yi -tanyɩ. -Bho ɔ yi-ɔ ɔ, ꞌle *-Lagɔꞌɔ ꞌBhozayi -ɔ ꞌpʋʋnꞌa nyʋ ꞌke yi ꞌle nya ꞌwla. Dɩ ʋn-ʋ zaꞌa -laa ꞌmʋ, -ziadɩ maꞌa?
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os
12 — ausente —
12 Ele respondeu:
13 — ausente —
13 Eu afirmo a vocês que Elias já veio, e o maltrataram como quiseram, conforme as Escrituras dizem a respeito dele.
14 Ɔ -ke ʋn ꞌdreꞌa, ʋn -yɛꞌɛ-ɛ ꞌbho *ꞌɔ -namʋ -lrʋʋ, ꞌɩnnʋ -ke *-Lagɔꞌɔ gbaꞌa yibomʋyɔ gbɩ -nɩꞌe deponamʋ. Ʋn -ka ꞌbho-o nyni, nyʋꞌa -dadudu bi -ʋꞌo.
14 Quando eles chegaram perto dos outros discípulos, viram uma grande multidão em volta deles e alguns mestres da Lei discutindo com eles.
15 Ʋ-bʋ nyʋ ꞌmnʋ ꞌyeꞌa *Zezii ꞌꞌyri -nalo, lɛ -wa ꞌnʋ-ʋ ꞌli ti ꞌbʋbʋaꞌa dɩ, ꞌle ʋn ꞌye gbugbluo ʋn ꞌye mu, ʋn -ke ɔ ꞌke ꞌyɩye,
15 Quando o povo viu Jesus, todos ficaram admirados e correram logo para o cumprimentarem.
16 ꞌle ɔ ꞌye ꞌɔ -namʋ linyni, ɔ ꞌye ʋ tidede ꞌle ɔ na: Leelɛ -ke dɩ -a -ke ʋn-ʋ depoꞌa?
16 Jesus perguntou aos discípulos:
17 — ausente —
17 Um homem que estava na multidão respondeu: — Mestre, eu trouxe o meu filho para o senhor, porque ele está dominado por um espírito mau e não pode falar.
18 — ausente —
18 Sempre que o espírito ataca o meu filho, joga-o no chão, e ele começa a espumar e a ranger os dentes; e ele está ficando cada vez mais fraco. Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram.
19 ꞌLe ɔ ꞌye -kaa ꞌɔ -namʋ ꞌꞌyiꞌlɛ: -Wooo! A -see ꞌɩnmʋ ꞌꞌgwlide ke! Bhubhuyitiꞌa dɩ ꞌɩn sɩaꞌa -kaa aꞌba dɩ kplokploꞌa? -Bhlaaka a ꞌke ꞌtɔ tiꞌwɔnꞌɔ? ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ -kaa ti, a -ya ꞌɩnmʋ ꞌꞌyuyigbɛ!
19 Jesus disse:
20 ꞌLe ʋn -ke ɔ ꞌye yi. ꞌꞌNyinynidɩꞌa -zuzu ꞌyeꞌa Zezii li, ɛ ꞌꞌtutuꞌo-o ꞌꞌyu ti ꞌgagwloka, ɔ ꞌye tiꞌga, ɔ-ɔ ꞌꞌklakpaꞌa ti ꞌle -fɩɩn-ɩ yi ꞌɔ wɔn,
20 Quando o levaram, o espírito viu Jesus e sacudiu com força o menino. Ele caiu e começou a rolar no chão, espumando pela boca.
21 ꞌle Zezii ꞌye ꞌɔ -tɩta tidede: -Bhlaaka ꞌwɛ -nɛɛ nʋ ꞌɔ? ꞌLe ɔ na! Ɔ -zɛ ꞌɛ-ɛ ꞌꞌdana ꞌmʋ.
21 Aí Jesus perguntou ao pai: O pai respondeu: — Ele está assim desde pequeno.
22 ꞌWɩ -lrɛɛ ꞌli ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu-u ꞌpo -ɔ nɛ ꞌmʋ, ꞌle ꞌwɩ -lrɛɛ ꞌli ɛ-ɛ po ꞌɔ ꞌꞌnukɔ, -ka ɛ ꞌkɔ ɔ ka ꞌlbha ɔ ꞌka ꞌmɛ. -Bho -ɩn ꞌbhɛɛ nɛ, ꞌye -aꞌba ngaze, yi -ɩn ꞌke -amʋ -kpa.
22 Muitas vezes o espírito o joga no fogo e na água para matá-lo. Mas, se o senhor pode, então nos ajude. Tenha pena de nós!
23 ꞌLe ɔ na: Yɛɛ ꞌmo-o, -bho -ɩn ꞌbhɛɛ nɛꞌɛ? -Bho -ɩn de -Lagɔ ꞌꞌgwli, -ɩ -nɩɩꞌa lɛtu se wɔnku.
23 Jesus respondeu:
24 Ɔ ꞌlɛꞌɛ -kaa a, ꞌꞌyuꞌa -tɩta ꞌkpa-a ꞌbho -nalo, ɔ na: ꞌƖn ꞌde-e -Lagɔ ꞌꞌgwli ꞌnɩ, ꞌɩn se ɛ ꞌbhɛɛ -ka -zɛgɛka. ꞌƐ dɩ yi -ɩn ꞌke ꞌɩnmʋ -kpa ꞌle ꞌɩn ꞌke ɛ ꞌbhɛɛ!
24 Então o pai gritou: — Eu tenho fé! Ajude-me a ter mais fé ainda!
25 Nyʋꞌa -dadudu ꞌꞌdu-o ꞌꞌlrusuko -lrɛɛ, ʋn ꞌye Zezii bi ꞌle ɔ ꞌye ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu ꞌꞌdapo ꞌꞌyikmaka ꞌle ɔ na: ꞌꞌNyinynidɩꞌa -zuzu, -ɩnmɔ -nɩꞌa ꞌꞌyu ꞌmnɔ ꞌmʋ, ɔ seꞌa -wluka yibo, ɔ ꞌyeꞌa ꞌꞌsun, ꞌdɔ ɔ ꞌmʋ! -Ɛ ꞌwlʋꞌa -laa -zɩan, -aꞌa yi ɔ ꞌtɔ ꞌmʋ le -le ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ!
25 Quando Jesus viu que muita gente estava se juntando ao redor dele, ordenou ao espírito mau:
26 Ɔ ꞌlɛꞌɛ -kaa, ɛ-bɛ ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu ꞌmnɛ ꞌꞌpna-oꞌo, ɛ ꞌꞌtutuꞌo-o ꞌꞌyu ti ꞌgagwloka ꞌle ɛ ꞌye ɔ ꞌmʋ ꞌda. ꞌƆ nmi nʋꞌa -kaa, ꞌꞌbhlekuu! Ɩ ꞌyɔɔꞌɔ ꞌmʋ-ɛ -ka nyɔ ꞌmɛꞌɛ ka. ꞌLe, nyʋ-ʋ -nɩꞌa ꞌbho, ꞌwa -lrʋʋ na: ꞌꞌWii! Ɔ ꞌmɛ-ɔ!
26 O espírito gritou, sacudiu o menino e saiu dele, deixando-o como morto. Por isso todos diziam que ele havia morrido.
27 ꞌLe Zezii ꞌye ꞌɔ sʋ kpʋn, ɔ ꞌye ɔ ꞌꞌyiꞌꞌluo. ꞌꞌYu nʋꞌa -kaa, ɔ -sɔꞌɔ ꞌmʋ-ɛ, ɔ ꞌye ti-nyna, ɔ ꞌpʋn-oꞌo.
27 Mas Jesus pegou o menino pela mão e o ajudou a ficar de pé.
28 Zezii -ke ꞌɔ -namʋ -sɔꞌɔ ꞌmʋ, ʋn ꞌmu-o ꞌꞌbhlegbo. Ɔ -ke ʋn -cɛꞌɛ li, ꞌle ʋn ꞌye ɔ -kaa tidede: Leedɩ -a nuꞌo ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu ꞌmnɛ ti ɛ ꞌke ꞌꞌyu ꞌmʋ ꞌda ꞌle -a se ɛ ꞌbhɛɛꞌɛ?
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele espírito?
29 ꞌLe ɔ na: ꞌƐ -zuzutu, -bho -ɩn ꞌke ɛ nyɔ ꞌmʋ tinu ꞌle ɛ ꞌke ꞌda, -bho -ɩn se -Lagɔ libhade, ɛ se ꞌbhɛɛ.
29 Jesus respondeu:
30 Ɩ ziꞌa -kaa a, ʋn -sɔꞌɔ ꞌmʋ-ɛ, ʋn ꞌye mu, ʋn ꞌke Galileeꞌa ꞌbhlʋkpa ꞌmʋ cɛ. Ʋn -nɩꞌa munamʋ, *Zezii -see ꞌybha nyɔ ꞌke ɔ da yibo.
30 Jesus e os discípulos saíram daquele lugar e continuaram atravessando a Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde ele estava
31 Ɔ ꞌka -kaa nʋ, ɛ -se bhubhuyiti -ko, -ɛkedɩmaa, dɩ-ɩ ꞌye ꞌɔ -bodɩ -yi mʋ, ɔ-ɔ ꞌtmʋʋ ꞌnɩ-ɩ *ꞌɔ -namʋ ꞌle ɔ na: ꞌƖnmɔ *Nyunyɔꞌɔ ꞌꞌYu, ʋn-ʋ ꞌye-e ꞌɩnmʋ nyʋ -jeyi ꞌꞌnyɩ -mʋ, nyʋ ꞌmnʋ-ʋ ꞌye-e ꞌɩnmʋ ꞌlbha -mʋ ꞌɩn ꞌke ꞌmɛ. -Bho ꞌɩn ꞌmɛ, ꞌwɩ ꞌsɔn, ꞌɛ tanzɔ, -Lagɔ-ɔ ꞌye-e ꞌɩnmʋ glu -za -mʋ, ꞌɩn ꞌke ti-nɩ -lrɛɛ.
31 porque estava ensinando os discípulos. Ele lhes dizia:
32 Zezii ꞌlʋ ꞌʋ -kaa ꞌꞌyi, ʋn -see ꞌɔ wluꞌa ꞌzɔ ꞌmʋtiꞌwɔn. Nymɔ-ɔ ꞌꞌsi ꞌʋ ꞌgwlʋꞌa dɩ, ʋn -see ꞌybha ʋn ꞌke ɔ tidede.
32 Eles não entendiam o que Jesus dizia, mas tinham medo de perguntar.
33 Ʋn nʋꞌa -kaa, ʋn ꞌnyni-e ꞌbho Kapɛnayiimʋ ꞌle ʋn ꞌye ꞌꞌbhlegbo mu. ꞌLe-e *Zezii dede -nɩꞌe *ꞌɔ -namʋ ꞌmnʋ ti ꞌle ɔ na: -A -nɩꞌa ꞌtraamʋ yinamʋ ꞌle -jeyi, leelɛ -ke ꞌꞌkpi aꞌba ꞌꞌsɛ -nɩꞌe deponamʋꞌa?
33 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum. Quando já estavam em casa, Jesus perguntou aos doze discípulos:
34 ꞌWa ꞌwee ꞌꞌmu-o wɔn blenyi, -ɛkedɩmaa, ꞌle -jeyi ꞌwa ꞌꞌsɛ dedeꞌe-e -dede ti: ꞌNɔɔ -aꞌba ꞌꞌklumʋ ꞌle, yɔɔ ꞌmo-o -aꞌba ꞌweeꞌa -klagbaꞌa?
34 Mas eles ficaram calados porque no caminho tinham discutido sobre qual deles era o mais importante.
35 Zezii -deꞌe-e ti ɔ ꞌye ʋ ꞌtmʋʋ ꞌle ɔ na: A po -lokui, -yɔ ꞌybhaꞌa ɔ ꞌke nyʋꞌa -klagba ꞌꞌdu, ꞌle ɔ ꞌke ʋ -kɔ ɔ, ɔ -ya ꞌɔ ꞌꞌbhuo ꞌzɔ ɔ ꞌke ʋ ꞌbho ꞌꞌdu kplokplo ꞌle ɔ ꞌke ꞌwa ꞌzɔꞌɔ lbhʋnʋyi ꞌꞌdu.
35 Jesus sentou-se, chamou os doze e lhes disse:
36 Ɔ nʋꞌa -kaa, ɔ ꞌla-a ꞌꞌyuyigbɛ -lue, ɔ ꞌye ꞌbho ꞌwa gwia ꞌmʋ ti-nyna, ɔ ꞌye ɔ ꞌꞌgwli ꞌꞌdu ꞌle ɔ ꞌye ʋ -kaa ꞌꞌyiꞌlɛ:
36 Aí segurou uma criança e a pôs no meio deles. E, abraçando-a, disse aos discípulos:
37 Nyɔ -yɔ ꞌwa ꞌlaꞌa lɛ -ka ꞌꞌyuyigbɛ -naa, -ɔ kpʋnꞌa ꞌɔ nyɔtu -gli ꞌan dɩ, ꞌɩnmɔ ɔ kpʋnꞌo. Nyɔ -yɔ kpʋnꞌa ꞌɩnmʋ -gli, ɛ -se ꞌan ꞌꞌsɛ ɔ -kpʋn -kʋtɩ ꞌsɔn -ko ꞌnɩ: ꞌan -tɩta, -Lagɔ, -ɔ lbhoꞌa ꞌɩnmʋ, ꞌɩnnɔ ɔ kpʋnꞌo -gli -lrɛɛ.
37 — Aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará também me recebendo. E quem me receber não recebe somente a mim, mas também aquele que me enviou.
38 Zɔ -lue ꞌzɔ -kaa *ꞌZaan ꞌtmʋʋꞌo -kaa *Zezii: -Aꞌba -Tɔyi, -a -yɛꞌɛ-ɛ nyɔ -lue, ɔ -se -aꞌba ꞌꞌklumʋꞌa nyɔ -ko. ꞌƖnnɔ ꞌꞌluoꞌo -aꞌa ꞌnynɩ ꞌmʋ, -ɔ -nɩꞌe nyʋ ꞌꞌwe ꞌmʋ ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu tinunamʋ, ꞌle -a ꞌye ɔ -kaa ꞌꞌyiꞌlɛ: -Aꞌa nʋ -kaa -le, -ɛkedɩmaa, -ɩn -se -aꞌba ꞌꞌklumʋꞌa nyɔ -ko!
38 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
39 ꞌLe ɔ na: Aꞌba ꞌkaa nɔ ꞌmʋ -le! Nyɔ -yɔ ꞌka ꞌan ꞌnynɩ ꞌmʋꞌꞌluo, -ɔ ꞌkɛ ɛ *wɔnkulɩ -nʋ -nɩ, -ɔ ꞌka ꞌbho ꞌꞌsi -ɔ ꞌkɛ ɛ wɔn-nyni, ɔ se -nɩ.
39 Jesus respondeu:
40 ꞌƐ dɩ, -yɔ -ke -a -seeꞌa ꞌꞌyidede, ɔ-ɔ ꞌmo-o -aꞌba -nɔ.
40 Porque quem não é contra nós é por nós.
41 ꞌBho ꞌmnɔ, a-a ꞌmo-o ꞌan -nʋꞌa dɩ, nyɔ -yɔ ꞌꞌnyɩꞌa amʋ ꞌnanani, -ziadɩ ꞌɩn-ɩ zaꞌa amʋ -bodɩ ꞌmʋ, ꞌɔ nyɔtu, ɔ -see ꞌle ɛ ꞌmʋ -zɛgɛ ꞌmʋ-bɔ yi ꞌbho -Lagɔꞌɔ damʋ.
41 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem der um copo de água a vocês, porque vocês são de Cristo, com toda a certeza receberá a sua recompensa.
42 A -gblee, ꞌɩn-ɩ ꞌtmʋʋꞌo amʋ-ɛ, nyɔ -yɔ deꞌa ꞌɩnmʋ ꞌꞌgwli ꞌwa ꞌlaꞌa lɛ -ka ꞌꞌdana, -bho nyɔ -lrɔɔ ꞌbɔ ti ɔ ꞌke ɔ dɩ ꞌꞌyriliꞌꞌmaa ꞌle ɔ ꞌke ꞌan ꞌꞌgwlidedɩ ꞌbhɔ ɔ, ɔ-bɔ nyɔ ꞌmnɔ, -bhladɩ ɔ -see ꞌɛ nʋ ke, ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili ʋn ꞌke ɔ sʋkpʋmua -bluu ꞌzɔ tisɩsan ꞌle ʋn ꞌke ɔ ꞌtɔnni kɔ po.
42 Jesus continuou:
43 Zezii ꞌpo-o ꞌꞌyi ꞌle ɔ na: -Bho ɛ ꞌꞌdu -aꞌa sʋ-ʋ ꞌꞌtuu -ɩnmʋ ꞌꞌnyinynidɩꞌa nʋnamʋ, -bhladɩ -ɩn -see ꞌɛ nʋ ke, cɛ ɛ ꞌbho! Ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili -ɩn ꞌke sʋgbɔdie ꞌbhle -ɩn ꞌke ꞌꞌkɔgwlɛtinɩɛ ꞌye. -Bho -ɩn se ɛ ꞌbho cɛ ɛ, nɛ -ɛꞌɛ ꞌmʋꞌa ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ, -ɩn -ke -aꞌa sʋɩ ꞌsɔn-ɔ ꞌye-e ꞌle ɛ ꞌmʋ -mu -mʋ, ꞌnɔɔ ʋn-ʋ ꞌlaꞌa Geɛɛnɩ. [
43 Se uma das suas mãos faz com que você peque, corte-a fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com uma só mão do que ter as duas e ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga.
44 ꞌLe ꞌmnɔ ꞌleꞌa -cɩanyɩꞌa ꞌmɛ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ. ꞌLeꞌa nɛꞌɛ ꞌmʋ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ -lrɛɛ.]
44 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
45 -Bho ɛ ꞌꞌdu -aꞌa bhʋ-ʋ ꞌꞌtuu -ɩnmʋ ꞌꞌnyinynidɩꞌa nʋnamʋ, -bhladɩ -ɩn -see ꞌɛ nʋ ke, cɛ ɛ ꞌbho! Ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili -ɩn ꞌke bhʋgbɔdie ꞌbhle ꞌle -ɩn ꞌke ꞌꞌkɔgwlɛtinɩɛ ꞌye. -Bho -ɩn se ɛ ꞌbho cɛ ɛ, -ɩn -ke -aꞌa bhɩ ꞌsɔn-ɔ ꞌye-e ꞌle nɛ ꞌmʋ -mu -mʋ, ꞌnɔɔ ʋn-ʋ ꞌlaꞌa Geɛɛnɩ. [
45 Se um dos seus pés faz com que você peque, corte-o fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna aleijado do que ter os dois pés e ser jogado no inferno.
46 ꞌLe ꞌmnɔ ꞌleꞌa -cɩanyɩꞌa ꞌmɛ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ. ꞌLeꞌa nɛꞌɛ ꞌmʋ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ -lrɛɛ.]
46 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
47 -Bho ɛ ꞌꞌdu -aꞌa ꞌꞌyri-i ꞌꞌtuu -ɩnmʋ ꞌꞌnyinynidɩꞌa nʋnamʋ -lrɛɛ, -bhladɩ -ɩn -see ꞌɛ nʋ ke, wɛ ɛ! Ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili -ɩn ꞌke ꞌꞌyriyʋɛ -lue ꞌbhle ꞌle -Lagɔ ꞌke -aꞌa -kɔyi ꞌꞌdu. -Bho -ɩn se ɛ wa a, -ɩn -ke -aꞌa ꞌꞌyriyɔ ꞌsɔn-ɔ ꞌye-e ꞌle nɛ ꞌmʋ -mu -mʋ, ꞌnɔɔ ʋn-ʋ ꞌlaꞌa Geɛɛnɩ.
47 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o! Pois é melhor você entrar no
48 ꞌLe ꞌmnɔ ꞌleꞌa -cɩanyɩꞌa ꞌmɛ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ. ꞌLeꞌa nɛꞌɛ ꞌmʋ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ -lrɛɛ.
48 Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.
49 -Kaa Zezii ꞌlɛꞌɛ -kaa -lrɛɛ: ꞌLe ꞌkleyeɛɛ ꞌmʋ nyunyɔ ꞌke -zi -nɩ. -Ka nyɔ-ɔ poꞌa nmiyalɩ ꞌtɔn ꞌꞌlru ꞌle ɔ-ɔ de ꞌɛ ti, ꞌka ꞌmnɔ, ꞌka-a nyɔ-ɔ zi nɩꞌe ꞌkleyeɛɛ ꞌmʋ ꞌle ɔ-ɔ ꞌꞌnyɩꞌe ꞌɔ ꞌꞌbhuo -Lagɔ -jeyi.
49 — Pois todas as pessoas serão
50 ꞌƖn-ɩ ꞌtmʋʋꞌo amʋ-ɛ, ꞌtɔn-ɔ ꞌmo-o lɛzɛgɛ. -Ka ꞌtɔn-ɔ ꞌbhle nɩꞌa -zapʋ ꞌnʋ wɔn, ꞌka ꞌmnɔ ɔ, -aꞌa -pɔlʋ ꞌyɔɔ -ɩn -bonyunyɔ -bodɩ -ɩn -ke ɔ ꞌke -ybhɛ. -Bho ꞌtɔn -gwɛ wɔn ɔ, ɛ-ɛ moꞌo ꞌtɔ-ɔ bhubhulɛ.
50 O sal é uma coisa útil; mas, se perder o gosto, como é que vocês poderão lhe dar gosto de novo? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.