Atos 9
Ẽwandam Iek (NOAE) vs VC
1 Mag nʉm ee warag Sauloou maach Pör Jesús iek ʉ̈kha durrum khʉʉn dakhãu nʉm pʉaba, warag phadnaan pör aar mawia
1 Enquanto isso, Saulo só respirava ameaças e morte contra os discípulos do Senhor. Apresentou-se ao príncipe dos sacerdotes,
2 ichig ẽsap phã deepijim aajem, Damasco phöbör ee judionaan Ẽwandam iek jaaujem degam chi pörnaanag oopibaimaa, makhʉʉnau amach paarmua dʉ̈i pʉrpi jaaubaawai, phithurg chukhu Jesús igar nʉm khʉʉn emkhooin dʉ̈i ʉʉinpa Jerusalenag preso pʉrkha aibëeg.
2 e pediu-lhe cartas para as sinagogas de Damasco, com o fim de levar presos a Jerusalém todos os homens e mulheres que achasse seguindo essa doutrina.
3 Maimua chadcha ichig mag ẽsap phã deebaa ag dʉ̈i igbaadëjim aajem, Damasco phöbörög khʉdau ma sim ee. Mamʉ mag mawia ya chi phöbör dakpamam eeta, dëgölp edjã eemua pagthʉmdaujö phʉr jẽer athajim anʉm.
3 Durante a viagem, estando já perto de Damasco, subitamente o cercou uma luz resplandecente vinda do céu.
4 Mag phʉr jẽer athamua warre Saulo phãr werbpʉ̈imjöta jẽkhʉt buju aimajim aajem. Mag jẽkhʉt panaa ũurwai õor chukag eemuata irig, —Saulo, ¿khantheeta pua jãgcha jãg mʉ iek ʉ̈kha durrum khʉʉn khaibag wawaag am ẽudee ẽkha nʉrrʉ́ma? a sĩejim anʉm.
4 Caindo por terra, ouviu uma voz que lhe dizia: Saulo, Saulo, por que me persegues?
5 Magbaa Sauloou, —Señor, ¿ma pʉ khaiuma? ajim anʉm jũrr irig.
5 Saulo disse: Quem és, Senhor? Respondeu ele: Eu sou Jesus, a quem tu persegues. {Duro te é recalcitrar contra o aguilhão.
6 Mag ũrbaawai Saulo jãphierr ajaugau kha duui thʉnʉmua jũrr irig, —Señor, ¿khani pua mʉrʉg waupim khõsi chirʉ́wi? ajim anʉm.]
6 Então, trêmulo e atônito, disse ele: Senhor, que queres que eu faça? Respondeu-lhe o Senhor:} Levanta-te, entra na cidade. Aí te será dito o que deves fazer.
7 Mag õor chukhu sim eemuata magbarm ũrbaawai i dʉ̈i õor wënʉrrarr khʉʉnjã ĩchab jãphierr nʉm iekhau pödjã iekhaba, sĩi warag khĩuu naajim anaabá.
7 Os homens que o acompanhavam enchiam-se de espanto, pois ouviam perfeitamente a voz, mas não viam ninguém.
8 Mag õor chukag eemua ichig magbaawai Sauloou phiidʉ dʉnʉisijim anʉm. Mag dʉnʉʉunaa par irua wajapha dau ẽenaa ookhakhakhamjã pöd dau warphapaijã ooba aajeejim anaabá, dau khĩ thʉnarr aawai. Mag pöd ooba aawai chi dʉ̈i wënʉrrarr khʉʉnau sĩita i jua gaai pʉrnaa Damasco phöbör ee warrjierram aajem.
8 Saulo levantou-se do chão. Abrindo, porém, os olhos, não via nada. Tomaram-no pela mão e o introduziram em Damasco,
9 Mam phöbör ee pawijã Saulo khãai thãrjup sĩi dau khaugba sĩejim aajem. Mag nʉm dʉ̈i thachjã khöba ni döjã döba sĩejim anaabá.
9 onde esteve três dias sem ver, sem comer nem beber.
10 Mag Damasco phöbör ee woun ãb sĩejim aajem, Ẽwandam iek ʉ̈khaajerr Ananías a thʉ̈r sim. Mag woun maach Pör Jesuu ich dʉ̈i khãai khõrkhapi auwia i thʉ̈rchëjim aajem. Mag ich thʉ̈rbaichee Ananiaau, —Señor, mʉ cha chirʉmgui ajim anʉm.
10 Havia em Damasco um discípulo chamado Ananias. O Senhor, numa visão, lhe disse: Ananias! Eis-me aqui, Senhor, respondeu ele.
11 Magbaa maach Pör Jesuu irig, —Phiidʉbá ajim anʉm, maimua kaaijã Chi Khajapham a thʉ̈ʉrjem ee woun Judas anʉm deg Saulo Tarsopierr jëeubaimá; maig mag wounau mʉrʉg oraa simgui ajim anʉm.
11 O Senhor lhe ordenou: Levanta-te e vai à rua Direita, e pergunta em casa de Judas por um homem de Tarso, chamado Saulo; ele está orando.
12 Mag mʉrʉg jëeu simua ĩchab khãai khõrg ee ichdëu oobarmgui ajim anʉm, woun ãb Ananías a thʉ̈r sim i aar dubwi i ʉ̈r jua ausĩubaa ich dau eerdʉbarm.
12 {Este via numa visão um homem, chamado Ananias, entrar e impor-lhe as mãos para recobrar a vista.}
13 Magbaa Ananiaau magjim aajem:
13 Ananias respondeu: Senhor, muitos já me falaram deste homem, quantos males fez aos teus fiéis em Jerusalém.
14 Maagjem mʉigjã phadnaan chi pörkha nʉm khʉʉnau warag amach ipaarmua irig jaau nʉmgui ajim anʉm, pʉrʉgpai jëeu durraajem khʉʉn pʉrkha arramkhĩir.
14 E aqui ele tem poder dos príncipes dos sacerdotes para prender a todos aqueles que invocam o teu nome.
15 Magbaa maach Pör Jesuu irig, —Petá ajim anʉm, muata pʉ pʉ̈i chirʉm i aar. Jã mʉchdëu jʉr au chirʉm khabahab ajim anʉm. Jãguata mʉg atag israelnaanagjã mʉ iek jaaunaa durr warpham magwe mʉ iek reinaanagpa jaau nʉrrajugui ajim aajem.
15 Mas o Senhor lhe disse: Vai, porque este homem é para mim um instrumento escolhido, que levará o meu nome diante das nações, dos reis e dos filhos de Israel.
16 Mua mʉchdëucha irig jaaukhimgui ajim anʉm, jãga mʉ gaaimua i dau aphʉʉ phithurg aju.
16 Eu lhe mostrarei tudo o que terá de padecer pelo meu nome.
17 Maach Pör Jesuu ichig magbaawai Ananías chadcha petajim aajem. Mag mawia, Saulo sim deg dubimawia, i ʉ̈r jua ausĩunaa irig, —Khodam Saulo, maach Pör Jesús ar pʉ dʉ̈i khʉd ee thẽutarrau mʉ pʉ aig pʉ̈ijimgui ajim anʉm, deeu ũmaai dau eerdʉbaadëm dʉ̈i ĩchab Ẽwandam Akhaarpa pʉch gaai phẽs wai chirsimkhĩir.
17 Ananias foi. Entrou na casa e, impondo-lhe as mãos, disse: Saulo, meu irmão, o Senhor, esse Jesus que te apareceu no caminho, enviou-me para que recobres a vista e fiques cheio do Espírito Santo.
18 Mag, chadcha Ananiaau mag iekhabarm bʉ̈rre Saulo dau gaau paphugmiejö chëu chëu chëu aadëwi warre dau eerdʉ sĩsijim aajem. Magtarr aigmua ĩchab warre ich pör choopijim aajem.
18 No mesmo instante caíram dos olhos de Saulo umas como escamas, e recuperou a vista. Levantou-se e foi batizado.
19 Mag pör choo sĩsiewain chadau, thachdam khöbaadee, kha theeg chukhu thʉnarrjã deeu khĩir ubag aadëjim aajem. Maimua warag ich ag phöbör ee chi Jesús iek ʉ̈kha durrarr khʉʉn dʉ̈i khãaidam khapanaa sĩsijim aajem, dapai maba.
19 Depois tomou alimento e sentiu-se fortalecido. Demorou-se por alguns dias com os discípulos que se achavam em Damasco.
20 Maimua Sauloou warag ich ipaarmua judionaan Ẽwandam iek jaaujem di sĩsidʉm ee jaau nʉrrʉmua Jesús igwia, “Chadchata jãan Ẽwandam Iewaa ichdëucha pʉ̈itarraugui” a jaaujeejim aajem dʉ̈i ich ipaarmua.
20 Imediatamente começou a proclamar pelas sinagogas que Jesus é o Filho de Deus.
21 Mag irua jaaumam ũrwi thumaam khʉʉn jʉ̈gderraa naajeejim aajem. Mag nʉm iekhau amach wir aigpai jũrr amach khapeenag, “Keena, ¿ich mʉg woun khabajĩ Jerusalén phöbör ee ar Jesuug jëeu durrum khʉʉn dajẽk wai nʉnʉʉu aajerr? Mawaam khʉʉnjã agjö pʉrkhanaa phadnaan chi pörnaan aar preso phë arraan a bëetarrta, ¿jãga ĩs jãg ich paarmua warag am ipierr ich ag iekpai dʉ̈i jaau nʉrrʉ́ma?” aajeejim aajem jũrr amach eepai.
21 Todos os seus ouvintes pasmavam e diziam: Este não é aquele que perseguia em Jerusalém os que invocam o nome de Jesus? Não veio cá só para levá-los presos aos sumos sacerdotes?
22 Mamʉ ichig maagwai chará, warag Sauloou iek khẽgkha jaaumamua, “Chadcha jãg Jesuuta ich Ẽwandamaucha warrgarwe jʉr auwia maach peerdʉ aumkhĩir mʉg durr gaai pʉ̈iju aajerr khabahab” aajeejim anaabá. Mag nem ichö khaisög jaaupʉ̈pʉ̈igmamua judionaan Damasco phöbör ee narr khʉʉnjã pöd iekhaju khaugba, warag ich garmua khĩupaa sĩumaajeejim aajem.
22 Saulo, porém, sentia crescer o seu poder e confundia os judeus de Damasco, demonstrando que Jesus é o Cristo.
23 Maimua magtarr khur ewag pawia khãai khapan aadëm ee, judionaan ãba biirdʉwia ihãba nʉisijim aajem, Saulo thõopäaig.
23 Decorridos alguns dias, os judeus deliberaram, em conselho, matá-lo.
24 Mag chadcha i thõopʉ̈iju awi puertdi phöbör ee duubjem sĩsidʉmpierr soldaaunagjã i nʉpiejeejim anʉm, edaram magwe. Mamʉ mag amau i ëugar i thõoju dakhãu wai nʉm ya ich Saulooujã ũrbaadëjim aajem.
24 Estas intenções chegaram ao conhecimento de Saulo. Guardavam eles as portas de dia e de noite, para matá-lo.
25 Mag khaphʉ wai naawai edau khëubaadeewai tagam khʉʉn agjö Ẽwandam iek ʉ̈kha durrarr khʉʉnau thʉbʉt ee juppinaa jʉ̈gad gaai eeg jiir burrpʉ̈ijierram aajem, mag phöbör thum igaaum magwe maach jua pʉrju khaba thuur phʉʉrdʉ sim ee warre phöbör igaau. Mag, mag edaar Saulo dʉrmidjim aajem.
25 Mas os discípulos, tomando-o de noite, fizeram-no descer pela muralha dentro de um cesto.
26 Mag mawia deeu Jerusalén phöbör ee barbaimaawai aig chi ʉ̈kha durrum khʉʉn dʉ̈i khapeerkham iigjeejim aajem, ich Sauloou. Mamʉ thumaam khʉʉnau i ögkhaajeejim anaabá, agtha ʉ̈khaba simta sĩi amach khũguraagta mag nʉrrʉmpii awi.
26 Chegando a Jerusalém, tentava ajuntar-se aos discípulos, mas todos o temiam, não querendo crer que se tivesse tornado discípulo.
27 Magbaawai Bernabé anʉmua chi Saulo thʉ̈r auwi, ich Jesuucha jʉr autarr khʉʉn aar wai dubwia, amag jaaubaadëjim aajem, jãga Saulo khʉd ee mamua Jesús dʉ̈i thẽujĩ, maimua jãga ĩchab Damasco phöbör eejã irua õrag Jesús igwia warag ögkhaba Ẽwandam iek jaaubaadëjĩ.
27 Então Barnabé, levando-o consigo, apresentou-o aos apóstolos e contou-lhes como Saulo vira o Senhor no caminho, e que lhe havia falado, e como em Damasco pregara, com desassombro, o nome de Jesus.
28 Bernabeeu mag jaaubaan chadau tag i ögkhaba nʉisijim aajem. Magbaa warag Jerusalén phöbör ee thʉbawia am wënʉrrʉmpierr am dʉ̈i nʉrraajeejim aajem.
28 Daí por diante permaneceu com eles, saindo e entrando em Jerusalém, e pregando, destemidamente, o nome do Senhor.
29 Mag nʉrrʉmua warag bʉ̈ʉrjã ögkhaba maach Pör Jesús igwia i iek jaaujeejim aajem, judionaanta griegonaan meúa iekha nʉm khʉʉnag. Mamʉ makhʉʉnaujã i thõopʉ̈iju ẽkha phöbaadëjim aajem.
29 Falava também e discutia com os helenistas. Mas estes procuravam matá-lo.
30 Mag amau i thõoju dakhãu wai nʉm chi Ẽwandam iek ʉ̈kha durrum khʉʉnau ũrphöbaadeewai deeum phöbör Cesarea anʉm aar i arrwi maigmua jũrr ich durr phöbör Tarso anʉmʉg pʉ̈ijierram aajem.
30 Os irmãos, informados disso, acompanharam-no até Cesaréia e dali o fizeram partir para Tarso.
31 Mag Sauloou amach ipierr Ẽwandam iek ʉ̈kha sĩsim khaug athaawain chadau, Judea durr, Galilea durr maimua Samaria durram magwe chi ʉ̈kha durrarr khʉʉn thum ʉ̈u khõinaa nʉisijim aajem. Mag khõinaa aphöbaadëm ee, sĩi warag maach Pör Jesús ipierraa irua nem jaau simpai wauphöbaadee ĩchab ich Ẽwandam Akharaujã chi ʉ̈kha nʉm khʉʉn warag khapaana apijim aajem.
31 A Igreja gozava então de paz por toda a Judéia, Galiléia e Samaria. Estabelecia-se ela caminhando no temor do Senhor, e a assistência do Espírito Santo a fazia crescer em número.
32 Pedroou maach Ẽwandam iek ʉ̈kha durrum khʉʉn amach nʉnʉidʉmpierr oo nʉrrʉmua ĩchab phöbördam Lida anʉm ee Ẽwandam iek ʉ̈kha narr khʉʉnjã oon majim aajem.
32 Pedro, que caminhava por toda parte, de cidade em cidade, desceu também aos fiéis que habitavam em Lida.
33 Mag phöbördam Lida anʉm ee woun ãb ooimajim aajem, Eneas anʉm. Mag woun kha chʉkhʉ khitarr aawai sĩi put eepai ocho años sĩejim aajem, pöd ich appai phiidʉba.
33 Ali achou um homem chamado Enéias, que havia oito anos jazia paralítico num leito.
34 Magʉg Pedroou, —Eneas, phiidʉbá ajim anʉm; Jesucristoou pʉ monaaubarm. Pʉch putdam juur khërbá ajim anʉm.
34 Disse-lhe Pedro: Enéias, Jesus Cristo te cura: levanta-te e faze tua cama. E levantou-se imediatamente.
35 Mag Eneas monaautarr thumaam khʉʉnau Lida phöbör ee khakhapdö aadëm dʉ̈i ĩchab khör pöm wëjöm Sarón anʉm ee õor joobaajerr khʉʉnaupa khakhapdö aadëjim aajem. Magtarr oowia, amach khaibag isegwi, jũrr maach Pör Jesús iekta ʉ̈khajierram aajem.
35 Viram-no todos os que habitavam em Lida e em Sarona, e converteram-se ao Senhor.
36 Ich mag jaar ĩchab phöbör Jope anʉm ee ʉʉi ãb Jesús iek ogdʉba ʉ̈kha khitʉm sĩejim aajem. Mag ʉʉi thʉ̈r ebreonaan meúa Tabita aajeejim aajem, maagwai griegonaan meúata Dorcas aajeejim aajem. Mag ʉʉi thumaam khʉʉn dʉ̈i nem ö wajaugnaa aphʉʉm khʉʉndamau nem iigwaijã magʉmjã aba amag deejeejim aajem.
36 Em Jope havia uma discípula chamada Tabita - em grego, Dorcas. Esta era rica em boas obras e esmolas que dava.
37 Mag Pedro Lida phöbör ee sim ee, Dorcas mor machpawia ich ag khamor machgau warag meejim aajem. Mag meebaadee ajapha domeerpinaa, ʉ̈gthaa dijã jarnaa, aar arrjierram aajem.
37 Aconteceu que adoecera naqueles dias e veio a falecer. Depois de a terem lavado, levaram-na para o quarto de cima.
38 Maagwai Jopepienau Pedro Lida phöbör ee sim anʉmjã ũr naajim aajem. Mag Jopemua Lida barju warp khaba sĩerr aawai am iek ich ag bʉ̈rre amau emkhooin numí jʉr auwia Pedro awaan mamkhĩir pʉ̈ijierram aajem.
38 Ora, como Lida fica perto de Jope, os discípulos, ouvindo dizer que Pedro aí se encontrava, enviaram-lhe dois homens, rogando-lhe: Não te demores em vir ter conosco.
39 Magbaa makhʉʉnau wëtwia, Pedro aar barwia, irig “Jopepienau jöpkhaa pʉ thʉ̈r nʉm” a jaaubaimaawai ich ag bʉ̈rre am dʉ̈i bëejim aajem. Mag i barbaichee aiguim khʉʉnau ʉ̈gthaa chi aphʉʉmdam wai narr aar i athaadeewai, khoopaa ũanaan thum aig narr khʉʉnau bĩe nʉmua dich monakha aawai khajũadam khamatarr thumaa irig oopimajierram aajem.
39 Pedro levantou-se imediatamente e foi com eles. Logo que chegou, conduziram-no ao quarto de cima. Cercavam-no todas as viúvas, chorando e mostrando-lhe as túnicas e os vestidos que Dorcas lhes fazia quando viva.
40 Magbaawai ich Pedroou õor thum dawag jʉrkhʉʉipʉ̈iwi, kanieu phõbkhanaa, Ẽwandamag oraajim aajem. Mag oraa aaipawi chi binaanag oonaa, —Tabita, phiidʉbá ajim anʉm.
40 Pedro então, tendo feito todos sair, pôs-se de joelhos e orou. Voltando-se para o corpo, disse: Tabita, levanta-te! Ela abriu os olhos e, vendo Pedro, sentou-se.
41 Maig Pedroou i jua gaai pʉrkhanaa warag ʉ̈gthaag dʉnʉʉupi athajim anʉm. Magnaa Ẽwandam iek ʉ̈kha nʉm khʉʉn thum khoopaa ʉʉin chi bĩe narr khʉʉnpa thʉ̈rkhanaa amag Tabita monakkha deeu oopijim anʉm, meeba arrjö.
41 Ele a fez levantar-se, estendendo-lhe a mão. Chamando os irmãos e as viúvas, entregou-lha viva.
42 Jope phöbör ee thumaam khʉʉnau mag õor phiidʉtarr ũrwia, õor pöm maach Pör Jesús iek ʉ̈khajierram aajem.
42 Este fato espalhou-se por toda Jope e muitos creram no Senhor.
43 Magwiajã ich Pedro chan da mabajim aajem, Jope phöbör eemua. Woun ãb Simón anʉm di aig khãai khapan sĩi awiata petajim aajem. Mag woun Simón anʉm nemhëu dën nem wau nʉm gaaita phidkhaajem ajim aajem.
43 Pedro permaneceu ainda muitos dias em Jope, em casa dum curtidor, chamado Simão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.