Marcos 9

-YBHƐYBHƐTITELRE (NWB) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 ꞌLe Zezii ꞌye ʋ -kaa ꞌꞌyiꞌlɛ -lrɛɛ: -Ziadɩ ꞌɩn-ɩ zaꞌa amʋ -bodɩ ꞌmʋ, -Lagɔ-ɔ ꞌye-e -yi -mʋ ꞌle wɔnkuɛ ꞌmʋ ꞌle nyʋ ꞌke ꞌɔ nyʋꞌa -kɔkɔɔꞌɔ da ꞌye. A-bʋ -nɩꞌa -laa, aꞌba ꞌꞌklumʋꞌa nyʋtɔlʋ -see ꞌmɛ yi, ʋn-ʋ ꞌye-e ꞌɛ da ꞌye -mʋ.
1 Dizia-lhes ainda:
2 ꞌWɩ -mɛɛlo ziꞌa a, *Zezii ꞌya-a ꞌle trɩklagba -lue ꞌꞌkpi. *ꞌƆ -namʋꞌa ꞌꞌklumʋꞌa nyʋ tan, *ꞌPiɛlɩ-e, Zaakɩ -ke *ꞌZaan, ꞌɩnnʋ -ke ɔ muꞌo. Ʋn nyniꞌa ꞌle trɩ ꞌꞌkpi, nyɔ se ꞌle -nɩ, -bho ɛ -se ꞌwa ꞌꞌsɛ. -Da ʋn -nɩꞌa ꞌle, ꞌbho -gbaa -lue ꞌmʋ ꞌwa ꞌꞌyri nʋꞌa -kaa, ɩ katiꞌo, ꞌle, -vlavlɩ ꞌbhɛɛꞌɛ Zeziiꞌa ꞌnynɩ ꞌꞌyi a, ʋn ꞌye ɩ liꞌye.
2 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João e os levou, em particular, a sós, a um alto monte. E Jesus foi transfigurado diante deles.
3 ꞌƆ -banɩ nʋꞌa -kaa, ɩ ꞌꞌplu-oꞌo ꞌle ɩ-ɩ vlanꞌo tenyɩ. -Ka -ke ꞌꞌbhuo ɩ ꞌꞌpluꞌa a, ꞌnɔɔ ꞌkmʋ ꞌmʋ lɛ-ɛ ꞌka ꞌꞌplu nyɔ ꞌke ꞌɩ likpʋkpa -nɩ, ꞌɛ lɛtu se -nɩ.
3 As suas roupas se tornaram resplandecentes, de um branco muito intenso, como nenhum lavandeiro no mundo as poderia alvejar.
4 ꞌBho ꞌmnɔ ɔ, -Lagɔꞌɔ wluꞌa ꞌmʋtizamʋ -nɩꞌa -bɛnyɩ, *Elii -ke *Moyiizɩ, ꞌbho-o ʋn ꞌyee ꞌnʋ li -lrɛɛ, ʋn -ke Zezii -nɩꞌe-e -wlunamʋ,
4 E lhes apareceu Elias com Moisés, e estavam falando com Jesus.
5 ꞌle ꞌPiɛlɩ ꞌye ꞌbho ꞌkpa ꞌle ɔ na Zezii -bodɩ: -Aꞌba -Tɔyi, ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili -a ꞌke ꞌnɔɔ -de. -A yi-oꞌo -a ꞌke -pepe tan po, -aꞌa -nɛ -lue, Moyiizɩꞌa -nɛ -lue, Eliiꞌa -nɛ -lue.
5 Então Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: — Mestre, bom é estarmos aqui. Façamos três tendas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 -Sɩanyɩ ꞌlbhaꞌa Zeziiꞌa -namʋ tan ꞌmnʋ, ɛ -zʋ ꞌʋ-ʋ -zuzu ꞌꞌkpiꞌa dɩ ꞌPiɛlɩ -see ꞌgwlʋtipopo, ɔ ꞌye -kaa ꞌlɛ.
6 Pois não sabia o que dizer, por estarem eles apavorados.
7 Yakuꞌa -druku nʋꞌa -kaa ꞌꞌsɛɛ, ɛ ꞌꞌjri-e ꞌwa klɛ -zuzu ꞌꞌlru. ꞌLe ɛ-bɛ -druku ꞌmnɛ ꞌmʋ, ꞌle-e wlu ꞌwlʋꞌo ꞌle ɛ na: ꞌAn ꞌꞌyuꞌa ꞌdɛ -lue -ke dɩ ꞌɩn -kmaꞌa, ꞌɩnnɔ ꞌmo-o Zezii. A po ɔ -lokui!
7 A seguir, veio uma nuvem que os envolveu; e dela veio uma voz que dizia: — Este é o meu Filho amado; escutem o que ele diz!
8 ꞌƆ -namʋ ꞌmnʋ gbʋgbʋꞌa ti -nalo, ʋn -see nyɔ liꞌye, -bho ɛ -se Zezii -nɩ -lue ꞌtɩn, ꞌɩnnɔ -ke ʋn -nɩ ꞌbho.
8 E, de repente, olhando ao redor, não viram mais ninguém com eles, a não ser Jesus.
9 Ɩ ziꞌa -kaa a, ʋn-ʋ ꞌwlʋ-o ꞌtɔ ꞌle trɩ ꞌꞌkpi. Ʋn -nɩꞌa ꞌdrenamʋ ꞌle Zezii ꞌye ʋ ꞌꞌdɩ ꞌmʋ ꞌꞌdu! Lɩ-ɩ -ke -da a ꞌyeꞌa -laa, aꞌba -zɩ ɩ nyʋ ꞌwee -bodɩ ꞌmʋ -leꞌꞌa! ꞌƖnmɔ *Nyunyɔꞌɔ ꞌꞌYu, ꞌɩn-ɩ ꞌye-e ꞌmɛ -mʋ ꞌle -Lagɔ ꞌke ꞌɩnmʋ glu -za, ꞌle ꞌɩn ꞌke ti-nɩ -lrɛɛ. ꞌBho ꞌmnɔ ꞌtɔ ɔ, ꞌbho-o a ꞌke ɩ nyʋ -bodɩ ꞌmʋ-za -nɩ.
9 Ao descerem do monte, Jesus lhes ordenou que não divulgassem as coisas que tinham visto, até o dia em que o Filho do Homem ressuscitasse dentre os mortos.
10 A -gblee, ꞌle ꞌwa -pɔlʋ gbo ʋn ꞌkpʋn-o ɛ-bɛ wlu ꞌmnɛ ti. ꞌWa ꞌꞌsɛ nʋꞌa -kaa, ʋn-ʋ dede-e -dede ti: Yɛɛ ꞌmo-o, ꞌɩn-ɩ ꞌye-e ꞌmɛ -mʋ ꞌle -Lagɔ ꞌke ꞌɩnmʋ glu -za, ꞌle ꞌɩn ꞌke ti-nɩ -lrɛɛꞌɛ? Wlu -yɛɛꞌɛ ꞌzɔꞌɔ ꞌnynɩ -mɛꞌɛ?
10 Eles guardaram a recomendação, perguntando uns aos outros o que seria esse ressuscitar dentre os mortos.
11 ꞌLe ʋn ꞌye -kaa Zezii wludie -lrɛɛ tidede: *-Lagɔꞌɔ gbaꞌa yibomʋ ꞌꞌwe na ꞌnɩ, Elii ꞌke yi -tanyɩ. -Bho ɔ yi-ɔ ɔ, ꞌle *-Lagɔꞌɔ ꞌBhozayi -ɔ ꞌpʋʋnꞌa nyʋ ꞌke yi ꞌle nya ꞌwla. Dɩ ʋn-ʋ zaꞌa -laa ꞌmʋ, -ziadɩ maꞌa?
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os escribas dizem ser necessário que Elias venha primeiro?
12 — ausente —
12 Jesus respondeu:
13 — ausente —
13 Eu, porém, lhes digo que Elias já veio, e fizeram com ele tudo o que quiseram, como está escrito a respeito dele.
14 Ɔ -ke ʋn ꞌdreꞌa, ʋn -yɛꞌɛ-ɛ ꞌbho *ꞌɔ -namʋ -lrʋʋ, ꞌɩnnʋ -ke *-Lagɔꞌɔ gbaꞌa yibomʋyɔ gbɩ -nɩꞌe deponamʋ. Ʋn -ka ꞌbho-o nyni, nyʋꞌa -dadudu bi -ʋꞌo.
14 Quando eles se aproximaram dos outros discípulos, viram numerosa multidão ao redor deles e os escribas discutindo com eles.
15 Ʋ-bʋ nyʋ ꞌmnʋ ꞌyeꞌa *Zezii ꞌꞌyri -nalo, lɛ -wa ꞌnʋ-ʋ ꞌli ti ꞌbʋbʋaꞌa dɩ, ꞌle ʋn ꞌye gbugbluo ʋn ꞌye mu, ʋn -ke ɔ ꞌke ꞌyɩye,
15 E logo toda a multidão, ao ver Jesus, ficou surpresa e, correndo até ele, o saudava.
16 ꞌle ɔ ꞌye ꞌɔ -namʋ linyni, ɔ ꞌye ʋ tidede ꞌle ɔ na: Leelɛ -ke dɩ -a -ke ʋn-ʋ depoꞌa?
16 Então Jesus perguntou:
17 — ausente —
17 E um, do meio da multidão, respondeu: — Mestre, eu trouxe até o senhor o meu filho, que está possuído de um espírito mudo;
18 — ausente —
18 e este, sempre que se apossa dele, lança-o por terra, e ele espuma, range os dentes e vai definhando. Pedi aos seus discípulos que o expulsassem, mas eles não puderam.
19 ꞌLe ɔ ꞌye -kaa ꞌɔ -namʋ ꞌꞌyiꞌlɛ: -Wooo! A -see ꞌɩnmʋ ꞌꞌgwlide ke! Bhubhuyitiꞌa dɩ ꞌɩn sɩaꞌa -kaa aꞌba dɩ kplokploꞌa? -Bhlaaka a ꞌke ꞌtɔ tiꞌwɔnꞌɔ? ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ -kaa ti, a -ya ꞌɩnmʋ ꞌꞌyuyigbɛ!
19 Então Jesus exclamou:
20 ꞌLe ʋn -ke ɔ ꞌye yi. ꞌꞌNyinynidɩꞌa -zuzu ꞌyeꞌa Zezii li, ɛ ꞌꞌtutuꞌo-o ꞌꞌyu ti ꞌgagwloka, ɔ ꞌye tiꞌga, ɔ-ɔ ꞌꞌklakpaꞌa ti ꞌle -fɩɩn-ɩ yi ꞌɔ wɔn,
20 E eles o trouxeram. Quando ele viu Jesus, o espírito imediatamente agitou o menino com violência, e, caindo ele por terra, revolvia-se espumando.
21 ꞌle Zezii ꞌye ꞌɔ -tɩta tidede: -Bhlaaka ꞌwɛ -nɛɛ nʋ ꞌɔ? ꞌLe ɔ na! Ɔ -zɛ ꞌɛ-ɛ ꞌꞌdana ꞌmʋ.
21 Jesus perguntou ao pai do menino: O pai respondeu: — Desde a infância;
22 ꞌWɩ -lrɛɛ ꞌli ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu-u ꞌpo -ɔ nɛ ꞌmʋ, ꞌle ꞌwɩ -lrɛɛ ꞌli ɛ-ɛ po ꞌɔ ꞌꞌnukɔ, -ka ɛ ꞌkɔ ɔ ka ꞌlbha ɔ ꞌka ꞌmɛ. -Bho -ɩn ꞌbhɛɛ nɛ, ꞌye -aꞌba ngaze, yi -ɩn ꞌke -amʋ -kpa.
22 e muitas vezes o tem lançado no fogo e na água, para o matar. Mas, se o senhor pode fazer alguma coisa, tenha compaixão de nós e ajude-nos.
23 ꞌLe ɔ na: Yɛɛ ꞌmo-o, -bho -ɩn ꞌbhɛɛ nɛꞌɛ? -Bho -ɩn de -Lagɔ ꞌꞌgwli, -ɩ -nɩɩꞌa lɛtu se wɔnku.
23 Ao que Jesus respondeu:
24 Ɔ ꞌlɛꞌɛ -kaa a, ꞌꞌyuꞌa -tɩta ꞌkpa-a ꞌbho -nalo, ɔ na: ꞌƖn ꞌde-e -Lagɔ ꞌꞌgwli ꞌnɩ, ꞌɩn se ɛ ꞌbhɛɛ -ka -zɛgɛka. ꞌƐ dɩ yi -ɩn ꞌke ꞌɩnmʋ -kpa ꞌle ꞌɩn ꞌke ɛ ꞌbhɛɛ!
24 E imediatamente o pai do menino exclamou: — Eu creio! Ajude-me na minha falta de fé!
25 Nyʋꞌa -dadudu ꞌꞌdu-o ꞌꞌlrusuko -lrɛɛ, ʋn ꞌye Zezii bi ꞌle ɔ ꞌye ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu ꞌꞌdapo ꞌꞌyikmaka ꞌle ɔ na: ꞌꞌNyinynidɩꞌa -zuzu, -ɩnmɔ -nɩꞌa ꞌꞌyu ꞌmnɔ ꞌmʋ, ɔ seꞌa -wluka yibo, ɔ ꞌyeꞌa ꞌꞌsun, ꞌdɔ ɔ ꞌmʋ! -Ɛ ꞌwlʋꞌa -laa -zɩan, -aꞌa yi ɔ ꞌtɔ ꞌmʋ le -le ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ!
25 Vendo Jesus que muita gente estava se reunindo, repreendeu o espírito imundo, dizendo-lhe:
26 Ɔ ꞌlɛꞌɛ -kaa, ɛ-bɛ ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu ꞌmnɛ ꞌꞌpna-oꞌo, ɛ ꞌꞌtutuꞌo-o ꞌꞌyu ti ꞌgagwloka ꞌle ɛ ꞌye ɔ ꞌmʋ ꞌda. ꞌƆ nmi nʋꞌa -kaa, ꞌꞌbhlekuu! Ɩ ꞌyɔɔꞌɔ ꞌmʋ-ɛ -ka nyɔ ꞌmɛꞌɛ ka. ꞌLe, nyʋ-ʋ -nɩꞌa ꞌbho, ꞌwa -lrʋʋ na: ꞌꞌWii! Ɔ ꞌmɛ-ɔ!
26 E ele, gritando e agitando-o muito, saiu, deixando-o como se estivesse morto, a ponto de muitos dizerem: — Morreu.
27 ꞌLe Zezii ꞌye ꞌɔ sʋ kpʋn, ɔ ꞌye ɔ ꞌꞌyiꞌꞌluo. ꞌꞌYu nʋꞌa -kaa, ɔ -sɔꞌɔ ꞌmʋ-ɛ, ɔ ꞌye ti-nyna, ɔ ꞌpʋn-oꞌo.
27 Mas Jesus, tomando-o pela mão, o ergueu, e ele se levantou.
28 Zezii -ke ꞌɔ -namʋ -sɔꞌɔ ꞌmʋ, ʋn ꞌmu-o ꞌꞌbhlegbo. Ɔ -ke ʋn -cɛꞌɛ li, ꞌle ʋn ꞌye ɔ -kaa tidede: Leedɩ -a nuꞌo ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu ꞌmnɛ ti ɛ ꞌke ꞌꞌyu ꞌmʋ ꞌda ꞌle -a se ɛ ꞌbhɛɛꞌɛ?
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que nós não pudemos expulsá-lo?
29 ꞌLe ɔ na: ꞌƐ -zuzutu, -bho -ɩn ꞌke ɛ nyɔ ꞌmʋ tinu ꞌle ɛ ꞌke ꞌda, -bho -ɩn se -Lagɔ libhade, ɛ se ꞌbhɛɛ.
29 Jesus respondeu:
30 Ɩ ziꞌa -kaa a, ʋn -sɔꞌɔ ꞌmʋ-ɛ, ʋn ꞌye mu, ʋn ꞌke Galileeꞌa ꞌbhlʋkpa ꞌmʋ cɛ. Ʋn -nɩꞌa munamʋ, *Zezii -see ꞌybha nyɔ ꞌke ɔ da yibo.
30 E, tendo saído dali, passavam pela Galileia, e Jesus não queria que ninguém o soubesse,
31 Ɔ ꞌka -kaa nʋ, ɛ -se bhubhuyiti -ko, -ɛkedɩmaa, dɩ-ɩ ꞌye ꞌɔ -bodɩ -yi mʋ, ɔ-ɔ ꞌtmʋʋ ꞌnɩ-ɩ *ꞌɔ -namʋ ꞌle ɔ na: ꞌƖnmɔ *Nyunyɔꞌɔ ꞌꞌYu, ʋn-ʋ ꞌye-e ꞌɩnmʋ nyʋ -jeyi ꞌꞌnyɩ -mʋ, nyʋ ꞌmnʋ-ʋ ꞌye-e ꞌɩnmʋ ꞌlbha -mʋ ꞌɩn ꞌke ꞌmɛ. -Bho ꞌɩn ꞌmɛ, ꞌwɩ ꞌsɔn, ꞌɛ tanzɔ, -Lagɔ-ɔ ꞌye-e ꞌɩnmʋ glu -za -mʋ, ꞌɩn ꞌke ti-nɩ -lrɛɛ.
31 porque ensinava os seus discípulos e lhes dizia:
32 Zezii ꞌlʋ ꞌʋ -kaa ꞌꞌyi, ʋn -see ꞌɔ wluꞌa ꞌzɔ ꞌmʋtiꞌwɔn. Nymɔ-ɔ ꞌꞌsi ꞌʋ ꞌgwlʋꞌa dɩ, ʋn -see ꞌybha ʋn ꞌke ɔ tidede.
32 Eles, porém, não compreendiam isto e tinham medo de perguntar.
33 Ʋn nʋꞌa -kaa, ʋn ꞌnyni-e ꞌbho Kapɛnayiimʋ ꞌle ʋn ꞌye ꞌꞌbhlegbo mu. ꞌLe-e *Zezii dede -nɩꞌe *ꞌɔ -namʋ ꞌmnʋ ti ꞌle ɔ na: -A -nɩꞌa ꞌtraamʋ yinamʋ ꞌle -jeyi, leelɛ -ke ꞌꞌkpi aꞌba ꞌꞌsɛ -nɩꞌe deponamʋꞌa?
33 Chegaram, então, a Cafarnaum. Estando em casa, Jesus perguntou aos discípulos:
34 ꞌWa ꞌwee ꞌꞌmu-o wɔn blenyi, -ɛkedɩmaa, ꞌle -jeyi ꞌwa ꞌꞌsɛ dedeꞌe-e -dede ti: ꞌNɔɔ -aꞌba ꞌꞌklumʋ ꞌle, yɔɔ ꞌmo-o -aꞌba ꞌweeꞌa -klagbaꞌa?
34 Mas eles se calaram, porque, no caminho, tinham discutido entre si sobre quem era o maior.
35 Zezii -deꞌe-e ti ɔ ꞌye ʋ ꞌtmʋʋ ꞌle ɔ na: A po -lokui, -yɔ ꞌybhaꞌa ɔ ꞌke nyʋꞌa -klagba ꞌꞌdu, ꞌle ɔ ꞌke ʋ -kɔ ɔ, ɔ -ya ꞌɔ ꞌꞌbhuo ꞌzɔ ɔ ꞌke ʋ ꞌbho ꞌꞌdu kplokplo ꞌle ɔ ꞌke ꞌwa ꞌzɔꞌɔ lbhʋnʋyi ꞌꞌdu.
35 E Jesus, assentando-se, chamou os doze e lhes disse:
36 Ɔ nʋꞌa -kaa, ɔ ꞌla-a ꞌꞌyuyigbɛ -lue, ɔ ꞌye ꞌbho ꞌwa gwia ꞌmʋ ti-nyna, ɔ ꞌye ɔ ꞌꞌgwli ꞌꞌdu ꞌle ɔ ꞌye ʋ -kaa ꞌꞌyiꞌlɛ:
36 Trazendo uma criança, colocou-a no meio deles e, tomando-a nos braços, disse-lhes:
37 Nyɔ -yɔ ꞌwa ꞌlaꞌa lɛ -ka ꞌꞌyuyigbɛ -naa, -ɔ kpʋnꞌa ꞌɔ nyɔtu -gli ꞌan dɩ, ꞌɩnmɔ ɔ kpʋnꞌo. Nyɔ -yɔ kpʋnꞌa ꞌɩnmʋ -gli, ɛ -se ꞌan ꞌꞌsɛ ɔ -kpʋn -kʋtɩ ꞌsɔn -ko ꞌnɩ: ꞌan -tɩta, -Lagɔ, -ɔ lbhoꞌa ꞌɩnmʋ, ꞌɩnnɔ ɔ kpʋnꞌo -gli -lrɛɛ.
37 — Quem receber uma criança, tal como esta, em meu nome, recebe a mim; e quem receber a mim, não é a mim que recebe, mas aquele que me enviou.
38 Zɔ -lue ꞌzɔ -kaa *ꞌZaan ꞌtmʋʋꞌo -kaa *Zezii: -Aꞌba -Tɔyi, -a -yɛꞌɛ-ɛ nyɔ -lue, ɔ -se -aꞌba ꞌꞌklumʋꞌa nyɔ -ko. ꞌƖnnɔ ꞌꞌluoꞌo -aꞌa ꞌnynɩ ꞌmʋ, -ɔ -nɩꞌe nyʋ ꞌꞌwe ꞌmʋ ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu tinunamʋ, ꞌle -a ꞌye ɔ -kaa ꞌꞌyiꞌlɛ: -Aꞌa nʋ -kaa -le, -ɛkedɩmaa, -ɩn -se -aꞌba ꞌꞌklumʋꞌa nyɔ -ko!
38 João disse a Jesus: — Mestre, vimos um homem que expulsava demônios em seu nome, mas nós o proibimos de fazer isso, porque não nos seguia.
39 ꞌLe ɔ na: Aꞌba ꞌkaa nɔ ꞌmʋ -le! Nyɔ -yɔ ꞌka ꞌan ꞌnynɩ ꞌmʋꞌꞌluo, -ɔ ꞌkɛ ɛ *wɔnkulɩ -nʋ -nɩ, -ɔ ꞌka ꞌbho ꞌꞌsi -ɔ ꞌkɛ ɛ wɔn-nyni, ɔ se -nɩ.
39 Mas Jesus respondeu:
40 ꞌƐ dɩ, -yɔ -ke -a -seeꞌa ꞌꞌyidede, ɔ-ɔ ꞌmo-o -aꞌba -nɔ.
40 Pois quem não é contra nós é a favor de nós.
41 ꞌBho ꞌmnɔ, a-a ꞌmo-o ꞌan -nʋꞌa dɩ, nyɔ -yɔ ꞌꞌnyɩꞌa amʋ ꞌnanani, -ziadɩ ꞌɩn-ɩ zaꞌa amʋ -bodɩ ꞌmʋ, ꞌɔ nyɔtu, ɔ -see ꞌle ɛ ꞌmʋ -zɛgɛ ꞌmʋ-bɔ yi ꞌbho -Lagɔꞌɔ damʋ.
41 Pois aquele que lhes der de beber um copo de água, em meu nome, porque vocês são de Cristo, em verdade lhes digo que de modo nenhum perderá a sua recompensa.
42 A -gblee, ꞌɩn-ɩ ꞌtmʋʋꞌo amʋ-ɛ, nyɔ -yɔ deꞌa ꞌɩnmʋ ꞌꞌgwli ꞌwa ꞌlaꞌa lɛ -ka ꞌꞌdana, -bho nyɔ -lrɔɔ ꞌbɔ ti ɔ ꞌke ɔ dɩ ꞌꞌyriliꞌꞌmaa ꞌle ɔ ꞌke ꞌan ꞌꞌgwlidedɩ ꞌbhɔ ɔ, ɔ-bɔ nyɔ ꞌmnɔ, -bhladɩ ɔ -see ꞌɛ nʋ ke, ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili ʋn ꞌke ɔ sʋkpʋmua -bluu ꞌzɔ tisɩsan ꞌle ʋn ꞌke ɔ ꞌtɔnni kɔ po.
42 — E, se alguém fizer tropeçar um destes pequeninos que creem em mim, seria melhor para esse que uma grande pedra de moinho fosse pendurada ao seu pescoço e fosse jogado no mar.
43 Zezii ꞌpo-o ꞌꞌyi ꞌle ɔ na: -Bho ɛ ꞌꞌdu -aꞌa sʋ-ʋ ꞌꞌtuu -ɩnmʋ ꞌꞌnyinynidɩꞌa nʋnamʋ, -bhladɩ -ɩn -see ꞌɛ nʋ ke, cɛ ɛ ꞌbho! Ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili -ɩn ꞌke sʋgbɔdie ꞌbhle -ɩn ꞌke ꞌꞌkɔgwlɛtinɩɛ ꞌye. -Bho -ɩn se ɛ ꞌbho cɛ ɛ, nɛ -ɛꞌɛ ꞌmʋꞌa ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ, -ɩn -ke -aꞌa sʋɩ ꞌsɔn-ɔ ꞌye-e ꞌle ɛ ꞌmʋ -mu -mʋ, ꞌnɔɔ ʋn-ʋ ꞌlaꞌa Geɛɛnɩ. [
43 E, se a sua mão leva você a tropeçar, corte-a; pois é melhor você entrar aleijado na vida do que, tendo as duas mãos, ir para o inferno, para o fogo que nunca se apaga
44 ꞌLe ꞌmnɔ ꞌleꞌa -cɩanyɩꞌa ꞌmɛ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ. ꞌLeꞌa nɛꞌɛ ꞌmʋ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ -lrɛɛ.]
44 [onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga].
45 -Bho ɛ ꞌꞌdu -aꞌa bhʋ-ʋ ꞌꞌtuu -ɩnmʋ ꞌꞌnyinynidɩꞌa nʋnamʋ, -bhladɩ -ɩn -see ꞌɛ nʋ ke, cɛ ɛ ꞌbho! Ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili -ɩn ꞌke bhʋgbɔdie ꞌbhle ꞌle -ɩn ꞌke ꞌꞌkɔgwlɛtinɩɛ ꞌye. -Bho -ɩn se ɛ ꞌbho cɛ ɛ, -ɩn -ke -aꞌa bhɩ ꞌsɔn-ɔ ꞌye-e ꞌle nɛ ꞌmʋ -mu -mʋ, ꞌnɔɔ ʋn-ʋ ꞌlaꞌa Geɛɛnɩ. [
45 E, se o seu pé leva você a tropeçar, corte-o; pois é melhor você entrar na vida aleijado do que, tendo os dois pés, ser lançado no inferno
46 ꞌLe ꞌmnɔ ꞌleꞌa -cɩanyɩꞌa ꞌmɛ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ. ꞌLeꞌa nɛꞌɛ ꞌmʋ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ -lrɛɛ.]
46 [onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga].
47 -Bho ɛ ꞌꞌdu -aꞌa ꞌꞌyri-i ꞌꞌtuu -ɩnmʋ ꞌꞌnyinynidɩꞌa nʋnamʋ -lrɛɛ, -bhladɩ -ɩn -see ꞌɛ nʋ ke, wɛ ɛ! Ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili -ɩn ꞌke ꞌꞌyriyʋɛ -lue ꞌbhle ꞌle -Lagɔ ꞌke -aꞌa -kɔyi ꞌꞌdu. -Bho -ɩn se ɛ wa a, -ɩn -ke -aꞌa ꞌꞌyriyɔ ꞌsɔn-ɔ ꞌye-e ꞌle nɛ ꞌmʋ -mu -mʋ, ꞌnɔɔ ʋn-ʋ ꞌlaꞌa Geɛɛnɩ.
47 E, se um dos seus olhos leva você a tropeçar, arranque-o; pois é melhor você entrar no Reino de Deus com um olho só do que, tendo os dois, ser lançado no inferno,
48 ꞌLe ꞌmnɔ ꞌleꞌa -cɩanyɩꞌa ꞌmɛ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ. ꞌLeꞌa nɛꞌɛ ꞌmʋ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ -lrɛɛ.
48 onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga.
49 -Kaa Zezii ꞌlɛꞌɛ -kaa -lrɛɛ: ꞌLe ꞌkleyeɛɛ ꞌmʋ nyunyɔ ꞌke -zi -nɩ. -Ka nyɔ-ɔ poꞌa nmiyalɩ ꞌtɔn ꞌꞌlru ꞌle ɔ-ɔ de ꞌɛ ti, ꞌka ꞌmnɔ, ꞌka-a nyɔ-ɔ zi nɩꞌe ꞌkleyeɛɛ ꞌmʋ ꞌle ɔ-ɔ ꞌꞌnyɩꞌe ꞌɔ ꞌꞌbhuo -Lagɔ -jeyi.
49 — Porque cada um será salgado com fogo.
50 ꞌƖn-ɩ ꞌtmʋʋꞌo amʋ-ɛ, ꞌtɔn-ɔ ꞌmo-o lɛzɛgɛ. -Ka ꞌtɔn-ɔ ꞌbhle nɩꞌa -zapʋ ꞌnʋ wɔn, ꞌka ꞌmnɔ ɔ, -aꞌa -pɔlʋ ꞌyɔɔ -ɩn -bonyunyɔ -bodɩ -ɩn -ke ɔ ꞌke -ybhɛ. -Bho ꞌtɔn -gwɛ wɔn ɔ, ɛ-ɛ moꞌo ꞌtɔ-ɔ bhubhulɛ.
50 O sal é bom; mas, se o sal vier a se tornar insípido, como lhe restaurar o sabor? Tenham sal em vocês mesmos e paz uns com os outros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.