João 7

Bulu ntam pɔpwɛ; Nkonya (NKONT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Mʋ́ ɔma a, Yesu létsiá kí Galilea ɔmátɔ́. Omekleá ɔbɔ́yɔ Yudea ɔmátɔ́, tsúfɛ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bʋdɛ mʋ tɛ́ɛ abʋmɔ mʋ.
1 Depois disso, Jesus começou a andar pela Galileia; ele não queria andar pela Judeia, pois os líderes judeus dali estavam querendo matá-lo.
2 Támɛ Yudafɔ Kantankpatɔtsiá Nkegyí lafʋn.
2 Aconteceu que a festa dos judeus chamada Festa das Barracas estava perto.
3 Mʋ́ sʋ mʋ apio yinhɛ́ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Natɩ yɔ Yudea nkɛ ámʋ ogyíkpá, mɛ́nɩ fʋ́ abúopʋ amʋ́ʋ́ bʋbʋ ɩnʋ ámʋ ɛ́ bówun ofúla ánɩ́ fʋdɛbwɛ.
3 Então os irmãos de Jesus disseram a ele: — Saia daqui e vá para a Judeia a fim de que os seus seguidores vejam o que você está fazendo.
4 Ɔhá ánɩ́ odekléá ahá bʋbɩ́ɩ mʋ gyumagyihɛ tamaŋáín ɩwɩ. Ɩ́nɩá fʋ́dɛ ntobíá igyi alɩ bwɛ á, wuna lɛ mʋ́ suna, ɔyɩ́ fɛ́ɛ́ abʋwun.”
4 Pois quem quer ser bem-conhecido não deve esconder o que está fazendo. Já que você faz essas coisas, deixe que todos o conheçam.
5 (Mʋ apíó ámʋ kʋ́ráá bʋmɔhɔ mʋ gyi. Mʋ́ sʋ bɛbláa mʋ alɩ nɩ́.)
5 Até os irmãos de Jesus não criam nele.
6 Ɩ́nɩ sʋ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Brɛ́á nɔ́yɔ ɩnʋ mɔkʋ́nyá fʋn. Mlɩ mʋ́ mlɛ́talɩ́ yɔ́ ɩnʋ brégyíbrɛ́.
6 Ele respondeu:
7 Ɔyɩ́tɔ́fɔ bʋmɛ́ɛtalɩ́ lú mlɩ, támɛ mɩ́ mʋ́ bʋdɛ mɩ́ lu, tsúfɛ́ ndɛ amʋ́ ɩlá lɛ.
7 O mundo não pode ter ódio de vocês, mas tem ódio de mim porque eu afirmo que o que o mundo faz é mau.
8 Mlɩyɔ nkɛ ámʋtɔ. Mɩ́ mʋ́ mmɔkʋ́nyá yɔ́, tsúfɛ́ mɩ́ brɛ́ mɔkʋ́fʋn.”
8 Vão vocês à festa, mas eu não vou porque a minha hora ainda não chegou.
9 Yesu lɛ́blɩ́ asʋ́n ánfɩ tá á, olesi tsiá Galilea ɔmátɔ́.
9 Jesus disse isso e ficou na Galileia.
10 Támɛ brɛ́á Yesu apíó ámʋ bɛnatɩ́ yɔ́ nkɛ ámʋ ogyíkpá a, mʋ ɛ́ oleŋaín ɩwɩ yɔ́ ɩnʋ.
10 Depois que os seus irmãos foram à festa, Jesus também foi, mas fez isso em segredo e não publicamente.
11 Yudafɔ ahandɛ amʋ bodunká mʋ nkɛ ámʋ ogyíkpá, bʋdɛ ahá fɩtɛ́ bɛɛ, “Oyin ámʋ mɛ?”
11 Os líderes judeus o procuravam na festa e perguntavam: — Onde é que está aquele homem?
12 Ɔdɔm amʋ bɛblɩ́ asʋ́n tsɔtsɔɔtsɔ nklobítɔ tsú Yesu ɩwɩ. Akʋ bɛɛ, “Ɔha wankláán ogyi.” Akʋ ɛ́ bɛɛ, “Ɛkɛkɛɛkɛ, ɔdɛ ahá mlɛ́.”
12 Na multidão havia muita gente comentando sobre ele. Alguns diziam: — Ele é bom. — Não é não; ele engana o povo! — afirmavam outros.
13 Támɛ amʋ́tɔ́ ɔhaa mɛ́talɩ́ blɩ́ mʋ ɩwɩ asʋ́n kʋ́klʋ́ ahá abʋnu, tsúfɛ́ bʋdɛ Yudafɔ ahandɛ amʋ ifú nya.
13 Mas ninguém falava abertamente sobre ele porque todos tinham medo dos líderes judeus.
14 Brɛ́á bowie nkɛ ámʋ nsɩnɛ́ á, Yesu lɔ́dʋ wíé Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ yéfi atɔ́ suná asɩ.
14 Quando a festa já estava no meio, Jesus foi ao Templo e começou a ensinar.
15 Mʋ atosunáhɛ́ lobwie Yudafɔ ahandɛ amʋ ɔnɔ́. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Oyin ánfɩ mɔ́kʋ́kásɩ́ ɔwʋlʋ́ yɔ́ nkpá. Nkálɩ ɩlɔbwɛ asa ɔlɛbɩ ɔwʋlʋ́ alɩ?”
15 Os líderes judeus ficaram muito admirados e diziam: — Como é que ele sabe tanto sem ter estudado?
16 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí mɩ́ wá atosunáhɛ́ anfɩ itsú. Itsú Bulu wá. Mʋlɔ́wa mɩ́ sɩ́sɩ́.
16 Jesus disse:
17 Nɩ́ ɔkʋ dékléá ɔbɔ́bwɛ Bulu apɛ́ á, obówun nɩ́ atosunáhɛ́ anfɩ itsú mɩ́ wá ntɛ́ɛ Bulu wá.
17 Quem quiser fazer a vontade de Deus saberá se o meu ensino vem de Deus ou se falo em meu próprio nome.
18 Ɔhá ánɩ́ ɔdɛ mʋ onutó asʋ́n blɩ́ dɛ́ mʋ numnyam dunká. Támɛ nɩ́ ɔkʋ todúnká numnyam há ɔhá ánɩ́ ɔlɔwa mʋ sɩ́sɩ́ á, ɔnɔkwalɩpʋ ɔhá ámʋ gyí. Ɔtamawá afunu.
18 Quem fala em seu próprio nome está procurando ser elogiado. Mas quem quer conseguir louvores para aquele que o enviou, esse é honesto, e não há falsidade nele.
19 Yɛ́ɛ Mose lɔ́pʋ mbla ámʋ ba mlɩ a? Támɛ mlɩtɔ ɔkʋkʋ mɛ́dɛ́ mʋ́sʋ́ gyi. Ntogyi sʋ mlɩdékléá mlɔ́mɔ mɩ́?”
19 Foi Moisés quem deu a
20 Ɩnʋ ɔdɔm amʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Ɔŋɛ laláhɛ bʋ fʋtɔ! Ma dékléá ɔbɔ́mɔ fʋ́?”
20 A multidão respondeu: — Você está dominado por um demônio! Quem é que está querendo matá-lo?
21 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ofúla kʋlɛ pɛ́ nɔbwɛ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́, mlɩ fɛ́ɛ́ ɔnɔ́ lobwie mlɩ.
21 Então Jesus disse:
22 Mose lɔ́wa mbla há mlɩ ɔbɛ́ɛ, mlɩtɩ́ɩn keté. (Ɩbʋ mʋ́tɔ́ ánɩ́ megyí Mose lɔ́tsɔ keté tɩ́n, mlɩ anáin léfi mʋ́ asɩ.) Yɛ́ɛ mʋ́ sʋ́ mlɩtɛtɩn ahá keté ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ nɩ́ a?
22 Vocês
23 Nɩ́ mlɩdɛ́ keté tɩ́ɩn ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́, mɛ́nɩ mlɩmɔ́ɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ Mose mbla ámʋsʋ á, ntogyi sʋ́ mlɩlanyá ɔblɔ́ mɩ́sʋ́ mlɩaa, natsá nyankpʋsa kɛ́ɩ́n ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́?
23 Para não deixarem de cumprir a Lei de Moisés, vocês circuncidam um menino, mesmo no sábado. Então por que ficam com raiva de mim quando eu curo completamente uma pessoa no sábado?
24 Mlɩyɔ asʋ́ntɔ́ wankláán, asa amlɩha ɩpɔ́n. Mlɩpʋ ɔnɔkwalɩ gyi asʋ́n.”
24 Parem de julgar pelas aparências e julguem com justiça.
25 Yerusalemfɔ akʋ bɛfɩtɛ́ amʋ́ ɩwɩ bɛɛ, “Megyí oyin ánfɩ Yudafɔ ahandɛ bʋdedunká abʋmɔ nɩ́?
25 Algumas pessoas que moravam em Jerusalém perguntavam: — Não é este o homem que estão querendo matar?
26 Megyí mʋ lɩ́ɩ́ ahátɔ ɔdɛtɔɩ́, amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ mɛ́kpla mʋ a? Ntɛ́ɛ ɩlawánkɩ́ amʋ́ ánɩ́ mʋgyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) nɩ?
26 Vejam! Ele está falando em público, e ninguém diz nada contra ele! Será que as autoridades sabem mesmo que ele é o Messias ?
27 Oyin ánfɩ mʋ́ a, anɩ fɛ́ɛ́ anɩyin ɔtɩ́nɛ́á otsú, támɛ nɩ́ Kristo ámʋ ɔbá á, ɔhaa mɛ́ɛbɩ ɔtɩ́nɛ́á otsú.”
27 No entanto, quando o Messias vier, ninguém saberá de onde ele é; e nós sabemos de onde este homem vem.
28 Brɛ́á Yesu bʋ mʋ́sʋ́ ɔdɛ atɔ́ ámʋ suná Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ á, olotsu ɔnɔ́ fʋ́á blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyin mɩ, mlɩyin ɔtɩ́nɛ́á notsú, támɛ megyí mɩ́ onutó túmisʋ nɛba. Ɔnɔkwalɩpʋ ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔlɔwa mɩ́ sɩ́sɩ́ ámʋ gyí. Mlɩméyín mʋ.
28 Quando estava ensinando no pátio do Templo, Jesus disse bem alto:
29 Támɛ mɩ́ mʋ́ nyin mʋ, tsúfɛ́ mʋlɔ́wa mɩ́ sɩ́sɩ́. Mʋ wá notsu ba.”
29 Mas eu o conheço porque venho dele e fui mandado por ele.
30 Ɩnʋ bekle abʋkɩta mʋ, támɛ bʋmɔpʋ ɩbɩ da mʋ, tsúfɛ́ mʋ brɛ́ mɔkʋ́fʋn.
30 Então quiseram prender Jesus, mas ninguém fez isso porque a sua hora ainda não tinha chegado.
31 Támɛ amʋ́tɔ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔhɔ mʋ gyi. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ bɛɛ “Nɩ́ Kristo amʋ ɔbá á, ɔbɛ́talɩ́ bwɛ́ osúna dʋn mʋ́ ánfɩ oyin ánfɩ dɛ́bwɛ?”
31 Porém muitas pessoas que estavam na multidão creram nele e perguntavam: — Quando o Messias vier, será que vai fazer milagres maiores do que este homem tem feito?
32 Brɛ́á Farisifɔ ámʋ bonu ánɩ́ ɔdɔm amʋ bʋdɛ Yesu ɩwɩ asʋ́n blɩ́ nklobítɔ á, amʋ́a Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ bɔwa Bulu ɔtswɛ́kpa agyópʋ bɛɛ bʋkɩ́ta Yesu.
32 Os fariseus ouviram a multidão comentando essas coisas sobre Jesus, e por isso eles e os chefes dos sacerdotes mandaram guardas para o prenderem.
33 Ɩ́nɩ sʋ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩlasí nkɛ kpalobí pɛ́ nétsiá mlɩ wá. Mʋ́ ɔma a, néyinkí yɔ́ ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔlɔwa mɩ́ sɩ́sɩ́ ámʋ wá.
33 Jesus disse:
34 Mlódunká mɩ́, támɛ mlɩmóowun mɩ. Mlɩmɛ́ɛtalɩ́ ba ɔtɩ́nɛ́á mbʋ ɛ́ ɛkɛkɛɛkɛ.”
34 Vocês vão me procurar e não vão me achar, pois não podem ir para onde eu vou.
35 Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Nkʋ́nʋ́ oyin ánfɩ obótu ɔkpa yɔ́, sʋ abódunká mʋ anɩmóowun mʋ? Ntɛ́ɛ odekléá ɔbɔ́yɔ Griikifɔ awúlu amʋ́ʋ́ anɩ pɩ badásáɩ́n yɔ́ mʋ́sʋ́ ámʋsʋ, ntɛ́ɛ obóyósuná Griikifɔ ámʋ atɔ́?
35 Então os líderes judeus começaram a comentar: — Para onde será que ele vai que não o poderemos achar? Será que ele vai morar com os judeus que moram no estrangeiro? Será que vai ensinar os não judeus?
36 Asʋ́n ánfɩ ɔdɛblɩ́ ɛ́ asɩ mɛ́? Ɔbɛ́ɛ, ‘Mlódunká mɩ́, támɛ mlɩmóowun mɩ. Mlɩmɛ́ɛtalɩ́ ba ɔtɩ́nɛ́á mbʋ ɛ́.’ ”
36 O que será que ele quis dizer quando afirmou: “Vocês vão me procurar e não vão me achar, pois não podem ir para onde eu vou”?
37 Nkɛ ámʋ ɛkɛ tráhɛá ígyi ɛkɛ títriu á, Yesu lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ kplʋn blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ ɔmɛwʋ́lɩ dɛ ɔkʋ á, ɔbá mɩ́ wá obonu ntsu.
37 O último dia da festa era o mais importante. Naquele dia Jesus se pôs de pé e disse bem alto:
38 Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɔhɔ mɩ gyi a, ‘Nkpa ntsu bɔ́wɩ dalɩ mʋtɔ.’ Alɩ́ bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ nɩ́.”
38 Como dizem as
39 (Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ́ʋ́ Bulu ɔbɛ́ha ahá ánɩ́ bɔ́hɔ mʋ gyi amʋ ɩwɩ asʋ́n ɔdɛblɩ́. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ mɔ́kʋ́nyá ba, tsúfɛ́ Bulu mɔ́kʋ́nyá wá Yesu numnyam.)
39 Jesus estava falando a respeito do Espírito Santo, que aqueles que criam nele iriam receber. Essas pessoas não tinham recebido o Espírito porque Jesus ainda não havia voltado para a presença gloriosa de Deus.
40 Brɛ́á ɔdɔm amʋ bonu Yesu asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ á, amʋ́tɔ́ akʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Lɛ́lɛ́, Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ amʋ́ʋ́ anɩdɛ́ mʋ ɔkpa kɩ́ɩ amʋ nɩ.”
40 Muitas pessoas que ouviram essas palavras afirmavam: — De fato, este homem é o
41 Akʋ ɛ́ bɛɛ, “Kristo amʋ nɩ!” Támɛ amʋ́tɔ́ akʋ ɛ́ bɛblɩ́ bɛɛ, “Yɛ́ɛ megyí Galilea ɔmátɔ́ Kristo amʋ obótsu o.
41 Outros diziam: — Ele é o E ainda outras pessoas perguntavam: — Mas será que o Messias virá da Galileia?
42 Bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, Owíe Dawid abusuantɔ Kristo amʋ ɔbɛ́dalɩ tsu. Bɔ́kwɩɩ́ mʋ Betlehem, Dawid wúlutɔ.”
42 As Escrituras Sagradas dizem que o Messias será descendente de Davi e vai nascer em Belém, onde Davi morou.
43 Ɩna Yesu ɩwɩ asʋ́n ánfɩ sʋ ɩkʋlɛbwɛ metsiá amʋ́tɔ́.
43 Então o povo se dividiu por causa dele.
44 Amʋ́tɔ́ akʋ bekle abʋkɩta Yesu, támɛ ɔhaa mɔ́pʋ ɩbɩ da mʋ.
44 Alguns queriam prender Jesus, mas ninguém fez isso.
45 Ɔma-ɔma a, Bulu ɔtswɛ́kpa agyópʋ amʋ́ʋ́ bɔwa sumbí ámʋ bɛsankí ba Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Farisifɔ ámʋ wá. Bɛfɩtɛ́ agyópʋ amʋ bɛɛ, “Ntogyi sʋ mlɩmɛ́kɩtá mʋ ba?”
45 Os guardas voltaram para o lugar onde estavam os chefes dos sacerdotes e os fariseus , e eles perguntaram: — Por que vocês não trouxeram aquele homem?
46 Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ɔhaa mɔ́kʋ́tɔ́ɩ́ fɛ́ oyin ánfɩ kɩ!”
46 Eles responderam: — Nunca ninguém falou como ele!
47 Farisifɔ ámʋ bɛfɩtɛ́ amʋ́ bɛɛ, “Mʋ́ sʋ oyin ámʋ lamlɛ́ mlɩ ɛ́.
47 Então os fariseus disseram aos guardas: — Será que vocês também foram enganados?
48 Mlɩlawun ɔhandɛ ntɛ́ɛ Farisiyin ɔkʋ lahɔ mʋ gyi kɩ?
48 Por acaso alguma autoridade ou algum fariseu creu nele?
49 Ɛkɛkɛɛkɛ! Ɔdɔm anfɩ bʋmeyín Mose mbla ámʋ ɩwɩ tɔtɔ. Mʋ́ sʋ Bulu ɔlwɩ́ɩ amʋ́.”
49 Essa gente que não conhece a Lei está amaldiçoada por Deus.
50 Ɩnʋ Farisifɔ ámʋtɔ ɔkʋlɛ, ogyi Nikodemo amʋ́ʋ́ ɔlɔyɔ Yesu wá onyé ámʋ lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ,
50 Mas Nicodemos, que era um deles e que certa ocasião havia falado com Jesus, disse:
51 “Anɩ mbla lɛha ɔkpa ánɩ́ abɛ́ha ɔkʋ ɩpɔ́n asa abɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔnɔ́tɔ́ asʋ́n nú?”
51 — De acordo com a nossa Lei não podemos condenar um homem sem ouvi-lo primeiro e descobrir o que ele fez.
52 Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Galileayin fʋ́ ɛ́ fʋ́gyi? Kɩ Bulu asʋ́n ámʋtɔ wankláán. Fówun ánɩ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ɔkʋkʋʋkʋ móotsu Galilea ɔmátɔ́.”
52 — Por acaso você também é da Galileia? — perguntaram eles. — Estude as Escrituras Sagradas e verá que da Galileia nunca surgiu nenhum profeta .
53 [Ɩnʋ amʋ́ fɛ́ɛ́ bɛnatɩ́ yɔ́ wóyítɔ́.
53 — ausente —

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.