Marcos 10
-YBHƐYBHƐTITELRE (NWB) vs BKJ
1 *Zezii ꞌtmʋʋꞌa -kaa nyʋ ꞌmnʋ, ɔ -ke *ꞌɔ -namʋ -sɔꞌɔ ꞌle ꞌmʋ-ɛ, ʋn ꞌye ꞌle Zideebhlʋkpa ꞌꞌkpi mu. ꞌLe-e ʋn -sɔꞌɔ ꞌmʋ, ʋn ꞌye Zudɛɛn cɛ, ꞌle, ꞌɛ ꞌkpʋkpʋ -yɛ -nɩꞌa ꞌle, ʋn ꞌye ꞌɛ ꞌꞌkpi nyni. Nyʋꞌa -dadudu -lrʋʋ nʋꞌa -kaa, ʋn ꞌyi -ɔ -bodɩ, ʋn ꞌye ꞌgbʋʋ ꞌle ɔ-ɔ tɔ ꞌnʋ -Lagɔwlu. -Bho nyʋ yi ɔ -bodɩ, ꞌka-a ɔ-ɔ nʋꞌo ꞌꞌcɩcɩ.
1 E ele levantando-se dali, foi para o litoral da Judeia, além do Jordão; e novamente a multidão recorre a ele; e, como era seu costume, ele os ensinou novamente.
2 ꞌBho ꞌmnɔ *Faliziɛɛnyɔ -gbɩ -nɩꞌa nyʋꞌa ꞌꞌklumʋ, ʋn ꞌnyni -ɔ li, ʋn ꞌke ɔ tiꞌcrɛ ꞌle ʋn ꞌke ɔ wlu -kpʋn -nɩ. Ʋn na: Ɛ -nmɔꞌɔ -kaa-a ti nyɔ ꞌke ꞌɔ ꞌnynɔ ꞌkwla-zaꞌa? ꞌTmʋʋ -amʋ!
2 E os fariseus vindo até ele, perguntaram-lhe, tentando-o: É lícito ao homem repudiar sua mulher?
3 ꞌLe ɔbɔ ꞌye ʋ -kaa tidede -lrɛɛ ꞌle ɔ na: Koo -aꞌba ꞌꞌna *Moyiizɩ ꞌlɛꞌɛ ꞌbho ꞌɛ damʋꞌa?
3 E ele, respondendo, disse-lhes: O que Moisés vos ordenou?
4 Ʋn na: -Kaa Moyiizɩ ꞌlɛꞌɛ -kaa: -Bho nyɔ ꞌke ꞌɔ ꞌnynɔ ꞌkwla-za a, ɔ ꞌcnɩ ꞌꞌbɔgʋ -ɛ nʋꞌa na: -Ɛ ꞌwlʋꞌa -laa -zɩan, ꞌɩn -zaꞌa amʋ ꞌkwla. ꞌLe -ɩn ꞌke ʋ ꞌꞌbɔgʋ ꞌmnɛ ꞌꞌnyɩ ʋn ꞌke mu.
4 E eles disseram: Moisés permitiu escrever carta de divórcio e repudiá-la.
5 ꞌLe ɔ na: Moyiizɩ ꞌka -kaa ꞌlɛ, ɛ -se bhubhuyiti -ko. ꞌBho -Lagɔwluꞌa damʋ, a ꞌku-o -loku ꞌmʋ: ꞌɛ dɩ ɔ ꞌlɛꞌɛ -kaa.
5 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Pela dureza dos vossos corações ele vos escreveu esse mandamento.
6 A -gblee, -Lagɔwlu na: ꞌBho lɩ ꞌweeꞌa ꞌnyaanamʋ -Lagɔ -yaꞌa-a nyunyu ti, nyukpasu -ke ꞌnynaakpʋ.
6 Mas desde o princípio da criação, Deus os fez macho e fêmea.
7 ꞌKa ꞌmnɔꞌɔ dɩ nyukpasu -ke ꞌɔ ꞌnynɔ -nɩ ꞌsɔn ꞌke ꞌwa -tɩta -ke ꞌwa ꞌlotʋ ꞌꞌyiꞌwlʋ ꞌle ʋn ꞌke ꞌwa ꞌꞌbhiꞌa da pa, ʋn ꞌke nyɔ -lue ꞌtɩn ꞌꞌdu.
7 Por isso deixará o homem pai e mãe, e se unirá à sua esposa;
8 ꞌLe ɔ ꞌye -kaa ꞌlɛ -lrɛɛ: ꞌƐ ꞌzɔ-ɔ ꞌmo-o, nyukpasu -ke ꞌɔ ꞌnynɔ -se ꞌtɔ-ɔ nyʋ ꞌsɔn -ko ꞌbho -Lagɔꞌɔ ꞌꞌyigbeyi. ꞌBho ꞌmnɔ nyɔ -lue ʋn ꞌꞌduꞌo.
8 e eles dois serão uma só carne; e assim não são mais dois, mas uma só carne.
9 ꞌƐ dɩ, -bho -Lagɔ nʋꞌo nyukpasu -ke ꞌɔ ꞌnynɔ -lue ꞌtɩn ꞌmʋ, ꞌle ɛ ꞌse -kaa ti-nmɔ nyɔ -lrɔɔ ꞌke ʋ lizɩza.
9 Portanto, o que Deus uniu, nenhum homem o separe.
10 Ɔ ꞌlɛꞌɛ -kaa a, ɔ -ke ꞌɔ -namʋ ꞌmu-o ꞌꞌbhlegbo. ꞌBho-o ʋn dede -nɩ ꞌnɔ dɩ ꞌmnɩꞌa ꞌꞌkpidɩ ti,
10 E, em casa, os seus discípulos o perguntaram novamente acerca do mesmo assunto.
11 ꞌle ɔ na: -Ɔ -zaꞌa ꞌɔ ꞌnynɔ ꞌkwla, -ɔ kpaꞌa -lrʋʋ, ɔ ꞌye-e -yranynɔbha.
11 E ele lhes disse: Qualquer que despedir a sua esposa e casar com outra, comete adultério contra ela.
12 -Ka -lue ꞌmnɔ, ꞌnynaakpʋ-ʋ -sɔꞌɔ ꞌwa nyimiɛ li, -ʋ kpaꞌa -lrɔɔ, ʋn ꞌye-e -yranynɔbha -lrɛɛ. ꞌKa-a Zezii ꞌlʋ ꞌʋ ꞌꞌyi.
12 E, se a mulher despedir a seu marido, e casar com outro, ela comete adultério.
13 Zɔ -lue ꞌzɔ, nyʋ -lrʋʋ -yaꞌa-a *Zezii ꞌwa ꞌꞌyreetɩ ɔ ꞌke ʋ *kwa ꞌꞌlru tide, ꞌle ɔ ꞌke ʋ ꞌꞌniti-wʋnna, ꞌle *ꞌɔ -namʋ-ʋ kɩka ꞌnʋ ꞌꞌyiti ꞌle ʋn na: A -ke aꞌba ꞌꞌyreetɩ po le!
13 E lhe traziam criancinhas, para que as tocasse; e os seus discípulos repreendiam aos que as traziam.
14 Ɔ ꞌyeꞌa ꞌna li, ꞌka -see ɔ ꞌtʋ nʋ, ꞌle ɔ ꞌye ꞌɔ -namʋ ꞌtmʋʋ, na: A ꞌꞌtayi ꞌꞌyreetɩ ꞌꞌyiti ʋn ꞌke ꞌɩn gbo yi! Aꞌba ꞌꞌtaa nʋ ꞌle -le! A -gblee, nyɔ-ɔ -ke ꞌlimʋꞌa -pɔlʋ ꞌyɔɔꞌɔ -ka ꞌꞌdanaꞌa -pɔlʋ, ꞌɔ nyɔtu -Lagɔ ꞌbhɛɛꞌɛ ɔ ꞌke -kɔ.
14 Mas Jesus, vendo isto, indignou-se, e disse-lhes: Deixai vir a mim as criancinhas, e não as impeçais; porque de tais é o reino de Deus.
15 -Ziadɩ ꞌɩn-ɩ zaꞌa amʋ -bodɩ ꞌmʋ, nyɔ -yɔ -ke ꞌlimʋꞌa -pɔlʋ seꞌa ꞌyɔɔ -ka ꞌꞌdanaꞌa -pɔlʋ, -ɔꞌɔ ꞌwɔn -Lagɔ ꞌke ɔ -kɔ ɔ, -Lagɔ se ꞌbhɛɛ ɔ ꞌke ꞌɔ nyɔtu -kɔ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ.
15 Na verdade eu vos digo: Quem não receber o reino de Deus como uma criancinha, não entrará nele.
16 ꞌLe ɔ ꞌye ꞌꞌyreetɩ ꞌmnʋ ꞌle jri, ɔ ꞌye ʋ ꞌꞌgwli ꞌꞌdu, ɔ ꞌye ʋ kwa ꞌꞌlru tide -lue -lue ꞌle ɔ ꞌye ʋ ꞌꞌniti-wʋnna.
16 E ele, tomando-as nos seus braços, impôs suas mãos sobre elas, e as abençoou.
17 Ɛ ziꞌa -kaa a, *Zezii -sɔꞌɔ ꞌmʋ, ɔ ꞌkpa-a -jeyi. Ɔ -nɩꞌa munamʋ a, nyɔ -lue ꞌbhle-e -jiji ɔ ꞌye yi, ɔ ꞌye ꞌbho ꞌɔ ꞌꞌyigbeyi ꞌkolri glu po ꞌle ɔ na: -Aꞌba -Tɔyi, -ɩnmɔ ꞌma-a -zɛgɛ, koo ꞌɩn ꞌke -nyna, ꞌle, tinɩɛzɛgɛ-ɛ seꞌa ꞌꞌtiinamʋ ꞌbhle, ꞌɩn ꞌke ɛ ꞌyeꞌa?
17 E, estando ele pelo caminho, veio ali alguém correndo, e ajoelhando-se diante dele, perguntou-lhe: Bom Mestre, o que farei para que eu possa herdar a vida eterna?
18 ꞌLe ɔ na: Leedɩ -a ꞌlaꞌa ꞌɩnmʋ -zɛgɛꞌɛ? Nyɔ-ɔ ꞌka -zɛgɛ ꞌꞌdu, ɔ se -nɩ, -bho ɛ -se -Lagɔ -nɩ -lue ꞌtɩn.
18 E Jesus lhe disse: Por que tu me chamas bom? Ninguém é bom, a não ser um, que é Deus.
19 *-Lagɔꞌɔ gba nyɔ ꞌka ꞌꞌyi-kpʋn, ꞌɩnnɩ ꞌka-a: -Aꞌa ꞌlbha ꞌꞌku -le, -aꞌa ꞌye -yranynɔbha -le, -aꞌa ꞌꞌyri -le, -aꞌa -cɛ -ɩn -bonyunyɔ sɩn li -le, -aꞌa li -ɩn -bonyunyɔꞌɔ lɛ -duvlɛɛ ꞌmʋ -le, ꞌꞌdu ꞌbho -aꞌa -tɩta -ke -aꞌa ꞌlotʋꞌa wlu! -Ɩn yiboꞌo-o -ɩ -nɩɩ ꞌwee, -ɩn -kpʋn nɩ -kaa ꞌꞌyi ꞌnɩ?
19 Tu sabes os mandamentos: Não cometerás adultério, não assassinarás, não furtarás, não dirás falso testemunho, não defraudarás, honra a teu pai e a tua mãe.
20 Ɔbɔ ꞌmnɔ na: Kɩn, -aꞌba -Tɔyi, -ɛ ꞌwlʋꞌa ꞌan ꞌꞌdanabhla, ɛ bhlaꞌa -zɩan ꞌꞌkpi, gba -nɩɩ, ꞌɩn -kpʋnꞌo-o ꞌya klɛ ꞌꞌyi.
20 E ele respondeu, dizendo: Mestre, tudo isso eu tenho guardado desde a minha juventude.
21 Zezii -gbʋ ꞌnɔ-ɔ ya ꞌbʋbʋaka, -ɛkedɩmaa, ɔ -kmaꞌa-a ꞌɔ dɩ ꞌle ɔ na: Lɛ -lue-e -sieꞌe ꞌbho, ꞌɩnnɛ kpʋnꞌo -ɩnmʋ ti. -Aꞌa ꞌgagalɩ -ɩn ꞌbhleꞌa, -aꞌa -pɔlʋ kpʋnꞌa ti a, ꞌɩnnɩ ꞌɩn-ɩ ꞌꞌsiꞌe ꞌnynɩ. ꞌƐ dɩ mu, -po ꞌya klɛ ꞌpɛlʋ ꞌle -ɩn ꞌke ꞌya mɔni ꞌꞌpʋanlbhamʋ ꞌꞌyitiꞌgblee. -Bho -ɩn nʋ -kaa a, ꞌꞌlemnɩɩ -a ꞌye-e ꞌꞌkɔgwlɛtinɩɛ ꞌbho -Lagɔꞌɔ ꞌꞌtroli. Ɛbɛ ꞌmnɛ, ꞌɩnnɛ ꞌbhleꞌe ꞌnynɩ, -ɛ -ziꞌe ꞌnɔɔ ꞌkmʋ ꞌmʋꞌa ꞌgagalɩꞌa klɛ. -Bho -ɩn -po nɩ ꞌpɛlʋ a, yi ꞌɩn -ke -ɩn ꞌke -na.
21 E Jesus, olhando para ele, o amou e lhe disse: Uma coisa te falta; vai pelo teu caminho, vende tudo quanto tens, e dá-o aos pobres, e tu terás um tesouro no céu; e vem, toma a cruz, e segue-me.
22 Ɔ ꞌwɔnꞌɔ wlu ꞌmnɛ ꞌbɔ ɔ, ɔ -kmaꞌa-a ꞌꞌyigbeyi, -ɛkedɩmaa, ꞌgwlʋ -nyni ꞌnɔ-ɔ li ꞌle ɔ ꞌye mu. Ɔ ꞌbhle-e ꞌgagalɩꞌa -dadudu, ɔ -kɩɩ ɩ ꞌꞌyitiꞌꞌtayiꞌa dɩ, ɔ muꞌo.
22 Mas ele, entristecendo-se com o que foi dito, foi embora afligido; pois ele tinha grandes posses.
23 ꞌLe Zeziiꞌa -namʋ bi ꞌɔ ɔ, ɔ ꞌye ʋ -kaa ꞌꞌyiꞌlɛ: -Yeee! Nyɔ-ɔ ꞌbhleꞌa ꞌgagalɩꞌa -dadudu, -ɔ -ke -pɔlʋ kpʋn ꞌɩ ti, -Lagɔ ꞌke ɔ -kɔ, ɛ ku -kaa wɔn ꞌya!
23 E Jesus, olhando ao redor, disse aos seus discípulos: Quão dificilmente entrarão no reino de Deus os que têm riquezas!
24 Ʋn ꞌwɔnꞌɔ wlu ꞌmnɛ ꞌbɔ ɔ, wɔn ꞌmʋ -ʋ ti. ꞌLe ɔ na -lrɛɛ: ꞌꞌYreetɩ-a, -ziadɩ moꞌo. ꞌKaꞌa dɩ, nyɔ -yɔ -ke -pɔlʋ kpʋnꞌa ꞌɔ ꞌgagalɩ ti, -Lagɔ ꞌke ɔ -kɔ, ɛ ꞌku-o wɔnꞌꞌɔ!
24 E os discípulos se admiraram destas suas palavras. Mas Jesus, tornando a falar, disse-lhes: Filhos, quão difícil é, para os que confiam nas riquezas entrar no reino de Deus!
25 Nmiklagba ꞌke ꞌbho ꞌꞌbhietoope ꞌꞌyi -zi -nɩ, ɛ ꞌku-o wɔn. ꞌGagayiꞌa -pɔlʋ ꞌke ꞌɔ ꞌgagalɩ ꞌꞌyi-sɔ ꞌle -Lagɔ ꞌke ɔ -kɔ ɔ, ɛ ꞌku-o wɔn tenyɩ -lrɛɛ, ɛ -ziꞌe-e nmiklagbaꞌa ꞌbho ꞌꞌbhietoopeꞌa ꞌꞌyizinɩɛ.
25 É mais fácil um camelo passar pelo olho da agulha, do que entrar um homem rico no reino de Deus.
26 Ʋn ꞌwɔnꞌɔ ꞌna ꞌbɔ -lrɛɛ ɛ, -zuzu -sɔ ꞌnʋ-ʋ ꞌꞌkpi ꞌle ꞌwa ꞌꞌsɛ-ɛ dedeꞌe -dede ti: -Bho ɛ -nɩ -kaa ꞌmʋ ꞌle, ꞌꞌlemnɩɩ nyɔ yɔɔ ꞌke ꞌpʋn ꞌbho -Lagɔꞌɔ ꞌꞌyigbeyiꞌa?
26 E eles ficaram extremamente admirados, dizendo entre si: Quem então, poderá ser salvo?
27 Zezii -gbʋ ꞌnʋ ya, ɔ na: ꞌƖnnɛɛnɛ -nɛɛ, nyunyɔ -bodɩ ɛ kuꞌo wɔn. -Bho ɛ ꞌꞌdu ꞌbho -Lagɔ -bodɩ, ɛ se wɔnku. ꞌBho -Lagɔ -bodɩ lɛ-ɛ ꞌka wɔnku, ꞌɛ lɛtu se -nɩ.
27 E Jesus, olhando para eles, disse: Com homens isso é impossível, mas não com Deus; porque com Deus todas as coisas são possíveis.
28 ꞌLe ꞌPiɛlɩ na: Zezii, -ɩn ꞌye li-ɔ, -aꞌa dɩ -a ꞌꞌtayiꞌe -aꞌba lɩꞌa klɛ ꞌꞌyiti ꞌle -a -ke -a naꞌo.
28 E Pedro começou a dizer-lhe: Eis que nós deixamos tudo, e te seguimos.
29 ꞌLe ɔ na: -Ziadɩ ꞌɩn-ɩ zaꞌa amʋ -bodɩ ꞌmʋ, nyɔ -yɔ ꞌꞌtayiꞌa ꞌɔ ꞌꞌbhlegbo -ke ꞌɔ -kpɩɩ ꞌꞌyiti, -ɔ sieꞌa ꞌɔ -glɩgbawɔnyiꞌa nyʋ, ꞌɔ ꞌlotʋꞌa ꞌꞌnynuu o, -tɩta o, ꞌɔ ꞌlotʋ -ke ꞌɔ ꞌꞌyreetɩ o, -bho ɔ -tbhɛ lɩ -nɩɩ -ke nyʋ -nʋʋ ꞌꞌkpi ꞌan dɩ -ke -Lagɔꞌɔ ꞌꞌdɩzɩgɩꞌa dɩ, ꞌɔ nyɔtu,
29 E Jesus, respondendo, disse: Na verdade eu vos digo que não há nenhum homem, que tenha deixado casa, ou irmãos, ou irmãs, ou pai, ou mãe, ou mulher, ou filhos, ou campos, por causa de mim e do evangelho,
30 lɩzɩgɩꞌa -dadudu -ɩ -ziꞌa -yɩ ɔ -tbhɛꞌɛ ꞌꞌkpi, ꞌnɔɔ ꞌkmʋ ꞌmʋ, ꞌɩnnɩ -Lagɔ-ɔ ꞌꞌnyɩ ɔꞌo. Ɔbɔ ꞌmnɔ, -da ꞌwee ɔ-ɔ muꞌa, ɔ-ɔ ꞌye-e -denɩzɩgɩ, ɔ-ɔ ꞌye-e -kpɩɩ, ɔ-ɔ ꞌye-e ꞌlotʋꞌa ꞌꞌnynuu, ɔ-ɔ ꞌye-e ꞌlotʋ ꞌꞌwe ꞌle nyʋꞌa -dadudu-u ꞌꞌduꞌo ꞌɔ ꞌꞌyreetɩ. -Bho koo ʋn -kɔ ɔ nyanɩ ꞌmʋ-ʋ kla, ɔ-ɔ ꞌye-e lɩzɩgɩ -nɩɩꞌa ꞌwee, ꞌle -Lagɔ-ɔ ꞌꞌnyɩ ꞌɔ ꞌle nya ꞌwla tinɩɛzɛgɛ-ɛ seꞌa ꞌꞌtiinamʋ ꞌbhle.
30 que não receba cem vezes mais, já neste tempo, em casas, e irmãos, e irmãs, e mães, e filhos, e campos, com perseguições; e no mundo vindouro a vida eterna.
31 Nyʋ -yʋ ꞌma-a ꞌnɔɔ ꞌkmʋ ꞌmʋ ꞌnynɩbhlemʋklɩgbɩ, ꞌle nya ꞌwla ꞌwa -dadudu-u ꞌye-e ꞌbho -Lagɔꞌɔ ꞌꞌyigbeyi bhubhunyʋ ꞌꞌdu -mʋ. ꞌLe nyʋ -yʋ ma ꞌka-a bhubhunyʋ, ꞌbho -Lagɔꞌɔ ꞌꞌtroli ꞌwa -dadudu ꞌke ꞌbho ꞌɔ ꞌꞌyigbeyi ꞌnynɩbhlemʋklɩgbɩ ꞌꞌdu.
31 Mas muitos que são primeiros serão últimos, e os últimos, primeiros.
32 Ɩ ziꞌa -kaa a, *Zezii -ke *ꞌɔ -namʋ ꞌkpa-a -jeyi, ʋn-ʋ ꞌmu-o Zelizalɛɛmʋ. Ʋn -nɩꞌa munamʋ, Zezii -kɔꞌɔ ꞌle ꞌwa nya. ꞌƆ -namʋ -bue ꞌyɔ ꞌsɔn -ke nyʋ-ʋ na ꞌnʋ ꞌbɩ, ꞌwa -pɔlʋ -see bhlu, ꞌle Zezii ꞌye ꞌɔ -namʋ ꞌmʋꞌꞌluo, ɔ -ke ʋn ꞌye kpɔ cɛ, dɩ-ɩ ꞌye ꞌɔ -bodɩ -yi mʋ, ɔ ꞌke ʋ ɩ ꞌtmʋʋ -lrɛɛ.
32 E eles estavam no caminho, subindo a Jerusalém; e Jesus ia adiante deles. E eles maravilhavam-se, e seguiam-no atemorizados. E, ele tomando novamente os doze, começou a dizer-lhes as coisas que deviam acontecer com ele,
33 Ɔ na: A po -lokui, ꞌle Zelizalɛɛmʋ ꞌnɔɔ -a -nɩꞌa munamʋ, ꞌle ꞌmnɔ, ꞌle-e ʋn-ʋ ꞌye ꞌɩnmɔ *Nyunyɔꞌɔ ꞌꞌYu nyʋ -jeyi ꞌꞌnyɩ -nɩ mʋ, *-Lagɔꞌɔ ꞌsragazamʋklɩgbɩ -ke *ꞌɔ gbaꞌa yibomʋ ꞌꞌwe ʋn-ʋ ꞌye ꞌɩnmʋ -jeyi ꞌꞌnyɩ mʋ. Ʋn-ʋ ꞌye-e ꞌɩnmʋ dɩ ꞌꞌkpi ꞌꞌduu -mʋ ꞌle ʋn ꞌke -kaa ꞌlɛ: Ɔ ꞌke ꞌmɛ moꞌo! ꞌLɩkpʋ -nɩꞌa Zelizalɛɛmʋ, -ʋ seꞌa -Lagɔ yibo, ꞌɩnnʋ ʋn-ʋ ꞌye ꞌɩnmʋ -jeyi ꞌꞌnyɩ mʋ.
33 dizendo: Eis que vamos para Jerusalém, e o Filho do homem será entregue aos principais sacerdotes, e aos escribas, e eles o condenarão à morte, e o entregarão aos gentios;
34 Ʋbʋ ꞌmnʋ-ʋ ꞌye-e ꞌɩnmʋ ꞌcɩsɛ -mʋ, ʋn-ʋ ꞌye-e ꞌɩnmʋ -tʋtrɔ ꞌꞌyri-wʋnna -mʋ, ʋn-ʋ ꞌye-e ꞌɩnmʋ ꞌꞌsɛɛn -mʋ ꞌle ʋn ꞌke ꞌɩnmʋ ꞌlbha ꞌɩn ꞌke ꞌmɛ. -Bho ꞌwɩ ꞌsɔn, ꞌɛ tanzɔ, ꞌle -Lagɔ ꞌke ꞌɩnmʋ glu -za, ꞌɩn ꞌke ti-nɩ -lrɛɛ. ꞌKa-a Zezii ꞌlʋ ꞌʋ ꞌꞌyi.
34 e eles zombarão dele, e o açoitarão, e cuspirão nele, e o matarão; e ao terceiro dia ele será ressuscitado.
35 ꞌBho ꞌmnɔ, Zebedeeꞌa ꞌꞌyreetɩ, Zaakɩ -ke *ꞌZaan ꞌnyni-e *Zezii li ꞌle ʋn na: -Aꞌba -Tɔyi, -a yi-oꞌo -a ꞌke -ɩnmʋ lɛ -lue ꞌybhaa, -ɩn ꞌke -amʋ -bodɩ nʋ.
35 E Tiago e João, filhos de Zebedeu, aproximaram-se dele, dizendo: Mestre, queremos que tu nos faças o que nós desejamos.
36 Ɔ na: Leelɛ a ꞌybhaꞌa ꞌɩn ꞌke amʋ -bodɩ nʋꞌa?
36 E ele lhes disse: O que quereis que eu vos faça?
37 ꞌLe ʋn na: -Bho -aꞌa nyʋꞌa -kɔkɔɔnɔɔ nyni a, ꞌwɔn -a -nɩ ꞌsɔn, ꞌbho -aꞌa ꞌzɔꞌɔ nyʋklɩgbɩ -ʋ ꞌka -ɩnmʋ ꞌꞌyi kɔ ɔ, -a ꞌke ʋ ꞌꞌdu ꞌle -a -ke -ɩn ꞌke nyʋ -kɔ.
37 E eles lhe disseram: Concede-nos que na tua glória nós possamos nos assentar, um à tua direita, e o outro à tua esquerda.
38 ꞌLe ɔ na: Lɛ a-a ꞌybhaꞌa, a yibo ꞌɛ ꞌzɔ ꞌnɩ? ꞌƖn-ɩ dede-e amʋ ti, -ka ꞌkleyeɛɛ-ɛ ꞌyeꞌa ꞌɩnmʋ ꞌꞌkpi ꞌpɩple mʋ, ꞌɩn ꞌke ɛ ꞌmʋ -zi -nɩ ꞌle ꞌɩn ꞌke ꞌmɛ ɛ, a ꞌbhɛɛꞌɛ ꞌkleyeɛɛ ꞌke amʋ ꞌꞌkpi ꞌpɩple, a ꞌke ɛ ꞌmʋ -zi -nɩ ꞌle a ꞌke ꞌmɛꞌɛ?
38 Mas Jesus lhes disse: Não sabeis o que pedis; podeis vós beber o cálice que eu bebo, e serdes batizados com o batismo com que eu sou batizado?
39 Ʋn na: -A ꞌbhɛɛ nɛ-oꞌo. ꞌLe ɔ na: Ɛ -nmɔꞌɔ -kaa-a ti. -Ka ꞌkleyeɛɛ-ɛ ꞌyeꞌa ꞌɩnmʋ ꞌꞌkpi ꞌpɩple mʋ ꞌɩn ꞌke ɛ ꞌmʋ -zi -nɩ ꞌle ꞌɩn ꞌke ꞌmɛ ɛ, ꞌka-a ꞌkleyeɛɛ-ɛ ꞌye amʋ ꞌꞌkpi ꞌpɩple mʋ a ꞌke ɛ ꞌmʋ -zi -nɩ ꞌle a ꞌke ꞌmɛ.
39 E eles lhe disseram: Nós podemos. Jesus, porém, disse-lhes: De fato, bebereis o cálice que eu bebo, e sereis batizados com o batismo com que eu sou batizado;
40 Ɛ -nɩꞌa -kaa ꞌmʋ a, ꞌbho lɛ -yɛ a ꞌybhaꞌa -laaꞌa damʋ, ꞌɩn se ꞌbho ꞌɛ ꞌꞌkpi wlu ꞌbhle, -bho ɛ -se -Lagɔ -nɩ -lue ꞌtɩn. ꞌAn ꞌzɔꞌɔ nyʋklɩgbɩ -ʋ ꞌka ꞌɩnmʋ ꞌꞌyi kɔ ɔ, ꞌle ꞌɩn -ke ʋn ꞌke nyʋ -kɔ ɔ, ɔ -zʋ ꞌʋ-ʋ ꞌbho see.
40 porém, o assentar-se à minha direita, ou à minha esquerda, não é meu para dar; mas o será dado àqueles a quem está preparado.
41 *Zeziiꞌa -namʋ -bue -yʋ -sieꞌa ꞌbho ꞌwɔnꞌɔ wlu ꞌmnɛ ꞌbɔ, ʋn -poꞌo-o Zaakɩ -ke ꞌZaan ꞌcɛ -kwa,
41 E os dez, tendo ouvido isso, começaram a indignar-se contra Tiago e João.
42 ꞌle ɔ ꞌye ꞌwa klɛ ꞌla ɔ ꞌke ʋ ꞌtmʋʋ ꞌle ɔ na: A yiboꞌo-o, ꞌbhlɩkpɩyowli ꞌꞌwe ꞌbhle-e nyʋ ꞌwa wɔnzika ꞌle ꞌwa nyʋklɩgbɩ-ɩ nʋ nɩꞌe ꞌbho nyʋ ꞌꞌkpi ꞌwa wɔnkuɛ.
42 Mas Jesus, chamando-os a si, disse-lhes: Sabeis que os que são reconhecidos como governadores dos gentios, exercem senhorio sobre eles, e que sobre eles uns dos seus grandes exercem autoridade.
43 A-bʋ -yʋʋ, ꞌle aꞌba ꞌꞌklumʋ ꞌɛ lɛtuꞌa -nʋ-ɛ -le! ꞌLe aꞌba ꞌꞌklumʋ nyɔ -yɔ ꞌbɔꞌɔ ti ɔ ꞌke aꞌba -klagba ꞌꞌdu, ɔ ꞌꞌdu ꞌbho aꞌba klɛ kplokplo ꞌle ɔ ꞌke aꞌba ꞌzɔꞌɔ lbhʋnʋyi ꞌꞌdu.
43 Mas não será assim entre vós; antes, qualquer que entre vós quiser tornar-se grande, será o vosso ministro,
44 -Yɔ ꞌbɔꞌɔ ti ꞌle aꞌba ꞌꞌklumʋ -lrɛɛ ɔ ꞌke amʋ -kɔ ɔ, ɔ -ya ꞌɔ ꞌꞌbhuo ꞌzɔ ɔ ꞌke aꞌba klɛꞌɛ ꞌgeyikpaan ꞌꞌdu.
44 e qualquer que entre vós quiser ser o primeiro, será servo de todos.
45 ꞌƖnmɔ *Nyunyɔꞌɔ ꞌꞌYu, ꞌka-a ꞌɩn -nɩꞌo -lrɛɛ. Ɛ -se nyʋ ꞌke ꞌɩnmʋ lbhʋ -bodɩ nʋ, ꞌɛ dɩ ꞌɩn yiꞌe ꞌnɔɔ ꞌkmʋ ꞌmʋ -ko. ꞌƖn yi-oꞌo ꞌɩn ꞌke nyʋ lbhʋ -bodɩ nʋ ꞌle ꞌɩn ꞌke nyʋ ꞌꞌweꞌa -zɛgɛꞌɛ dɩ ꞌmɛ. -Bho ꞌɩn ꞌmɛ ɛ, ꞌꞌnyinynidɩ ꞌbho -Lagɔꞌɔ ꞌꞌyigbeyi, -ɩ kpʋn ꞌʋ ꞌgeyiɛ ꞌmʋ, ꞌɩn ꞌke ʋ ꞌle ɩ ꞌmʋ zetie. ꞌƐ dɩ ꞌɩn yiꞌe ꞌnɔɔ ꞌkmʋ ꞌmʋ.
45 Porque até mesmo o Filho do homem não veio para ser servido, mas para servir, e para dar a sua vida em resgate de muitos.
46 *Zezii ꞌlʋ ꞌʋ -kaa ꞌꞌyi, ʋn ꞌnyni-e -gwlɔ -lue ʋn-ʋ ꞌlaꞌa Zelikoo ꞌle ʋn ꞌye zi. Zezii-e, *ꞌɔ -namʋ -ke nyʋꞌa -dadudu -ʋ na ꞌnɔ ꞌbɩ, ʋn -nɩꞌa zinamʋ, ʋn -yɛꞌɛ-ɛ ꞌbho -jolʋ wɔnli nyɔ -lue. ꞌBho-o ɔ -deꞌe ti ꞌle ɔ-ɔ ꞌybhaꞌa zikamʋ mɔni. Ɔbɔ ꞌmnɔ, ɔ ꞌꞌlɔ-ɔꞌo, ꞌɔ ꞌnynɩ-ɩ ꞌmo-o Batimee, nyɔ -lue ʋn-ʋ ꞌlaꞌa Timee, ꞌɔ ꞌꞌyu moꞌo.
46 E eles chegaram a Jericó; e, saindo ele de Jericó com os seus discípulos e um grande número de pessoas, Bartimeu, o cego, filho de Timeu, estava assentado ao lado da estrada, mendigando.
47 Ɔ ꞌwɔnꞌɔ ꞌbɔ Nazalɛɛtɩkɔyi Zezii -nɩꞌe zinamʋ, ɔ ꞌpo-o wlu yayi, ɔ ꞌye ꞌꞌwɔ ꞌle ɔ na: *-Lagɔꞌɔ ꞌBhozayi Zeziiꞌɔ! -Lagɔꞌɔ ꞌBhozayi Zeziiꞌɔ! ꞌBhlʋkpayowli *Daviidɩꞌa ꞌꞌnayu, ꞌye ꞌan ngaze ɔɔ!
47 E, ele ouvindo que era Jesus de Nazaré, começou a clamar, e a dizer: Jesus, Filho de Davi, tem misericórdia de mim.
48 Nyʋ-ʋ -dieꞌa -kaa ꞌmʋ, -ʋ -nɩꞌa ꞌbho -nanamʋ, ʋn ꞌkaa ꞌnɔ ꞌmʋ-ɛ ꞌle ʋn na: -Ɔɔ! ꞌBhɔ zrɛ ke! ꞌLe ɔ ꞌye ꞌbho ꞌkpa -lrɛɛ, ɔ ꞌye ꞌꞌwɔ tenyɩ ꞌle ɔ na: ꞌBhlʋkpayowli Daviidɩꞌa ꞌꞌnayuꞌɔ! -Alele! ꞌYe ꞌan ngaze ɔɔ!
48 E muitos mandaram que se calasse; mas ele clamava ainda mais: Filho de Davi, tem misericórdia de mim!
49 Zezii nʋꞌa -kaa, ɔ -nynaꞌa-a ti ꞌle ɔ na: A ꞌlɔ ɔ, ɔ ꞌke yi. ꞌLe ʋn ꞌye ɔ wlu kpa, ʋn na: -Ku ꞌꞌgwli, -sɔ ꞌmʋ, -ɩn ꞌke mu, ɔ-ɔ ꞌlaꞌa -ɩnmʋ-ɛ.
49 E Jesus, parando, ordenou que ele fosse chamado; e eles chamaram o homem cego, dizendo-lhe: Tem bom ânimo, levanta-te; ele te chama.
50 A -gblee, ɔ -zaꞌa ꞌɔ -vilɔbana ꞌmʋ, -bu! ɔ -sɔꞌɔ ꞌmʋ-ɛ, ɔ ꞌye ꞌbho Zezii ꞌꞌtroli mu,
50 E ele, lançando de si a sua capa, levantou-se, e foi até Jesus.
51 ꞌle Zezii ꞌye ɔ tidede, na: Lee -ɩn ꞌybhaꞌa ꞌɩn ꞌke -ɩn -bodɩ nʋꞌa? Ɔ na: -Aꞌba -Tɔyi, ꞌɩn ꞌybha-oꞌo ꞌan ꞌꞌyri ꞌke kati.
51 E Jesus, respondendo, disse-lhe: O que queres que eu te faça? E o homem cego lhe disse: Senhor, que eu receba a minha visão.
52 ꞌLe Zezii na: -Ɩn ꞌde-e -Lagɔ ꞌꞌgwliꞌa dɩ, mu, -ɩn ꞌpʋn-oꞌo. ꞌBho -gbaa -lue ꞌmʋ ꞌɔ ꞌꞌyri katiꞌo, ɔ-ɔ ꞌye-e ti. -Da Zezii -nɩꞌa munamʋ, ꞌle ɔ-ɔ na ꞌnɔ kli.
52 E Jesus lhe disse: vai no teu caminho, a tua fé te curou. E ele imediatamente recebeu visão, e seguiu a Jesus pelo caminho.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.