João 18

Bulu ntam pɔpwɛ; Nkonya (NKONT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Yesu lɔ́bɔ mpáɩ ánfɩ tá á, mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛnatɩ́ yɔ́tsʋn Kidron tsonkolitɔ wíé ndobíi kʋtɔ.
1 Depois dessas palavras, Jesus saiu com os seus discípulos para além da torrente de Cedron, onde havia um jardim, no qual entrou com os seus discípulos.
2 Yuda amʋ́ʋ́ ɔlɛlɛ Yesu há ámʋ ɛ́ yin ndobíi amʋtɔ, tsúfɛ́ Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bʋtetsíá yéfia ɩnʋ.
2 Judas, o traidor, conhecia também aquele lugar, porque Jesus ia freqüentemente para lá com os seus discípulos.
3 Mʋ́ sʋ Yuda lɛ́kpa Romafɔ ɩsá akɔpʋ́ pʋ́ Bulu ɔtswɛ́kpa agyópʋ akʋá Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Farisifɔ bɔwa, bɔyɔ ɩnʋ. Bʋdɛ mbia, nkandɩ́ɛ pʋ́ akɔtɔ́.
3 Tomou então Judas a coorte e os guardas de serviço dos pontífices e dos fariseus, e chegaram ali com lanternas, tochas e armas.
4 Ɩ́nɩá Yesu yin tɔ́á ɩbá mʋsʋ sʋ á, ɔlɛdalɩ fia amʋ́, fɩ́tɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma mlɩdédunká?”
4 Como Jesus soubesse tudo o que havia de lhe acontecer, adiantou-se e perguntou-lhes: A quem buscais?
5 Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Yesu Nasaretyin amʋ.”
5 Responderam: A Jesus de Nazaré. Sou eu, disse-lhes. {Também Judas, o traidor, estava com eles.}
6 Brɛ́á Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ nɩ́!” á, bɛsankí yɛ́dɩda lalá kpla.
6 Quando lhes disse Sou eu, recuaram e caíram por terra.
7 Yesu lɛ́lafɩ́tɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mbɛ́ɛ, ma mlɩdédunká?”
7 Perguntou-lhes ele, pela segunda vez: A quem buscais? Disseram: A Jesus de Nazaré.
8 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nakʋ́ bláa mlɩ mbɛ́ɛ, mɩ́ nɩ́. Mʋ́ sʋ nɩ́ mɩ́ mlɩdédunká mʋ́ á, mlɩha ahá ánfɩ abʋnatɩ.”
8 Replicou Jesus: Já vos disse que sou eu. Se é, pois, a mim que buscais, deixai ir estes.
9 (Ɔlɛbláa amʋ́ alɩ, mɛ́nɩ asʋ́n ámʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ ámʋ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́. Ɔbɛ́ɛ, “Ahá ámʋ́ʋ́ fɔpʋhá mɩ́ ámʋtɔ ɔkʋkʋ mɔ́fwɩ.”)
9 Assim se cumpriu a palavra que disse: Dos que me deste não perdi nenhum {Jo 17,12}.
10 Ɩnʋ á, Simon Petro dɛ́ ɔdayí ɩya anyɔ, ɔlɛbɩtɩ́ mʋ́ lɛ́, kpá Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn osúmpʋ́ gyɔpɩ ɩsʋ. Osúmpʋ́ amʋ ɩdá gyí Malkus.
10 Simão Pedro, que tinha uma espada, puxou dela e feriu o servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha direita. {O servo chamava-se Malco.}
11 Yesu lɛ́bláa Petro ɔbɛ́ɛ, “Sankia fʋ́ ɔdayí wa mʋ́ ɔflɛtɔ! Imehián ánɩ́ nówun ɩwɩɔsɩn ánɩ́ mɩ́ Sɩ́ lahá mɩ́ ɔbɛ́ɛ nwúun lóó?”
11 Mas Jesus disse a Pedro: Enfia a tua espada na bainha! Não hei de beber eu o cálice que o Pai me deu?
12 Ɩnʋ ɩsá akɔpʋ́ ámʋ, amʋ́ ɔhandɛ pʋ́ Bulu ɔtswɛ́kpa agyópʋ amʋ bɛkɩtá Yesu, klɩ́ mʋ ɩbɩ.
12 Então a coorte, o tribuno e os guardas dos judeus prenderam Jesus e o ataram.
13 Begyankpá kpá mʋ ya Kaiafa mʋ sia Hana. Kaiafa gyí Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn ofí ámʋtɔ nɩ́.
13 Conduziram-no primeiro a Anás, por ser sogro de Caifás, que era o sumo sacerdote daquele ano.
14 Mʋlɛ́bláa Yudafɔ ahandɛ amʋ ɔbɛ́ɛ, ɩbʋ alɛ́á ɔbakʋ́lɛ obówu ahá fɛ́ɛ́ nwunsʋ nɩ́.
14 Caifás fora quem dera aos judeus o conselho: Convém que um só homem morra em lugar do povo.
15 Simon Petro mʋa ɔkasɩ́pʋ́ bambá bobuo Yesu. Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ yin ɔkasɩ́pʋ́ bámbá ánfɩ wankláán. Mʋ́ sʋ olobuo Yesu bítíwíé Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ wóyítɔ́.
15 Simão Pedro seguia Jesus, e mais outro discípulo. Este discípulo era conhecido do sumo sacerdote e entrou com Jesus no pátio da casa do sumo sacerdote,
16 Támɛ Petro mʋ́ lési ɔlɩɩ́ wóyí ámʋ ɔnɔ́. Ɔkasɩ́pʋ́ bámbá ánfɩ óyin Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn anfɩ lɛ́dalɩ yɛ́bláa otsibi ɔkʋá ɔdɛ wóyí ámʋ ɔnɔ́ gyo, ɔlɛkpa Petro ba wóyí ámʋtɔ.
16 porém Pedro ficou de fora, à porta. Mas o outro discípulo {que era conhecido do sumo sacerdote} saiu e falou à porteira, e esta deixou Pedro entrar.
17 Otsibi amʋ lɛ́fɩtɛ́ Petro ɔbɛ́ɛ, “Megyí oyin ámʋ akasɩ́pʋ́ amʋtɔ ɔkʋ fʋ́gyi?”
17 A porteira perguntou a Pedro: Não és acaso também tu dos discípulos desse homem? Não o sou, respondeu ele.
18 Atsalɩ bʋ ɩnʋ. Mʋ́ sʋ asúmpʋ́ pʋ́ agyópʋ amʋ bɔdʋdá ogyá, bʋlɩɩ́ mʋ́ asɩ. Petro ɛ́ lɛ́yɛlɩɩ́ amʋ́ wá, ɔdɛ ogyá ámʋ núu.
18 Os servos e os guardas acenderam um fogo, porque fazia frio, e se aqueciam. Com eles estava também Pedro, de pé, aquecendo-se.
19 Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ lɛ́fɩtɛ́ Yesu asʋ́n, tsú mʋ akasɩ́pʋ́ pʋ́ mʋ́ atosunáhɛ́ ɩwɩ.
19 O sumo sacerdote indagou de Jesus acerca dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ahá ansɩ́tɔ́ nɛlɩɩ́ blɩ́ mɩ́ asʋ́n fɛ́ɛ́. Netsiá súná atɔ́ Yudafɔ ofíakpa pʋ́ Bulu ɔtswɛ́kpa, ɔtɩ́nɛ́á ahá fɛ́ɛ́ bʋtefia. Mmɛblɩ́ asʋansʋ ŋáintɔ.
20 Jesus respondeu-lhe: Falei publicamente ao mundo. Ensinei na sinagoga e no templo, onde se reúnem os judeus, e nada falei às ocultas.
21 Ntogyi sʋ́ fʋ́dɛ mɩ́ asʋ́n ánfɩ fɩtɛ́. Fɩtɛ ahá ánɩ́ bonu asʋ́n ánɩ́ nɛblɩ́. Amʋ́ yín asʋ́n ánɩ́ nɛblɩ́.”
21 Por que me perguntas? Pergunta àqueles que ouviram o que lhes disse. Estes sabem o que ensinei.
22 Brɛ́á Yesu lɛ́blɩ́ asʋ́n ánfɩ á, ɩnʋ agyópʋ amʋtɔ ɔkʋlɛá ɔlɩɩ́ mantáa mʋ lɛ́da mʋ ɩsʋtɔ, fɩ́tɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Alɩ́ fɛ́lɛ Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn asʋ́n ɔnɔ́ nɩ́?”
22 A estas palavras, um dos guardas presentes deu uma bofetada em Jesus, dizendo: É assim que respondes ao sumo sacerdote?
23 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ nablɩ́ asʋkpan á, lɛ mʋ́ blɩ́ ɔhagyíɔha onu. Támɛ nɩ́ ɔnɔkwalɩ nablɩ́ á, ntogyi sʋ fʋ́dɛ mɩ́ da?”
23 Replicou-lhe Jesus: Se falei mal, prova-o, mas se falei bem, por que me bates?
24 Yesu trá ɔda ɔfɛ́tɔ́ ɔhandɛ Hana lɔ́pʋ mʋ sɩ́sɩ́ Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn Kaiafa.
24 {Anás enviou-o preso ao sumo sacerdote Caifás.}
25 Simon Petro trá ɔlɩɩ́ ogyá ámʋ asɩ, ɔkʋ lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Megyí oyin ánfɩ akasɩ́pʋ́ amʋtɔ ɔkʋlɛ fʋgyi?”
25 Simão Pedro estava lá se aquecendo. Perguntaram-lhe: Não és porventura, também tu, dos seus discípulos? Negou-o, dizendo: Não!
26 Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ osúmpʋ́ ɔkʋ, ogyi ɔhá ámʋ́ʋ́ Petro lɛ́kpa mʋ ɩsʋ kʋlɛ amʋ mʋ pio lɛ́fɩtɛ́ Petro ɔbɛ́ɛ, “Megyí fʋ́a mʋnyɔ nowun ndobíi amʋtɔ nɩ́?”
26 Disse-lhe um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro cortara a orelha: Não te vi eu com ele no horto?
27 Petro lɛ́trá swɩɩ́ pʋ́ ɩbɩ wá ogyá. Ɩnʋnʋ batɛ lɔ́bɔn.
27 Mas Pedro negou-o outra vez, e imediatamente o galo cantou.
28 Ɔyɩ kɛhɛ bakɛ-bakɛ a, bɛkpa Yesu tsú Kaiafa wóyítɔ́ ya Roma ɔhandɛ ánɩ́ ɔdɛ Yudea ɔmásʋ́ gyí wóyítɔ́. Yudafɔ ahandɛ amʋ bʋmedékléá bɔ́pʋ ifin da ɩwɩ. Mʋ́ sʋ bʋmebitíwíé wóyítɔ́ ɩnʋ. Tsúfɛ́ bʋdekléá bɛ́kɩ ánɩ́ amʋ́ ɩwɩ lɛtɩn, mɛ́nɩ bɛ́talɩ́ gyi Israelfɔsʋ Katsʋn Nkɛ ámʋ.Yesu kpa ya Pilato nɩ.|src="DN00490b.tif" size="span" loc="JHN 18:28-40" copy="Darwin Dunham, United Bible Societies, Nairobi" ref="Yohane 18:28"
28 Da casa de Caifás conduziram Jesus ao pretório. Era de manhã cedo. Mas os judeus não entraram no pretório, para não se contaminarem e poderem comer a Páscoa.
29 Mʋ́ alɩ sʋ Pilato lɛ́dalɩ ba kpankpá bɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Amansʋ mlɩbʋ blɩ́ tsú oyin ánfɩ ɩwɩ?”
29 Saiu, por isso, Pilatos para ter com eles, e perguntou: Que acusação trazeis contra este homem?
30 Bɛbláa mʋ bɛɛ, “Nɩ́ ɔhá ánfɩ mɔ́kʋ́bwɛ́ lakpan á, tɛkɩ anɩmɛ́kpa mʋ ba fʋ.”
30 Responderam-lhe: Se este não fosse malfeitor, não o teríamos entregue a ti.
31 Pilato lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ mlɩkpa mʋ ya, amlɩyegyi mʋ asʋ́n mlɩ mbla ɔnɔ́.”
31 Disse, então, Pilatos: Tomai-o e julgai-o vós mesmos segundo a vossa lei. Responderam-lhe os judeus: Não nos é permitido matar ninguém.
32 (Asʋ́n ánfɩ lɛ́ba mʋ́tɔ́, mɛ́nɩ asʋ́n ámʋ́ʋ́ Yesu lɛ́blɩ́ tsú mʋ lowu ánɩ́ obówu ɩwɩ ámʋ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́.)
32 Assim se cumpria a palavra com a qual Jesus indicou de que gênero de morte havia de morrer {Mt 20,19}.
33 Ɩnʋ Pilato léyinkí wíé wóyítɔ́. Mʋ́ʋ́ ɔlɛtɩ Yesu, fɩ́tɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́gyí Yudafɔ owíe amʋ nɩ?”
33 Pilatos entrou no pretório, chamou Jesus e perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus?
34 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ onutó asʋn fɩtɛ́hɛ́ igyi, ntɛ́ɛ akʋ lábláa fʋ mɩ́ ɩwɩ asʋ́n?”
34 Jesus respondeu: Dizes isso por ti mesmo, ou foram outros que to disseram de mim?
35 Pilato lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Yudayin ngyi? Fʋ́ onutó ahá pʋ́ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn lɛ́kpa fʋ́ ba mɩ. Ntɔ fabwɛ́?”
35 Disse Pilatos: Acaso sou eu judeu? A tua nação e os sumos sacerdotes entregaram-te a mim. Que fizeste?
36 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Megyí ɔyɩ́ ánfɩtɔ ndɛ iwíe gyí. Nɩ́ ɔyɩ́ ánfɩtɔ á, tɛkɩ mɩ́ abúopʋ bɔ́kɔ hɔ mɩ. Bʋmɛ́ɛha bʋmɔ́ɔpʋ mɩ́ wá Yudafɔ ahandɛ ɩbɩtɔ, támɛ megyí ɔyɩ́ ánfɩtɔ ndɛ iwíe gyí!”
36 Respondeu Jesus: O meu Reino não é deste mundo. Se o meu Reino fosse deste mundo, os meus súditos certamente teriam pelejado para que eu não fosse entregue aos judeus. Mas o meu Reino não é deste mundo.
37 Pilato lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ yɛ́ɛ owíe fʋgyi á?”
37 Perguntou-lhe então Pilatos: És, portanto, rei? Respondeu Jesus: Sim, eu sou rei. É para dar testemunho da verdade que nasci e vim ao mundo. Todo o que é da verdade ouve a minha voz.
38 Pilato lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ gyí ɔnɔkwalɩ amʋ?”
38 Disse-lhe Pilatos: Que é a verdade?... Falando isso, saiu de novo, foi ter com os judeus e disse-lhes: Não acho nele crime algum.
39 Támɛ mlɩ amándɩ́ɛ́ ɔnɔ́ á, ntesí obu ɔdɩpʋ́ ɔkʋlɛ há mlɩ Katsʋn Nkɛ kugyíkʋtɔ. Mlɩdéklé mlɩaa, nsíi Yudafɔ Owíe anfɩ ha mlɩ?”
39 Mas é costume entre vós que pela Páscoa vos solte um preso. Quereis, pois, que vos solte o rei dos judeus?
40 Bɔkplʋ́n lɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ɛkɛkɛɛkɛ! Megyí mʋ. Si Baraba ha anɩ.” (Ogyo otswapʋ́ Baraba ɛ́ gyí).
40 Então todos gritaram novamente e disseram: Não! A este não! Mas a Barrabás! {Barrabás era um salteador.}

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.